Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 2. Kapitola 17. – Dopis
(Bez korekce)
Jižní Korea:
„Vítej doma, drahý," ozvalo se z kuchyně a muž středního věku se pousmál, ačkoliv mu úsměv z tváře záhy zmizel.
„Nezdržím se dlouho, nerad bych k vám přilákal více pozornosti, než je nutné," odpověděl muž a pohlédl ke kolíbce s dítětem uvnitř.
„Z Paláce jsem odešla jen kvůli tvým pravidlům, drahý," poznamenala žena a nemusela se na něj ani dívat, aby věděla, kam jeho pohled zamířil.
„Nechci, aby mí potomci vyrůstali v mém stínu. Vím velice dobře, jak to dopadne a nechci se znovu dožít toho, co jsem prožil se svým prvním synem," odsekl ostře a celý dům byl naplněn jeho monstrózní aurou. Ve stejném okamžiku se kolem kolébky objevil štít v podobě bubliny, který novorozence ochránil před tlakem aury, za normálních okolností by to jeho malé srdíčko nepřežilo a znamenalo by to jeho konec.
„Začni se kontrolovat, drahý, nebo ti ukážu, že ona událost před pěti lety nebyla jen náhodou," varovala jej žena sladkým hlasem a muž velice rychle stáhl svou auru a zároveň pobledl.
„Do hodinky se vracím do Evropy. Jsem tady jen kvůli schopnosti našeho syna, kterou hodlám zapečetit," oznámil jí muž.
„Není třeba, Jee-Han nebyl připraven na schopnost, kterou od Gaii získal, tak jsem ji osobně potlačila. Až na to bude dostatečně připraven, vytáhnu ji zase na povrch. Jsem si vědoma toho, že všem svým potomkům pečetíš přirozené schopnosti, protože se bojíš jejich potenciálu, ale zapomněl jsi na to, že Jee-Han je hlavně můj syn a ty ses jej vzdal v okamžiku, kdy jsem s ním opustila tvůj Palác," odmítla jej žena a muž se zachmuřil.
„Jee-Han není jediný s touhle schopností! Odcestoval jsem do Evropy právě kvůli tomu, abych tuhle schopnost prostudoval u prvního z nich. Poslední týden se objevilo dalších šest dětí s touhle schopností a to včetně našeho syna. Každý z nich je mimo můj dosah a již nyní ti mohu říci, že dva až tři z nich vyrostou v monstra. Neobávám se jeho potenciálu, ale o jeho budoucnost. Ačkoliv je budoucnost těchto sedmi individuí skrytá, objevují se četná znamená nadcházejícího konfliktu mezi těmi, kteří obdrželi schopnost The Gamera. Každý z nich je také schopen vytvářet další Gamery a nikdo z nás netuší, jestli je tahle funkce nějak omezená. Někteří se obávají, že kdokoliv z nich může vytvořit armádu elitních bojovníků s neomezeným potenciálem a pokusit se ovládnout svět," apeloval muž na bezpečí jejich syna.
„Nemusíš se bát, mojí ochranou není jen tvá reputace, drahý. V tom nejhorším případě můžeme kdykoliv opustit tento svět a má rodina velice ráda přivítá svého budoucího vůdce," odbila jej žena a muž si povzdechl.
Dobře věděl, jak mocná je její rodina. Kdyby to bylo v jejich vůli, dávno by byl mrtev, ostatně on nebyl hoden být jejím manželem, natož aby ji mohl považovat za jednu ze svých konkubín. Nepříjemně se otřásl, když jen pomyslel na její předky, nesmrtelná monstra v lidské podobě. V Abyssu bylo jen pár šílenců, kteří by se odvážili proti nim stanout v boji.
„Vím, že nejsem schopný tě přesvědčit, takže dělej tak, jak uznáš za vhodné. Nechám v okolí několik svých lidí pro dodatečnou ochranu," vzdal to muž a zvedl se k odchodu.
„Nechápu proč se zdržuješ v Evropě ochranou mladého Pottera. Černý Drak je jeho Mistrem Bojových umění," nadhodila žena.
„Nejsem tam čistě pro jeho ochranu. Studuju jeho schopnosti a čekám na vhodnou příležitost. Je pro nás všechny lepší ho mít za spojence než za nepřítele," odpověděl muž. „Navíc Sběratel se Černého Draka nebojí, mě ano," dodal ještě a mávnutím ruky vytvořil v rámu dveří zářící portál, kterým se vrátil do svého Paláce.
„Všichni by se Černého Draka báli, kdyby poznali jeho kmotra. I mí předci se ho bojí," řekla si žena sama pro sebe a pohlédla do kolíbky, kde Jee-Han pomaličku otevřel svá malá očka.
Neznámá dimenze – Palác:
„Lady Han je tvrdohlavá jako vždy, můj Králi," konstatoval muž, který se vynořil z Králova stínu.
„S jejími schopnostmi a rodinou si to může dovolit," povzdechl si Král. „Ale dost o Jung-Sook. Co jsi se dozvěděl od našich agentů?"
„Všichni jsou na tom úplně stejně. Nikdo z nich si nepamatuje, že by mladý Potter měl nějakou schopnost od Gaii, nepamatují si ani na své úkoly s touhle schopností spojené. Ani já sám jsem jim nebyl schopen cokoliv říci, něco mocného mi v tom brání," odpověděl Jiang.
„Zatracený Merlin a jeho kouzla, zatracení goblini a jejich magie. Ačkoliv nám zůstaly patřičné vědomosti, každou návštěvou vnějšího světa se vystavujeme magické dimenzi a vlivu Fidelia, čímž o získané vědomosti přicházíme. Nyní již nedokážu přečíst nic, co bylo napsáno, při příští návštěvě ztratím schopnost o tom mluvit a následně i zbytek vědomostí," zanadával Král.
„Studnice Vědomostí je netknutá, Fidelius není dokonalý a lze se jeho účinkům bránit," řekl Jiang a pokrčil rameny.
„Naše jediná záchrana, jinak bychom se nebyli schopní připravit. Když nemůžeme sledovat naše cíle přímo, budeme sledovat jejich místa pobytu a všechno ostatní. Pošli dostatek agentů do Kambodže, Konga a Peru, nezapomeň ani na Nový Zéland a Kanadu. Také se zbav té krysy, co nás sleduje," rozkázal Král a prošel velkými vraty do svého Paláce.
