Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.


Kniha 2. Kapitola 13. – Mistr Ledu

V minulé kapitole:

Všechny se mě chytněte, teleportuji vás všechny ke vstupu. Já mám v plánu něco jiného, ale přidám se k vám až přijde čas na Hřbitov Nemrtvých," odpověděl jim a všichni čtyři zmizeli ve víru sněhových vloček.

Pokračování:

Hadrian čekal před portálem do dungeonu a prohlížel si svůj profil. Tamara, Fay a Sam byly stále ve Zbrojnici. Podle něj jim to nějak moc trvalo, protože během stejné doby stihl třikrát projít Vězení. Udělal si další level a do toho dvacátého pátého mu chybělo velice málo.

Jméno: Hadrian James Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Level: 24 - Exp: 84.26% (242 750/285 000 exp)

HP: 4 230

MP: 6 240 (+5 400 drahokamy)

STR: 75 (+10 ze setu)

VIT: 77 (+10 ze setu)

DEX: 74 (+15 ze setu)

INT: 120

WIS: 88

LUK: 43

Status Body: 30

Perks Body: 0

„Uff, konečně jsme venku," prohlásila Sam, která z portálu do dungeonu vyšla jako první.

„Co vám tak dlouho trvalo?" optal se Hadrian, který si hned prohlížel všechny tři dívky.

„Co nám trvalo tak dlouho? Víš ty vůbec, jak je těžké sejmout toho Dvouhlavého Kostlivce?! Ta jeho bariéra je příliš silná!" protestovala hned Tamara a Hadrian se ušklíbl, jak si vzpomněl na to, že s tím stejným měl původně problém, než mu Artemis úplnou náhodou ukázala, jak s ním bez problému bojovat.

„Víš o tom, že ta jeho bariéra jej chrání pouze před magickými útoky, že? Já je vždy ničím pomocí svých katan," prohlásil Hadrian a Tamara jej vraždila svým pohledem.

„Co budeme dělat nyní? Máme za sebou všechny tři pokusy a na Vězení nemáme level," optala se Fay.

„Nyní nás čeká Hřbitov Nemrtvých," rozhodla Tamara a popadla obě své spolužačky a teleportovala je na Bradavický hřbitov. Hadrian je hned následoval.

„Přidáš mě k vám do skupiny nebo jak to uděláme?" optal se Tamary a hned mu přišla nabídka přidání se k nim do skupiny, kterou přijal.

Tamara následně vytvořila Hřbitov Nemrtvých a s děvčaty se pustila do zabíjení Inferi. Hadrian se do boje nehnal, vyslal Artemis s Glacian, aby bojovaly za něj. On místo toho nahlédl do nastavení skupiny, hlavně rozdělování expů, kde jej čekalo překvapení.

Tamara říkala, že expy z monster se dělí mezi členy skupiny, ale nyní v nastavení viděl, že všichni dostávají maximální počet expů z monster, které zabijí.

Nicméně on sám byl omezen v přísunu expů. Inferi na Hřbitově měli o více jak deset levelů méně, než on, takže nedostával čtyři sta expů jak ty tři, ale pouze sto deset expů, což byl jejich level vynásoben desíti. Rozhodně to pro něj bylo zklamáním, potřeboval něco málo přes čtyřicet tisíc expů na další level.

„Umm, neměl bys nám pomoci?" optala se jej Fay, která se mírně stáhla a kryla Sam s Tamarou z dálky.

„Artemis s Glacian si hravě poradí s těmito slabými monstry. Já mám právě příliš vysoký level, takže dostávám jen desetinásobek jejich levelu," vysvětlil Hadrian.

„Och, chápu," odvětila Fay a ačkoliv se Tamara snažila udržet aspoň jedno monstrum naživu, Glacian měla jiné plány.

Upozornění! Obtížnost Dungeonu: Hřbitov Nemrtvých zvýšena!

„Hej! Proč jsi jí to nechal udělat?!" okřikla jej Tamara.

„Protože mají příliš malý level!" křikl Hadrian a nová várka Inferi byla stále pod jeho úroveň. Ledový Věk a Elektrizující Ledová Bouře byly Magické Dovednosti, které použil na zničení téhle várky.

Upozornění! Obtížnost Dungeonu: Hřbitov Nemrtvých zvýšena!

Inferi - Nemrtvý - Lvl. 15

HP: 1 500

MP: 150

Info: Inferi je oživená mrtvola, která plní účel, ke kterému jí tvůrce očaroval. Inferi jsou slabí vůči ohni. V závislosti na očarování mohou být Inferi extrémně rychlí, silní a jejich kousnutí jedovaté. Tihle Inferi mají Magickou Dovednost – Výpad a Kanibalismus.

„Konečně, tihle mi dají aspoň plné expy. Ledový Věk!" prohlásil Hadrian a plně se zapojil do bitvy. Nicméně i tak měl stále o devět levelů více a kromě Ledového Věku nepoužíval žádnou jinou Magickou Dovednost, tedy kromě občasné Teleportace. Když už něco jiného musel použít, bylo to spíše Kouzlo Incendio nebo Ignis Solis.

To první kouzlo podpálilo všechno, na co ho použil a ačkoliv nezpůsobovalo tolik poškození, jako jeho jiné kouzla nebo magické dovednosti, dokázalo v zasažených mrtvolách vyvolat paniku.

Druhé kouzlo získal ze Svitku Kouzel a mohl jej použít jen díky tomu, že měl jeden jediný bod u Mistra Ohně. Ignis Solis bylo kouzlo, které vyvolalo vlnu zlatého ohně, který spálil všechno v jeho zorném poli. Po jeho prvním použití Tamara vypadala dost závistivě, což jej pobavilo.

Gratulace! Dosáhl jsi levelu 25! Obdržel jsi 5 Status Bodů a 3 Perks Body!

Upozornění! Zabito 100 Inferi! Inferi Legion přivolán!

„Dávejte si na něj pozor, BOSS má několik schopností a použije je ve chvíli, kdy mu klesnou životy na určitou úroveň!" varovala je Tamara.

Dračí Plamen!" prohlásil Hadrian a použil speciální schopnost, kterou mu poskytoval Prsten Dračího plamene. Hned, jak se rudozlatý plamen zformoval do draka, zaútočil na Inferi Legiona. Ten skutečně neměl naprosto žádnou šanci a Tamara mohla jen nevěřícně hledět na to, jak se BOSS, kterého se tak dlouho bála, doslova měnil v popel pod mocným útokem.

Vůbec nechápala, kde Hadrian nabral tak silné ohnivé skilly, jeho živlem byl Led a podpůrným zase Blesky. Nebylo možné, aby s jediným Perks Bodem u Mistra Ohně byl schopen něčeho takového.

„Jak!?" dožadovala se Tamara, když sledovala, jak se před ní objevila vítězná tabulka.

Gratulace! Porazili jste finálního Bosse Inferi Legiona!

Obdrželi jste 2 000 exp, 200 Galeonů, 1x Knihu Magické Dovednosti!

„Mám speciální artefakt po jednom z mých předků, který mi dovoluje použít tento útok, ačkoliv jej mohu použít jen třikrát denně," vysvětloval Hadrian a podíval se na Sam s Fay, které také získaly další level.

„Jdeme znovu! Potřebuji si udělat dvacátý level!" rozhodla Tamara a Hadrian nic nenamítal. Čtyřicet sedm tisíc expů nebylo vůbec k zahození.

oooOOOooo

Systémová chyba!

Za level 19 až 24 nebyl připočítán bonus za Status – Student Prvního ročníku!

Chyba byla napravena s 25. levelem. Jako kompenzaci získáváš +5 ke všem statům navíc.

Systémová chyba!

Jméno: Hadrian James Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Level: 25 - Exp: 32.60% (99 100/304 000 exp)

HP: 4 550

MP: 6 570(+5 400 drahokamy)

STR: 80 (+10 ze setu)

VIT: 95 (+10 ze setu)

DEX: 79 (+15 ze setu)

INT: 132

WIS: 99

LUK: 49

Status Body: 35

Perks Body: 3

Takhle nyní vypadal jeho profil. Všechny tři Perks Body okamžitě investoval do Mistra Ledu, čímž se dostal na maximální úroveň tohoto živlu.

Nicméně na jednu stranu byl trochu zaražen, že si nevšimnul toho, že nedostává každý level bonus ze statusu, který sice totálně přehlížel, ale když už jej dostal a měl ten bonus mít, cítil se mírně ošizen. Na druhou stranu si nemohl stěžovat, protože pět bodů ke všem statům navíc nebylo vůbec k zahození.

Gratulace! Dosáhl jsi maximální úrovně Mistra Ledu!

Získáváš +6 k Mistr Vody, +6 k Mistr Vzduchu!

Odemčeno Neverbální používání Magických Dovedností!

Díky dosažení maximální úrovně Mistra Ledu, jsi získal speciální Magickou Dovednost Avatar Ledu Lvl. 1!

Avatar Ledu – Aktivní - Lvl. 1 – Exp.: 00.00% - Tahle speciální Magická Dovednost ti dovoluje přivolat Avatara Ledu – stvoření, které je spojené s Živlem Ledu. Avatar je schopen po tvém boku bojovat tak dlouho, dokud nebude zničen nebo jej sám neodvoláš. Abys nicméně mohl nějakého Avatara Ledu přivolat, musíš získat Esenci Živlu Ledu jednoho z mnoha stvoření, které Živel Ledu reprezentují.

Čím vyšší level této Magické Dovednosti, tím menší cena přivolání Avatara a tím více je možné Avatarů přivolat v jeden okamžik. Level této Magické Dovednosti se také odráží na levelu a síle přivolaného Avatara.

- Cena: 1 000 MP/Avatar (-15% cena MP z titulu Čaroděj, -20% cena MP za 80 WIS)

- Aktuální Cena: 650 MP/Avatar

- Aktuální Limit: 1 přivolaný Avatar

- Seznam registrovaných Avatarů: ...

„Páni, tak tohle jsem nečekal," řekl si Hadrian sám pro sebe v soukromí své ložnice, kam se teleportoval po tom, co opustil Tamařinu skupinu.

