Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 2. Kapitola 16. – Kodex Hráčů
(Bez korekce)
Po tom, co opustil Gringottovic banku, zamířil Hadrian na Obrtlou, kde hodlal navštívil Alucarda.
„Drahý, máš tu zákazníka," zavolala jakýsi žena sotva strčil jedinou nohu do obchodu upíra, který mu vytvořil hůlku.
„Nemusíš na mě volat pokaždé, když se tu někdo objeví. Dobře víš, že bariéra na dveřích mě upozorní na každého, kdo jimi projde," povzdechl si Alucard a vyšel ze zadní místnosti.
Když ale spatřil zahalenou postavu, ztuhl na místě. Bylo to přesně osm set let, co naposledy viděl tyhle znaky i brnění. Bylo to osm století, co jeho blízký přítel zmizel v hlubinách prokletého chrámu. Všichni jeho následovníci byli prokleti a on byl jediný, kdo si na tohle pamatoval, již v té době byl upírem a prokletí na něj nemělo žádný účinek.
„Kdo jsi?" optal se Alucard opatrně.
„Jsem rád, že očarování ukrývající mojí identitu funguje i na někoho tak starého, jako jsi ty, Alucarde," prohlásil Hadrian a sundal si kapuci.
„Mladý Hadrian?" podivil se Alucard. „Kde jsi přišel k tomuto brnění? Je nemožné, aby nějaké ještě existovalo," zajímal se hned a než stihl Hadrian odpovědět, stála před ním upírka a jemně jej škrábla na krku aby získala kapku jeho krve, kterou okamžitě ochutnala.
„INTEGRO!" vykřikl Alucard pohoršeně a mrknutím oka ji chytil a přitiskl ze stěně, odkud ji nehodlal bez vysvětlení pustit.
„Je z něj cítit přítomnost magie času a páchne po dvou dalších realitách!" protestovala Integra a Alucard si povzdechl, přičemž ji pustil.
„Hadriane, omlouvám se za svou ženu. Jak jsi mohl právě pochopit, nepochází z tohoto světa a před mnoha lety jsem ji našel polomrtvou uprostřed rituálního kruhu. Od té doby hledáme způsob, jak se dostat do jejího světa a přestává se ovládat pokaždé, když se v její blízkosti objeví někdo, kdo nese byť jen náznak magie času a energie pocházející z jiných realit. Jak jsi s nimi přišel do styku je jistě dlouhý příběh a tys mě jistě přišel navštívit z jiného důvodu," omlouval se Alucard.
„Nic se nestalo a máš pravdu, můj příběh je celkem dlouhý a zároveň velice krátký. Část mého příběhu ti mohu předat jen tak, že podepíšete magickou dohodu o zachování mých tajemství. Jinak tohle brnění jsem získal díky mé neplánované cestě do jiné reality, z další reality jsem si přinesl něco, co ti chci dát k prozkoumání," odpověděl Hadrian a z inventáře vytáhl druhé tělo mrtvého Varrena.
„Také se omlouvám. Alucard mi o tobě již vyprávěl a těšila jsem se na naše setkání a lituji, že jsem jej takhle zkazila. Pokud mě omluvíte, odeberu se do zadní místnosti," omluvila se mu i Integra a mrknutím oka byla pryč.
„Bývala na tom daleko hůře, nyní si aspoň trochu pamatuje na svůj svět a získává jistotu. Když jsem ji našel, její mysl byla zlomená a veškeré vzpomínky roztříštěné. Přeměna ji pomohla, ale je to pomalý proces," dál omlouval svou ženu, ale Hadrian jej zastavil s tím, že se skutečně nic nestalo a každý by v její situaci zareagoval stejně.
Alucard ji musel zavolat zpátky, aby mohla podepsat dohodu v Hadrianově Kodexu. Díky tomu, jak to GrimClaw zařídil, nemusel o své schopnosti Gamera nic vysvětlovat, protože po podepsání dohody byly všechny tyhle informace automaticky vloženy do myslí všech, kteří dohodu podepíší. Navíc tyhle informace mohl kdykoliv aktualizovat a všichni podepsaní pod dohodou se hned tyhle informace dozvěděli.
„Pozoruhodné a mnohé to vysvětluje. Již jsem se setkal s lidmi a dalšími obyvateli Abyssu, nikdo slabý tam dlouho nepřežije. Teďka se ale pusťme do studia tohoto nového tvora," řekl Alucard a kývnul na svou ženu, která odnesla mrtvé tělo do laboratoře.
„Musím ještě oběhnout několik dalších lidí, kterým chci dát další těla Varrenů ke studiu. Než půjdu, rád bych se omluvil za to, že jsem zatím nenapsal a nemám žádný důvod, který by mě omlouval," poškrábal se Hadrian na zátylku.
„Nic se neděje, mladý Hadriane. Můj pojem o čase je daleko jiný a věř mi, ani jsem nepostřehl, že již uběhly dva měsíce od našeho minulého setkání," usmál se Alucard. „Dám ti vědět hned, jak něco zjistíme," dodal a Hadrian byl rád, že tohle bylo mezi nimi vyřešeno.
„Jednou si budeme muset sednout a možná vám povyprávím o svém dobrodružství v jiných realitách," řekl ještě, než si nasadil kapuci a zamířil zpátky na Obrtlou a poté na Příčnou.
Na Příčné mu skutečně nikdo nevěnoval pozornost a Hadrian se domníval, že i kdyby někoho právě okradl, stále by si jej nikdo nevšímal, pokud by na sebe nepřitáhl příliš velkou pozornost. Avšak neměl jediný důvod někoho okrádat, aspoň zatím a většina kouzelníků měla stejně očarované oblečení tak, aby je nikdo okrást nemohl.
Jeho další zastávkou byl Svět Lektvarů, kde Erika zrovna obsluhovala několik zákazníků, takže musel chvíli počkat, než na něj přijde řada. Z toho, co viděl v aktualizovaném seznamu lektvarů, které Erika prodávala, se jí dařilo celkem dobře.
„Budete si přát?" optala se jej, když poslední z lidí odešel a on si znovu sundal kapuci.
„Vidím, že obchod pomalu vzkvétá," konstatoval a pobaveně se usmál, když se jí překvapením rozšířily oči. Tyhle překvapené výrazy neměly chybu a přemýšlel, jestli ho to někdy omrzí.
„Hadriane, vůbec jsem tě nepoznala s tou kapucí," prohlásila Erika. „Jinak ano, obchody vzkvétají a můžu za to poděkovat jen tobě," dodala odpověď.
„Když jsem byl na Příčné minule, někdo mě poznal a nahlásil Brumbálovi, tak jsem se rozhodl pro trochu jiný přístup, ne že bych se k něčemu přiznal," ušklíbl se na ní a vytáhl Kodex.
„Mám pro tebe něco na výzkum, abych ale nemusel odpovídat na otázky, goblini pro mě připravili tuhle speciální knihu. Když podepíšeš tuhle dohodu, dozvíš se několik mých tajemství, která jsou chráněna pomocí samotné magie. Tímto jsem si zajistil bezpečí jak pro sebe, má tajemství, ale i pro všechny zúčastněné. Pokud tuhle dohodu podepíšeš, v blízké budoucnosti tě budu moci začít zásobovat jedinečnými ingrediencemi do lektvarů, které nenajdeš nikde jinde na trhu," oznámil ji Hadrian a Erika si přečetla celé znění dohody, než si od něj převzala Krvavý brk a podepsala se pod ní.
V ten okamžik dostala všechny informace a všichni, kteří již dohodu podepsali, byli informování o její identitě. Takto všichni zúčastnění věděli s kým se mohou o těchto věcech bavit.
„Neskutečné! Kolik z nás si někdy přálo být postavou v nějaké hře nebo oblíbeném příběhu? Tohle pro tebe musí být jako splněný sen," prohlašovala hned a protože neměl příliš času, na pult položil další tělo Varrena.
„To je možná pravda, ale všechno má svou cenu. Jinak tohle je Varren a Gaia mi dala úkol k zjištění, co všechno se z něj dá využít. To bude tvým úkolem, stejně jako určení ceny možných ingrediencí. Zatím nás není mnoho, ale časem bys mohla získat více zásobovatelů a tak se v budoucnu stát jedinou zásobovatelkou těchto ingrediencí na širší trh," oznámil jí a Erika si mrtvé tělo se zájmem prohlížela.
„Napadá mě hned tucet věcí, které mohu otestovat, ale nebude to tak rychlé. Možná požádám i o pomoc svého Mistra, ačkoliv ten toho využije k tomu, aby mi dal další zkoušku, takže je to možná i šance k tomu, jak rychleji získat titul Lektvarové Mistryně," řekla a odlevitovala mrtvolu do skladu, aby ji plně zachovala ve stavu, v jakém se právě nacházela.
„Mohu pro tebe ještě něco udělat nebo máš namířeno někam dál?" optala se jej.
„Ne, tohle je asi všechno. Možná jen to, že v blízké době bych ti mohl začít dodávat větší množství jedů z Akromantulí. Také mi dej vědět, jestli potřebuješ nějaké další ingredience a já zjistím, jestli by pro mě nebylo možné je sehnat za lepší ceny, než je nakupuješ normálně. Jinak vlastním patnáct procent GreenGoods Export – Import a mám slevu ve výši deseti procent na všechen jejich sortiment," oznámil jí a Erika mu předala kompletní seznam přísad do lektvarů, které skladovala a nakupovala od nejrůznější obchodníků.
Na seznamu byly i položky, které byly buď extrémně drahé a zatím na ně neměla dostatek financí nebo neměla potřebné dokumenty s povolením k obchodování. Ministerstvo Kouzel rádo omezovalo obchod s ingrediencemi a ačkoliv chápal, že některé byly nebezpečné, dobrá polovina z nich byla na trh dodávána čistokrevnými rody. Tyhle rody si poté nárokovaly velké částky z každého uzavřeného obchodu.
Právě díky této politice kouzelnický svět stagnoval a jen velice málo nových kouzel a lektvarů bylo uváděno na trh. Možná by jim to mohl vrátit i s úroky a zařídit si licence na vlastnictví nových ingrediencí, které bude moci získávat z tvorů z navštívené reality a že jich měl k dispozici více než dost.
„Uvidím k čemu všemu se dostanu. Musím se zastavit ještě v Oblečení Zítřka, jestli děvčata nepřijdou na to, jak se dá kůže z Varrenů nějak použít a pak mířím do Kamelotu. Jejich maso je totiž jedlé a napadlo mě, že by John Kent uvítal něco nového a originálního," odpověděl a s rozloučením zamířil přesně tam, kam řekl.
Petra, Emily a Andrea jej radostně přivítaly a hned se zajímaly, kde získal tak dobře propracované brnění. Prvně je nechal podepsat Kodex, než jim vysvětlil svůj neplánovaný výlet do jiných realit. Petra okamžitě dostala nápad na novou sérii oblečení a musel dobrých patnáct minut stát na stupínku, než si jej pečlivě prohlédla a prostudovala.
„Mám snad všechno, co jsem chtěla vědět," prohlásila a on mohl konečně seskočit dolů.
„Nechci ti mluvit do práce, ale vynechej prosím jakékoliv poznávací znaky, které vidíš na mém brnění. Tyhle znaky patří jistému Bratrstvu, které v našem světě již neexistuje, ale nerad bych tím přilákal nežádoucí pozornost. Ještě tu pro vás mám mrtvé tělo Varrena. Napadlo mě, že byste mohly zjistit, jestli je možné využít jejich kůži na oblečení nebo třeba boty," oznámil jim a poskytl jim i základní informace o tom, co jsou Varreni zač.
„Jestli je jejich kůže k něčemu užitečná, ti dáme vědět někdy během příštího týdne, ale hned ti mohu říci, že ta spodní šupinatá část bude pro nás nepoužitelná," prohlásila Emily a hned se s mrtvým tělem vydala do pracovny, kde jej začala zpracovávat.
„Díky moc za vaši pomoc. Jinak bychom mohli mít s Tamarou a ostatními zase větší zásobu klubek hedvábných sítí z Akromantulí, pokud budete mít zájem," oznámil jim ještě.
„Role nebarveného hedvábí z Akromantulí prodává jen ten hajzl Malfoy a má na něj monopol nebo spíše má monopol na chování Akromantulí, takže si může určovat ceny a díky svým přátelům na Ministerstvu jsou ceny zahraničního hedvábí obrovské. Ať už nám budete dodávat jakékoliv množství, nikdy jej neodmítneme," oznámila mu Petra.
Poslední zastávkou na Příčné pro něj byla Restaurace Kamelot, kde se pozdravil s Klárou i Filipem, než zamířil do kuchyně za šéfkuchařem. Všichni tři podepsali dohodu v Kodexu a tak jim mohl dát mrtvé tělo Varrena. Jak předpokládal, John byl nadšený z tohoto objevu a hned zmizel v bourárně, kde se pustil do jeho zpracovávání.
Z kuchyně zamířil ke stolu, kde seděla Amanda a stále si vychutnávala dezert.
„Doufám, že sis nechala chutnat," rýpl si Hadrian pobaveně, když si všimnul i několika prázdných talířů.
„To si piš, ačkoliv se nemusíš bát, že bych chtěla dělat Weasleymu konkurenci. Tři jídla jsem si schovala do inventáře, protože tu vaří daleko lépe než ve škole. I tvá jídla jsou extrémně chutná, ale zde jde vidět, že je připravuje skutečný Mistr, ačkoliv ti do něj příliš nechybí," ujišťovala jej.