Jiang se rozplynul ve vlastním stínu s potěšeným úsměvem na tváři, protože miloval hru na kočku a myš.
oooOOOooo
Bradavice:
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Hadrian se pondělního rána vzbudil velice brzy. Měl ještě dobrou hodinu k dobru, než bude muset vyrazit na lekce s Luckym. Trochu se nadcházející lekce obával, ostatně netušil, jestli Lucky ví o tom, že porušil slib o cestování magickou dimenzí, když byl zrovna v jedno z přirozených dungeonů.
Protože by již neusnul a potřeboval více času, aktivoval Dungeon: Časovou dilataci. Aktuální poměr byl 1:5, takže hodina reálného času znamenala pět hodin v dungeonu. Když už tedy nemohl každé ráno chodit do dungeonů a získávat zkušenosti do dalšího levelu, rozhodl se využít nadbytečného času k trénování svých kouzel a magických dovedností, aby u nich rychle dosáhl maximálního levelu a mohl se tak soustředit na další věci.
Čtyři hodiny z pěti trénoval hlavně kouzla a u některých se mu povedlo dosáhnout maximálního levelu, což ho posunulo blíže k cíli. Poslední hodinu strávil Meditací a trénováním Nitrobrany. Ačkoliv bylo pravdou, že Medailon Nitrobrany by tuhle dovednost trénoval za něj, v kombinaci s tímto artefaktem dosáhne maximální úrovně daleko dříve. Bylo to také hned poznat, protože druhý krystalek z devíti pohasl, přičemž se mu objevila hláška s tím, že dosáhl 20. levelu Nitrobrany.
Když nakonec vypršel čas, který měl, teleportoval se do obvyklé místnosti, kde na něj již čekal Lucky.
To, že není něco v pořádku zjistil hned, jak se mu podíval do tváře. Lucky vždy míval na tváři příjemný úsměv, nikdy se nemračil nebo nebyl naštvaný. Nyní měl místo úsměvu doslova kamennou tvář.
„Dobré ráno, Lucky," pozdravil jej Hadrian, aby prolomil ticho, které tam vládlo.
„Patnáct lehce zraněných a tři těžce zranění, to je bilance následků tvé smrti. Když někdo zemře v magické dimenzi, zanechá to následky a veškerá magie v místě smrti je zkorumpována smrtící energií, která by se postupně rozšířila po magických proudech a s každou další smrtí by zesílila. Kdyby při úklidu magické dimenze zemřel byť jediný z nás, rozpoutalo by to erupci smrtící energie a každý elf v Bradavicích i v celé Anglii by zahynul do jediného dne a to při pouhém vstupu do magické dimenze," prohlásil Lucky bez emocí v hlase, ale Hadrian dobře věděl, že ho i všechny ostatní elfy zklamal.
„Jak můžu pomoci?"
„Nejsi schopen pomoci a pochybuji, že zranění by tvojí pomoc vůbec přijali. Ztratil jsi mnoho respektu, který jsme pro tebe měli a ačkoliv ti žádný elf neodmítne sloužit ve tvém postavení Bradavického studenta, můžeš dočasně zapomenout na to, že bys od nás obdržel jakékoliv další výsady. Všichni se také zúčastnili hlasování a došli jsme k závěru, že jsi stále příliš mladý na to, abychom tě učili. Nemůžeme ti odebrat schopnosti, které ses od nás naučil, ale od této chvíle je pro tebe Magická Dimenze zamčená," oznámil mu a Hadrian nevěřil vlastním uším.
„Takže když udělám jedinou chybu, za kterou jsem také zaplatil, hned se stáhnete a nechcete se mnou mít nic společného? Nebo si možná myslíte, že jsem měl nechat zemřít tři dívky, když jsem měl tu moc jim pomoci?" zajímal se Hadrian a prostupoval jim ledový vztek.
„Máš mnoho jiných schopností a byl jsi varován před používáním fázování a driftování v jiných dimenzích," odpověděl Lucky.
„Byl to jediný způsob, kdy jsem měl šanci uniknout. Jistě, mám dovednost Odchod z Dungeonu, ale Věž Přízraků má sto pater, byl Samhain a hlavním nepřítelem byl démon. Byla nulová šance na úspěšné použití téhle dovednosti, takže ne, nemám jiné schopnosti, které by mi dovolily uniknout ze situace, ve které jsem se nacházel.
Ale chápu, že v očích elfů jsem pouze neschopné dítě a uznám váš postoj. Skutečně je mi to líto, ale nebudu se omlouvat za to, jak jsem se v dané situaci zachoval, protože cokoliv jiného by znamenalo více jak mojí smrt. Vyřiď prosím všem zraněným elfům mé přání k brzkému uzdravení a pokud budou cokoliv potřebovat ke svému uzdravení, víte kde mě najít.
Nechť nad vámi Lunarie drží ochrannou ruku," rozloučil se Hadrian a než jej mohl Lucky zastavit, teleportoval se zpátky do svého pokoje.
„Tohle nedopadlo přesně podle našich představ," ozval se jemnější hlas a ze stínů vyšla velice stará elfka.
„Já s tímhle nesouhlasil, ale z respektu ke Starším jsem tohle podstoupil. Doufám, že jsou Starší spokojení, protože mladý Hadrian se již ze své vlastní vůle nevrátí a raději se podívá jiným směrem, než aby nás o cokoliv požádal, protože v jeho očích mu stejně odmítneme pomoci," odsekl Lucky a sundal si z hlavy korunu, než jí hodil elfce do rukou. Než i ona stihla cokoliv říci, Lucky se přemístil pryč.
Když se elfka podívala na korunu, málem ji upustila. Spatřila, jak se na povrchu slzy Lunarie objevila tenká, ale dlouhá prasklina. Bylo to špatné znamení a ona hned litovala toho, co s ostatními donutila Luckyho udělat, samotná Lunarie s nimi nesouhlasila a elfka pochybovala, že to někdy nějak napraví.
oooOOOooo
Hadrian celý zbytek dne přežil ve špatné náladě a nebylo nic, co by mu ji dokázalo zvednout. Nejenže se cítil provinile za to, že kvůli jeho chybě bylo tolik zraněných elfů, zároveň se cítil i zrazen tím, jak se jej hned zřekli. Celý den se snažil kontrolovat své emoce, hlavně když byl každou chvíli na elfy naštvaný a v další chvíli zase rezignovaný vůči svému osudu.