Dobrou náladu mu nezkazily ani tři zbytečné Knihy Magické Dovednosti, kde znovu získal Nemrtvého Summona. Další dvě knihy byly Magické Dovednosti pro Nemrtvého Summona, přesněji Kanibalismus a Nářek Duší.

Nicméně i to, že získal bonusové body k Mistrovi Vody a Vzduchu bylo něco nečekaného. Připomněl si, že musí zjistit, jak přesně nebo podle čeho jsou živly klasifikovány. Věděl, že Čínská filozofie uznávala pět živlů – Dřevo/Les, Oheň, Zemi, Kov a Vodu. Japonská filozofie uznávala zase Zemi, Vodu, Oheň, Vítr a Aether (Nicota). V knihovně zjistil, že Kouzelnická společnost v Anglii uznávala také pět živlů – Zemi, Vodu, Oheň, Vzduch a Magii. Ačkoliv nebylo vůbec lehké najít knihu, ve které by se o živlech mluvilo, až v jedné staré knize o Alchymii našel základní rozdělení živlů, to bylo všechno, co k tomu tématu našel.

Problém byl, že herní systém mu zpřístupnil živly Vody, Země, Ohně, Vzduchu, Blesků, Ledu a Duše. Pokud by mě vycházet z toho, že Led byl tvořen Vodou a Vzduchem, nebyl by to pak primární živel, ale sekundární. Což znamenalo, že musel identifikovat všechny primární živly, aby poté mohl odhalit ty sekundární nebo terciární.

To, že nyní mohl používat veškeré Magické Dovednosti bez toho, aby je aktivoval nahlas, bylo také velké plus. U Amandy si všimnul, že u většiny kouzel je nepotřebovala vyslovovat nahlas a doufal, že se k tomu také velice brzy dostane, ačkoliv Protego již nejednou použil bez vykřiknutí kouzla nahlas. Hned si také uvědomil, že to bylo přibližně od doby, co tohle štítové kouzlo dosáhlo maximálního levelu.

oooOOOooo

Hadrian zkontroloval úkoly svých spolužáků a patřičně všem přidělil jedno další plus, již čtvrté v řadě. Hvězdiček udělil pouze pět a to pro Dafné, Tracey, Lilith, Blaise a Notta. Přičemž Blaise, Lilith a Dafné dostali na výběr z první pěti galeonových poukázek. Blaise si vybral poukázku do Knihkupectví Gandalfa Modrého, Lilith s Dafné si zvolili poukázku do Světa Lektvarů.

„Takže Malfoy se již nevrátí?" optala se Tracey a podívala se ke stolku u nějž seděla Pansy s Millicent.

„Ne, nevrátí. Hned, jak byl propuštěn z Ošetřovny, Snape ho odvedl domů a Lucius Malfoy se postaral o jeho okamžité přijetí na Kruvál," odpověděl Hadrian a neprozradil nic tajného. Ještě na začátku týdne by tyhle informace měly nějakou cenu, ale nyní o Malfoyově přestupu věděla celá škola.

„Vlivní Dědici ve starších ročnících to vidí jako výsledek tvého plánu. Od začátku každý mohl vidět, že se s Malfoyem nemáte v lásce. Prvně jsi jej zbavil šance na místo v Koncilu Sedmi, poté jej obral o jeho poskoky a nakonec jej vyhnal i z Bradavic," konstatoval Blaise, který byl často v jeho přítomnosti.

„Zabini má pravdu, nicméně ne všichni jsou ochotní ti dopřát klidný rok. Harper během týdne získal dostatek bodů na to, aby mohl vyzvat Dogeho o šesté křeslo. Dvakrát jsem ho také zahlédla s Nottem," přidala se Dafné.

„Nott není hrozbou. Ví, že i kdyby se dostal do Koncilu, nebude mít žádné spojence, navíc Rosierová je naší Královnou a Hadrian je jejím učněm. Harper je idiot, pokud si myslí, že v našem ročníku najde někoho, kdo by se proti Hadrianovi postavil," namítal Blaise.

„Gemmo, co pro tebe mohu udělat?" optal se hned Hadrian starší dívky, kterou během Blaisovy odpovědi sledoval, jak k nim míří.

„Hadriane, tvá přítomnost je potřeba v aréně. Amanda i Sebastian jsou někde pryč a Harper vyzval Richarda na duel o šesté křeslo," oznámila mu Gemma.

„Ten teda na nic nečekal. Všichni už čekají nebo máme stále čas?" optal se hned Hadrian.

„Harper chce získat zpátky své postavení tak rychle, jak jen je to možné. Lucian šel sehnat Richarda, takže máme trochu času. Proč se ptáš?" optala se pro změnu Gemma.

„Chci se rychle ujistit, co všechno je v tomhle souboji dovoleno. Mám pravdu, že Harper je vyzyvatel a Richard určuje způsob boje?"

„Nemýlíš se," potvrdila mu a on si rychle prošel malinkatou knížečku, než našel přesně to, co hledal.

„Hned budu zpátky. Mohla bys Richardovi říci, aby s přijetím výzvy počkal na mě?" požádal ji a rychle se vydal do svého apartmánu. Mohl by si vše potřebné vytáhnout z inventáře, ale nechtěl možným nepřátelům poskytovat ještě více informací, než kolik jich už prozradil.

Do společenské místnosti se vrátil o minutku později a upoutal na sebe dost velkou pozornost, hlavně kvůli tomu, co měl v rukou.

„J-je t-to přesně to, co si myslím, že to je?" optala se Gemma a ukázala na předmět v jeho pravé ruce. Nesl v ní totiž Magickou Hůl, která mu normálně padala v dungeonu a on je prodával za slušné peníze. V rukou Kouzelníka přidávala dvacet pět procent k síle kouzel, v jeho vlastních rukou přidávala padesát procent a tak dále. Nicméně to, co bylo na Magické Holi to nejlepší bylo, že se na nich občas objevilo nějaké specifické kouzlo.

„Mám ve své sbírce nejrůznější věci," odvětil Hadrian a podal Richardovi své Chrániče předloktí z Dračí kůže. „Tyhle chrániče předloktí vydrží čtyři až pět omračujících kouzel, stejný počet odzbrojujících kouzel, zbytek bych raději neriskoval. Tahle speciální hůl ti poslouží místo hůlky, přičemž nemusíš používat žádné speciální pohyby, prostě namíříš a vyšleš kouzlo. Tvá kouzla budou o čtvrtinu silnější než normálně, ale také si vezmou o deset procent více magie. To, co jí ale dělá speciálním je speciální kouzlo, které je začarováno do hole. Když prohlásíš Runová Pouta, připoutáš svého soupeře runovými řetězy, které ho nejen znehybní, ale také mu odeberou přístup k aktivní magii na dobu spoutání. Nevěřím Harperovi ani jeho jméno, takže bych byl nerad, kdyby se ocitl zpátky v Koncilu," vysvětloval Hadrian a Richard si od něj nejistě převzal chrániče i hůl.

„Netuším, co na to říci," hlesl Richard.

„Jen mi po souboji vrať ty chrániče, jsou součástí celku a chyběly by mi," ušklíbl se Hadrian a vstoupil do arény, kam jej Gemma následovala. Lucian i Adrian již seděli na svých místech a tribuny byly zčásti zaplněné. Neboť se jednalo o souboj o křeslo Koncilu, dostavil se tam i Snape.

„To je dost, že jdeš, Doge!" zavrčel Harper, který byl dost netrpělivý.

„Kdybys dopředu oznámil čas, byl bych tu dříve. Máš celkem štěstí, protože jsem na dnešní odpoledne plánoval úplně něco jiného," odpověděl Richard.

„Doge, vyzývám tě na souboj o šesté křeslo Koncilu Sedmi, souboj se odehraje teď a tady!" odsekl Harper.

„Výzvu přijímám! V souboji můžeme použít jakýkoliv artefakt nebo magickou zbraň, běžná pravidla mezinárodních soubojů," souhlasil Richard a postavil se na své místo na soubojovém pódiu.

„Oba zaujměte své pozice!" zavelel Snape a Harper se vítězoslavně ušklíbl, když se postavil do soubojového postavení. Úsměv mu nicméně hned zmrzl, když spatřil zbraň, kterou Richard vytáhl z vnitřní kapsy svého hábitu, která byla bezedná a tak do ní Richard mohl schovat svou novou magickou hůl.

„Připraveni?" optal se jich Snape a vztyčil kolem arény ochrannou bariéru.

„Já jsem," ušklíbl se pro změnu Richard při pohledu na svého soupeře.
„Připraven!" zavrčel Harper.

„Tři! Dva! Jedna! Boj!" odpočítal to Snape.

Bombarda! Expelliarmus!" vykřikl Harper hned, jak Snape dokončil odpočet.

Protego!" odpověděl Richard a sledoval, jak jeho štít odrazil obě Harperova kouzla zpátky na něj. Normálně by dokázal odrazit jen to první kouzlo, ale magické zesílení jeho štítu pocházející z magické hole mu otevřelo nové možnosti.

Expelliarmus! Stupefy! Flipendo! Depulso!" použil Richard svá čtyři kouzla a čekal, co Harper udělá.

Ten raději uhnul všem kouzlům, než aby se jim postavil přímo do cesty, nicméně netušil, že magická hůl bude mít na poslední kouzlo trochu jiný účinek. Místo, aby Depulso zasáhlo jen jeden cíl, změnilo se na nárazovou vlnu, která jej odhodila na konec soubojového pódia.

Richard na nic dalšího nečekal a vyzkoušel to, co mu Hadrian poradil.

Runová Pouta!" prohlásil nahlas a než se Harper nadál, ze země kolem něj vzlétly tři fialové řetězy, které jej spoutaly. Na řetězech se modrou barvou rozzářily Runy a Harper dočasně ztratil své spojení s magií.

„Vzdej se. Tahle pouta ti brání nejen v pohybu, ale také v používání jakékoliv magie," oznámil mu Richard.