„O mé city se bát nemusíš, protože vím, že Mistr ve vaření ještě nějakou dobu nebudu. Jinak tohle jídlo je tak chutné, protože není připravované výhradně s pomocí magie. Vím, že John každé jídlo vaří tak, jak se to za celé ty roky naučil a nechává elfy, aby hotové porce uschovávali ve stázi. Nikdo tak nemusí na jídlo nijak dlouho čekat," vysvětloval Hadrian.
„Dáš si něco? Tenhle závin s vanilkovou zmrzlinou je vynikající. Kéž by něco takového bylo i v Bradavicích," zajímala se a on s úsměvem odmítl.
„Hadriane, mohu ti něco nabídnout?" přišla k jejich stolu Klára.
„Co kdybys mi připravila deset porcí toho, co má Amanda? Vzal bych si to sebou na chvíle, kdy mě chytí mlsná. Pokud budeš tak hodná, také mi připrav účet i za vše, co si Amanda objednala," požádal Hadrian a Klára odběhla splnit jeho žádost.
„Nevěděla jsem, že znáš majitele?" optala se Amanda a Hadrian jí pobaveně ukázal zadní stránku menu, kde byly jeho erby.
„Vlastním třicet procent celého podniku, takže můžeš říci, že se s majiteli znám," dodal ještě.
„V kolika dalších obchodech tu máš podíl? Tedy kromě toho s tím oblečením, lektvary a knihami?" zajímala se Amanda.
„V téhle části Příčné nic víc nevlastním, ačkoliv se to může kdykoliv změnit," odpověděl.
„Jen doufám, že se nám následný rituál povede. Na rituální místnost, kterou jsem objevil ve sklepení nechci ani myslet. Objevil jsem tam lidské kosti, takže se někomu něco nepovedlo, ačkoliv nechápu, proč to tam někdo již dávno neuklidil," řekl a zamyslel se nad tím, jestli by se mu náhodou povedlo vytvořit rituální místnost v podobě dungeonu. Ostatně věděl, jak vypadá rituální místnost pod Dojem.
„Nebo bychom mohli využít služeb mého Mistra bojových umění, který má pod Dojem zabezpečenou místnost," prohlásil Hadrian.
„Když nad tím tak přemýšlím, raději bych to provedla někde, kde budeme mít šanci dostat okamžitou pomoc, kdyby se něco nepovedlo," konstatovala Amanda a Hadrian chápavě přikývnul.
oooOOOooo
„Dobré odpoledne, Takumi-sensei," pozdravil Hadrian svého Mistra, když se i s Amandou proplížili do jeho místnosti pro hosty.
„Hadriane-kun, co zde děláš a kdo je tvá společnice?" zajímal se hned Takumi, který byl jejich přítomností překvapen.
„Takumi-sensei, tohle je Amanda Rosierová, Dědička Starobylého a Vznešeného rodu Rosierů. Amando, tohle je Mistr tohoto Doja, Kurokyuu Takumi-sensei," představil je Hadrian.
„Velice mě těší, Kurokyuu-sama," poklonila se mu Amanda, protože cítila moc, kterou onen mudla skrýval a byla tím nadmíru překvapená. Nebyl tak mocný jako Brumbál a někteří další profesoři, ale na to, že to byl mudla.
„Také mě těším, Amando-san," vrátil ji Takumi poklonu, než se otočil na Hadriana a pozdvihl obočí v otázce, kterou již jednou položil.
„Omlouvám se, že jsme přišli takhle neohlášení, Takumi-sensei. Rád bych požádal o použití zabezpečené místnosti pod Dojem a použil na Amandu speciální Rituál Probuzení," požádal jej Hadrian a Takumi si jej pečlivě prohlédl, než přikývnul.
„Dobrá, dovolím ti použít naši odstíněnou místnost pro rituály. Mimo jiné tě budu o Vánočních svátcích očekávat v Doju, kde si ověřím, jestli poctivě cvičíš. Pošlu Kimiko-chan, kdybys potřeboval asistenci," rozhodl Takumi.
Hadrian bez vyzvání kývnul na Amandu a odvedl ji do podzemní rituální místnosti na konci kamenného schodiště. Kimiko se k nim záhy připojila, ačkoliv stála stranou od hlavního dění. Její úloha byla pouze dohlížet na celý proces a kdyby se mělo něco pokazit, poskytnou první pomoc.
„Není třeba něco připravit?" optala se Amanda, ale Hadrian se na ni jen usmál a na stěně rituální místnosti aktivoval již existující konfiguraci pro Rituál Probuzení.
„Postav se do středu hvězdy a můžeme začít," oznámil a sám se znovu postavil na místo reprezentující magii.
„Připravená?" optal se ještě naposledy a jakmile přikývnula, aktivoval rituál.
„Rituál Probuzení!" zvolal a stejně jako před pár měsíci, i nyní se místností rozezněl neurčitý hlas, který v latině přivolával živly Ohně, Vody, Země, Vzruchu, Blesků i Duše/Života.
Když tento rituál podstupovala Tamara, probouzel u ní hlavně její dar ovládat magii, nyní to byl dar Gamera, což nebylo tak složité, neboť aktuálně s ním byla ve skupině. Místo prvních sedmi minut, to tentokrát trvalo jen tři minuty.
Amandina aura se ustálila na žluté barvě, která představovala živel Blesků, takže hned věděl, který živel je její hlavní. Rychle si také ověřil, že je Amanda trvalým Gamerem tak, že rozpustil jejich skupinu.
„Čekala jsem něco daleko složitějšího, ale tohle je skutečně něco úžasného," prohlásila užasle. Hadrian se jí ani nedivil, být součástí takového rituálu je vždy něco úžasného.
Gratulace! Po provedení Rituálu Probuzení jsi úspěšně svolal šest živlů a s jejich pomocí u své kamarádky probudil dar Gamera.
Obdržel jsi 1 bod k Mistr Živlu Blesků!
Obdržel jsi 1 bod k Mistr Živlu Duše!
Po odmávnutí téhle hlášky se znovu zaměřil na Amandu, u které si prohlédl její nový profil pomocí Pozorování.
Jméno: Amanda Rosierová
Věk: 16
Třída: Gamer
Titul: Čarodějka - Koncil Sedmi
Status krve: Čistokrevná
Level: 23 - Exp: 33.06% (87 600/265 000 exp)
HP: 3 140
MP: 4 175
STR: 33
VIT: 38
DEX: 37
INT: 38
WIS: 38
LUK: 23
Status Body: 120
Perks Body: 10
Status:
- Dědička rodu Rosierů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Bitevní magie)
- Studentka Šestého ročníku (+50% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +4 VIT, +5 INT, +4 WIS za každý level)
Peníze: ?
Turnajové body: ?
Kolejní body: ?
„Všechno v pořádku?" optala se Kimiko-sensei.
„Ano, všechno proběhlo tak, jak mělo. Můžete prosím vyřídit Takumimu-sensei, že během nadcházejících svátků s ním vyřeším cenu za pronájem rituální místnosti. Pokud nás nyní omluvíte, Kimiko-sensei, musíme se rychle vrátit do školy, než nás někdo bude postrádat," rozloučil se Hadrian, chytil Amandu kolem pasu a teleportoval je přímo z rituální místnosti.
oooOOOooo
Po návratu do Bradavic, vyhledal Hadrian Tamaru, Sam a Fay, aby je nechal podepsat Kodex. Od chvíle jeho vytvoření po dobu, kdy jej podepsaly, si myslely, že jsou jediné se schopností Gamerů, ačkoliv ani jedna nedokázala přijít na to, jak k té schopnosti přišly.
Od Tamary si kvůli tomu vysloužil několik nadávek i výhružek, ale podařilo se mu to celé vysvětlit dříve, než by došlo k tomu, aby utíkal před ohnivými koulemi a jinými ohnivými útoky.
Poté Hadrian s Amandou strávil několik dalších hodin v Aréně, kde si prvně Amanda rozdělila všechny nepoužité body do svých statů, takže si nakonec výšila počet životů na 3 590 bodů a magii až na 5 305 bodů. Stále byla slabší než on sám, ale to bylo jednak tím, že byl o sedm levelu nad ní a měl delší dobu dovednosti a statusy, ze kterých získával více bodů ke svým statům.
Amanda měla již mnoho položek ve svých seznamech dovedností, magických dovedností i kouzel. I tak ji ale naučil Magickou Auru a protože investovala všechny perks body do Živlu Blesků, pokračoval všemi Magickými Dovednostmi spojenými s tímto živlem.
Poslední věc, kterou ji ten den ještě naučil, byla teleportace. Zatímco on mizel ve víru sněhových vloček a Tamara ve víru rudých plamenů, Amanda mizela tak, že se kolem jejího těla objevil tucet miniaturních blesků jasně žluté barvy.
Hrozně se také těšila na to, že bude mít nějakého summona, ale Hadrian neměl manuál summona s tímto živlem. Narovinu jí řekl, že pokud chce mít summona, jako on a Tamara, bude muset napsat GrimClawovi.
Zbytek večera pak strávil ve společenské místnosti, kde se bavil s Blaisem u partie šachů. Celkem hráli tři hry a ve všech třech jej dokázal Hadrian porazit, přičemž dostal nové oznámení o tom, že postoupil na novou úroveň. Nyní byl tedy na prvním levelu úrovně Expert v Šachách. Díky tomu se mu také připsal bonus k INT a WIS za zdolání předešlé úrovně.
Večer usínal s dobrým pocitem, ačkoliv si stále znovu zvykal na svůj pokoj. Ostatně měsíc strávil buď v chýši nebo v podpalubí pirátské lodi a pak dva měsíce spal ve speciálním modulu na vesmírné lodi. Se zavřenými víčky si představoval, jak by jeho dobrodružství v jiných realitách asi tak pokračovalo dál a napadalo jej nesčetné množství scénářů.
Nakonec ale aplikoval základní disciplínu Nitrobrany – vyčištění vlastní mysli od všeho zbytečného. To mu netrvalo nijak dlouho a než se nadál, spokojeně usnul.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Sobotního rána vstal velice brzy, dříve než pro něj bylo běžné, ale jako vždy se cítil zcela odpočat a plný energie. Rychle se opláchl a oblékl do tréninkového oblečení, než se přenesl do Arény.
V Aréně měl již připravené figuríny a díky tomu, jak se tahle dungeon pomalu vyvíjel, byly i bojové figuríny daleko propracovanější. Nyní s nimi mohl vést souboj v bojových uměních, boj s katanou nebo dokonce magický souboj. S Amandou tam bojovali dostatečně často na to, aby bojové figuríny věděly, jak na jeho kouzla zareagovat a následně i odpovědět. Problémem zatím bylo to, že kouzla seslána figurínou byly jen barevné paprsky, představující kouzlo a i přes fakt, že jimi byl nejednou zasažen, neměly naprosto žádný účinek.
Zrovna si dával menší oddych a užíval si plné doušky čisté vody, když se mu před očima objevila nové upozornění.
Máš 1 novou Textovou zprávu!
Pro: Hadrian J. R. H. Black-Potter
Od: Amanda Rosierová
Zpráva: Dobré ráno, drahý Hadriane.
Mohu vědět, kde se nacházíš? Byla jsem u tebe v apartmánu, ale nikde jsem tě nenalezla a neobjevila jsem ani přítomnost Dungeonu: Iluze, takže předpokládám, že na koleji nejsi. Ráda bych trénovala své nové dovednosti, ale protože mám malý level Tvorby Dungeonu, mám přístup do Arény jen díky tobě. Dej vědět hned, jakmile budeš mít čas.
Díky, Amanda.
„Heh, na čistokrevnou čarodějku se učí pěkně rychle," pousmál se Hadrian a přenesl se pryč z Arény, jen aby ve svém apartmánu našel Amandu, jak opakovaně vytváří Iluzi a poté ji zase ruší, čímž si zvyšovala level dovedností Tvorba Dungeonu a Odchod z Dungeonu.
„Dostal jsem tvou zprávu, drahá. Jinak také přeji dobré ráno," prohlásil a Amanda leknutím mírně poskočila, jak byla zabraná do toho, co dělala.
„Hadriane, takhle mě už neděs," vydechla, když si uvědomila, kdo se to objevil v jeho apartmánu.
„Někdo si za chvíli bude myslet, že u mě trávíš více času než ve svém vlastním apartmánu," rýpl si Hadrian pobaveně.
„Nemusíš se ničeho bát, i kdyby to byla pravda, každý tu dobře ví, že tohle není jejich záležitost. Vezmeš mě do Arény, abych si mohla zdokonalit bleskové dovednosti?" optala se jej a Hadrian se na chvíli zamyslel.
Amanda by v Aréně byla schopná zůstat celý den, jen aby získala dostatečné množství levelů ke svým novým dovednostem a ani se jí nedivil. Nechtěl ale v Aréně zůstat celý den, ostatně měl jiné plány pro nadcházející den a netušil, jak dlouho mu to všechno zabere.
„Co kdybych ti ukázal Dungeon: Katakomby – Zbrojnice a následně i Vězení. Jediný problém vidím v tom, že Dvouhlavý Kostlivec má kolem sebe magickou bariéru, která ustojí pět tisíc bodů poškození. Tahle bariéra se dá snadno obejít tím, že kostlivce zničíš s pomocí nějaké zbraně, bez ní je to boj na dlouhou dobu," nabízel jí Hadrian, ačkoliv si nebyl jistý.