Nikdo nechápal, proč se tak cítí nebo chová a ani se to nepokoušeli rozluštit, ostatně měli dost svých problémů a vše se netočilo zrovna kolem něj.
Protože neměl na nic náladu, po dokončení všech úkolů, se Hadrian na zbytek dne odebral do svých pokojů, kde aktivoval Časovou dilataci a plně se ponořil do Meditace a Nitrobrany. Hodlal své konfliktní emoce plně využít k tréninku Nitrobrany.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Úterního rána se Hadrian cítil již daleko lépe a nebyl ani tak vyčerpaný. Včerejšího večera nakonec dosáhl 23. levelu Nitrobrany, což byl docela slušný postup na to, že s každým dalším levelem to bylo čím dál tím těžší postoupit dopředu.
Místo toho, aby se ráno vydal na další lekce s Luckym, aktivoval Časovou dilataci a pustil se do tréninku karate, boje s mečem i lukostřelbě, kterou si během doby u Bratrstva oblíbil.
Když nakonec vylezl z horké sprchy, byl zcela klidný a odpočatý, protože všechny své negativní emoce ze sebe dostal nejen pomocí Nitrobrany, ale také fyzického tréninku.
„Dobré ráno, Hadriane," pozdravila jej Amanda hned, jak vstoupil do své pracovny.
„Dobré ráno," přidala se Gemma, která seděla na pohovce a se zájmem si prohlížela jeho velký obraz vesmírné lodi s posádkou.
„Dobré ráno i vám dvěma. Co pro vás mohu udělat?" optal se, protože kdyby něco nepotřebovaly, nebyla by tam i Gemma.
„Vím, že nechceš příliš prozrazovat své schopnosti, ale chtěla jsem tě požádat, jestli by Gemma nemohla podepsat Kodex," prohlásila Amanda.
„Jsi si jistá, že je schopná unést nebezpečí, které se s tím vším pojí?" ujišťoval se Hadrian.
„Kdyby se na to Gemma hodila, byla by mojí nástupkyní, ale její schopnosti leží někde jinde a nepochybuji o ní," řekla Amanda a Gemma nechápala, o čem se to baví.
„Co se děje?" zajímala se Gemma.
„Dobrá," přikývnul Hadrian a vytáhnul z inventáře Kodex, který položil před Gemmu a nechal jí ho podepsat. Hned, jak jej podepsala, ji Amanda přizvala do její skupiny.
„Pokud chceš, aby Gemma byla hráčkou natrvalo, musí s tebou být ve skupině déle jak jeden měsíc a získat minimálně deset levelů. Každý hráč, kterého probudím, může takhle přeměnit maximálně tři dočasné hráče na hráče. Až dosáhnu na čtyřicátý level, zvedne se limit o jednoho hráče," oznámil Amandě Hadrian.
„Až bude Gemma hráčkou, bude moci také měnit dočasné hráče na hráče?" zajímala se Amanda.
„Třetí generace hráčů nemá již tuhle možnost. Gemma by mohla maximálně založit skupinu a v ní mít maximální počet dočasných hráčů, nic víc, nic míň," vysvětloval Hadrian.
„Kolik je maximální počet hráčů ve skupině?" optala se pro změnu Gemma, která se velice rychle vzpamatovala z návalu nových informací.
„Třetí generace může založit skupinu o pěti členech. Druhá generace má limit deseti členů. Já, jakožto jediný v První generaci můžu založit skupinu o dvaceti pěti členech," vysvětloval Hadrian a ještě nedávno tohle neznal ani on, ale během plavby na moři měl i dlouhé chvíle, tak se konečně dostal k tomu, aby si v Menu, přečetl i Nápovědu.
„Jak je to s dočasnými hráči pokud opustí skupinu a pak se do ní zase někdy vrátí?" ptala se dál Gemma.
„Když dočasný hráč opustí skupinu, přijde o všechny výhody hráče, tedy až na zlato, předměty a podobné věci. Také si zanechá všechny staty a level. Měla by jim zůstat i velká část Magických Dovedností, ale nic, co by bylo spojeno s živly a dalšími čistě hráčskými elementy," vysvětloval Hadrian a Gemma přikývnula, že chápe.
„Dneska odpoledne máme běžnou lekci, vezmu sebou Gemmu a pokud bude mít Samantha čas, přizvu i ji," oznámila mu Amanda a Hadrian přikývnul. „Jinak netuším, jestli sis toho včera všimnul, když jsi byl duchem mimo, ale Dunbarová již také nemá status dočasné hráčky," dodala a Hadrian se mírně zarazil, než se pousmál.
„To se dalo očekávat. Vím, že jsem byl včera docela mimo a nevšímal si mnoha věcí," potvrdil.
„Přizveš někoho dalšího v brzké době? Stále můžeš probudit ještě jednoho hráče Druhé generace. Pokud budeme tři Druhé generace a každý z nás probudí další tři Třetí generace, bude nás celkem již třináct a v takovém počtu se dá chodit do daleko těžších dungeonů. Hádám, že čím je dungeon těžší, tím lepší jsou nakonec odměny, ne?" zajímala se Amanda.
„Neplatí to pro všechny dungeony, pro optimální poměr obtížnosti a odměn by se měl dodržovat doporučený počet hráčů pro každý dungeon. Jinak mám schopnost nové dungeony vytvářet, takže není problém nějaký velký dungeon navrhnout," odpověděl. „Pokud jde o to, koho dalšího přeměnit, nejsem stále plně rozhodnutý. Rád bych použil někoho z mého ročníku, zároveň ale uvažuji nad majiteli některých obchodů. Pokud v budoucnu založím Guildu a budu chtít prodávat větší množství materiálu, bude potřeba sítě obchodů a hlavně hráčů, kteří se budou specializovat na profese ke zpracování surových materiálů do potřebných předmětů, lektvarů a tak dále," prozradil Hadrian a Amanda překvapeně zamrkala, protože tohle nečekala.
„Na to jsem nepomyslela, ale do založení Guildy máme ještě daleko a s tím, jak rychle postupuješ, budeš mít pod sebou nejméně deset hráčů Druhé generace," ušklíbla se Amanda a Hadrian se chystal k odpovědi, když se ozvalo zaklepání na dveře.
„Dále," vyzval a pootevřenými dveřmi dovnitř nakoukl Blaise.
„Nechci rušit, ale snídaně na nás nepočká a Bylinkářství máme ve sklenících. Nevím, jestli jste si toho všimnuli, ale venku napadl první sníh a pořádně se k tomu i ochladilo," upozorňoval je Blaise, tedy hlavně Hadriana.