„Nikdy!" zahřměl Harper a pokusil se z pout dostat silou, ale to do něj narazil rudý paprsek omračujícího kouzla.

„Roy Harper je neschopen pokračovat. Vítězem souboje je Richard Doge, který si zachovává své postavení v Koncilu Sedmi!" prohlásil Snape a souboj tím ukončil.

Finite!" použil Richard poslední kouzlo, aby osvobodil Harpera z pout a vydal se ke svému místu.

„Jde zde ještě někdo, kdo by rád někoho vyzval o místo v koncilu a má na to dostatek turnajových bodů?" optal se Snape, ale protože se nikdo neozval, mávnul hůlkou k bezvědomému studentovi druhého ročníku a odlevitoval jej pryč z arény.

„To bylo dost rychlé," okomentoval to Adrian.

„To nebylo normální odhazující kouzlo," konstatoval Lucian a na jeho tváři bylo znát, že ho zajímá, proč se z kouzelné formule čtvrtého ročníku stala nárazová vlna.

„Vložil jsem do něj více magie. I kdyby Harper použil štít, odhodilo by jej to i s ním," odpověděl Richard, ačkoliv on sám byl překvapen změnou v jeho kouzle, nicméně nebyl Zmijozel pro nic za nic a hodlal si tuhle informaci nechat pro sebe.

„Chápu, nicméně všechny by nás tu asi zajímalo něco jiného. Kde jsi u Morgany sehnal pravou magickou hůl?" položil mu Adrian otázku, která zajímala téměř všechny přítomné.

„Och, ta není moje, ačkoliv bych si na ní rozhodně zvykl," odvětil Richard a hodil ji Hadrianovi a začal si sundávat i jeho chrániče předloktí.

„Ta hůl je Potterova?!" optal se překvapeně Lucian.

„Já ji zatím nepotřeboval a myslím, že se shodneme, že Harper do Koncilu nepatří," usmál se Hadrian nevinně a nasadil si chrániče, které se zneviditelnily, jak zapadly do jeho slotu pro brnění.

„Kolik?" optala se Gemma.

„Kolik?" optal se nazpátek, protože netušil, co tím přesně myslí.

„Kolik jich máš a kolik stojí?" upřesnila a Hadrian se musel zamyslet. Na Abyss aukci jí byl schopen prodat za dva a půl tisíce dolarů, což dělalo sedm a půl tisíce galeonů. Z toho mála, co věděl, kouzelnická společnost dávno zapomněla na to, jak magické hole vyrábět a v držení kouzelníků jich bylo něco kolem dvou tuctů a to ještě jen jako rodinné artefakty.

„Cenu je velice těžké určit. Pokud jde o to, kolik jich vlastním, bude to menší sbírka," odpověděl neurčitě.

„Pokud bys měl prodat tuhle hůl, kolik bys za ní chtěl?" optal se Lucian.

„Některé magické hole jsou více speciální kvůli tomu, že v sobě mají vložené nějaké speciální kouzlo. Magická hůl bez tohoto speciálního očarování by mohla mít cenu kolem deseti tisíc galeonů. Tahle by mohla mít dvoj až troj násobnou cenu," odpověděl a všem spadla čelist k zemi.

„No kurva, dvacet až třicet tisíc za tuhle jedinou magickou hůl? Nyní jsem rád, že jsem ti jí vrátil bez jediného škrábance," prohlásil Richard a Hadrian se neubránil smíchu.

„Není to vůbec málo zlata, ale kdo může dneska říci, že vlastní magickou hůl? Ani Brumbál žádnou nemá a to jej většina ovcí pokládá za druhého Merlina," okomentoval to Lucian.

„Pokud lze očarovat Magickou hůl tak, aby v sobě měla speciální kouzlo, co všechno dalšího lze takhle očarovat? Normální předměty mají většinou jen pasivní kouzla, která jsou stálá a nejdou takhle aktivně používat proti soupeři. Jediné, co si vybavuji, jsou speciální bariéry, ale to stále nejsou normální kouzla," optala se Gemma spíše sama sebe a Hadrian to nijak nekomentoval.

Dole v aréně se totiž proti sobě postavili dva studenti šestého ročníku a vzhlíželi k nim nahoru. Když nebyl přítomen Snape, rozhodčí měl dělat jeden z Koncilu Sedmi.

„Pokud dovolíte, rád bych se ujal tohoto souboje," oznámil jim rychle a teleportoval se na soubojové pódium. Oba studenty si rychle prohlédl, hlavně jejich level a velikost magie.

Paul Males - Lvl. 17

HP: 1 500/1 700

MP: 1 570/1 700

Charles Machin - Lvl. 17

HP: 1 650/1 700

MP: 1 450/1 700

„Jste si jistí, že chcete mít souboj právě nyní? Ani jeden z vás není v perfektní formě a vaše zásoby magie by mohly být rozhodně větší," ujišťoval se Hadrian.

„I kdybych měl poslední kapky magie, ukončím to hned tady na místě! Bylo to naposledy, co se Machin připletl mezi mě a mojí holku!" prohlásil Paul.

„Není moje vina, když si žádnou nedokážeš udržet a všechny dají přednost mě," ušklíbal se Charles a Hadrianovi se jeho úšklebek vůbec nelíbil. On se o vzhled mužů nijak nezajímal, ale i tak musel uznat, že Paul byl z těch dvou pohlednější.

„Když myslíte. Oba se postavte na svá místa. Nechci vidět žádné zakázané kletby nebo kouzla s permanentními následky! Pokud někdo z vás poruší tahle pravidla, nejenže prohraje tento souboj a přijde o všechny turnajové body, postarám se, aby obdržel měsíční školní trest u profesora Snape. Rozuměli jste mi?" optal se jich.

„Chápu, nic ilegálního i přes fakt, že jsi usmrkaný bažant a znáš sotva pár kouzel," odbyl jej Charles.

Hadrian aktivoval svou Magickou Auru a s mrazivým úsměvem celou arénu ochladil velice blízko k bodu mrazu. Zároveň aktivoval i Magické Vidění, takže jeho oči smaragdově žhnuly.

„Jsem si jistý, že to velice dobře chápeš, můj drahý Charlesi. Poruš stanovená pravidla a dlouhou dobu budeš mít nefunkční nádobíčko, pokud mě chápeš," prohlásil a Charles se otřásl, jak se mu mráz zabodl až do morku kostí. Samozřejmě viděl, co Potter udělal se svými soupeři a slyšel i to, že si jej Rosierová vzala pod svá křídla, ale tomu druhému moc nepřikládal na váze. Kolem Rosierové a Pottera kolovalo tolik řečí, že nemělo cenu čemukoliv z toho věřit.

„Oba připraveni?" optal se jich a nechal zmizet svou auru, ale vidění měl stále aktivované a v aréně se také začalo i oteplovat.

„Připraven!" prohlásil Paul rozhodně.

„Připraven!" kývnul Charles vážně a neodvažoval se podívat směrem k Hadrianovi.

„Tři! Dva! Jedna! Můžete!" odpočítal to Hadrian a pečlivě sledoval všechny barevné paprsky, které začaly lítat mezi dvěma soupeři.

Ačkoliv nebyl schopen identifikovat všechna kouzla, viděl jejich magii a její účel. Paul vynikal v Přeměňování, jak vyvolával nejrůznější zvířátka na rozptýlení svého soupeře a poté je měnil v daleko větší predátory. Charles mu to vracel podobnou mincí, jen mezi kouzla přeměňování přidával občasné kletby. Hadrian musel zasáhnout a před oběma z nich vytvořil Ledový Štít.

„Machin má první napomenutí! Ta oslepující kletba by byla trvalá, pokud by nebyla zrušena během deseti minut! Zpátky na svá místa!" napomenul Hadrian jednoho z účastníků souboje.

Charles chtěl něco odseknout, ale jediný pohled do těch žhnoucích smaragdových očí jej velice rychle umlčel. Až v té chvíli si uvědomil, že Potterovy oči mají naprosto stejnou barvu, jako kletba smrti.

„Připraveni?" počkal na jejich přikývnutí, než znovu spustil jejich souboj. „Boj!"

Další přestupek se již nekonal a ačkoliv měl Charles větší repertoár kouzel, neovládal je tak dokonale jako Paul, který se plně soustředil na své silné stránky.

„Tohle tě naučí se držet od mých holek!" vykřikl Paul a většinu své magie použil na své další kouzlo, které se rozlétlo ke všem zvířatům na pódiu. Obklopila je slabá bílá záře, načež se spojila dohromady a na Charlese se vrhnula chiméra tvořená jedním lvem, dvěma hady, několika ptáčky a třemi tygry.

Charles se musel plně zaměřit na příšeru, která na něj plně zaútočila, že neměl dostatek času na to, aby se bránil před dalšími kouzly, které na něj Paul vyslal. Charles tak velice rychle ztratil vědomí i svou hůlku.

„Vítězem je Paul Males!" prohlásil Hadrian a souboj tak ukončil.

„Sakra, stále nad tím nemám plnou kontrolu!" zanadával Paul a Hadrian si všimnul, jak se jeho chiméra chystá pustit do bezvědomého mladíka.

Ledový Pilíř, pomyslel si Hadrian a uvěznil chiméru v ledovém vězení těsně před tím, než mohla překonat poslední skok mezi ní a svou obětí.

„Malesi! Dokud tohle kouzlo plně nezvládneš a nezískáš povolení od profesorky McGonagallové k jeho použití, máš zákaz ho používat v jakýchkoliv soubojích!" prohlásil Hadrian k vítězi souboje a na vteřinku aktivoval svou auru, aby ukázal, že to myslí smrtelně vážně.

„R-Rozumím," vykoktal Paul a Hadrian použil Magický Blesk, aby roztříštil Ledový Pilíř i s chimérou uvnitř. Ta neměla mnoho životů a neboť vznikla jen s pomocí ne příliš stabilního kouzla, nebylo vůbec těžké ji zničit. Aspoň pro něj samotného.

Rennervate!" Hadrian probudil ještě Charlese a podal mu hůlku, kterou si od Paula vzal.