„Je toho ještě hodně, co o mě nevíš, Hadriane. Pokud jde o boj se zbraněmi, mám dost zkušeností v boji s dýkami nebo touhle bitevní holí," oznámila mu a z inventáře vytáhla černou dvoumetrovou hůl, která byla pokrytá nesčetným množstvím egyptských run. Ačkoliv na vrchním konci hole byl diamant, spodní konec měl pozlacený hrot.
„Tahle bitevní hůl je jedná ze třech posledních, které na světě existují. Jednu nám kdysi zabavilo Ministerstvo kouzel a uzamklo ji na Oddělení Záhad. Druhou od nás dostal Upírský kníže Drákula. Třetí můžeš vidět před sebou. Tyhle bitevní hole jsou jedinečné v tom, že pozlacené hroty bez velkých potíží projdou i dračími šupinami. Mí předci se kdysi dávno zabývali lovem nebezpečných monster, takže se o mé zdraví příliš bát nemusíš," vysvětlila mu v zápětí a Hadrian si bitevní hůl pečlivě prohlížel.
Rozhodně to byla impozantní zbraň a hádal, že nesloužila jen jako hůl, ale i jako oštěp. Pokud se nepletl, byla to zbraň s Legendárním označením.
„Pravda, stále toho o tobě mnoho nevím. Nyní se mě chytni, teleportuji nás na místo," odvětil a oba zmizeli ve víru sněhových vloček.
oooOOOooo
Bylo to až po obědě toho dne, kdy se Hadrian mohl v klidu pustit do práce ve své nové pracovně. Ještě před tím, než se pustil do práce, udělal si na oběd vlastní jídlo, jen aby jej překvapila další hláška. Konečně dosáhl na úroveň Mistra Kuchaře, ale aby mohl získávat další expy k této dovednosti, musel jídlo vařit pod dohledem jiného Mistra Kuchaře, jako byl John Kent.
Byl rád, když si už dříve domluvil nějaké ty lekce a počítal, že by přes velké prázdniny mohl několik hodin týdně v Restauraci Kamelot strávit.
Nyní ale aktivoval HoloCube ve středu pracovního stolu. Slíbil Tamaře, že předělá Pavoučí Doupě, to aktuální bylo jen v podobě kusu Kvikálkovského lesa, kde se objevovaly Akromantule. Rozhodl se, že původní lokaci částečně zachová, ale v nové verzi ji zasadí do daleko větší lokace.
Naštěstí HoloCube dokázala počítat s omezením prostoru, který mohl aktuálně použít při vytváření nové dimenze. Protože se časem použitelný prostor v nových dimenzích rozšíří s tím, jak poroste jeho schopnost, hodlal vylepšovat i tento Dungeon.
Pavoučí Doupě v.2, tak se jmenovala nová verze ač to nebylo nic nápaditého, svůj účel to splnilo. Nové prostředí rozdělil na dvě, respektive tři části, přičemž třetí a nejmenší část byla bezpečnou zónou, kde se hráči objevili při vstupu do Dungeonu. Všechny části byly od sebe odděleny širokou řekou, takže bezpečná zóna byla v podobě menšího ostrůvku.
Na jedné straně řeky vytvořil horský pás pro budoucí jeskyně. Napadlo jej totiž, že existuje daleko větší množství pavouků a když už bude farmit Akromantule kvůli jejich hedvábí a jedu, mohl by farmit i další druhy pavouků. Jen musí udělat nějaký průzkum.
Na druhé straně umístil část Kvikálkovského lesa s původním dungeonem. Tuhle část lesíka ohraničil kamennou zídkou s železným plotem. Jediným vstupem byla železná branka. Tohle ohraničení sloužilo jako bariéra, přes kterou žádná Akromantule nemohla projít ven. Následně vytvořil další dva lesíky, které také ohraničil. Až poté se pustil do specifikace monster a pravidel v každém lesíku.
První lesík obsahoval Akromantule od pátého po desátý level. Lesík byl celkem řídký a monstra zde nebyla tak silná, prostě to byla lokace na velice rychlé a snadné farmení hedvábí a jedu. Druhý lesík byla znovu plný Akromantulí, stejně jako byl i ten třetí. V druhém měly desátý až patnáctý level a ve třetím zase patnáctý až dvacátý.
Čím měl daný lesík vyšší úroveň, tím tam bylo více stromů, takže byl hustší a o něco temnější. Docílil tím toho, že i na pohled bylo znát nebezpečí, které je uvnitř ohraničeného prostoru čekalo.
Aby se i úroveň Akromantulí trochu měnila, přidal dalšího Bosse, přesněji Akromantule - Matka. Ta nahradila Mladou Matku, která se od druhého lesíku stala klasickým monstrem, jen měla speciální schopnost, aby to nebylo tak jednoduché.
Přemýšlel, jestli pro tento dungeon vytvořit i Portál, ostatně o jeho daru Gamera vědělo více lidí a hádal, že i normální kouzelníci a kouzelnice by byli schopní vstoupit do jeho dungeonů, kdyby jim k tomu dal prostor.
Nakonec se ale rozhodl proti a nechal vytvořit tři Knihy Dungeonu Pavoučí Doupě v.2.
Díky častému používání Dovednosti Tvorba Dimenze: Kniha, sis zvýšil její úroveň o 1 level.
„Super, zase o jeden level blíže k mému cíli," pousmál se a protože se mu již nechtělo dělat nic namáhavého, vrátil se k sobě do pokoje, aby dokončil odpovědi na poslední dopisy.
Byla jich sice stále slušná kupa, ale hodlal plně využít Časové dilatace, aby je tuhle část svých „povinností" dokončil a uvolnil si tak čas pro další věci. Cestou do svého pokoje ještě použil jednu vytvořenou Knihu, aby se naučil nově vytvořený Dungeon. Zbylé dvě předá Amandě a Tamaře až po večeři.
oooOOOooo
Sborovna:
Minerva se již poněkolikáté rozhlédla po svých kolezích a kolegyních a s povzdechem mohla jen zakroutit hlavou. Již patnáct minut čekali na Albuse, ale jak se zdálo, měl na starosti nejspíše daleko důležitější věci, než byla plánovaná schůzka profesorského sboru.
Dříve si toho příliš nevšímala, neměla na to mnoho času, ale nyní, když se Aurora stala ředitelkou Nebelvírské koleje, mohla se Minerva více soustředit na své hodiny i chod školy. Mnoho věcí se jí nelíbilo a hodlala je postupně změnit, jen musela získat podporu většiny ředitelů kolejí a posléze i zbylých profesorů.
„Myslím, že nemá cenu i nadále čekat. Pokud se není Albus schopen omluvit za svou nepřítomnost nebo zpoždění, nejsme povinni mrhat naším drahocenným časem," zahájila Minerva jejich schůzi a posadila se do čela stolu, kde normálně seděl Albus.
„J-j-já b-b-bych pro n-n-něj m-m-mohl d-dojít," nabízel se hned Quirinus a již se zvedal ze svého místa, když jej Minerva zarazila.
„Nikam a sednout! Albus je dospělý člověk a nikdo z nás není zodpovědný za jeho činy!" rozkázala a Quirinus ji sjel rychlým pohledem plný nenávisti, ale hned obnovil svou masku vystrašeného idiota.
„Tak jako při každé předchozí schůzce, i nyní zde mám štos stížností. Jsem mile potěšena, že stížnosti proti Cuthbertovi téměř vymizely. Tyhle tři se týkají toho, že hodiny Historie již nejsou volnou hodinou k odpočinku a spánku. Všichni tři studenti si za tuhle hloupost vysloužili týden školního trestu s Argusem," oznámila jim.
„Nedivil bych se, kdyby to nebyli nějací Nebelvíři předstírající svou nadměrnou inteligenci," rýpl si Severus.
„Dva Nebelvíři prvního ročníku a jeden Zmijozel druhého ročníku, přesněji pánové Weasley, Smith a Harper," odpověděla hned Minerva a ačkoliv již nebyla ředitelkou Nebelvíru, stále byla hrdá na kolej, ve které sedm let studovala.
„Hned jak ten hlupák dokončí týdenní trest u Filche, odpyká si další týden u mě v laboratoři. Potřebuji někoho na zpracování hlemýžďů rohatých," řekl Severus s nelibostí v hlase.
„Disciplína tvých studentů je tvá starost. Dále tu máme dva tucty stížností na našeho profesora Lektvarů. Normálně by je Albus smetl ze stolu, ale když byl tak ochoten a přenechal mi na starosti veškerá tahle rozhodnutí, mohla jsem se vrátit až na začátek školního roku a ověřit si přidělování i odebírání bodů a jejich důvody.
Severusi, tímto ti udělují oficiální napomenutí a doporučuji ti si přečíst pravidla ohledně bodového systému a v budoucnu se jich plně držet. Tímto také vracím následující počet bodů – 118 bodů Nebelvíru, 86 bodů Havraspáru a 72 bodů Mrzimoru. Následně Zmijozelu odebírám 245 bodů," rozhodla Minerva a Severus věděl, že musí držet jazyk za zuby.
Normálně měl Albuse ve svém rohu a stál jen proti třem ředitelům kolejí, které Albus dokázal kontrolovat, ale bez Albuse a nyní i proti jeho zástupkyni a třem ředitelům kolejí neměl nejmenší šanci.
„Mimo bodů tu máme i stížnosti ohledně školních trestů, ale u těch jsem nenašla žádný problém, ačkoliv se některé nacházejí na hranici maximálně povolené doby trvání trestu za lehký přestupek. Nakonec tu mám stížnosti ohledně tvých nadávek a neuctivého oslovování studentů. Severusi, jsi profesor a tak se také budeš chovat. Abychom předešli neshodám, každý na stolku dneska večer najde brožurku s pravidly profesionálního chování profesorů vůči studentům. Každý bude tahle pravidla dodržovat a jejich porušení budu řešit napomenutím, snížením platu nebo popřípadě ukončením vaší pracovní smlouvy.
Bradavice jsou prestižní škola, za kterou rodiče studentů platí nemalé částky zlata. Očekává se od nás, že ukážeme jistou úroveň a je na čase, abychom se k této požadované úrovni konečně vrátili a udrželi se nad ní," prohlašovala Minerva a mnozí věděli, že do Bradavic přišly další změny.
„Beru tohle varování na vědomí," odvětil Severus bez slyšitelných emocí v hlase.
„To velice ráda slyším," přikývla Minerva, než se otočila na Quirinuse. „Tenhle štos stížností je mířený na tvou osobu, Quirinusi. Netuším, kolik je pravdy na tom, co se událo na tvých cestách a popravdě mě to ani příliš nezajímá. Jako profesor Studia Mudlů jsi byl velice oblíbený, tahle tvá změna není přirozená a mnoho studentů si stěžuje, že tvé falešné koktání jim brání ve studiu Obrany proti černé magii.
Chtěla jsem tohle nařčení zavrhnout, ale při delším poslechu tvého projevu je zcela jasné, že tvé koktání je hrané a tímto ti ukládám oficiální napomenutí za neprofesionální chování a sabotování studia našich studentů. Netuším proč a je mi to jedno, ale buď s tím svým hraním přestaneš nebo si můžeš zabalit a najít zaměstnání hodné tvého hereckého talentu.
Tím nicméně nekončíme. Mnoho studentů si stěžuje na abnormální zápach česneku, který tvou učebnou prostoupil a souhlasím, že to není prostředí, kde by se někdo mohl něco úspěšně naučit. Tvá výmluva na to, že se bojíš útoku upírů je nepodstatná, hlavně když přes Bradavické bariéry žádný upír není schopen projít bez jasného povolení ředitele školy," pokračovala Minerva v úřadování a Severus se na chvíli pozastavil nad tím, jestli jí Albus vůbec řekl, pro koho ten neschopný idiot podle všeho pracuje.
Záhy uznal, že jí Albus nic neřekl, protože kdyby byl opak pravdou, dávno byl Quirrell v držení Bystrozorů a Albus by měl na pozadí nejméně jednu díru navíc, jak by se do něj Minerva pustila za to, jak ohrožuje životy studentů. Již takhle byla na válečné stezce kvůli třem trollům, které někdo ehm Quirrell ehm pustil do školy.
„Argusi, mám tu znovu několik stížností i na tebe a tvé vyhrožování fyzickými tresty. Tahle doba je již dávno za námi a byla bych ráda, kdyby ses začal řídit novými pravidly. Vím, že někteří studenti jsou problémoví, ale tvé řeči a výhružky jim pouze přidávají na tom, aby ti dělali daleko větší problémy.
Také nechápu, proč tě zde Albus drží nebo co tě motivuje zde zůstávat, ale od této chvíle budeš mít přidělené tři domácí skřítky. Ti se postarají o veškerou manuální práci, kterou děláš normálně. Místo toho se budeš věnovat hlídání chodeb školy a během svých pochůzek si zapíšeš veškerá poškození hradu, na která narazíš a jednou týdně mi podáš hlášení. Všimnula jsem si, že za posledních padesát let byla celková údržba hradu zanedbána a to se také změní," prohlašovala Minerva a Argus si jen něco zamumlal pod nosem, ale i tak přikývnul, že chápe.
„Poslední stížnosti jsou na Sibylu, ale ta nás jistě pozoruje tím svým třetím okem a již ví, o čem stížnosti proti ní jsou. Když je tohle za námi, můžeme se pustit do vašich stížností, připomínek a jiných problémů spojené s našimi studenty," dala Minerva prostor i svým kolegům a kolegyním.