„Díky, hned budu dole," odpověděl a přešel k věšáku, kde měl pověšený školní hábit.
„Také půjdeme, plánovat můžeme odpoledne během naší lekce," rozhodla Amanda.
oooOOOooo
Bylo to tak, jak Amanda řekla. Hadrian byl během pondělka velice nepozorný, proto si nevšimnul změn kolem sebe. Nyní ale nepozorný nebyl a tak přišel hned na několik věcí.
Fay byla skutečně hráčkou, což znamenalo, že někdy během předešlých dvou dní opustila Tamařinu skupinu.
Ačkoliv Samantha seděla u Nebelvírského stolu a bavila se s Fay, odmítala se podívat Tamařiným směrem a podle toho, jak se jejím směrem odmítala podívat i Fay, měla Tamara velký problém.
Samotná Tamara nevypadala vůbec zdravě, jak byla bledá. Občas vzhlédla ke svým kamarádkám, ale posléze jen bezmocně zakroutila hlavou. Nejednou se podívala i jeho směrem, ale pohledem plným studu velice rychle uhnula do strany.
„Zdá se, že mezi lvicemi jsou nějaké problémy?" nadhodila Tracey, která jediná komentovala jeho pohled k Nebelvírskému stolu.
„Jsem si jistý, že to je jen maličkost, kterou mezi sebou rychle vyřeší. Ačkoliv je Weasley idiot, nelíbí se mi, jak se on a Smith usmívají," odvětil a plně se věnoval své snídani, nezbývalo tolik času, než se museli vydat ke skleníkům.
oooOOOooo
Zbytek týdne utekl velice rychle, hlavně když každým dnem připadlo několik centimetrů sněhu a během noci ze čtvrtka na pátek napadl téměř metr dalšího sněhu. Venku to vypadalo, jako kdyby někdo nad Bradavicemi roztrhl obrovský pytel se sněhem, který zakryl naprosto všechno, co bylo v dohledu.
První dny sněhu si studenti užili v podobě koulovaček a stavění sněhuláků, ale velice rychle je to omrzelo, protože zima prostoupila i zdmi hradu a každý se musel teple oblékat i ve chvíli, kdy chtěl přejít z vyhřáté společenské místnosti kamkoliv jinam.
Ačkoliv byla všude na hradě zima, ne všem to nějak příliš vadilo. Ti v magii zkušenější si rychle našli ohřívací kouzla. Ti bohatší byli připraveni již z domu a měli koupené oblečení s očarováním, které mělo stejný účel jako ohřívací kouzlo, až na to, že ohřívací kouzlo vydrželo pouze pár hodin, očarované oblečení vydrželo až dva roky.
Nakonec tam byl Hadrian, kterému zima naprosto nic nedělala a místo toho se v tomto ročním období cítil jako ryba ve vodě. Tamara, Fay a Sam také neměly příliš velké problémy, jejich živel ohně byl dostatečně silný k tomu, aby je ochránil před okolním mrazem.
Hadrian dokončil svojí poslední esej tečkou, než vzhlédl k ostatním studentům ve Studijní místnosti. Pro všechny přítomné bylo normální se vždy po konci vyučování sejít v Studijní místnosti a společně dokončit všechny úkoly z daného dne. Následně se buď dál věnovali studiu nebo se mezi sebou v klidu bavili. Obsazení studentů bylo ze všech čtyřech kolejí, proto bylo normálně obtížné se takhle bavit mimo prostory Studijní místnosti.
„Kde budeme trénovat? Nevypadá to, že by se ten sníh chystal zmizet nějak brzy a ostatní nejsou schopní téhle zimě odolat," optala se jej Tamara, která se během týdne velice pomalu vzpamatovávala z šoku, který v ní vyvolala vzpomínka na jeho smrt.
Bylo to také teprve ve středu, kdy se mu za všechno omluvila, stejně jako se omluvila Sam i Fay za to, jak se ke všem chovala. Pravdou bylo, že nové prostředí, volnost a soupeření s Hadrianem jí stouplo do hlavy a připadala si neporazitelná. Myslela si, že ví naprosto všechno a stále jí nedocházelo nebezpečí, kterému se neustále vystavovala. Také si rychle uvědomila, že není zodpovědná jen za svůj vlastní život, ale i za životy svých kamarádek.
Ačkoliv mezi Tamarou, Fay a Sam nebyla stejná energie, jako dříve, rychle se znovu daly dohromady, hlavně když se jim Weasley se Smithem dostali do rány. Jen byla smůla, že je při tom viděla Sinistrová a všechny tři dostaly školní trest, ten jim začínal dnešního večera. Weasley se Smithem naštěstí také nevyvázli bez potrestání a mimo půldenního „odpočinku" na ošetřovně, dostali týdenní školní trest s Filchem.
„Pro některé z nás to není problém, ale náš způsob není pro všechny. Možná by nebylo od věci najít nějakou dostatečně velkou místnost," odpověděl Hadrian a neřekl to přímo, protože v místnosti bylo plno lidí, kteří o jejich schopnostech hráčů nevěděli.
„Nemohl bys vytvořit prostor, který by byl neustále aktivní a vypadal jako tělocvična?" optala se Tamara tiše.
„Možná," odvětil a podíval se na Lilith s Leane, které o něčem zapáleně diskutovaly s Blaisem a Tracey.
„Co se děje?" optal se, protože z několika útržkových vět nepochopil podstatu věci.
„Blaise se chlubil svojí sbírkou karet z Čokoládových žabek a jejich počtem. Leane se mu vysmála, protože prý sbírá kartičky mudlovských sportovců a jejich počet je daleko větší, než je karet z Čokoládových žabek, načež se diskuse dostala k tomu, proč v mudlovském světě je velké množství nejrůznějších sběratelských edicí a kouzelnický svět má jen Čokoládové žabky," vysvětlila Dafné, která celou diskusi sledovala s pobavením.
„To skutečně existuje sbírka pouze karet z Čokoládových žabek? Co třeba všichni Ministři Kouzel na světě? Významné osobnosti nebo spisovatelé? Sportovci? Magičtí tvorové a rasy? Možná i magické rostliny?" divila se Tamara a nebyla jediná, i Hadrian byl překvapen.