„Vaše magické zásoby jsou téměř na dně. Dneska už žádné kouzlení. Pokud jste utržili nějaké zranění, budete se hlásit na Ošetřovně!" oznámil oběma a teleportoval se zpátky na své křeslo na vyvýšením místě určeném pro Koncil.

„Zvládl jsi to velice dobře. Já osobně bych asi nezasáhla, ale jen asi proto, že znám protikletbu na to specifické oslepující kouzlo," okomentovala to Amanda, která po začátku souboje dorazila do Arény.

„Na tom nezáleží. Hadrian nyní ukázal, že nejenže je schopen kontrolovat svůj vlastní ročník, ale také plnit i zbývající funkce člena tohoto Koncilu," poznamenala Gemma.

„Doufám, že pro dnešek je to všechno. Mám v plánu i své vlastní aktivity," ozval se Lucian.

„Ano, dneska je to všechno, takže můžeš běžet za tou svojí havraní slečnou," ušklíbla se na něj Amanda a Lucian jí věnoval bodavý pohled, než se zvedl a bez dalšího slova opustil Arénu.

„Také mám něco na práci, takže zatím," rozloučil se Hadrian a s mávnutím se teleportoval pryč.

oooOOOooo

Vytvoření Dungeonu: Svět Živlů!" prohlásil Hadrian v opuštěné místnosti hluboko ve sklepení. Bylo to poprvé, co se do tohoto nového dungeonu chystal, takže netušil, co čekat.

Uprostřed místnosti z kamenné podlahy doslova vyjel třímetrový obelisk pokrytý runovým jazykem, který nepoznával, nicméně mu zdánlivě připomínal kanji znaky.

Vyvolal jsi Portálový Obelisk!

Stačí se jej dotknout a do tří sekund budeš teleportován do Světa Živlů!

Hadrian byl tímhle vývojem událostí překvapen a jen doufal, že Obelisk po použití zmizí. Rozhodně nechtěl, aby na něj někdo narazil a dostal se do dimenze, kde by mohl zemřít. Nicméně chtěl vědět, jak Svět Živlů konečně vypadá a proto položil pravou dlaň na Obelisk. Jak ho hláška upozornila, během tří sekund jej pohltila zlatá záře a on byl pryč.

Pohled, který se mu naskytl po tom, co zlatá záře ustoupila, byl doslova dechberoucí. Nacházel se totiž na vznášejícím se ostrůvku, v jehož středu byl sedmimetrový obelisk z černého kamene a neznámé runy na něm doslova zlatě pulzovaly, jak jimi proudila nesměrná moc.

Z kruhového náměstíčka s Obeliskem vedlo patnáct cestiček k okraji vznášejícího se ostrova. Nicméně jen sedm z těchto cestiček pokračovalo dál v podobě průhledného mostu na další ostrůvky, které byly značně menší, než ten, na kterém se nacházel. Nicméně i na nich byly umístěny další Obelisky. Podle toho, jak se ostrůvky od sebe lišily, uznal, že jejich podoba poukazuje na specifický živel.

Mohl vidět ostrůvek pokrytý ledem, z dalšího prýštil průzračný pramen, který odtékal někam dolů do nedohledné hloubky. Viděl ostrůvek pokrytý pouze nejrůznějšími druhy kamení, další hořel barevnými plameny. Ostrůvek představující živel Vzduchu byl obklopen menšími tornády a nad ostrůvkem s živlem Blesků se vznášel černý mrak, ze kterého pravidelně létaly blesky snad do všech stran. Když se zadíval na poslední viditelný ostrůvek, který představoval živel Duše, mohl na něm spatřit přízraky nejrůznějších bytostí.

Všechny ostrůvky byly ohraničeny menší kamennou zídkou a velice rychle zjistil, že jí nešlo nijak překonat, takže nehrozilo, že by přepadl přes okraj. Mraky nejrůznějších velikostí totiž zakrývaly výhled na to, co se pod nimi nachází a on se správně domníval, že mraky tam byly jen z estetického důvodu, aby byla něčím vyplněna prázdnota, ve které se celá dimenze nacházela.

Když se vynadíval na vše, co mu bylo k dispozici, vydal se přes skleněný most na zamrzlý ostrov. Prvně se mu na onen průhledný most nechtělo vůbec stopnout, nějak mu nevěřil, ale po okrajích byly ve skle další runové znaky, takže věřil, že se pod ním jen tak neroztříští.

Po tom, co konečně došel na ledový ostrůvek, znovu se dotkl Obelisku a čekal, že jej přemístí do finální lokace, ale nestalo se tak. Místo toho se napravo od něj otevřel modrý portál, skrze něj mohl vidět obrovský ostrov pokrytý sněhem a ledem, jak se vznáší ve vzduchu. Zahlédl rozsáhlé pohoří, zamrzlá jezera, planiny i lesy. Nejméně polovina ostrova byla nicméně zahalená do sněhové bouře, což mu přineslo letmý úsměv na tvář.

„Jdeme na průzkum," řekl si sám pro sebe a prošel skrz portál.

Vítej v Říši Sněhu a Ledu!

V Inventáři nalezneš Runový Krystal Úniku, který tě navrátí do Říše Obelisků.

Hadrian si hned zkontroloval Inventář, jestli tam ten předmět skutečně je a taky že byl. Proto, aby se dostal zpátky k Obeliskům stačilo, aby Runový Krystal Úniku rozdrtil v ruce, ačkoliv u něj bylo upozornění, že jeho použití v boji s Bossem nebo Elitním Bossem, byla šance na selhání. To znamenalo, že pokud by se nacházel v takovém boji, musel z něj prvně odejít, což také nebylo nijak jednoduché.

Naštěstí na to, aby si troufl na Bosse mu chyběla patnáct levelů a do Elitního Bosse mu chybělo rovnou dvacet pět levelů. I kdyby pak ale měl dostatečný level, rozhodně by na takhle silná monstra nešel sám. Možná by si na ně sám troufnul, ale jen kdyby měl nejméně o polovinu vyšší level a zatraceně mocné útoky.

Protože se nacházel na menším kopci, mohl vidět všude kolem sebe a v dálce u lesa zahlédl nějaký pohyb. Rychle se na něj zaměřil s pomocí svého Pozorování.

Ice Harpy – Lvl. 30

- Elitní Monstrum -

HP: 4 500

MP: 3 500

Info: Ledové Harpie jsou nelítostné bojovnice. Nevládnou pouze Ledu, ale i Vzduchu, který je jejich bojištěm. Stejně jako všechny druhy Harpií, i Ledové Harpie si rády pochutnají na lidském mase. Neboť Harpie vládnou Ledu i Vzduchu, dokážou takovéto útoky otočit zpátky proti svému soupeři. Nebezpečný je i jejich hlas, kterým dokážou svého soupeře nejen omráčit, ale v některých chvílích i ovládat.

- Ledové Harpie jsou šestým nejsilnějším stvořením Říše Sněhu a Ledu.

Jistá kořist: 3 000 exp; 60 Abyss Dolarů; 2x Kámen Duší

Možná kořist: Esence Živlu Ledu, Ledová Křídla, Kniha Magické Dovednosti/Svitek Kouzel

„Tak tímto směrem ne," poznamenal a otočil se zády k o pět levelů mocnější bytosti. Dobrých tři sta metrů od něj bylo menší zamrzlé jezero, na jehož břehu bylo několik rozpadlých kamenných staveb. Zahlédl mezi nimi další monstra.

Ice Spirit – Lvl. 25

- Normální Monstrum -

HP: 2 500

MP: 1 500

Info: Ledový Přízrak se liší od normálních Přízraků tím, že se nechal plně pohltit Živlem Ledu a stal se tak úplně něčím jiným. Neboť je Ledový Přízrak bytostí Ledu i Duše, jsou proti němu takové útoky méně účinné.

- Ledové Přízraky jsou devátým nejsilnějším stvořením Říše Sněhu a Ledu.

Jistá kořist: 1 250 exp; 25 Abyss Dolarů; 1x Kámen Duší

Možná kořist: Esence Živlu Ledu

„To je lepší," přikývnul a teleportoval se na okraj kamenných staveb. Také okamžitě přivolal Glacian, aby mu v boji pomohla.

Nejbližší Ice Spirit byl sotva třicet metrů po jeho levé straně, takže boj zahájil s pomocí Baráží Magických Blesků. Nečekal na to, až do monstra udeří poslední blesk a společně s Glacian se na něj vrhli. Glacian na něj použila Mrazivý Paprsek a on sám přidal ještě Bleskovou Střelu, než se k němu dostal dostatečně blízko na to, aby na něj mohl zaútočit s pomocí svých katan.

Nicméně ani Ice Spirit se nenechal jen tak zničit bez boje a na svou ochranu použil Ledovou Bariéru. Ta jej částečně chránila před ledovými útoky, takže Glacian mu způsobovala jen poloviční zranění. Zbytek útoků byl oslaben jen o patnáct procent, což nebylo mnoho, ale i tak to bylo poznat.

I jeho útočné schopnosti nebyly nijak slabé. Neboť to byl stále přízrak, jeho Ledová Projekce, byl útok, při kterém na Hadriana vyslal duševní útok, ten nebylo možné zablokovat ničím hmotným a mohl mít jakkoliv silnou obranu a stále utržil plné poškození tohoto útoku. Ledová Projekce mu ubírala dvě stě padesát životů a tak se jí nechal zasáhnout jen jednou, pokaždé se pak raději Teleportoval z dráhy tohoto útoku.

Dalším útokem, který znal již od Magických Kostlivců, byla Ledová Střela. Té se dokázal vyhnout nebo jí do cesty vystavět Ledový Štít, nicméně další schopnost byla problematická, když ho s ní Ice Spirit dokázal chytit. Ledové Sevření byl útok, kdy k němu vyslal obrovskou ruku z ledu a sevřel jej v ní. Ledové Sevření mu dokonce bránilo v použití Teleportace, takže před sebou mohl znovu použít jen Ledový Štít, aby se ubránil poslednímu útoku, který měl Ice Spirit k dispozici.