„Když se začalo u mě, bylo by jen fér, aby se u mě znovu začalo i v tomhle. Již jsem podal žádost na nahrazení pěti nových kotlíků, které Longbottom zničil během svých pokusů o uvaření i toho nejjednoduššího lektvaru, který snad existuje. Mám pocit, že by byl schopen zničit kotlík i při pouhém vaření vody, kdyby jej slečna Grangerová nedržela za ruku na každém jeho kroku. Pokud to tak bude pokračovat, odmítnu jej do své učebny pustit, ať si pro své destruktivní tendence najde něco jiného.
Weasleyovic dvojčata se mi znovu vloupala do skladu ingrediencí a byl jsem nucen zpřísnit jeho zabezpečení, takže příště se bez následků nedostanou příliš daleko. Jakmile budu mít důkaz, nechám je vyloučit a nikdo mě v tom nezastaví," prohlásil Severus chladně.
„Pan Longbottom má problémy s nervy a tvůj přístup mu nijak nepomáhá, Severusi," kárala jej Pomona. „Jeho magie je v napjatých situacích příliš chaotická a nedivila bych se, kdyby se tyhle incidenty v Lektvarech nestávaly právě kvůli tomuto. V Bylinkářství je nejlepší ve svém ročníku a nedivila bych se, kdyby se stal jedním z nejmladších Mistrů mého oboru," chránila Pomona svého svěřence.
„Pokud má pro Bylinkářství takové nadání, poté nechápu, proč je naprosto neschopen základní přípravy ingrediencí do lektvarů. Nikdo jiný v mých hodinách nemá takové problémy, i ten zatracený Potter má více talentu v nehtu na malíčku, než má Longbottom v celém jeho těle," odsekl Severus podrážděně.
„To by stačilo. Pomono, pokud má mladý pan Longbottom nějaké problémy, je nutné jej vyšetřit a zařídit mu specializovanou pomoc. Něco ze tvé strany, Pomono?" optala se Minerva.
„Všichni mí studenti se již plně usadili a ačkoliv je trochu šokovala přítomnost trolla v hradě, všichni byli ujištěni, že se nic nestalo a šlo jen o planý poplach," odpovídala Pomona.
„Planý poplach? To těžko, ačkoliv by se mohl Quirinus naučit počítat, protože důkazy mluví jasně o třech trollech, které někdo zabil a jejich těla zničit způsobem, který jsem nedokázal odhalit," odfrkl si Severus.
„Severusi, prosím, svými komentáři nikomu nepomáháš," napomenula jej Minerva a věnovala mu jeden ze svých přísných pohledů.
„Mí studenti nemají žádné problémy, které bych tu musel vynášet. Jediné, co mě napadá, je snad jen slečna Grangerová a její protest proti novým pergamenům na vypracování domácích úkolů," oznámil Filius.
„Její protest? Filiusi, její reakce nebyl jen pouhý protest a nikdy v historii mého učení jsem se nesetkala s tak arogantní a úzkoprsou studentkou," vložila se do toho Aurora.
„Grangerová je mudlovská šmejdka až do morku kostí. Všechno je tu pro ní barbarské, všechno vědění by jí mělo být přístupné a pokud se něco neřídí podle pravidel jejího miniaturního světa, musí to být hned špatně. Velice brzy svým chováním urazí někoho vlivného a mohlo by se stát, že ti s temnějšími tendencemi navštíví její rodinu. Jedinou její ochrannou aktuálně je, že se drží Longbottoma jako klíště a slečna Dagworth-Grangerová je její sestřenicí," odsekl Severus a ačkoliv si vysloužil pár pohoršených pohledů za to, jak jí nazval, velká část profesorů si myslela to stejné.
„Můžeme vědět, co přesně se stalo?" optala se Bathsheda.
- Začátek vzpomínky –
Hermiona Grangerová seděla ve společenské místnosti Havraspáru a svým pohledem propalovala sadu nových pergamenů. Tyhle pergameny jim měly pomoci v dodržování délky domácích úkolů, což znamenalo, že se jí někdo pokusil sabotovat a pokud něco nesnášela více než to, když neměla pravdu, tak bylo to, když se někdo snažil sabotovat její vzdělání.
Možná by to dokázala překousnout, ale nadšené výrazy všech jejích spolužáků a jejich chvála nového nápadu bylo tím posledním, co dokázala snést. Její vztek převzal kontrolu a s temně rudou aurou vypochodovala ze společenské místnosti. Věděla úplně přesně, kam má zamířit.
Po cestě do jejího cíle si nikoho nevšímala, takže ani neviděla, jak jí všichni vyděšeně uhýbají z cesty. Nakonec dorazila až ke dveřím pracovny profesorky McGonagallové, která byla zároveň i Zástupkyní Ředitele školy. Místo toho, aby zaklepala a vyčkala na vyzvání ke vstupu, rozrazila dveře do kořán a napochodovala až k šokované starší ženě, která byla ve společnosti nové ředitelky Nebelvírské koleje, profesorky Sinistrové.
„S-slečno Grangerová? Co má tohle znamenat?" vzpamatovala se Minerva rychle, ale nečekala, že studentka prvního ročníku přistoupí až k jejímu stolu a vší silou do něj třískne pěstí.
„Co má tohle znamenat?! Co má tohle znamenat?! Na to se tu ptám já, protože mi není jasné, jak mohlo vedení téhle školy dovolit zavedení tohoto barbarského a diskriminačního systému, kterým tyhle speciální pergameny na úkoly jsou! Dožaduji se okamžité nápravy a omluvy studentům za pokus o sabotování našeho vzdělání a svobodu slova!" chrlila Hermiona vzteky a obě profesorky se podivily, jak je možné, že při tom nechrlí i oheň.
„Patnáct bodů z Havraspáru za vaše otřesné chování, slečno Grangerová a pokud se okamžitě nezačnete kontrolovat, budou to další body a školní trest!" vyjela na ni Minerva a zdálo se, že to Hermionu ještě více rozzuřilo.
„Odmítám se nechat umlčet! Někdo musí zasáhnout, než ten bastard Potter všechno ovládne! Nedokáže přiznat, že je někdo v něčem lepší a tak se nás snaží eliminovat jako konkurenci všemi možnými prostředky! Odmítám tuhle diskriminaci a pokud s tím vedení školy nic neudělá, vzbu...," nedokončila, protože ji Aurora zasáhla rudým paprskem omračujícího kouzla.
„Byla zcela jasně v šoku a pro bezpečí všech přítomných musela být zpacifikována," vysvětlila Aurora a Minerva si protřela obličej.
„U samotného Merlina, čekala jsem, že někteří jedinci nebudou spokojení s novým systémem a všechno kvůli tomu bylo vysvětleno v dopise, který jsem k balíčkům nechala připravit. Ale nikdy v životě bych nečekala takovou reakci," povzdechla si Minerva.
„Já ji dopravím na ošetřovnu, kde se o ní Poppy již postará, než se vydám za Filiusem, abych mu vysvětlila celou situaci. Ty si dej skleničku a již se tímhle nezabývej, máš starostí až příliš a nechápu, jak jsi to celé ty roky dokázala zvládat i s funkcí ředitelky Nebelvíru. Někdy si říkám, že má Argus dobrý nápad a pověsit Weasleyovic dvojčata za palce do průvanu by nijak neuškodilo," prohlásila Aurora, než se vydala na ošetřovnu i s bezvědomou studentkou.
- Konec vzpomínky –
„Doufám, že další podobné reakce již očekávat nemusíme? V mých hodinách se občas najde někdo, kdo si myslí, že dvojnásobná délka úkolů je zcela přijatelná a pak má ještě tu drzost se dožadovat lepší známky," optala se Septima, která takové úkoly automaticky hodnotila za T.
„Byl jsem nucen si pozvat její rodiče na schůzku, kde jsme společně probrali celý problém. Již se to znovu nebude opakovat. Většina celého problému pramenila hlavně z toho, že si slečna Grangerová připadala lepší než její sestřenice, která se již pár let přátelila s panem Potterem. Z toho, co jsem se dozvěděl, jsou pan Potter a slečna Dagworth-Grangerová také fyzicky nadaní jedinci, kteří během svého dětství získali několik ocenění ze soutěží v bojových uměních.
Slečna Grangerová si zakládala na tom, že je starší a inteligentnější než oba dva a nejspíše si myslela, že i magicky nadanější. Když se její představy ukázaly být mylné, nesla to velice těžko a nápad pana Pottera pro zlepšení kvality domácích úkolů byl poslední kapkou. Rozhodl jsem se, že s ní budu konzultovat různé věci každé dva týdny, aby si nepřipadala, že své požadavky na studenty snižujeme v závislosti na těch nejslabších jedincích a nenabízíme těm nejlepším nějakou kompenzaci," vysvětloval Filius a ačkoliv byl velice rád za inteligentní dívku, kterou Hermiona Grangerová byla, její omezený pohled na svět všechno ztěžoval a on doufal, že se mu časem povede tuhle její chybu eliminovat.
„Kdo se chce vsadit, že ve své snaze dokázat svou nadřazenost se pokusí ve třetím ročníku vzít všechny volitelné předměty," nadhodil Severus, ale nenašel se nikdo, kdo by se s ním vsadil.
Každý, kdo v Bradavicích učil více jak pár let rychle pochopil, že každý rok se našel někdo, kdo byl dost ambiciózní nebo arogantní na to, aby si myslel, že zvládne všech pět volitelných předmětů. Devíti z desíti to bylo zamítnuto a ten jeden dostal šanci. Za použití Obraceče času se tak mohli vracet do hodin, které by normálně zameškali.
Za tu dobu, co Severus učil, byli jen dva studenti, kteří tuhle možnost dostali a jeden z nich zkolaboval po prvním měsíci školy. Ten druhý to vydržel půl roku, než Obraceč času vrátil a odešel ze dvou volitelných předmětů. Věděl, že Grangerová je přesně ten typ člověka, který se tohoto privilegia bude dožadovat.
„Jak již Severus nastínil, mezi prvňáky jsou problémoví hlavně Weasley a Smith. Pokud se nezačnou chovat tak, jak se náleží, hodlám si do školy pozvat jejich rodiče. Weasleyovic dvojčata se dají trochu kontrolovat, hlavně když nedávno přišli o většinu svých zásob a stále si lížou rány. Osobně mám problém s jejich bratrem Percym. Jak ten neskončil ve Zmijozelu mi není zcela jasné, ale pokud bude i nadále pokračovat ve svém chování, budu nucena mu odebrat odznak Prefekta, již tak mám na něj řadu stížností a dle mého uvážení to jsou pádné stížnosti," oznámila jim Aurora, na kterou přišla řada.
„Je pravda, že v některých případech nebyli zvoleni do řad Prefektů ti nejlepší kandidáti a Albus občas využije svých pravomocí k určení svých kandidátů, ale to je nyní minulost. Pokud jako ředitelé kolejí nesouhlasíte s volbou některých svých Prefektů, předložte jasné důkazy o jejich nevhodném určení a není problém je z hodiny na hodinu vyměnit a určit daleko vhodnější studenty, kteří si tuhle čest skutečně zaslouží," ujišťovala je Minerva.
„Na druhou stranu budu samozřejmě kontrolovat, jestli vámi zvolení kandidáti jsou skutečně těmi, kteří jsou těchto pozic hodni. Prefekti musí představovat jistý příklad i pro ostatní studenty a jejich úlohou není jen dohlížet na pořádek a dodržování školních pravidel, jejich úlohou je také pomoc svým spolužákům a inspirace mladších studentů k tomu, aby dosahovali daleko lepších výsledků," dodala ještě, protože si byla vědoma toho, že v některých kolejích se tyhle funkce rozdělovali podle politického vlivu rodin mimo Bradavice.
„Už se ví, jak se sem dostali ti trollové?" optala se Septima.
„Ne, víme jen to, že prvně byli v hradě zpozorováni ve sklepení a jeden se dostal až téměř ke vchodu do Zmijozelské koleje. Ačkoliv nám slečna Tonksová neřekla mnoho kvůli slibu mlčenlivosti, jeden z nich se po schodišti dostal i do vyšších pater.
Nemyslím si ale, že by se to znovu opakovalo, ať už jejich přítomnost měla posloužit čemukoliv, jejich eliminace byla rychlá a efektivní. Nepochybuji o tom, že jejich lovec vystopoval i místo jejich vstupu a jistě se postaral o zabezpečení téhle skuliny. Ať už za tímto útokem stál také kdokoliv, jistě znovu nebude opakovat to, co již jednou selhalo a hrozí, že při tom bude příště chycen," řekl Severus, který sám sklepení prohledal a ačkoliv měl podezření na několik možných míst, kde by se mohly skrývat tajné chodby, nenašel nic určitého.
„Přesuňme se k něčemu pozitivnějšímu. Když už jsme nakousli téma nových pergamenů na domácí úkoly, jaké jsou vaše nové zkušenosti? Také vím, že na Severusovo doporučení si většina z vás pořídila speciální složky na uskladnění domácích úkolů a dalších dokumentů. Ráda bych znala váš názor, jestli je to změna, která by se měla stát trvalou i do dalších let nebo je to nechat jen čistě na každém z profesorů?" zajímala se Minerva.
„Jak již všichni ví, tyhle složky na zápisky z hodin i domácí úkoly zavedl pan Potter ve svém ročníku a postupně se to rozšířilo do všech ročníků mé koleje. Byl jsem zprvu skeptický, ale po organizační stránce je to velké plus jak pro mě, tak pro mé studenty a budu trvat na tom, aby i všichni budoucí studenti do Bradavic nastoupili již plně vybaveni těmito složkami. Já sám jsem také plně využil plných možností, které mi boxy nabízejí a jsem s nimi plně spokojen. Nyní se nemusím přehrabovat štosy pergamenů někde ve stole nebo na policích a vím přesně, kde co mám hledat a zabere mi to zlomek toho, co dříve," oznámil Severus.