„Občas se někdo o něco podobného pokusil, ale tvůrce Čokoládových žabek zahájil kampaň k zastavení těchto projektů. Čokoládové žabky se prodávají na celém světě a protože jsou jedinečné, nemusí se s nikým dělit o podíl na trhu. Pokud by nějaká podobná sbírka uspěla, sběratelé by se museli rozhodnout, jestli si koupit Čokoládovou žabku nebo něco jiného," vysvětlovala Dafné.
„Takže klasický monopol trhu, proti čemuž v kouzelnické společnosti neexistují zákony, jako je tomu v nemagickém světě," konstatoval Hadrian, ale i tak se mu v hlavě začal rodit nápad.
Rychle se natáhl pro čistý kus pergamenu a začal si sepisovat hromadu poznámek, něco proškrtal, něco pomocí šipek rozvedl a tak dále.
„Co plánuješ?" vyrušila jej po chvilce Tamara a snažila se pochopit to, co na pergamen napsal.
„Nemá cenu chtít konkurovat Čokoládovým žabkám, skončíš úplně stejně, jako všichni ostatní, kteří se o to pokusili," upozorňovala jej Dafné.
„Možná, ale vždy záleží na tom, jak člověk svůj nápad prodá. Musím prvně zjistit, jestli je můj nápad uskutečnitelný," odvětil Hadrian a začal na pergamen sepisovat některé Norské runy, ke kterým přidal i tři Sumerské runy.
„Netušila jsem, že znáš Starodávné runy a ještě je umíš tak dobře psát?" zamrkala překvapeně Dafné.
Starodávné runy se učila číst již jako malá, ale ke psaní se nikdy nedostala. Mnoho starých legend a pohádek bylo napsáno v runovém jazyce a většina sbírky knih, které po své matce zdědila, bylo psáno v runových jazycích.
„Pokud mě omluvíte, musím si něco zařídit," omluvil se Hadrian a s pergamenem v ruce opustil Studijní místnost.
„Kam šel?" optal se Blaise, protože v místnosti zůstal jako jediný kluk a byl obklíčen holkami ze všech stran.
„Nevím," odpověděly Dafné s Tamarou zároveň.
Hadrian se velice rychle dostal před kabinet profesorky, která jej zatím nic neučila a netušil, jestli někdy něco naučí, když mě výhodu Hráče a Runy se učil daleko rychleji, než normální lidé.
Až po tom, co zaklepal na dveře a nikdo se neozýval, si uvědomil, že jsou stále vyučovací hodiny vyšších ročníků a sám si zanadával do hlupáků. Profesorka Babblingová musela zrovna vyučovat, když nebyla ve své pracovně. Rychle se otočil na patě a chtěl vyrazit zpátky do knihovny, když se na poslední chvíli zastavil jen pár centimetrů před osobou, která stála za ním.
„Máte pohotové reakce, pane Pottere," ozval se ženský hlas a on udělal dva kroky dozadu, aby mohl vzhlédnout a mírně se začervenat, protože v té rychlosti málem narazil do profesorky, kterou zrovna hledal.
„Omlouvám se, paní profesorko," omluvil se hned.
„Není třeba se omlouvat, nic se ostatně nestalo. Můžete vejít dovnitř a pustíme se do toho, proč jste mě vyhledal," odpověděla. „Tedy pokud neklepete na dveře jen tak ze srandy?" dodala ještě s úsměvem na tváři.
„To bych si nedovolil," protestoval hned a otevřel dveře, které podržel, aby mohla dovnitř vstoupit jako první.
„Děkuji," poděkovala a odložila si hábit, než zamířila ke skříňce, kde měla čajovou sadu.
„Cukr nebo med, pane Pottere?" optala se jej a ukázala mu na křeslo židličku u pracovního stolu.
„Med, děkuji," odpověděl a zvědavě se zadíval na velký kus zarámovaného pergamenu, který byl popsán Norskými runami. Z toho, co si stihl přečíst, to byla neúplná píseň vyprávějící o boji velkého mága s nějakým netvorem, ale pergamen byl roztržen, takže se toho více nedozvěděl.
„Nestává se mi, že bych měla návštěvu studentů z prvních ročníků. Většinou to jsou až druháci, kteří se ke konci roku zajímají o můj předmět a jestli si jej ve třetím ročníku zvolit nebo ne," oznámila mu a počkala až do chvíle, kdy dočte část písně, kterou při svých cestách získala. Normálně by nevěřila tomu, že někdo tak mladý bude schopen pergamen přečíst, ale z jeho výrazu i pohybu očí poznala, že runy dokázal číst velice snadno a rychle.
„Vím, že se v Bradavicích vyučují Starodávné Runy až od třetího ročníku, ale vždy jsem se rád učil nové jazyky. Chtěl jsem se optat, jestli je tohle možné uskutečnit," řekl Hadrian a na stůl položil zcela popsaný pergamen se svým nápadem. Během toho, co si jej profesorka prohlížela, se Hadrian pustil do svého čaje.
„Jsem velice překvapená, pane Pottere. Nejenže znáte své runy, umíte je i perfektně napsat, pokud jde o ty Norské, u Sumerských je vidět, že teprve začínáte," zhodnotila prvně jeho vědomosti. „Váš nápad lze realizovat, ale není to tak jednoduché, jak si myslíte. Kombinování runových jazyků je také možné, ale musíte si dávat pozor na jejich kompatibilitu a hlavně stabilitu energie. Starší runy jsou také mocnější než ty mladší a nepoměr distribuce magie v runovém okruhu může znamenat jeho selhání," vysvětlovala.
„Vím, že to nebude tak jednoduché, jde mi hlavně o funkčnost daného nápadu. Když nyní vím, že je to celé reálné, můžu tomu věnovat daleko více času a jakmile budu mít funkční prototyp, budu moci řešit vzniklé problémy, než na prototyp navážu daleko složitější systém," komentoval to Hadrian.
„Než se pustíte do aktivace jakéhokoliv runového okruhu, raději se zastavte ke mě do učebny nebo sem, abych vám to mohla zkontrolovat. Již zde bylo mnoho studentů, kteří rádi experimentovali a nejeden z nich přišel o nějakou končetinu, když mu runový okruh explodoval. Já sama jsem jako studentka zničila nejednu lavici," varovala jej.
„Chápu a děkuji za pomoc," poděkoval Hadrian.