Tím byl Ledový Oštěp, kterým po něm Ice Spirit hodil. Hadrian byl nesmírně vděčný za to, že Ledový Štít dokázal tento útok ustát, ačkoliv po tom, co Ledový Oštěp částečně pronikl skrz jeho obranu, Ledový Štít doslova prorostl Ledovými Oštěpy a vzápětí se roztříštil.

Když už nakonec věděl, co od svého nepřítele čekat, upravil podle toho i svou strategii a netrvalo dlouho, než se mu jej podařilo zničit.

Gratulace! Zničil jsi svého prvního Ice Spirita!

Získáváš 1 250 exp, 25 Abyss Dolarů a 1 Kámen Duší.

Šance na získání Esence Živlu Ledu – 1% + 0.15% za LUK

„COŽE?!" vykřikl Hadrian naštvaně hned, jak si přečetl tuhle novou informaci. Myslel si, že když mu LUK přidává patnáct procent k lepší kořisti z monster a truhlic, tak se to bude sčítat. Takhle získával jen patnáctiprocentní bonus z aktuální šance. Takže aby dosáhl na celých patnáct procent, musela by jeho původní šance být již celých sto procent.

Aby získal jedinou Esenci Živlu Ledu, musel by normálně zabít sto normálních monster, díky bonusu z LUK, jich potřeboval zabít jen něco málo pod devadesát.

Nicméně se tímto problémem nemohl zabývat příliš dlouho, svým křikem totiž přilákal pozornost ostatních monster z blízkého okolí. Přesněji řečeno to byli tři další Ice Spiriti.

„Postaráme se o tyhle tři přízraky a mizíme odsud," řekl Hadrian směrem ke Glacian a znovu se pustili do boje.

oooOOOooo

Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.

31. 10. 1991 – Časový skok o cca tři týdny:

Normálně by se Hadrian probudil s dobrou nebo neutrální náladou, ale 31. října pro něj nebyl nijak pozitivní den. Již na minulém tréninku s Amandou jí oznámil, že na ten dnešní nedorazí. Kdyby posledního října vyšlo na sobotu nebo neděli, na celý den by se někam vytratil, ale ten rok to vyšlo na čtvrtek.

Na náladě mu nepřidalo ani to, že večer se místo normální večeře měla pořádat Halloweenská hostina. Osobně proti Halloweenu nic neměl, ale byl to mudlovský svátek, kterým Brumbál nahradil tradiční rituál Samhainu. Většina Zmijozelských tímto rozhodnutím byla zhnusená a byl to jeden z větších důvodů, proč čistokrevné nebo tradiční rody odmítali s Brumbálem spolupracovat nebo za něj bojovat.

On sám byl spíše zhnusen tím, že toho kouzelnická společnost využívala i jako oslavu pádu Temného Lorda Voldemorta, přičemž o smrti jeho rodičů nepadlo jediné slovo. Ten den nehodlal nic slavit a hned, jak skončí vyučování, zamíří do Godrikova Dolu, aby vzdal hold svým rodičům.

Když se vydal do sprchy, zahlédl v odraze zrcadla svůj level a mírně se pousmál. Během posledních třech týdnů se dostal do pravidelného rytmu a postupoval kupředu nejen se svým levelem, ale také s levely svých Dovedností, Magických Dovedností i Kouzel.

Po tom, co poprvé navštívil Svět Živlů, se raději vydal do Katakomby – Kovárna, kde na něj čekal jediný soupeř. Tím byl dvou a půl metrový Viking se jménem Legendární Kovář, což byl Boss na 25. levelu. Po jeho porážce zjistil, že jej může porazit pouze jednou za každý level. Do té doby nicméně mohl používat Kovárnu pro své účely, takže si tam plně opravil své katany.

Každé pondělí, středu a pátek jedenkrát navštívil Katakomby – Věznice a v sobotu tam zavítal hned třikrát. Problém byl, že jakmile dosáhl třicátého levelu, Katakomby se mu celkově uzavřely v tom slova smyslu, že z nich již nezískával jediný exp. Bylo sice pravdou, že tam mohl neustále ničit monstra a získávat tak kořist na prodej, ale již mu tam žádné monstrum nepřidávalo zkušenosti, ačkoliv levelem nebyl tak vysoko. Podle všeho si bude muset najít jiný Dungeon ke snazšímu získávání expů.

Jednou prozkoumal i Věž přízraků, kterou mu Tamara nakonec ukázala, ale tam to nebylo nic pro něj. Sice se dostal až na třináct patro a získal téměř sto čtyřicet tisíc expů, ale něco ho na tom dungeonu odrazovalo a tak se tam již znovu nevrátil.

Poté každé nedělní dopoledne trávil ve Světě Živlů, kde po několika prvních hodinách konečně slavil úspěch a z Glacian se stal Summon 2. úrovně. Získal celkem čtyři Esence Živlu Ledu, jednu použil na Glacian a zbylé tři registroval ke své Magické Dovednosti Avatar Ledu. Nyní po jeho boku bojoval jeden Ice Spirit, jeden Ice Warrior, který byl druhým nejslabším monstrem Říše Sněhu a Ledu, a nakonec to byla Ice Harpy. Zatím měl sice jen osmý level této Magické Dovednosti, takže mohl mít po svém boku jen dva Avatary Ledu, ale i tak to byla řádná pomoc, hlavně když bojoval proti více monstrům najednou.

Po sprše a během oblékání také krátce nahlédl do svého profilu, který se za ty tři týdny značně změnil. Hlavně po tom, co dosáhl třicátého levelu a on investoval všechny body do svých statů. Protože dostal i další tři Perks Body, dva investoval do Metamorfomagie a jeden do Mistra Blesků.

Jméno: Hadrian James Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Level: 30 - Exp: 10.78% (41 200/444 000 exp)

HP: 5 680

MP: 8 150(+5 400 drahokamy)

STR: 100(+10 ze setu)

VIT: 108 (+10 ze setu)

DEX: 100 (+15 ze setu)

INT: 140

WIS: 107

LUK: 80

Status Body: 0

Perks Body: 0

I samotná Glacian byla daleko mocnější a nejenže vyrostla do takové výšky, že hlavu měla ve výšce jeho hrudi, ale měla již také pět ocasů.

Glacian - Yuki Kitsune

Třída: Summon (2. úroveň)

Level: 43 (132 100/200 000)

HP: 4 645

MP: 5 262

Status:

- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)

Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.

Poslední týden jí už ani neposílal zpátky a nechával jí ve svém apartmánu, kde buď ležela vedle jeho postele nebo ležela na gauči v jeho pracovně. Když jí Amanda spatřila poprvé v její nové dospělejší podobě, měla z ní značný strach.

Amanda si původně myslela, že Glacian je obyčejná magická liška, kterou propašoval do Bradavic, ale jakmile si všimnula nového počtu ocasů, okamžitě jí došlo, je není jen tak obyčejná liška, ale Kitsune.

Amanda byla také jediná, kdo o Glacian věděl, teda aspoň ve Zmijozelu. Stále se mu dařilo uchovávat její existenci v tajnosti. Tamara bledla závistí, když zjistila, že Glacian je na druhé úrovni, zatímco se její Flameon zasekl na první úrovni. Hned se od něj dožadovala informací o tom, kde získal Esenci Živlu Ledu, protože sama potřebovala Esenci Živlu Ohně.

Musel jí vysvětlovat, že na to, aby se vydala do míst, kde je možné esence získat, musí mít nejméně dvacátý pátý level a do něj jí stále dva levely chyběly. Fay se Sam měly devatenáctý level a pokud chtěla Tamara dodržet svou přísahu, musely všechny tři dneska zaútočit na dungeony, aby si Fay se Sam mohly udělat dvacátý level.

„Dobré ráno," pozdravila jej jeho skupinka přátel, která se ustálila na Dafné, Tracey a Blaisovi.

Přátelské vztahy měl i se zbytkem Zmijozelských prváků, jen s Nottem byl na neutrální půdě, což mu vyhovovalo, protože měl ve svém ročníku aspoň klid. Když byl Malfoy pryč, byla tam daleko lepší atmosféra a na nervy mu lezli akorát Weasley a Smith z Nebelvíru, kteří se spřáhli s Grangerovou z Havraspáru a Longbottomem z Mrzimoru.

To se také v posledních týdnech změnilo. Ačkoliv byl Longbottom stále průměrným studentem v teorii a Grangerová za něj dělala snad všechnu práci kromě té do Bylinkářství, jeho praktická část byla na vysoké úrovni. To samozřejmě ovlivnilo Weasleyho i Smitha a všichni čtyři se pomalu, ale jistě zlepšovali.

Nepochyboval o tom, že v tom měl prsty jejich ctěný ředitel, ostatně nejednou zahlédl někoho z této čtveřice mířit do ředitelny.

Úplně náhodou při nedávném sledování Grangerové dosáhl maximální levelu u své Dovednosti Shinobi a získal novou Dovednost Kage, která navazovala na Dovednosti Plížení a Shinobi. Poslední čtyři dny také omezil své teleportování se a místo toho využíval Dovednosti Kage.

Měl k tomu jediný velice dobrý důvod. Jakmile dosáhne maximálního levelu této Dovednosti, odemkne se mu nový živel, přesněji schopnost Mistr Stínů.

„Ráno," odvětil neutrálně, jeho patnáctý level Nitrobrany mu dovoloval kontrolovat své emoce tak, aby na sobě nedal nic znát. Pokud se tedy nejednalo o velice silné emoce, nad kterými stále neměl tak velkou kontrolu, ale pomalu se tam dostával.

„Slyšeli jste to? Brumbál se prý dozvěděl, co se v Historii učíme a strávil dobrou hodinu u Binnse v kabinetu. Nikdo neví, co se tam dělo, ale zaslechl jsem, že se prý vracíme k Ministerstvem schváleným osnovám," oznámil jim Blaise.

„Doufám, že se pleteš. Historie je asi můj nejoblíbenější předmět! Pokud se Binns vrátí k tomu drmolení, které všechny uspává, tak píšu mamce, aby proti Brumbálovi podala oficiální stížnost!" protestovala hned Tracey.