„Mě to přijde jako zbytečné opatření, které ohrožuje tradice našeho světa," nechal se slyšet Quirinus poprvé od toho, co se do něj Minerva pustila a konečně zanechal i toho svého falešného koktání.
„Před staletími bylo tradicí popravovat koktající idioty, možná bychom se k tomu mohli vrátit?" rýpl si Severus tiše.
„Nikomu jsem to sice nenařídil, ale všem svým Havraspárským studentům jsem doporučil, aby si tyhle nové složky pořídili. Ostatně za realizací stojí jeden z mých bývalých studentů a je to jen ukázkou toho, že každý je schopen uskutečnit svůj sen, když si za ním skutečně jde a nebojí se trochu zariskovat," řekl Kratiknot nadšeně.
„Netuším, jak by si to někteří studenti mohli dovolit, ale byla bych za to, aby tyhle složky byly povinnou výbavou každého z nich. Nikdo by se poté nemohl vymlouvat, že svůj úkol založil někde mezi ty ostatní a není schopen jej najít a podobně. Jistě by bylo možné s výrobcem domluvit nějakou množstevní slevu?" navrhovala Aurora.
„Tak to netuším, protože pan Potter je s Nakladatelstvím Istari a Knihkupectvím u Gandalfa Modrého nějak propojen a pokud se nepletu, veškeré pergameny na domácí úkoly šly tento rok přímo z jeho kapsy. Jistě bude chtít získat své náklady zpátky, takže si nejsem jistá jejich přístupností v možném vyjednávání," namítala Minerva, která zatím netušila plný rozsah Hadrianova vlivu, ale pomalu odhalovala čím dál větší obrázek.
„Omlouvám se za zpoždění, Ministr mě požádal o pomoc s jednou delikátní situací," vstoupil do sborovny Albus a byl připraven se posadit do čela stolu, když si všimnul, že tam již někdo sedí.
„Jdeš pozdě a obávám se, že kromě odsouhlasení rozpisu hlídek nám nic k probrání nezbývá. Doufám, že ti Ministr aspoň dobře platí za post svého rádce, když tě tím zdržuje od povinností ředitele školy," odsekla Minerva.
„Vidím, že zde máte všechno pevně v rukou. Pokud mě tedy k ničemu nepotřebujete, vrátím se k papírování," odpověděl hned Albus a zase sborovnu opustil.
„Kdo dneska večer všechno dorazí na poker? U dvou stolů mám volno ještě po dvou místech," optala se Septima a diskuse se tak obrátila směrem k zábavě, o kterou neměli zájem úplně všichni, takže jejich porada byla rozpuštěna a zůstali jen ti, kteří měli něco na srdci.
„Minervo, příliš do Quirrella nešťouchej, má velice mocné spojence, kterých se i ředitel obává. Není to náš přítel a nerad bych viděl, kdyby někdo zbytečně přišel k úrazu," varoval ji Severus tiše, než se zavířením svého hábitu opustil sborovnu.
oooOOOooo
Schůze Prefektů:
Stejně, jako se pořádaly schůze profesorského sboru, pořádaly se i schůze všech studentů, kteří byli zvoleni do pozic Prefektů, Primuse a Primusky.
Hlavním důvodem schůze bylo nové rozdělení služeb, kdy měli hlídkovat chodby a pomáhat tak profesorům v chytání těch, kteří porušují pravidla, hlavně vycházení po večerce a tak dále. Každý z nich měl na svém rozpisu celkem tři hodiny hlídkování, někdo to měl v kuse, někdo si je nechal rozdělit na menší segmenty.
Dále se řešilo udělování školních trestů a odebírání kolejních bodů, přičemž je Primus musel upozornit na to, že profesorka McGonagallová si nyní s časem navíc všechno kontroluje, takže odebírání bodů za něco, co nebylo porušením pravidel nebo odebrání velkého množství bodů najednou je mohlo stát jejich pozici Prefekta nebo Prefektky. Stejné to bylo i se školními tresty.
Amanda byla vděčná, že tyhle schůzky netrvaly příliš dlouho, maximálně hodinku, když se Primus zbytečně rozmluvil o zbytečných faktech, které si všichni mohli v rychlosti přečíst na pergamenu, který jim na začátku schůzky vždy předal. Ale co jiného by mohla očekávat od studenta Havraspárské koleje, který svůj život založil pouze na písemných faktech a ztratil pojem o skutečném světě kolem sebe.
„Tímto bych rád ukončil dnešní schůzku a pokud nedojde k nějakému výjimečnému stavu, setkáme se znovu tak, jak bylo již na začátku školního roku naplánováno. Všem přeji hezký zbytek dne," rozloučil se Primus a většina přítomných se vypařila stejně rychle, jako pára nad hrncem.
„Amando, chviličku tvého času, prosím," ozval se Percy Weasley, který jako většina kluků ve škole obdivoval její krásu.
„Co chceš, Weasley? A pro tebe jsem slečna Rosierová, nikdy jsem ti nedala svolení k používání mého jména. Ale není se čemu divit, zrádci krve své děti neučí zvykům čistokrevných rodů, co?" odsekla Amanda chladně.
„Dovolil bych si poznamenat, že se nyní nacházíme ve škole a protože máme stejné postavení, nepotřebuji tvé svolení. Pokud se chceš tolik opírat o zvyky čistokrevných, připomenu ti, že jsi pouhá žena a jako čistokrevný muž mám daleko více práv, než jich kdy budeš mít ty. Kdybych chtěl, za urážku mé osoby a mé rodiny bych ti mohl na místě odebrat body, ale nehodlám pošpinit naše funkce Prefektů.
Na všechno tohle zapomenu, když mě příští víkend doprovodíš do Prasinek, kde si společně užijeme příjemný den. Samozřejmě jakmile budeme viděni společně, určíme si pravidla našeho vztahu. Na místě tě chci varovat, že nadále nestrpím tvé chování a přátelství s Chlapcem-Který-Přežil. Potter si nadělal mnoho nepřátel a hned se od něj distancuješ, abychom s ním nebyli spojováni hned, jak se jej Ministerstvo Kouzel pokusí zbavit!" prohlašoval Percy nadřazeně.
Amanda na něj chvíli nechápavě hleděla a jejím prvním instinktem bylo, že tasí hůlku a do jeho mužských částí těla vyšle nějakou tu ledovou kletbu, ostatně to byla jedna z jejích specialit. Místo toho se rychle vzpamatovala a s falešným úsměvem překonala vzdálenost, která mezi nimi byla.
Percy si ani neuvědomil v jakém byl nebezpečí, když k němu Amanda přistoupila. Ve své mysli se již pokládal za vítěze a byl připraven na polibek, který podle jeho představ musel okamžitě následovat. Projela jim vlna vzrušení, když mu položila ukazováček do středu hrudi, ale to, co přišlo záhy, neočekával.
Když mu Amanda položila prst na hruď a přiblížila se k němu dost blízko na to, aby mu viděla dokonale do očí, nechala kolem sebe zhmotnit svůj živel.
„Paralyzující Výboj!" řekla a vyslala do jeho těla větší množství blesků, které v jeho nervovým systému udělaly naprostý chaos.
Weasley se okamžitě s bolestným výkřikem sklátil k zemi, kde nebyl schopen jediného pohybu. Vyděšeně vzhlédl k Amandě a celou tu dobu sebou cukal, jak mu tělem stále prolétaly bleskové výboje, což pro něj nebylo nijak příjemné. Tahle živlová dovednost byla jedna z těch, které objevila, ale příliš netrénovala, takže tahle technika nebyla příliš silná, jinak by si Percy připadal, jako kdyby byl pod účinky kletby Cruciatus.
„Tohle je první a poslední varování, Weasley! Drž se ode mně dál nebo zažiješ takovou bolest, že si budeš přát, aby ses již nikdy nenarodil. Jen pro tvou informaci, nikdy bych si s tebou nic nezačala, i kdybys byl posledním členem mužského pokolení na světě a záviselo na tobě přežití lidstva. Raději bych se sama zabila, než abych žila s vědomím, že ses mě dotkl. Nyní máš dostatek času na to, aby ses zamyslel nad tím, jak chceš přežít zbytek svého času v Bradavicích, přeji nádherný zbytek dne," oznámila mu a nechala jej ležet v jejich poradní místnosti, přičemž za sebou zamknula dveře a ještě je odhlučnila, takže i kdyby ten idiot volal o pomoc, nikdo jej neuslyší.
Podle toho, co si o této technice přečetla, bude tam ležet ještě pár hodin, což znamenalo, že zmešká nejen večerku, ale i dnešní službu. Další stížnost na Weasleyho byl jen bonus a pokud se McGonagallová konečně vzpamatovala a začala dělat svou práci, dlouho se Weasley ze svého postavení Prefekta těšit nebude.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Neděle přišla daleko rychleji, než Hadrian očekával. Probouzel se ale s dobrým pocitem, protože včerejšího večera konečně odeslal i poslední děkovný dopis na dopisy, které za ty roky mimo kouzelnický svět obdržel. Také konečně dokončil seznam předmětů, které obdržel.
Seznam darů:
- Samostatné zlato: 23 892 galeonů
- Knihy: 1 156 výtisků (+236 shodných knih)
- Hračky atd..: 3 478 plyšáků, 854 figurek/panenek, 17 šachových sad, 329 karet Čokoládových žabek, 696 žertovných předmětů
- Kresby: 2 453 obrázků (z 300 nejhezčích udělat album)
- Fotografie: 358 rodinných fotografií, 216 fotografií kouzelnického světa
- Klíče od Trezorů:
- Darkholme (50 000 galeonů, 3 500 knih a svitků, 700 drahých kamenů)
- Eldarwood (175 350 galeonů, 5 000 knih a svitků, 3 truhlice ingrediencí na výrobu hůlek a lektvarů, 1 truhlice obsahující 100 domácích skřítků ve stázi, 1 truhlice se skleníkem ve stázi)
- Isler (2 500 galeonů, 130 knih)
- Lynnwood (30 000 galeonů, 1 150 knih a svitků)
- Ravenshaw (49 000 galeonů, 1 truhlice s knihovnou, 1 truhlice s artefakty)
- Swinburne (1 350 galeonů, 80 knih)
- Worrell (800 galeonů)
Včerejšího dne nebyl ještě plně rozhodnut, co se všemi těmi dary udělá, ale když se na to plně vyspal, měl již nějakou tu představu. Prvně se ale jako vždy opláchl, než si zacvičil a až nakonec se vrátil do své pracovny, aby se pustil do psaní dalšího dopisu, tentokrát GrimClavovi.
K dopisu přiložil všech sedm klíčů i kopii seznamu darů, aby GrimClaw mohl udělat to, co po něm žádal. Požádal jej o to, aby pod jeho jménem založil nový Investiční Trezor, ze kterého půjdou veškeré finance na pořizování majetku a kam také poputují jeho výdělky z podílů v nejrůznějších podnicích. Do Investičního Trezoru nechal převést celých tři sta tisíc galeonů, které z darů těchto zaniklých rodů a rodin získal.
Zbylých devět tisíc si nechal převést do Svěřeneckého Trezoru. Tam si nechal převést i zbylý obsah všech trezorů s tím, že nechal vyrobit banner, na kterém měly být vyobrazeny erby a jména všech sedmi rodin, které mu tyhle trezory odkázaly z nejrůznějších důvodu. Nejčastějším z nich byl ten, že Voldemort nebo jeho Smrtijedi zabili všechny členy těchto rodin, přičemž jeden nebo dva členové přežili a po Voldemortově porážce mu odkázali vše, co měli.
Hadrian by se nedivil, kdyby na něj takto nečekalo ještě několik dalších trezorů, přeživší byli většinou již velice staří lidé.
Dále jej požádal o nějaký kufr, do kterého by mohl uschovat všechny hračky, které si nechtěl nechat a následně je hodlal darovat do magického sirotčince, pokud nějaký existoval. Pokud žádný na ostrovech neexistoval, měl se GrimClaw podívat do zahraničí. Popřípadě by pak goblinům zaplatil, aby se zbavili magie na všech hračkách, které hodlal darovat a dát je do mudlovských sirotčinců, kde situace nebyla nikdy příliš dobrá.
Zrovna se chystal, že se konečně naučí manuály na těžení magických kovů a krystalů, když se do jeho pracovny teleportovala Samantha ve víru ohně. Aby toho nebylo málo, nevypadala nijak šťastně a než se stihl optat, co se děje, zasáhla jej vzpomínka na nedávnou noc Samhainu, kdy zemřel rukou démona.
Podle toho, jak stihl zahlédnout Sam, která padla k zemi, byla zasažena stejnou vzpomínkou.
oooOOOooo
Toho rána s Tamarou, Fay a Sam:
Spala jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Hned, jak se Sam ráno probudila, usadil se jí v břiše velice špatný pocit. Tamara se již včerejšího dne chtěla vrátit do Věže Přízraků, ale s Fay se jim povedlo ji přesvědčit, aby vyzkoušely něco nového.
Pravdou bylo, že Pavoučí Doupě, které jim Hadrian vytvořil, nebylo nijak těžké a zvládly by to i každá zvlášť, ale nestěžovaly si nad lehkým výdělkem, ačkoliv z toho nebyly žádné expy. Stále to bylo ale nějaké to zlato, klubka hedvábí a jed, což se dalo prodat a Tamara je informovala o obchodech, ve kterých má Hadrian podíl. Nehledě na to, že od pátečního večera bylo hned několik obchodníků informováno o jejich tajemství.