„Ještě chviličku počkej. Bylo by ode mně nezodpovědné, kdybych ti dovolila jen tak experimentovat bez toho, abych ti poskytla bezpečné prostředky," zastavila jej a z osobní knihovny na stůl položila tři menší knihy, ke kterým přidala i speciální kalamář s inkoustem a balíček speciálního papíru.
„Tenhle papír je speciálně upravený k tomu, aby pohltil většinu vedlejších následků, když runový okruh při aktivaci selže. V těchto knihách najdeš většinu zákonů, kterými se runové okruhy řídí. V té nejmenší příručce najdeš příklady mnoha runových okruhů, ostatně nejsi jediný, který s podobným nápadem přišel a nebudeš ani poslední. Existují kouzla, která mají stejný účinek, ale ta jsou na vás příliš pokročilá a já osobně budu ráda za každého nadšeného studenta Starodávných Run," vysvětlovala mu a následně mu vysvětlila několik dalších věcí, než jej propustila.
Do Studijní místnosti se Hadrian vrátil spokojen, protože jeho nápad bylo možné realizovat, což znamenalo, že byl schopen konkurovat i kartičkám z Čokoládových žabek a to jen díky tomu, že jeho nápad byl inovativní. Věděl, že normálním lidem to bude trvat ještě aspoň třicet let, než se objeví technologie schopná kvalitní 3D projekce. Kouzelníci toho byli schopní již dávno, ale nikdo z nich neviděl důvod něco takového vytvářet.
Z původního osazení ve studijní místnosti zbylo už jen pár jedinců, zbytek se jich vydal vlastní cestou zpátky na své koleje nebo do jiných částí hradu.
„Vypadáš potěšeně," konstatovala Dafné.
„To také jsem. Čekají mě nějaké experimenty, ale mám z toho velice dobrý pocit," odpovídal Hadrian.
„Skutečně chceš konkurovat Čokoládovým žabkám?"
„Nikoliv, nehodlám totiž vlastnit ani zakládat cukrářství a bude to nějakou dobu trvat, než bude všechno připravené. První sbírka bude pouze studijní projekt tohoto klubu," odpověděl a začal se věnovat možným tématům, než se rozhodl nad tím, které pro ně bylo aktuálně nejvhodnější.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Ačkoliv Hadrian nedostával expy ze zabíjení monster nebo průzkumu nových částí hradu a objevení skrytých místností, i tak se sobotního rána nacházel ve sklepení, přesněji na jednom z několika schodišť, které vedlo do nižšího patra. Přesně touhle cestou do hradu někdo – ehm Quirrell ehm – dovedl do hradu tři trolly. Jeho osobně zajímalo, jak to bylo možné, proto se ve své nejlepší zbroji vydal po schodech dolů.
Netrvalo mu to ani dvě minutky, co sestoupil do chodby pod schodištěm a dostal se na její konec. Nebylo tam naprosto nic, co by na první pohled poukazovalo na cokoliv jiného, než jen na nedokončenou část sklepení.
On ale viděl daleko jiný obrázek díky své dovednosti Pozorování. Stěna na konci chodby byla iluzí, kterou bez problému prošel, takže se dostal do kruhovité místnosti, která byla již daleko zajímavější.
Nacházely se tam totiž tři kamenné oblouky. Každý z nich měl dobrých sedm metrů na výšku a tři metry na šířku. Stopy z vyschlého bahna vedly právě z jednoho z nich, ačkoliv to nebylo to, co právě studoval. Kolem každého oblouku byli totiž obtočení dva kamenní hadi, což by nebylo tak pozoruhodné, kdyby mezi ozdobnými rytinami nespatřil dlouhé řetězce run. Nebyly to jen tak nějaké runy, byly to Hadí runy a pokud se nepletl, během založení Bradavic tam byl jediný člověk, který byl tohle schopen vybudovat.
„Otevři ssse!" poručil v Hadím jazyce a sledoval, jak se Hadí runy rozzářily, než se prostor v kamenném oblouku zavlnil a postupně se v něm zhmotnil portál vedoucí do rozlehlé jeskyně. Protože věděl, že se může kdykoliv vrátit s pomocí teleportace, rozhodl se portálem projít.
Jak mohl vidět již z kruhovité místnosti, jeskyně na druhé straně portálu byla značně rozlehlá. To, co nebylo prvně vidět, bylo velké množství výklenků. Po bližším průzkumu zjistil, že kdysi dávno sloužily jako místo ke spaní, ostatně každý výklenek byl opatřen velkým množstvím Norských run, které již dokázal plynule přečíst. Zajišťovaly pohodlí, teplo a bezpečí před vnějšími živly. Jediný problém byl, že v sobě již nenesly žádnou magii a značná část z nich byla již zašlá, takže nechtěl riskovat jejich aktivaci.
Protože v samotné jeskyni nebylo nic dalšího, co by přitáhlo jeho pozornost, vydal se k jejímu východu. Několikrát musel zamrkat, aby si jeho oči zvykly na ostré světlo, načež záhy zalapal po dechu. Nacházel se totiž na kamenné římse, ze které viděl na celé Bradavické pozemky i Zapovězený les, kterému nebylo konce.
Nádherný pohled na zasněžené Bradavice mu vyrazil dech a na stejném místě stál dobrých pět minut, než poryv větru rozvířil sníh nad vchodem do jeskyně a nějaký mu neshodil za hlavu. To ho vytrhlo z menšího transu, takže se mohl pustit do zkoumání nejbližšího okolí.
Na plošině, kde stál, se nenacházelo příliš sněhu, ale schodiště, které bylo do skalní stěny vytesáno, bylo zasypáno nejméně dvěma metry sněhu a podle toho, co viděl hluboko pod sebou, úbočí hory na tom nebylo o nic lepší.
Jen díky svému ostrému zraku v dálce spatřil další vchod do jeskyně, ze kterého se zvedal kouř. To by nebylo tak divné, kdyby u vstupu neseděli dva trollové v hustých kožešinách. Zdálo se, že trollové našli únikový úkryt a udělali si v něm své útočiště. Poté již pro Quirrella nebylo vůbec těžké jich několik nalákat po schodišti do jiného úkrytu a propašovat je do školy.
To ale vznášelo jednu důležitou otázku. Pokud bylo možné portál aktivovat jen s pomocí Hadího jazyku, jak jej mohl Quirrell použít? A pokud toho byl Quirrell schopen, znamenalo to, že byl také Hadí jazyk? Již dávno věděl, že Hadí jazyk se nedědil pouze ve Zmijozelově linii, ale byl to také dar samotné Magie, takže jich po světě bylo mnohem více. Mohl být Quirrell skutečně jedním z obdarovaných nebo v tom bylo něco více?