„Snad všichni jsme se báli hodin Historie, naši rodiče si prošli nejméně pět let jeho drmolení o válkách s gobliny, obry a kentaury. Pokud se k tomu vrátí, celá škola si bude stěžovat," přidala se Dafné.

„Ať už je to jakkoliv, dozvíme se to hned po snídani," okomentoval to Hadrian a pokud by Brumbál skutečně uspěl, stačilo mu, aby Binnsovi dal stejný příkaz, jako před dvěma měsíci. Možná stále nebyl právoplatný Dědic rodu Zmijozelů, ale jeho magie mu kolovala v žilách a byla dostatečně silná na to, aby zrušil Brumbálův vliv na jejich profesora Historie.

„Domácí skřítci se přes noc činili. Letošní výzdoba vypadá daleko lépe, než minulý rok," řekla Gemma, která společně s Amandou seděly u jejich skupinky.

„Pff, je jedno jak ta výzdoba vypadá, je to stále útok proti našim tradicím. Jako každý rok, i letos Brumbál zakázal opouštění pozemků zletilým studentům i profesorům. Jen aby se náhodou někdo z nich nemohl účastnit našich tradičních rituálů na svátek Samhainu," odfrkla si Amanda.

„Další velký svátek je druhého února, že? Imbolc, tedy pokud nepočítáme Yule," optal se Hadrian.

„Yule, další svátek, který Brumbál v Bradavicích zrušil, jen aby jej nahradil Křesťanskými Vánoci. Jako by nestačilo, když nás ti ignoranti upalovali na hranicích a donutili nás se skrývat, nyní ještě slavíme jejich svátky, jako kdyby se nikdy nic nestalo. Naši předci se musí obracet v hrobech," odplivla si Amanda a věnovala Brumbálovu trůnu jedovatý pohled, protože ředitel nebyl přítomen.

„Na svátky aspoň můžeme domů a oslavit Yule s našimi rodinami," namítla Gemma a všichni až na Hadriana přikývnuli. On sám se zadíval do stropu a s posledním soustem se ještě napil, než si vzal jablko a bez jediného slova opustil kolejní stůl.

„Co mu je?" podivila se Tracey nechápavě.

„Vy si vůbec neuvědomujete, co je dneska za den, že?" optala se pro změnu nevěřícně Amanda. Myslela si, že když jsou to Hadrianovy přátelé, tak si uvědomí, co pro něj Samhain znamenal.

„Um, dneska je den, kdy porazil Vy-Víte-Koho?" optala se Tracey nejistě.

„Ale samozřejmě, oslavujte se všemi ostatními pád Temného Lorda a zrození Chlapce-Který-Přežil. Hadrian tím bude jistě velice potěšen," odsekla Amanda a také se zvedla od stolu a zmizela v davu přicházejících studentů, kteří se hrnuli ke svým stolům, aby se rychle nasnídali.

„Co jsem zase řekla?" nechápala Tracey.

„Možná jsi opomněla fakt, že dneska Hadrian přišel o své rodiče?" nadhodil Blaise a všechny tři dívky tím šokoval. Gemma si až v tu chvíli uvědomila, že svou zmínkou o Yule a jejich rodinách musela Hadriana docela ranit, hlavně v den, kdy ztratil své rodiče a zůstal jako poslední svého rodu.

„Nikdy dříve jsem si to neuvědomila. Každý rok oslavujeme pád Vy-Víte-Koho a Chlapce-Který-Přežil, ale nikdy nepadla ani zmínka o jeho rodičích nebo co jejich vražda pro Hadriana znamená," řekla tiše Dafné a přešla jí chuť, stejně jako všechny ostatní.

„Pojďme, snad ho stihneme ještě před hodinou, abychom se mu omluvili," vyzvala je hned Tracey.

oooOOOooo

Ten den nicméně již neměli šanci s ním mluvit, ačkoliv jej zahlédli na hodinách, velice rychle zase mizel a objevil se vždy až s dalším zazvoněním. Neukázal se ani na jejich speciálních hodinách, kdy ve čtvrtek společně v užším kroužku studovali cizí jazyky.

Jakmile toho dne zazvonilo na konec Přeměňování, což byla jejich poslední hodina, Hadrian se teleportoval do svého pokoje, kde se teple oblékl a poté se teleportoval pryč z Bradavic. Vůbec netušil, jak se do Godrikova Dolu dostat, protože tam nikdy nebyl, ale měl plán.

Lucky jej naučil, jak během Driftování naslouchat jménům, která sebou nesla moc. Pravá jména měla daleko větší moc a tak byla v magických proudech výraznější, ale když jeden poslouchal velice pozorně, mohl slyšet i méně mocná jména.

Během toho, co driftoval, naslouchal hned několika jménům, hlavně jménům svých rodičů a jménu místa jeho narození. Několikrát skončil u různých kouzelnických domů a jedna zmínka jej dokonce vedla přes moře do Francie, ale včas změnil směr. Lucky jej varoval, že magické proudy vedoucí přes velké vodní plochy jsou nestálé a dokud se je nenaučí stabilizovat svou vlastní magií, tak se jim musel vyhýbat.

Po celé Anglii, Irsku i Skotsku cestoval dlouhé hodiny, než konečně dorazil do Godrikova Dolu. Objevil se kousek od zarostlého plotu, kde hlouček dětí stálo u branky a něco křídou psaly na dřevěné desky. Chtěl je okřiknout, že psát po cizím majetku se nemá, ale zarazil se, když spatřil poničený dům, přesněji mu chyběla část stěny i střechy v druhém patře.

Netušil ani jak, jen pocítil jak se mu po tvářích valí slzy. Nebyl schopen se hnout a teprve až hlouček dětí, které se rozběhly pryč, jej vytrhl z transu. Pomalu a tiše přikročil k dřevěné brance, která byla popsána nejrůznějšími vzkazy. Nepřečetl jich ani polovinu, když se mu po tvářích spustila další vlna slz a tentokrát jí nebylo možné nijak zadržet.

Prvně chtěl jít dál a podívat se do domu, ale cítil, že toho není schopen. Nebyl vůbec schopen zvednout ruku a otevřít branku, kterou museli jeho rodiče jistě tolikrát procházet.

„Byli to dobří lidé. Velkou část z nás zasáhla jejich ztráta," ozval se příjemný mužský hlas a Hadrian vzhlédl k jeho zdroji. Byl překvapen, když spatřil postaršího muže v černém kabátě, ačkoliv jasně viděl jeho úbor faráře.

„Pojď, připravím ti teplý čaj. Až nabereš trochu sil, ukážu ti, kam jsme tvé rodiče pohřbili, mladý Hadriane," usmál se na něj farář a s rukou kolem ramen jej vedl hlavní ulicí Godrikova Dolu až k menšímu kostelu.

„Jak? Jak víte, kdo jsem?" dostal ze sebe Hadrian po tom, co seděl v teple farářovy pracovny.

„Byl jsem u tvého křtu. Pravda, do té doby jsem bral magii jen jako mýtus a něco, co existovalo jen v pohádkách pro děti. Kdo by to kdy řekl, že jsem většinu svého života žil vedle něčeho tak kouzelného a byl k tomu doslova slepý," odvětil farář a Hadrian se tomu lehce zasmál.

„Musí to být velká ironie, když farář pokládá magii za kouzelnou, když to byla církev, která nás prohlásila za děti ďábla a upalovala na hranicích," poznamenal Hadrian.

„Všichni jsme děti Boží a všechno má své místo v Jeho velkém plánu. Magie je Boží dar a ti, kteří to odmítají, jsou jen zaslepeni svou závistí a nenávisti k tomu, co je jiné," prohlásil farář.

„Lidská víra a její moc tvořit. Tolik Bohů a Bohyň již chodilo po tomto světě a přesto všichni odešli nebo upadli v zapomnění. Nicméně magie není darem vašeho Boha, Otče. To naše planeta, matka příroda, Gaia nám darovala schopnost ovládat její vlastní energii, která spojuje všechno ve vesmíru. Nicméně i má společnost zapomíná, místo toho, abychom v dnešní den slavily posvátný svátek Samhainu, oslavujeme jakýsi Halloween," prohlásil Hadrian a rychle se zarazil. „Omlouvám se, Otče. Hřbitov najdu sám, příjemný zbytek dne," řekl rychle a fázováním se přenesl do magické dimenze.

Byl překvapen, když uvnitř kostela spatřil hned několik magických proudů. Všechny ostatní kostely a chrámy, které spatřil, byly bez magických proudů, které se jim doslova vyhýbaly. Jejich přítomnost jasně poukazovala na to, že místní farář nebyl ignorant.

„Hodně štěstí, mladý Hadriane. Nechť tě láska tvých rodičů provází i po zbytek tvého smrtelného života," řekl Otec do prázdna své pracovny a podíval se ke krbu, na jehož římse byla sada fotek. Mezi nimi byla i fotografie s nádhernou rudovlasou ženou, dvěma pohlednými muži, ale hlavně malým uzlíčkem, ze kterého vykukovala hlavička s velkýma očima smaragdové barvy. Nebyla to magická fotka, ale Otec doslova cítil moc, která se za těma nevinnýma očima skrývala.

oooOOOooo

Hřbitov se nacházel jen kousek od kostela, takže jej nemusel nijak dlouze hledat. Podle toho, jak mezi hroby i na cestičkách chybělo listí, byl řádně udržován a Hadrian předpokládal, že o údržbu se staral místní farář.

Jak tak procházel mezi hroby, narazil i na známá jména. Z nich pochopil, že Brumbál tam měl pohřbenou nějakou rodinu a podle dat jejich narození a úmrtí to musely být jeho matka a sestra. Našel i jeden velice zašlý hrob, ale jméno na něm bylo stále jako nové a to včetně podivného znaku.