„Rychle se umyjte a připravte, dneska se vracíme do Věže Přízraků," oznámila jim Tamara.
„Já se tam nevrátím! Proč nemůžeme čistit Hřbitov Nemrtvých od zombíků? Expy jsou za to přibližně stejné a ze zombíků máme daleko více věcí na prodej," namítala hned Sam, která se odmítala vrátit na místo, kde málem zemřela a Hadrian tam zemřel.
Nikdy dříve si nebyla tak vědoma své vlastní smrtelnosti a ačkoliv si na to nepamatovala, stále ji děsila představa, jak blízko smrti se ocitla. Také se jí nelíbilo, jak si Tamara myslela, že je neporazitelná a jak moc se snažila Hadrianovi dokázat, že je lepší, než on. Musela v duchu zakroutit hlavou, protože kdyby nebylo Hadriana, nikdy by Tamara nezískala dar hráčky.
„Samhain byl před několika dny, takže nám již nehrozí nějaké nebezpečí a i kdyby byli nemrtví stále silnější, jistě si s nimi poradíme. Nevidím jediný důvod, proč bychom se měly Věži vyhýbat," odpověděla Tamara a nehodlala o tom zdlouhavě diskutovat.
„V tom případě budete muset jít bez mně, protože já se nevrátím na místo, kde jsme málem zemřely a Hadrian tam při naší záchraně skutečně zemřel!" odsekla Sam podrážděně.
„Kdo ví, jak skutečně zemřel, třeba jen upadl na schodech a celé si to vymyslel, aby vypadal jako hrdina!" rozhodila Tamara rukama do stran, protože nechápala, proč ji Sam neposlouchá. „Ale pokud s námi nechceš jít, žádný problém. Jen si doufám uvědomuješ, že pokud budeš s námi ve skupině, ta my dvě nemůžeme jít do dungeonu samy, takže tě budu muset ze skupiny vyhodit," snažila se Sam vydírat ztrátou daru hráčky, ale ta si cenila svého života daleko více.
„Klidně mě ze skupiny vyluč," odpověděla Sam a dříve, než toho byla Tamara schopná, si vyprázdnila celý inventář, aby nepřišla o věci, které v něm měla uložené.
Byla jsi vyloučena ze skupiny Tamary C. Dagworth-Grangerové!
„Fay, jdeme!" zavelela Tamara a obě je teleportovala z jejich ložnice.
Samantha si povzdechla a ačkoliv měla kolem sebe velké množství věcí, plácla sebou zpátky do postele. Stále před sebou měla hlášku o tom, že ji Tamara vyloučila ze skupiny, kterou jen tak lenivě odmáchla pryč v domnění, že je to poslední herní cedulka, kterou ještě někdy uvidí.
Gratulace!
Splnila jsi všechny podmínky pro to, aby ses stala Gamerem!
1. Získala jsi více jak 10 levelů.
2. Strávila jsi ve skupině s Gamerem více jak 1 měsíc.
3. Podepsala jsi Kodex Hráčů.
Přeješ si ponechat dar Gamera i se vším, co je s tím spojené?
Ano – Ne
To, že byla touhle cedulkou překvapená, bylo slabé tvrzení. Bylo pravdou, že ji zabolelo, když si uvědomila, že již nebude moci chodit do dungeonů se svými kamarádkami, ale byla připravená to obětovat, když to znamenalo, že si bude stát za svým přesvědčením.
Nyní měla ale šanci to získat zpátky a ještě bez toho, aby byla závislá na Tamaře a jejím ne příliš skrytým výhružkám. Když tak přemýšlela nad tím, co se od začátku školního roku událo, uvědomila si, že Tamaru následovala s téměř slepou vírou a během té doby nikdy nepokládala obtížné otázky a nemyslela na možné následky.
Nějakou dobu hleděla na cedulku před sebou a horlivě přemýšlela, jestli má ve hře pokračovat i dál nebo se spokojí s obyčejným životem mudlorozené kouzelnice. Nakonec ale vyhrála jedna strana a ona svůj ukazováček zabodla do Ano.
Záhy následovalo několik dalších cedulek, kde se mohla rozhodnout, jestli si zachová své aktuální staty, stejně jako živel, protože si je mohla pozměnit podle libosti a místo ohně si mohla vybrat zemi, vzduch, vodu a blesky. Nakonec se ale rozhodla, že si ponechá živel ohně, který již znala a ačkoliv netušila, jak se Tamara zachová, až zjistí, že již není jen Dočasnou Hráčkou, stále tu byla šance na používání jejich kombinovaných útoků.
Rychle si tedy naházela všechny věci zpátky do inventáře, než zamířila do koupelny, aby se umyla a upravila. Jakmile byla připravena na nadcházející den, otevřela si menu a najela si do sekce, kde měla mít seznam přístupných dungeonů. Ke své nelibosti zjistila, že se tam nachází jen Iluze, což ji nijak nepomohlo a aktuálně znala jedinou osobu, která ji mohla pomoci. S touhle myšlenkou se obalila ve víru ohně a pomocí teleportace zamířila do Bradavického sklepení, přesněji pracovní/společenské místnosti Hadrianova pokoje.
oooOOOooo
Zpátky u Hadriana:
„Již jednou jsem to prožil a vzpomínku na to značně potlačil. Tohle rozhodně nebylo příjemné a až se mi pod ruku dostane ten, kdo mě to donutil znovu prožít, tak mi za to zaplatí," zavrčel Hadrian podrážděně a než se nadál, se zapraskáním blesků se tam objevila i Amanda.
„Co? Co to mělo být?!" dožadovala se hned a Hadrian měl takové neblahé tušení, že ať už vzpomínky na večer jeho smrti vypustil kdokoliv, zasáhlo to více lidí, než jen ty, kteří byli zúčastnění.
„Skutečně jsi nás zachránil z Věže Přízraků. Doufám, že to Tamara také prožila, abych jí mohla do tváře vmést její dřívější slova o tom, jak sis to celé vymyslel, abys vypadal jako hrdina!" prohlásila Samantha a v očích jí planul oheň.
„Věž Přízraků? To je nějaký nový dungeon?" optala se Amanda.
„Jeden z přirozených dungeonů, který se v Bradavicích nachází. Mě osobně nijak nenadchnul a po tom, co mi ten démon poslal řetěz skrze hruď, se tam rozhodně tak brzy nehodlám vracet. Mám ale otázku, od kdy jsi plnohodnotná hráčka a nikoliv jen dočasná?" optal se Hadrian.
„Od dnešního rána, když jsem odmítla jít s Tamarou a Fay do dungeonu, kde jsi zemřel při naší záchraně! Tamara prohlásila, že když s nimi nepůjdu, tak tam nebudou moci vstoupit a bude nucena mě vyloučit ze skupiny. Nehodlám pokoušet štěstí a možná není Samhain a nemrtví nejsou silnější, než normálně, ale stále se tam nechci vracet a nyní, když jsem viděla, co se skutečně stalo? Nikdo mě tam znovu nedostane!" protestovala Sam a Amanda si ji prohlížela.
„Hmm, já si myslela, že Nebelvíři nemají trochu zdravého rozumu a bez rozmyšlení se ženou do nebezpečí," rýpla si s mírným pobavením, ale bylo poznat, že to nemyslela nijak zle a spíše Sam složila poklonu.
„Co se tedy stalo, když tě Tamara vyloučila ze skupiny? Já jsem si vědom jen jednoho způsobu, jak permanentně někomu darovat schopnosti hráče," zajímal se Hadrian dál.
„Mě by zajímalo, proč jsem viděla vzpomínku na něco, čeho jsem nebyla ani součástí! Nerada bych se zase ráno probudila a viděla někoho, koho znám, takhle umírat!" prohlásila Amanda, když se vrátila k důvodu toho, proč se tam zrovna nacházela.
„Umm, mám odpovědět jako první nebo mám počkat?" optala se Sam se zdviženou rukou, jako kdyby se hlásila o slovo.
„Sam, prosím, vysvětli nám zbytek svého rána a poté možná přijdeme na to, co se stalo," pobídl ji a ukázal na pohovku s křesly u stolku, kam se všichni usadili, až poté se Sam dala do zbytku vysvětlování.
„Než mě Tamara stihla vyloučit a teleportovat se pryč i s Fay, stihla jsem si na postel vyházet celý svůj inventář, kde jsem měla věci o které bych nerada přišla. Normálně jsem po vyloučení ležela v posteli a hleděla na cedulku s upozorněním o mém vyloučení ze skupiny. Když jsem ji normálně odmávla, očekávala jsem, že to bude naposledy, co takovou cedulku uvidím, ale hned se tam objevila další s gratulací.
Podle ní jsem splnila všechny podmínky na to, abych se stala hráčkou. Byly tam tři body, musíš získat více jak deset levelů, být ve skupině s nějakým hráčem déle jak jeden měsíc a nakonec podepsat Kodex Hráčů. Pod tím jsem měla nabídku toho, jestli chci jako hráčka pokračovat nebo ne.
Jistě vidíš, jakou možnost jsem si zvolila, přičemž jsem si mohla přerozdělit staty, které jsem jako dočasná hráčka získala. Také jsem si mohla změnit svůj hlavní živel na vodu, zemi, vzduch nebo blesky, ale ponechala jsem si oheň, ostatně mám již několik živlových dovedností a s Tamarou a Fay máme i několik kombinovaných útoků.
Nakonec jsem se k tobě vydala, protože ačkoliv mi většina věcí zůstala, mezi mými dungeony, které mohu vytvořit, je pouze Iluze. Chtěla jsem tě požádat, jestli bys mi nedal nebo neprodal manuály k vytvoření dalších dungeonů, které bych mohla sama navštěvovat. Ráda bych se příští rok totiž vrátila a pokud si budu moci sama zaplatit školné i školní pomůcky, rodiče již nebudou mít problém mě sem znovu poslat," vysvětlovala Samantha.
„Počkat, není školené někde mezi tři až čtyři sty galeony za rok?" nechápala Amanda.
„Cože? Rodiče museli za tento školní rok zaplatit skoro devět set galeonů a dalších sto mě stály pomůcky, oblečení a hůlka! Na mudlovské peníze i s poplatkem za převod je to něco přes pět tisíc liber!" vykřikla Samantha a Hadrian se mírně otřásl.
„Vítej ve světě ovládané čistokrevnými rody. Mé školné bylo zaplaceno v okamžiku, co se u mě projevila magie a mé jméno na Bradavickém seznamu studentů. V té době z našich trezorů šlo dva a půl tisíce galeonů, což je běžná částka za sedm let pro děti čistokrevných rodů. Ti, co jsou poloviční krve platí tři a půl tisíce a mudlorození sto až dvě stovky přes šest tisíc.
Také jeden z důvodů, proč je v Bradavicích poměrně málo mudlorozených a ještě více jich má zablokované magické jádro. Problém je v tom, že mudlorození se zablokovaným magickým jádrem zplodí jen další mudlorozené a proto se zdá, že jich poslední roky přibývá. To jsem se aspoň dozvěděl od svého Správce Pokladů, když mi vysvětloval rozdílné částky ve školném," vysvětlil Hadrian.
„U samotné Morgany, věděla jsem, že čistokrevní platí méně, ale vůbec jsem netušila, že až o tolik méně! Nebo je to naopak a někdo si maže kapsy zlatem nově příchozích do našeho světa?" zajímala se Amanda.
„Nejspíše kombinace obojího, ale vraťme se k tomu, proč nás zasáhla vzpomínka na něco, co jsem si do této chvíle pamatoval pouze já," vrátil se Hadrian k tématu, kvůli kterému tam skutečně byli.
„Dobrá, ale ještě se k tomu znovu vrátíme," rozhodla Amanda.
„Jak chceš. Sam, pokud to dobře chápu, Tamara s Fay se vydaly do Věže Přízraků, že?" optal se své spolužačky z Nebelvíru, která hned souhlasně přikývnula.
„Magie v den Samhainu je velice mocná, ale i nepředvídatelná. Když to spojíme s našimi dary a tím, že jsem dostal šanci se vrátit a neodešel do říše mrtvých, hraje také svou roli. Také nesmíme zapomínat, že dungeony, jak je znáte, jsou jen speciální dimenze, dočasné i trvalé, které existují na stejné úrovni jako ta naše, ve které aktuálně žijeme. Má smrt se také udála v dimenzi samotné magie.
Má teorie nemusí být vůbec přesná, ale myslím si, že díky tomu, že si na svojí smrt vzpomínám a umřel jsem tam, kde jsem umřel a v den, ve který se to stalo, se na to uchovala vzpomínka uložená v magii dané dimenze a to mimo čas a možná i prostor. Takže, když ty dvě vstoupily do Věže Přízraků, magie je poznala a neboť si nepamatovaly na to, co se tam stalo, obnovila jejich vzpomínku na onen večer, který se pro žádnou z vás nestal tak, jak si jej pamatuji já sám. Je to jako kdybyste prožily stejný čas hned dvakrát, ale pokaždé na jiném místě," vysvětloval Hadrian a snažil se to ujasnit i sám sobě.
„Celkem přijatelná teorie, když vezmeme v potaz vše, co v tom mohlo hrát roli. To ale nevysvětluje fakt, že celá ta vzpomínka byla jako z hororu a nepřejte si mě, pokud kvůli tomu budu mít noční můry!" namítala Amanda.