Když se Hadrian vrátil do kruhové místnosti pomocí portálu v jeskyni, chtěl zjistit, kam vedou i další dva portály, ale byl velice zklamán, protože oba kamenné oblouky byly poškozené. U jednoho z nich chyběla jednomu z hadů hlava a u druhého zase značná část těla. Možná by byl v budoucnu oba oblouky opravit, ale dokázal přečíst jen pár Hadích run, takže celý projekt musel odložit až do doby, než je bude plně ovládat.
Neboť tam již nebylo nic, co by mohl objevovat, prošel iluzí stěny zpátky do chodby, jen aby se od někoho odrazil a propadl zpátky do kruhové místnosti. Sotva se stihl z toho šoku vzpamatovat, když stěnou prošel i mírně překvapený profesor Snape.
„Pottere. Vidím, že varování od ředitele, abyste přestal navštěvovat nepoužívané části sklepení, absolutně ignorujete," konstatoval Snape a rozhlížel se kolem, přičemž pohledem zabloudil ke třem kamenným obloukům.
„Pane profesore," pozdravil jej pouze, protože nebylo třeba nic vysvětlovat nebo komentovat. Byl pouze rád za to, že ačkoliv měl na sobě herní brnění, nebylo vidět, protože se skrývalo pod jeho kostýmem.
„Zdá se, že máte talent na odhalování nejrůznějších věci, Pottere. Nyní mi řekněte, k čemu slouží tyhle kamenné oblouky? Z jednoho z nich detekuji zbytek aktivní magie a ředitel mi znovu oznámil, že jste podle jeho senzorů opustil pozemky školy. Ne že by to nebylo něco běžné jak u vás, tak i u čím dál většího počtu dalších studentů," zajímal se Snape a Hadrian čelil rozhodnutí.
Aby bylo možné portál aktivovat, musel by použít Hadí jazyk a to se mu příliš nechtělo, ne v přítomnosti někoho, komu nebylo rozumné věřit s něčím takovým, jako bylo jeho magické dědictví. Na druhou stranu bylo jasné, že když bude lhát, Snape to pozná i přes fakt, že jeho mysl byla plně chráněná, takže Nitrozpyt byl proti němu zbytečný.
„Hadi obtočení kolem oblouků nejsou jen na ozdobu, skrývají neznámé runy. Ze symboliky, kterou představují a toho, že Salazar Zmijozel byl Hadí jazyk, je pravděpodobné, že existuje i jeho písemná podoba. Neboť je Hadí jazyk magickým jazykem, jeho psaná podoba musí mít podobné účinky jako Starodávné runy. Pokud se nepletu, byla tohle místnost určená k evakuaci obyvatel hradu a tyhle oblouky jistě slouží podobně, jako je tomu u nástupiště 93/4 v Londýně. Škoda, že pouze jeden ze tří oblouků je nepoškozen," odpověděl Hadrian popravdě, ale více k tomu říkat nehodlal.
„Jak překvapující," ušklíbl se Snape a Hadrian na to jen pozdvihl obočí s nevyřčenou otázkou.
„Proč to překvapení? Snad si nemyslíte, že nedokážu poznat, když mi někdo lže nebo ne i bez pomocí magie mysli? Nejste hlupák, Pottere – ne jako váš zatracený otec – tak jej ze sebe prosím nedělejte," složil mu Snape jakousi poklonu, což Hadriana značně překvapilo a protože netušil, jak na to zareagovat, raději mlčel.
„Skutečně mě dneska ráno překvapujete. Očekával bych jakoukoliv odpověď, ale zdá se, že dobře víte, kdy se ozvat a kdy je lepší mlčet. Nyní utíkejte tam, kam jste měl namířeno, než jsem vás tady našel," poslal jej Snape pryč a s tasenou hůlkou se přiblížil k nepoškozenému oblouku. „A Pottere? Ačkoliv od vás ředitel odvrátil většinu své pozornosti kvůli tomu, že jste v mé koleji, neznamená to ale, že ji od vás odvrátil úplně, takže važte své kroky i činy a nedělejte nic unáhleného. Možná jste Potter a strkáte nos tam, kam nepatří, ale pro Zmijozel by to byla ztráta o vás přijít," varoval jej ještě a Hadrian pouze přikývnul, než prošel iluzí stěny a rychle se vydal do vyššího patra sklepení.
Někdo by si řekl, že po návratu do používaných částí sklepení je jeho ranní dobrodružství u konce, ale opak byl pravdou. Sotva totiž vyšel schodiště, spatřil, jak na konci chodby stojí Nebelvírský student a nahlíží za roh chodby, než se tiše vydal do míst, kam nahlížel.
Hadrianovi hned došlo, že pokud je někdo takto opatrný, jistě někoho sleduje a takhle hluboko ve sklepení se pohybují pouze Zmijozelští a jeden Nebelvír, jak mohl na vlastní oči vidět. Ačkoliv to nebylo třeba, aktivoval dovednost Kage, takže splynul se stíny ještě lépe, než mu dovolovala pouze pasivní část téhle dovednosti.
Nyní, když jej nebylo téměř možné odhalit, se vydal do chodby, ve které zmizel starší Nebelvír. Rozhodně chtěl zjistit, kdo to byl a proč se tam takhle plížil.
Na Nebelvírského studenta narazil až v další chodbě a tentokrát si mohl plně prohlédnout jeho jméno.
Percy Weasley – Lvl. 16
- Prefekt -
Když konečně zjistil, kdo se sklepením plížil, nebyl ani tak překvapen. Z toho, co se dozvěděl od ostatních studentů, byl Weasley častým návštěvníkem sklepení, kde se snažil chytit Zmijozelské při jakékoliv špatnosti. Ale jeho hlavním důvodem, proč se tam tak plížil bylo, že velice rád sledoval Amandu.
Bez toho, aby si jej Weasley všimnul, se Hadrian dostal kolem něj a jeho podezření se mu potvrdilo, když na konci další chodby spatřil Amandu. Ta stála u stěny a něco na ní kouzlila, jemu hned došlo, co hledala, protože to bylo místo, kde již jednou objevil Stříbrnou Truhlici.
Chtěl jí upozornit na svého pronásledovatele, když Weasley udělal něco, co by do něj nikdy neřekl. Na malý okamžik se zneviditelnil a rychlými kroky se dostal blíže k Amandě, než z jeho rozostřené hůlky vylétl rudý paprsek omračovacího kouzla.