Ignotus Peverell

Znovu to jméno Peverell. Zajímalo jej, jaké spojení je mezi tímto Ignotusem a Perenelle Peverellovou. V rodinné kronice se dozvěděl, že i jeho rod měl nějaké spojení s rodem Peverellů, nicméně i v ní se nacházely sekce, které nedokázal přečíst. Něco mu bránilo v odhalení pravé podstaty spojení mezi rodem Potterů a Peverellů.

Nakonec dorazil i k hrobům svých rodičů.

James Charles Potter – Lilian Alexandra Evans-Potterová

27. 3. 1960 až 31. 10. 1981 – 30. 1. 1960 až 31. 10. 1981

Posledním nepřítelem, který bude poražen, je smrt.

„M-mami, t-tati," hlesl tiše a před jejich hrobem padl na kolena.

Nevšímal si toho, že na něm již hořely dvě svíčky a někdo na něj položil i věnec. On sám pro ně nic neměl, jen tam tak klečel a hleděl na jejich společný náhrobek. Bylo to jako finální rána, kterou mu mohl kdokoliv zasadit. Nyní, když viděl jejich hroby, veškeré iluze, veškeré představy o tom, že by možná mohli být někde naživu nebo se vrátit, byly pryč.

Netušil, jak dlouho tam jen tak klečel, když jim potichu začal vyprávět události svého života tak, jak si je pamatoval. Klečel tam dobrých několik hodin a obloha se zatáhla temnými mraky.

Když nakonec domluvil a jeho slzy přestaly stékat po jeho tvářích, dopadlo mu na špičku nosu něco povědomého. Rychle vzhlédl k obloze a spatřil, jak se k zemi pomalu snáší první sněhové vločky. Hravě kolem něj vířily, jakoby jej zdravily a on se musel usmát, když jich několik pohladilo jeho tvář.

Vždy budeme s tebou ve tvém srdci, miláčku. Zaznělo šeptem v lehkém vánku a on zavřel oči, po tváři mu stekla poslední slza.

Samhain, jediný den v roce, kdy hranice mezi říšemi živých a mrtvých byla nejtenčí, když se tyhle úrovně reality velice blízko dotýkaly a občas se hranice i spojily. Lucky ho o nich naučil mnoho na to, aby pocítil jejich přítomnost. V ten jeden krátký okamžik, který trval celou věčnost, byli jeho rodiče znovu s ním. Každý by jej měl za blázna, ale on pocítil dotyk své matky a slyšel její hlas.

„Odhalím pravdu a nedovolím našim nepřátelům vyhrát! Smrt není nepřítel, naši nepřátelé jsou až příliš naživu," prohlásil a ani netušil proč, ale v dlaních z ledu vytvořil malou sošku jelena, jak ve svém paroží nese lilii. Jakmile ledovou sošku umístil na hrob, se zavířením sněhových vloček se teleportoval zpátky do Bradavic.

oooOOOooo

Toho večera s Tamarou, Fay a Sam:

Ačkoliv panovala slavnostní nálada v celém hradě, u Zmijozelského stolu se dělo něco divného. Studenti prvního ročníku ani několik dalších studentů se příliš nebavilo a všichni pozornější obyvatelé hradu, si toho všimnuli. Profesoři si také všimnuli, že chybí jeden důležitý mladík.

„Kde je pan Potter? Nenařídil jsem snad, že Halloweenská oslava je povinná pro všechny studenty?" optal se Brumbál svých profesorů a nebylo to nijak tiše, takže se Hadrianova nepřítomnost roznesla mezi studenty všech kolejí i ročníků.

„Hadrian na dnešní oslavu nedorazí," ozvala se Amanda nahlas.

„Slečno Rosierová, vysvětlení, okamžitě!" vyjel na ní Snape.

„Nemyslím si, že by bylo něco k vysvětlování. Nikdo ze Zmijozelu by tu tento večer nebyl, kdyby náš ctihodný ředitel nezakázal Domácím skřítkům doručit jídlo na naší kolej, abychom nemuseli sledovat jeho ničení našich svátků a tradic.

Navíc Hadrian je výborný kuchař, takže ať už je kdekoliv, jistě si něco dokáže připravit, ačkoliv pochybuji, že je to právě jeho prioritou. Pokud nikdo z vás nepochopil, co pro něj dnešní den znamená, není mojí úlohou napravovat vaše ignorantské chování," odpověděla a kývnula na zbytek Koncilu.

Všichni, jako jeden se zvedli a celá kolej opustila Velkou Síň. Bylo pravdou, že mezi sebou měli neshody a bojovali o moc, ale na veřejnosti se museli chovat jednotně a ukázat tak zbytku školy sílu, kterou zbylé tři koleje postrádaly.

„Severusi, pokud se tvá kolej okamžitě nevrátí, budu jim všem muset udělit školní trest a odebrat veškeré kolejní body!" prohlásil Brumbál.
„A z jakého důvodu chcete mé studenty trestat, řediteli?" optal se Snape chladně, protože ani on neměl chuť něco oslavovat. Možná padl Temný Lord a vzal sebou i toho zpropadeného Jamese Pottera, ale zavraždil i jeho sladkou Lily.

„Porušení školního řádu a opuštění povinné hostiny," odvětil Brumbál okamžitě.

„Netuším, na co si hraješ, Albusi, ale nikdo školní řád neporušil! Halloweenská hostina také není povinná pro nikoho, kdo tu nechce být! Přestaň konečně těm, kteří následují tradice, vnucovat mudlovské svátky. Jsem si jistá, že Školní Radu by zajímalo, proč se Bradavice neřídí Chartou, ve které jasně stojí, že všichni studenti, profesoři i jiný obyvatelé hradu mají právo svobodně oslavovat své svátky i pořádat tradiční rituály," pustila se do Brumbála McGonagallová a po jejím prohlášení z Velké Síně odešla nejméně třetina studentů.

„Pojďme odsud. Nebudu sledovat, jak tu všichni oslavují v den, kdy Hadrian přišel o své rodiče," řekla Tamara směrem k Sam s Fey a všechny tři se přidaly k odcházejícím studentům.

„Co budeme dělat?" optala se Fay.

„Kolik vám chybí do dalšího levelu? Nehodlám se stát lhářkou a prohlásila jsem, že do konce tohoto měsíce budete mít dvacátý level," zajímala se Tamara.

„Hmm, možná jedna návštěva Věže přízraků?" odpověděla Sam, která se podívala na svůj profil, aby se ujistila, kolik expů ji chybí.

„Mě chybí asi tak třicet tisíc expů," přidala se hned Fay.

„Výborně, nastavím skupinu tak, abyste si rozdělily expy a ještě dneska pokoříte tuhle hranici!" prohlásila Tamara a všechny tři teleportovala do sedmého patra.

Když vstoupily do dungeonu, ani jedna si nevšímala toho, že je na chvíli obalila fialová záře. Věž přízraků byla vytvořená Nekromantem a točila se hlavně kolem duší mrtvých, bylo tudíž zcela logické, že v noc, kdy hranice mezi Světy Živých a Mrtvých byla nejtenčí, budou monstra extrémně mocná. Na jednu noc v roce se stala mocnějšími, chytřejšími a hlavně početnějšími.

oooOOOooo

Samantha ležela na schodišti a sledovala, jak jí Fay s Tamarou chrání před útoky monster. Ona sama měla poslední zbytky života a skutečně nechtěla zemřít, nicméně byla tak vyděšená, že se nedokázala vůbec pohnout.

Fay, která velice rychle ztrácela životy, se trochu stáhla za Tamaru, ale i tak nestačila uhýbat útokům svých soupeřů a ještě k tomu chránit Sam. Nehodlala přijít o jednu ze svých kamarádek.

„Tohle samy nezvládneme! Musíme odsud zmizet!" vykřikla Fay, když odrazila další monstrum a následně bolestně vykřikla, když se jí přízračný pes zakousl do nohy.

„Brána je zavřená a nemůžu se tady teleportovat! Musíme je všechny zničit, abychom mohly odejít!" vykřikla Tamara a vyslala kolem sebe Ohnivou Vlnu, která odhodila všechny jejich nepřátele pryč.
„Tak zavolej Hadrianovi!" řekla tiše Sam.

„Pozvi jej rovnou do skupiny! Jistě bude plně při síle!" souhlasila Fay a Tamara vyslala další Ohnivou Vlnu, aby získala dostatek času na to, aby Hadrianovi odeslala pozvánku do skupiny a zahájila i telepatický hovor.

Tamaro, děje se něco? Zrovna jsem se chystal jít spát," ozval se Hadrian a zněl unaveně.

„Potřebujeme pomoc! Monstra ve Věži přízraků jsou mnohonásobně silnější a netuším, jak dlouho to vydržíme! Sam má velice málo životů a Fay na tom není o moc lépe!" vykřikla Tamara a odrážela další útoky. Sama velice rychle přicházela o životy.

Hned jsem tam!" odvětil Hadrian.

Hadrian se teleportoval do sedmého patra před vstup do Věže přízraků a všimnul si, že kolem vstupu je nepříjemná fialová záře. Vůbec nechápal, proč se tam dneska vydaly. To jim nikdo neřekl, že je Samhain? Duchové měli v tento den vlastní oslavy, protože byli daleko mocnější a dokázali na malé okamžiky vnímat svět okolo nich všemi smysli.

Nicméně si nemohl dovolit na nic čekat a vstoupil do dungeonu. Hned si všimnul uzamčeného schodiště a mohl vidět, jak se na pátém patře pod ním bojuje. Zahlédl Sam, jak je opřená o únikovou bránu a její životy byly skutečně nízké. Zahlédl, jak Fay zkolabovala vedle Sam, její magie byla téměř na nule.

Vůbec netušil, co má dělat, když spatřil, jak jeden z Tamařiných plošných útoků prošel i skrze větší okno. Ona sama k němu byla zády a rychle ztrácela magii, jak bezhlavě vrhala jeden útok za druhým.

Ledový Věk!" zahřměl Hadrian a na chvíli se zaradoval, když jeho útok zmrazil všechna monstra na pátém patře. Problémem nicméně bylo, že tam se jeho útok nezastavil a pokračoval každým patrem dolů až na úplně poslední patro.