„Samantha je hráčkou, protože podepsala Kodex. Možná je to vedlejší účinek toho, že nás Kodex spojuje. Možná je to varování od samotné Gaii, která skutečně stojí na našimi dary magie i hráčů. Je toho spousta, co ještě nevíme a stačí počkat do zítřejšího rána, pokud mi přijde pošta od ostatních, kteří jsou podepsaní v Kodexu," odpovídal Hadrian.
„No, když už jsem vzhůru, nemá cenu se vracet do postele a můžu svůj čas využít něčím užitečným. Jo, ještě jsem se chtěla optat, bylo by možné do našeho klubu hráčů přizvat i Gemmu? Pokud pak není třeba to, aby podstoupila rituál k tomu, aby mohla zůstat hráčkou, nemusíš se bát o nějaký limit, ne? Klidně bys mohl naverbovat celý svůj ročník ze Zmijozelu a mít menší armádu," ušklíbla se Amanda nad myšlenkou, že by se Hadrian obklopil zástupem lidí, kteří by mrknutím oka dokázali seslat doslova živlovou bouři.
„Nevím, jestli bych se necítil nejistě, kdyby po světě běhalo takové množství lidí, kteří nejenže znají mé schopnosti, ale dostali by možnost získat až nefér výhodu. Také je tu otázka Abyssu a ačkoliv se říká, že v počtu je síla, je to také slabina. Čím více bude hráčů, tím více má Abyss potencionálních cílů a ať už je magie goblinů jakkoliv mocná, jsou jistě způsoby, jak naše tajemství prolomit. Neříkám, že to bude snadné, ale že je to jistě možné a já osobně nechci být zodpovědný za velkou skupinu lidí. Ačkoliv neříkám, že by se to v budoucnosti nemuselo změnit, ostatně v Menu je možnost založení Guildy," odpovídal a otočil se na Samanthu.
„Takže hlavní důvod pro tvou návštěvu je to, jestli bych ti neposkytl manuály k dungeonům. Osobně v tom nevidím žádný problém a můžu vytvořit manuály pro Hřbitov Nemrtvých, Pavoučí Doupě v.2 a Arénu, přičemž k Aréně připojím i portálový předmět, čímž se i bez potřeby být v jedné skupině dostaneme do stejného dungeonu. Když mi dáš pár minut, hned všechno připravím," vrátil se k úplně původnímu důvodu, proč se tam Sam vůbec ukázala.
„Co kdybych tady mladou lvici vzala do Arény a ukázala jí, jak se to tam všechno ovládá?" navrhla hned Amanda.
„Pouze si chceš dát duel s někým novým, ale pokud Samantha nebude nic namítat, nevidím v tom problém. Do čtvrt hodinky bych se k vám připojil, ale jen na pár minut. Mám naplánované nějaké další věci, které bych dneska ráno rád stihl," odpověděl a Sam se mírně začervenala, když jí starší dívka označila za mladou lvici.
„Umm, bude mi potěšením?" odpověděla s očekáváním i nejistotou v hlase, čemuž se Amanda zasmála a než mohla Sam říci cokoliv dalšího, Amanda ji popadla a obě teleportovala pryč.
Hadrian jen pobaveně zavrtěl hlavou a pustil se do práce. Tři manuály a jeden portál, za to si vysloužil další level k oběma dovednostem, což mu rozhodně zlepšilo dnešní ráno.
oooOOOooo
Bylo to až o hodinu později, co se vrátil k sobě do pracovny a konečně z inventáře vytáhl dva nové manuály, které mu GrimClaw dal. První manuál ho měl naučit dovednosti nebo spíše řemeslu Horníka, druhý zase řemeslo Kováře. Obě řemesla si po měn nevzala žádnou magii, ačkoliv při práci mohl používat speciální magické předměty, které si od něj již magii brali.
Na těžbu magických krystalů měl také speciální krompáč. Tento nástroj měl na jedné straně ostrou špici, která se snadno zabodla do krystalu a vyslala magickou vlnu, která měla podobnou funkci, jako řezací kletba.
Pokud byl krystal nestabilní a nedosáhl požadované pevnosti z magického hlediska, nic z něj nezbylo, jen krystalický prach. Ten se dal také využít v některých případech, ale Hadrian potřeboval celé krystaly.
K tomu sloužila druhá strana krompáče, kde bylo speciální kladívko. Při ťuknutí kladívkem do krystalu, byla do něj znovu vyslána magická vlna, ale tentokrát za jiným účelem. Pokud byl krystal připraven k těžbě, objevila se kolem něj zelená aura. Pokud nebyl připraven, aura získala červenou barvu. Poté se ukazovaly ještě dvě další barvy, bílá, když byl krystal nemagický a modrá, když byl magický.
Jakmile byl Hadrian plně připraven i vybaven, vydal se do krystalové jeskyně, kde se pustil do těžení krystalů. Nejdříve je musel otestovat, ale krom několika, které ještě nedorostly do svého maximálního potenciálu, se mu jich povedlo natěžit značné množství, ačkoliv ze začátku netušil kde přesně krompáčem udeřit a přišel tak o půl tuctu dobrých krystalů.
Aby ale mohl vytvořit Medailony Nitrobrany, potřeboval i kovové ingoty a jak se informoval, musel to být magicky přátelský kov. Některé kovy se totiž magii bránily a některé ji dokonce odpuzovaly. Takových kovů bylo ale méně a o těch, které mohly sloužit k uvěznění a držení kouzelníků, se nemluvilo.
Pro něj by bylo nejlepší zlato nebo stříbro. Problém byl, že čisté zlatu mu jen tak někdo neprodá a to ani nezpracovanou rudu, kterou by posléze mohl sám zpracovat. Proto se vydal hlouběji do několika jeskynních chodeb a doufal, že v nich najde i nějakou žílu, ze které by získal zlato nebo stříbro.
Dvě hodiny prozkoumával a objevoval velice rozlehlou síť jeskyní, přičemž čas od času vytěžil nějaký ten další krystal. Měl jich již dost ze své první těžební horečky, ale tyhle krystaly byly vždy něčím originální. Ať už svým tvarem nebo tím, že byly tvořeny více jak jednou barvou a jeho asi nejrozmanitějším krystalem byl ten, který hrál všemi barvami duhy.
Nakonec se dostal dost hluboko pod hrad a na konec jedné chodby, když konečně narazil na zlatou žílu. K vytěžení zlaté rudy vytáhl druhý krompáč, který na to byl určený a protože měl již nějaké zkušenosti z těžení krystalů, pomocí pozorování si našel nejlepší místo, kde krompáčem udeřit, aby následné očarování krompáče udělalo zbytek.
oooOOOooo
Byl téměř čas oběda, když se vrátil zpátky do krystalové jeskyně a cestou zpátky se mu povedlo natěžit nejen další zlato, ale i stříbro, nějakou měď i železo. Železo bylo právě jedním z kovů, které nebyly magii přátelské, ale i tak se rozhodl, že ho trochu natěží, když už ho našel.
Z jeskyně se dostal do laboratoří Perenelle Peverellové. Když už tam byl a konečně znal dostatek z Runových Jazyků, rozhodl se podívat na levitující židli i další objekty, na kterých se runy nacházely.
Hned zjistil, že ačkoliv měl vědomosti Runového Jazyka, který se na skleněné židli nacházel, některé části runových okruhů byly ukryté a chvilku mu potrvá, než je plně rozluští a bude moci sám použít. Protože se mu již nechtělo sedět na té židli, kterou měl ve svém pokoji, vložil si tuhle do inventáře a zamířil do vedlejší místnosti, kde byly kamenné stoly/bloky a původně i Crystalumeny.
Jak je tak studoval, zjistil, že na každé pracovní desce je několik druhů run. On poznával Norské i Sumerské runy a dokázal je přečíst, takže si mohl udělat obrázek o tom, k čemu většina těch pracovišť sloužila. Byly to jakési transmutační runové okruhy, které měnily specifické předměty na něco dalšího.
Neboť se na pracovištích nacházely runy dalších dvou jazyků, které ještě nepoznával, nedokázal určit přesně, co na nich stálo, ale zjistil, že různá pracoviště na sebe navazovala a dokázal se dostat až na začátek každého řetězce. Začínající pracoviště obsahovaly naštěstí jen runy, které již znal a ačkoliv mu chvilku zabralo, než pochopil, k čemu sloučí, na konci svého překladu se usmíval od ucha k uchu.
Jeden stůl byl schopen transmutace jakékoliv kovové rudy na kovové ingoty. Zbylý materiál byl během procesu obětován k získání větší čistoty daného kovu.
Druhý stůl, který byl začátkem druhého řetězce pracovišť, sloužil ke zpracování magických krystalů. Jak z toho pochopil, on vytěžil celý útvar krystalů a tento runový okruh měl tento útvar přeměnit na maximální počet použitelných krystalů.
„Zdá se, že jsem toho natěžil až příliš, když z každého surového krystalu získám několik již použitelných krystalů. Ať už je tahle Perenelle kdokoliv, budu jí muset poděkovat za to, že tu nechala tyhle pracovní stoly, tedy pokud ještě žije," prohlásil Hadrian nahlas a do středu runového okruhu na první stole položil měděnou rudu, než dlaně položil do dvou menších okruhů a vyslal jimi magii k aktivování runového okruhu.
Prvně se modře rozzářily runy kolem jeho dlaní, než se záře rozšířila i k většímu okruhu. Jakmile byla každá runa aktivní, kovová ruda se před jeho očima doslova roztekla, než se kámen a jiné usazeniny začaly vytrácet v bílé záři a měď se začala pomalu formovat do měděných destiček.
Byla vytvořena speciální magická dovednost díky speciálnímu aktu.
Použitím nejzákladnější transmutace, jsi se naučil Magickou Dovednost Alchymie (Začátečník) Lvl. 1.
Alchymie - Aktivní - Lvl. 1 - Exp: 00.00% - Alchymie je jedním z nejtěžších oborů, který se v kouzelnickém světě nachází. Není to jen kvůli tomu, že o Alchymii je velice málo informací a na světě žije jen několik skutečných Mistrů a ještě méně Velmistrů, ale také kvůli tomu, že Alchymie je také věda.
Alchymie není jednotný obor, jako je například Bylinkářství nebo Astronomie. Studenti Alchymie musí studovat i značné množství dalších oborů, aby se v tomto oboru někam posunuly a jednou se mohli pokládat za Mistry. Alchymie má nesčetné množství odvětví a ty jsi objevil jedno z nich.
Transmutace je jednou ze základních odvětví Alchymie a student je omezen pouze svou představivostí a znalostí Runových Jazyků a jejich použití. Transmutace je možné používat s pomocí již předem připravených runových okruhů. Zkušení Alchymisté dokážou runové okruhy vytvářet již na místě jen ze své magie a tak aktivně využívat Transmutace v běžné životě i boji.
Jedním z vrcholů Transmutace je přeměna různých kovů na zlato, což je běžnými prostředky zcela nemožné. Aby student Alchymie dosáhl Mistrovského titulu, musí úspěšně stvořit Kámen Mudrců, který je považován za vrchol Alchymie.
Existuje pět úrovní studentů Alchymie a každá další úroveň je jednou tak těžší, než ta předchozí.
Úroveň: Začátečník - Pokročilý - Expert – Mistr – Velmistr
Požadované obory: Astronomie, Bylinkářství, Kouzelné formule, Lektvary, Starodávné Runy, Numerologie, Chemie
Doporučené obory: Péče o kouzelné tvory, Biologie, Fyzika
„Neskutečné!" vydechl Hadrian, když si potřetí přečetl cedulku s novou dovedností, kterou získal jen díky tomu, že použil jediný runový okruh, aby změnil měděnou rudu na měděné destičky.
Hned, jak se dostal z šoku nad tím, že je z něj student jednoho z nejtěžších oborů kouzelnického světa, pustil se do zpracovávání i zbytku kovové rudy a následně i surových krystalů. Tímto strávil další hodinu, než byl konečně hotov a k Alchymii získal hned tři levely.
Nakonec vyrobil větší množství Medailonů Nitrobrany. Jeden pro sebe, čtrnáct jich bylo pro všechny členy Studijního klubu a sedm pro mudlorozené majitele podniků, ve kterých měl podíl.
Každý medailon byl vytvořen kombinací zlata a stříbra, aby měl dostatek ingotů na jejich výrobu. Zlato a stříbro zkombinoval tak na jednom z dalších pracovních stolů, kde byl runový okruh určení k transmutaci několika druhů kovů do jednoho magicky aktivního kovu.
Medailon byl zavěšen na stylovém řetízku, který si mohl každý pověsit kolem krku. Na přední straně medailonů bylo umístěno devět zahnutých krystalků, které tvořily spirálu, přičemž devátý krystal na konci spirály byl kulatý.
Když si medailon nasadil on sám, jeho Nitrobrana byla okamžitě otestována cizí magií a devátý krystal na vnějším začátku spirály záhy pohasl, přičemž druhý krystal v řadě byl také téměř pohaslý. Podle toho, co věděl o Nitrobraně ze seznamu svých dovedností, každý krystalek představoval deset levelů téhle magické dovednosti, takže byl téměř na dosah dvacátého levelu a sedmdesát mu stále zbývalo.
Nakonec na vnitřní straně medailonku byl vyobrazen erb rodu Potterů, což z Medailonů Nitrobrany dělalo rodinné artefakty a pokud se nejednalo o černou magii, nemělo Ministerstvo jakékoliv právo je zabavit nebo zakázat v používání.
oooOOOooo
Na oběd do Velké síně se dostal až kolem druhé odpolední, takže mu zbývala jen hodinka na to, aby se najedl a vyhledal všechny, kterým hodlal medailony předat. Pár členů jejich klubu bylo stále v síni, takže si je mohl odškrtnout ze seznamu. Zbytek členů našel buď v klubové místnosti nebo v normálně v Knihovně. Zmijozelské studenty pak našel u nich na koleji.