Věděl, že se nemůže teleportovat a neměl jinou možnost, než porušil Luckyho varování. Vstoupil do dimenze magie a na jednom z magických proudů, který ho spojoval se skupinkou třech dívek, se dostal vedle nich.

Nejenže si na pomoc přivolal Glacian, ale vyvolal i Ice Harpy a Ice Spirita, ten byl ten večer posilněn, stejně jako všechny přízraky.

„Jakmile se otevřou vrata, popadni Sam s Fay a zmizněte odsud! Glacian s Harpií ti pomohou!" vykřikl Hadrian a aktivoval Dračí plamen. Naštěstí byly přízraky klasifikovány jako nemrtvá monstra.

Ten večer Hadrian udělal druhou chybu. První bylo, že svým prvním kouzlem zasáhl celou Věž přízraků. Druhým bylo vyvolání Dračího plamene. Ten byl aktivní tak dlouho, jak dlouho bylo v jeho dosahu něco nemrtvého. Neboť celá Věž přízraků vyzařovala auru pocházející ze Světa mrtvých, hned, jak se otevřely brány, rozlétl se Dračí plamen do všech nižších pater.

Hadrian mohl jen sledovat, jak počet jeho nepřátel astronomicky roste a ačkoliv si s nimi Dračí plamen dokázal po několika okamžicích poradit, síla nepřátel rostla a po několika patrech byl jeho útok zcela bez účinku.

„Na co čekáte?! Zmizte odsud!" okřikl Tamaru, která se okamžitě dala do pohybu a pomohla Sam nasednout na Glacian. Harpie uchopila Fay a všichni se rychle vydali po schodišti nahoru k východu. Hadrian se chtěl rozběhnout za nimi, ale v cestě se mu objevila fialová bariéra, které jej odmítala pustit do vyšších pater. Přemýšlel, jak se oné bariéry zbavit, když se celou věží ozval ušidrásající řev.

Lidský červe! Odvážil ses vstoupit do mé dimenze, zaútočit na mě a poté se pokusit utéci?" ozval se dunivý hlas a on vyhlédnul z okna až dolů na poslední patro, kde z portálu vylézal obrovský démon.

Tamara s ostatními byla naštěstí u východu a Sam s Fey byly již pryč z dungeonu, takže se Hadrian jen mírně pousmál.

„Mizím odsud," řekl si spíše sám pro sebe a vstoupil do magické dimenze a nasedl na stejný magický proud, kterým se dostal na páté patro. Tentokrát zamířil k východu, kde na něj čekala Tamara. Když byl nicméně v polovině cesty, šokovaně vykřikl nepředstavitelnou bolestí. Skrze hruď mu prolétl rozpálený řetěz s hákem na konci, který se před jeho očima rozevřel do stran.

Kritické Zranění! Utržil jsi 3 000 poškození!

Efekt krvácení aktivní: 500 poškození za sekundu – 7 sekund!

Hadrian se nezmohl na nic jiného, než jen na to, aby sledoval, jak mu obrovskou rychlostí mizí životy.

„HARRY!" vykřikla Tamara jeho jméno, když se objevil zpátky v hlavní dimenzi.

Hahaha, jsi můj, lidský červe!" zařval démon a mocným trhnutím si přitáhl řetěz zpátky k sobě. Hák na jeho konci se Hadrianovi zakousl do hrudi. S posledním výkřikem nepředstavitelné bolesti omdlel.

Ještě než ale omdlel, zahlédl, jak Tamara zmizela ve východě z dungeonu, kam jí odtáhl Glacian s pomocí svého ocasu. Věděl, že je to jeho konec, ale nemohl přijít na daleko vhodnější smrt. Položil život za záchranu svých přátel. Po deseti letech se konečně setká se svými rodiči.

Tvé životy dosáhly na nulu! Jsi mrtev!

Pokračování příště!


Profil:

Jméno: Hadrian James Potter

Věk: 11

Třída: The Gamer

Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi

Status krve: Čistokrevný

Level: 30 - Exp: 10.78% (41 200/444 000 exp)

HP: 5 680

MP: 8 150 (+5 400 drahokamy)

STR: 100 (+10 ze setu)

VIT: 108 (+10 ze setu)(+50% HP)

DEX: 100 (+15 ze setu)

INT: 140 (+50% MP)

WIS: 107 (-25% Cena, +5% MP regenerace)

LUK: 80 (+20% šance k lepšímu lootu)

Status Body: 0 (160)

Perks Body: 0 (16)

Status:

- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)

- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)

- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)

- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)

- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)

- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)

Peníze: 4 270 L, 113 401 G, 421 134 AD

Svěřenecký Trezor: 202 700 G

Turnajové body: 65

Kolejní body: 355


Glacian - Yuki Kitsune

Třída: Summon (2. úroveň)

Level: 43 (132 100/200 000)

HP: 4 645 (1/4 summonera + 75*lvl)

MP: 5 262 (1/4 summonera + 75*lvl)

Status:

- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)

Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.


Artemis - Sněžná sova

Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)

Level: 30 (0/? exp)

HP: 1 500 (50*lvl)

MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)


Úkoly:

Školní pohár! (355/500)

Ukryté Svitky Kouzel! (20/100)


Slovo autora:Prvně poznamenám, že tato kapitola je jedna z těch kratších a má pouze 9888 slov v čisté délce. Omlouvám se, pokud se vám zdají některé sekce trochu uspěchané nebo odbyté, ale asi to bude pravda. Podzim není mé oblíbené období a kromě klasické únavy jsem nyní přišel ještě o práci, takže další starosti navíc, které člověk skutečně nepotřebuje.

V dřívějších komentářích se někdo zmínil, že Hadrian všechno vyhrává a je to pro něj snadné. Jeho řada vítězství je u konce a s tím se váže i anketa, kterou brzy na hlavní profil vyvěsím.

Nyní ke komentářům.


Ke komentářům kapitoly 2. 12. (23):

- kamil grundel: Souhlasím, že by bylo možné využít Denního Věštce tímto směrem, ale jak dlouho by některým lidem trvalo, aby Sirius jen tak náhodou dostal Mozkomorův polibek při údajném útěku ze své cely? Ne, Denní Věštec, pro který stále nemám nové jméno, půjde trochu jinou cestou.

- Vai: S časovým skokem jsem přeskočil i hodně lekcí, které se týkají Driftování. Člověk musí aktivně naslouchat, aby své jméno zaslechl, takže jej neslyší každou chvíli. Navíc Hadrian není Elf, takže může naslouchat jen v Magické Dimenzi. Jinak Driftování tě dostane i do míst, kde jsi nikdy předtím nebyl, přičemž Teleportace má podobné omezení jako Přemisťování, jen Teleportace je spojená s živlem a neexistuje mnoho bariér, které by Teleportaci zastavilo.

- Lony: Pro situaci s Neviditelným pláštěm jsem se již rozhodl, jak to vyřeším. Díky

- MattKennedy: Thanks. I hope, you will love Glacian at lvl. 40+. Now I only need find some new attaks or skills for her.

- Arfaros: Díky za možné nápady pro budoucí skilly. Jistě přidám i další ledové útoky, nicméně jeho repertoár se jistě rozroste i o útoky dalších živlů, jen musím Hadriana vrátit k tréninku a vytváření nových schopností. Jeho aktuální smrt pro něj bude snad dostačující šok.

- Drticool: Jako vždy, tvá slohová práce si zaslouží nejméně stejně dlouhou odpověď nebo se o to aspoň pokusím. Již jsem ti na něco málo odpověděl přes soukromé zprávy, ale vypíšu tady snad všechno i kvůli ostatním čtenářům.

Za prvé je pravdou, že tahle povídka má asi potenciál pokračovat až do nekonečna, ale to bych asi nedokázal napsat a ani bych tak dlouho u toho asi nevydržel. Tak jak to bývá vždy, když máš nějaký nový nápad, rozepíšeš se a deset prvních kapitol ti jde jako po másle, pak přijdou menší problémy a po dvou tuctech začínáš pomalu tápat s nalezením něčeho nového, jak by ses posunul kupředu. Ano, aktuální cíl je asi ukončit celou povídku porážkou jeho úhlavního nepřítele Lorda Voldemorta, nicméně jsem si otevřel cestu, kde jeho nepřítelem bude i samotný Brumbál a jeho loutky.

Ano, na jednu Knihu Magické Dovednosti jsem zapomněl, když jí v kapitole 2. 11. našel, nicméně jsem se rozhodl, že si jí nechám do zásoby pro nové Gamery.

Proč se ptal na čas? Protože rozespalý člověk se raději optá na čas, než aby přemýšlel, kde jej může najít.

Pokud jde o ty souboje, nějaké jsem uspořádal v téhle kapitole a snad i vysvětlil proč jich není více. Přeci jenom se členové Koncilu na svá místa dostali z nějakého důvodu a ačkoliv se najdou tací, kteří by se do Koncilu chtěli dostat, mají mimo jiné i další starosti. Páté a Sedmé ročníky budou méně soupeřit o moc, když se musí připravovat na zkoušky NKÚ a OVCE.

Do toho limitu sta kouzel se počítají pouze Kouzla, nikoliv Dovednosti a Magické Dovednosti. Ber to tak, že Kouzla jsou hůlkovou magií, Dovednosti jsou bojová umění, vaření, plavání atd... a Magické Dovednosti jsou schopnosti, které obdržel díky svému nadání na ovládání živlů.

Průzkum celého hradu jsem si chtěl nechat na dva školní roky, ačkoliv si ani jeden z Gamerů zatím neuvědomil, že jakmile se spojili v jedné skupině, tak se jejich mapa Bradavic aktualizovala o vše, co každý z nich objevil.

Co se týče tvých nápadů, něco aplikuji, něco poupravím, něco zavrhnu ve prospěch něčemu jinému. Už takhle jsem se dost rozepsal, takže se budeš muset nechat překvapit, jak to nakonec dopadne, ale mnohokrát děkuji za tvůj konstruktivní komentář. Ono je radost číst takový komentář, který nejen pomůže najít nějaké ty chybičky, ale i ukáže na další možnosti.