Neboť tam byli také všichni prvňáci, rozhodl se začít s kontrolou úkolů a známek z těch minulých již o čtvrt hodiny dříve, což nikomu z nich nevadilo. Jak tomu již bylo zvykem z minulého měsíce, každý obdržel další plus a předpokládal, že se to ani v budoucích měsících nebude nijak měnit.
Domácí úkoly minulého týdne nebyly jednoduché a hvězdičku rozdal pouze Dafné, Tracey, Lilith, Pansy a Theodorovi. Ostatním chybělo nejméně jedno V, aby si hvězdičku zasloužili. Tracey navíc dosáhla hned třech hvězdiček, proto jí dal vybrat z dárkových poukazů v hodnotě pěti galeonů.
Jakmile měl tohle všechno za sebou, zamířil do školní knihovny. Hodlal tam totiž najít i další Runové Jazyky a získat k nim aspoň první level, aby je odemknul a mohl je tak začít studovat.
Když se nakonec před spaním ohlédl na posledních několik dní, byl celkem spokojený s tím, co všechno dokázal. Ačkoliv byl omezen v získávání expů a jen tak rychle se na další level nedostane, nic mu nebránilo v objevování nových dovedností a vylepšování těch, které již měl.
Někdo by mohl tvrdit, že za poslední dva měsíce postoupil s levelem příliš rychle a neměl tak čas na to, aby se zlepšil v používaných dovednostech a kouzlech, ale on by s tím nesouhlasil. Zatím se mohl těšit nějaké té ochraně a nejistotě, byl si ale vědom toho, že to tak nebude dlouho a jeho nepřátelé udeří ve chvíli, kdy to bude nejméně očekávat.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Raiden Hyperion Black-Potter
Věk: 11
Třída: The Gamer
Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi
Status krve: Čistokrevný
Level: 30 - Exp: 10.12% (44 950/444 000 exp)
HP: 5 680
MP: 8 300 (+5 400 drahokamy)
STR: 100 (+10 ze setu)
VIT: 108 (+10 ze setu)(+50% HP)
DEX: 100 (+15 ze setu)
INT: 155 (+50% MP)
WIS: 122 (-25% Cena, +5% MP regenerace)
LUK: 80 (+20% šance k lepšímu lootu)
Status Body: 0 (160)
Perks Body: 0 (16)
Status:
- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)
- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)
- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)
- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)
- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)
- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)
- Posmrtný Efekt - Zemřel jsi dvakrát v době jednoho měsíce. Budeš penalizován v podobě ztráty zisku nových exp k levelu ve výši 100% na dobu 30 dnů.
Peníze: 4 270 L, 137 293 G, 421 162 AD
Svěřenecký Trezor: 211 700 G
Investiční Trezor: 300 000 G
Turnajové body: 65
Kolejní body: 360
Glacian - Yuki Kitsune
Třída: Summon (2. úroveň)
Level: 43 (132 100/200 000)
HP: 4 645 (1/4 summonera + 75*lvl)
MP: 5 262 (1/4 summonera + 75*lvl)
Status:
- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)
Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.
Artemis - Sněžná sova
Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)
Level: 30 (0/? exp)
HP: 1 500 (50*lvl)
MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)
Úkoly:
Školní pohár! (360/500)
Ukryté Svitky Kouzel! (20/100)
Zvláštní poděkování pro:
- Drticool – Lilly Potter ml – martinr fido – Namika-chan – Zai Dragonel – Arfaros -
Slovo autora:
Jako vždy zmíním délku aktuální kapitolky, což je přibližně 13 400 slov.
Nyní k mé omluvě za to, že mi to trvalo tak dlouho. Problém byl v tom, že 12. 2. jsem nastoupil do nového zaměstnání a ze zaškolování, které mělo trvat 3 – 4 týdny, se vyklubalo nějakých 11 týdnů mimo domov. I přes fakt, že jsem měl k dispozici notebook, na ubytovně v pokoji s dalšími lidmi a rušivými elementy není jednoduché něco napsat a o víkendech jsem si přes sobotu maximálně odpočinul, než jsem se v neděli musel zase připravit na cestu pryč.
Co bych jinak řekl k této kapitolce? Konečně jsme se zase posunuli s rozšiřováním řad Gamerů, jsou zde přetrvávající následky Hadrianovy „smrti" a Hadrian získal první informace o tom, že Alchymie existuje a s ní i nějaký Kámen Mudrců. Nyní se pustím do vašich komentářů.
Ke komentářům kapitoly 2. 15. (26):
- Arfaros: Dursleyovi se ještě v ději objeví, ačkoliv to již nebude celá rodina, více prozrazovat nebudu. Co se týče Gamerů, ano, Hadrian osobně může probudit jednoho Gamera za každých deset levelů, které získá a to pomocí Rituálu Probuzení. Pak jsou tu ale Dočasní Gameři, kteří tuhle schopnost mají jen po dobu toho, co se nachází ve skupině s jiným Gamerem. A jak jsem ukázal v téhle kapitolce, Dočasní Gameři se mohou stát plnohodnotnými Gamery, když splní tři podmínky. Původně jsem jich chtěl mít více, ale i tento způsob nějak omezím.
- Kelly: Prvně se zaměřím na to Mary Sue, což je označení, které je mi upřímně někde, kde Slunce nesvítí. Abych se přiznal, takové škatulkování postav hned na začátku celé série je zcela nepochopitelné, aspoň pro mě. xD Děkuji za upozornění s tím „nicméně", které se u mě vyskytuje celkem často a pokusil jsem se to omezit, nicméně ne vždy jsem se k náhradě uchýlil. Ostatně ekvivalentem slova nicméně má být však/avšak a rád bych slyšel někoho mladého, kdo to ve větě použije. U takového Brumbála bych to bral, protože mi avšak zní jako stará a knižní forma, zatímco nicméně je modernější. xD
- Asako: Děkuji za komentář. Pokud jde o to, jestli se Hadrian bude moci někdy vrátit do realit, ve kterých již něco prožil? To je těžká otázka a určitě to představuje jisté možnosti, kterých by se dalo využít, ale nerad bych se vydával tímto směrem, aspoň v této povídce.
- Mat: Lepší pozdní komentář, než žádný :D Jinak konstruktivní kritiku se snažím pokaždé přijmout a podle toho se buď zařídím nebo se jen ušklíbnu, protože v hlavě mám jisté plány, které právě několik věcí řeší a jsou tak záměrně.
Což mě přivádí k tvému menšímu problému/stížnosti na to, že Amanda je zbytečným Gamerem a argumentoval jsi to tím, že za dva roky opustí Hadrianův život. Dovolím si poznamenat, že opustí maximálně Bradavice a nikoliv jeho život a právě kvůli tomu, že bude mimo Bradavice a bude s Hadrianem „spolupracovat" již dva roky, bude schopná se v budoucnu chovat jako jeho agentka ve větším světě.
Nechci znít nějak arogantně nebo tak, ale první kniha Kámen Mudrců má cca 280 stránek a to ještě tak menšího formátu a formátováním textu takovým způsobem, že 100 stránek formátu 4A je delších než její první kniha a touhle délkou disponuje velké množství fanfiction povídek, mezi které se snad řadí i ta moje xD Ale ano, pokusím se to trochu uspíšit tím, že si vyberu několik delších scének a ty zařadím do různých týdnů, abych se v příští nebo té další kapitole dostal k Vánocům.
Na můj styl psaní přímé řeči i vyjadřování se si stěžovalo více lidí a to nejen v povídce. Občas si někdo myslí, že jsem zkonzumoval slovník nebo co xD Mojí chybou je, že se snažím být perfekcionista a to se odráží i do mé psané formy, ne že bych byl perfektní, což je nemožné xD Pokud jde o slovo dívka, pro mě osobně je to daleko přijatelnější, než holka. Já mám slovo dívka spojené s oslovením slečna, zatímco holka je u mě spojené s kočka atd... Je to jen můj úhel pohledu, ale asi to budeš muset přetrpět xD
Sexuálních narážek se již nezbavím a něco takhle složitě měnit také není řešením, nebo je, ale časově náročným. Víš co je ale největším vtipem na těchto stížnostech na věk ohledně sexuální aktivity a podobně? Naprostá ignorance a neinformovanost dnešní společnosti, která je tak zaslepena svojí moralitou, že si neuvědomují skutečnou podobu věci.
Jen při pohledu na statistickou mapu uvidíš, že nejméně ve dvaceti státech na světě může k pohlavnímu styku dát svolení děti již ve svých dvanácti letech. Tyhle země se nacházejí hlavně ve střední Americe. Méně zemí povoluje sex od třinácti, ale když už se dostaneme ke čtrnáctému roku, můžeme zde zahrnout i cca třetinu až polovinu Evropy. Takže tihle moralisti by si měli skutečně dát svá fakta dohromady, než mi budou něco předhazovat a osočovat se, že je něco takového nemožné atd...
Nakonec to není tak, že bych se rozhodl, že se Hadrian jednu noc sebere a půjde si s Amandou užít. V tomhle stádiu by z toho asi ani jeden nic neměl, ačkoliv jako vždy záleží na tělesném vývoji a mentalitě jedince. Ale nebudu se nijak omlouvat, pokud se něco takového v budoucnosti stane, až mu bude třeba třináct a on se rozhodne experimentovat.
- Drticool:
1) Hadrian nedokáže rozumět jiným zvířatům, než hadům, ačkoliv jsou zde výjimky. Jeho pouto s Artemis a Glacian mu dovoluje zahlédnout jejich úmysl, pocity atd... a z toho si vyvodí jejich odpovědi nebo záměr toho, co mu chtějí sdělit.
2) Posmrtný efekt je trest, ze kterého se jen tak nedostane, takže to musí zaplatit reálným časem. Také je tu fakt, že by se mi skutečně nechtělo počítat s časem navíc, byl by v tom za chvíli extrémní zmatek.
3) Je možné, že by se tím dokázal usvědčit, ale zrovna v Mrzimoru si našli patřičné viníky a lidé skutečně vidí jen to, co vidět chtějí, takže si nemyslím, že by ho Dora nějak podezřívala, aspoň zatím.
5) Rozdíl mezi normální jazykem a runami je v tom, že runy byly vytvořeny za účelem nějakého efektu. Jednou se třeba v nějaké kapitole dostanu k magické teorii podle toho, jak to chápu.
6) Ukrytí informací o existenci Gamerů by mělo zahrnovat úplně všechny, ale jestli byl ovlivněn i Harém King a další mocné bytosti světa, si nechám pro sebe.
7) Hadrian od nich ale nezískal jejich tajemství, jen základní vědomosti toho, jak těžit a následně z vytěženého materiálu získat něco použitelnějšího. Schopnost Kováře v této kapitole nijak nepoužil, ostatně se nedostal ani do žádné kovárny, kde by mohl začít s tavením. Místo toho jsem mu dal základní Alchymii.
8) Hadrian má prsten rodu Blacků, ale jen jako Dědic. Jakmile by se stal Lordem, byl by jím jen ve jméně, pokud by totiž rodinná magie uznala, že existuje vhodnější Lord Black, postarala by se o to, aby tento titul přešel na vhodnějšího kandidáta, který by pak mohl rodinnou magii plně využívat. Ale k tomu se dostanu až někdy později, až se dějem dostaneme k politice a dědictví v čistokrevných rodech a jak do toho celého zapadá rodinná magie.
9) Zapovězený Les je skutečně dobrý způsob, jak vytvořit několik dalších úkolů, ale až později. Zatím je zde průzkum hradu a brzy se objeví další věci, které jej zaměstnají.
10) Magické drony jsou podle mě daleko za jeho aktuálními schopnostmi. Vím, že by k tomu mohl použít HoloCube, ale nerad bych toho využíval tak, abych mu všechno usnadnil.
11) U nás možná politici za nic neručí, ale magické smlouvy jsou něco jiného, hlavně když idiotský Popletal podepíše něco nejen svým jménem, ale jménem Ministerské kanceláře a naopak. Tohle je ale něco, co nechám na goblinech, ostatně to jsou oni, kdo řídí ekonomiku kouzelnického světa.
- Morgan121: Ano, Tamara se chová trochu nepřiměřeně a rád bych to vysvětlil tak, že je stále opojená tím, že je nejenom čarodějka, ale i hráčka. Navíc si hned po příchodu do Bradavic udělala další dvě kamarádky, u kterých dočasně probudila schopnost hráček a získala tak někoho, kdo by ji následoval místo toho, aby ona následovala Hadriana. Také je tu fakt, že chce stále dokázat, že je lepší než on a o tom můžeme říci, že je to v rodině, ačkoliv u Hermiony jsem to dotáhl až do extrému.
Pokud jde o Kodex, všichni, kteří jej podepíší, nemohou použít nově získané informace ani schopnosti k tomu, aby Hadrianovi smrtelně nebo trvale ublížili nebo plánovali jeho konec. Jistě se časem najde několik mezer, ale goblini jsou ve své práci velice dobří.
- kamil grundel: Ano, noviny budou využity pro mnoho věcí, ale všechno má svůj čas. Jinak souhlasím, že na to, jak jsou Bradavice vychvalovány jako jedna z nejprestižnějších magických škol, je celkem ubohá.
- ELROND1: Děkuji za komentář a výše jsem vysvětlil, proč mi to tak dlouho trvalo. Nyní se to snad zlepší.