Amanda se stihla maximálně otočit, než s překvapeným výrazem padla omráčená k zemi. Weasley se znovu zviditelnil a potěšeně došel až k bezvědomé dívce. Hadrianovi stačilo vidět, jak se levou rukou natahuje k její hrudi a jedinou myšlenkou aktivoval Bleskový Bič, kterým švihl a nejenže zasáhl jeho levou ruku, také se mu ji podařilo blesky obmotat a trhnutím Weasleyho stáhl blíže k sobě.
Ten samozřejmě vřískal bolestí, protože blesky z biče proudily jeho tělem a on zažíval ten největší šok nebo spíše šoky svého života.
Hadrian se rychle dostal k místu, kde Weasley ležel a ve stejné chvíli, kdy Bleskový Bič deaktivoval, udělil Weasleymu kopačku do obličeje. Jasné zapraskání ukázalo na zlomený nos a řinoucí se krev to jen potvrdila.
„Rennervate!" použil na Amandu kouzlo pro probrání se z omráčení. Ta se na něj chystala zaútočit, když si ještě rychleji uvědomila, kdo to nad ní stojí.
„Při tréninku jsi daleko rychlejší. Možná by nebylo od věci jít lovit nějaké ty Akromantule, abys získala i Šestý Smysl, který by tě včas varoval," rýpl si a pomohl jí na nohy.
„Díky. Kdo mě dostal?" optala se a on pouze ukázal na krvácejícího idiota na zemi.
„Zase on? To si nedá pokoj? Kdy konečně pochopí, že se mi hnusí a odmítám s ním mít cokoliv společného?" divila se Amanda a pomalu přicházela ke smyslům.
„Pokud nemáš v hábitu na hrudi nějakou tajnou kapsu, kde skrýváš něco, co by mu patřilo, oba víme, co měl v úmyslu, když jsem ho viděl, jak se nad tebou sklání s nataženou rukou, hlavně po tom, co tě omráčil," konstatoval Hadrian a sledoval, jak Amanda získala nebezpečnou auru.
„Minulá lekce mu nestačila, tak je na čase přikročit k tvrdšímu opatření!" prohlásila s nebezpečným tónem v hlase.
„Bylo by až příliš snadné se jej zbavit, ale pochybuji, že chceme mít problémy, které by se s tím objevily. Navíc Snape je kousek odsud a Weasley kvičel jak prase, takže nemám příliš času," přidal se Hadrian a sledoval, jak si Amanda zobrazila mapu.
„Pokud hledáš nějaké vhodné místo, pár chodeb hlouběji do sklepení je stará mučírna. Většina věcí je již zrezlá a nepoužitelná, ale něco funkčního tam naposledy ještě bylo," navrhl Hadrian a Amandě se na tváři objevil úsměv dravce.
„Vím o čem mluvíš. Vezmi tam toho idiota a já se postarám o úklid a zametení stop," rozhodla a se zavířením sněhových vloček byl Hadrian pryč i s nejstarším Weasleym v Bradavicích.
Amandě úklid netrval příliš dlouho, nejvíce času jí zabralo odstranění zbytkové magie v okolí, aby nikdo nemohl zjistit, co se v těch místech odehrálo. Nakonec se i ona sama teleportovala do mučírny, kde na ní čekala práce.
oooOOOooo
To, že Prefekt Weasley chybí, si učitelé i studenti uvědomili až nedělního odpoledne, kdy ředitelka Nebelvírské koleje, Aurora Sinistrová, svolala všechny své studenty. Každou neděli si hodlala vyčlenit celé poledne k tomu, aby mohla řešit kolejní problémy přímo mezi svými svěřenci.
„Pánové Weasleyovi, skutečně nevíte, kde se nachází váš starší bratr?" optala se profesorka Sinistrová dvou vtipkařů a sledovala jejich reakci, aby zjistila, jestli s tím nemají něco společného. Oba dva hned přísahali, že s tím nemají nic společného a naposledy jej viděli, jak míří do sklepení na lov Zmijozelských studentů, což bylo jeho běžnou praxí.
Nemohli jí říci, že přesně vědí, kde se Percy nachází, protože by tak prozradili jedno ze svých tajemství úspěchu. Nicméně se hned nabídli, že svého bratra pomůžou hledat.
Profesorka Sinistrová kývnula na všechny své Prefekty a Prefektky, společně se pak i s Weasleyovic dvojčaty vydali do sklepení. To se samozřejmě nelíbilo profesoru Snapeovi, který to viděl jako invazi zbrklých a idiotských Nebelvírů na jeho území. Po krátkém vysvětlení celé situace se ale také přidal k hledání zmizelého Prefekta, ostatně sklepení znal velice dobře a to včetně několika tajných chodeb a místností.
Hodinu jim trvalo, než se jim podařilo projít značné množství místností, než Weasleyovic dvojčata nenápadně navedla Prefektku šestého ročníku do chodby, kde se nacházela mučírna s jejich bratrem uvnitř. Ta hned použila signalizační kouzlo, které mělo vyslat magickou vlnu do okolí. Jakmile se tahle vlna setkala s jakoukoliv hůlkou, vytvořilo se mezi její pozicí a dotčenou hůlkou spojení, které držitele hůlek dovedl až k ní.
„Stará a nepoužívaná mučírna," okomentoval to Snape, který dorazil mezi prvními.
„Ačkoliv nemám svého bratra příliš v lásce," začala Fred.
„Žádáme o zachování jeho soukromí," přidal se hned George a hodlali dveřmi pustit pouze dva přítomné profesory a nikoho dalšího.
„Jednou za čas vypadne něco rozumného i z vás dvou. S profesorkou Sinistrovou se již postaráme o zbytek, všichni se vraťte na svou kolej a mlčte o tom, kde jsme Weasleyho našli!" rozkázal Snape a se zavířením svého hábitu doslova proplut otevřenými dveřmi do mučírny.
Neboť toho během svého života viděl již tolik, nijak jej nepřekvapovalo to, co před sebou spatřil. Weasley neměl na těle jediný vlas nebo chlup, což mohl vidět na první pohled, neboť kromě roušky zakrývající jeho soukromé partie, na sobě neměl jedinou část oblečení.
„Kdo mohl udělat něco tak strašného?" zděsila se profesorka Sinistrová, která sice zažila poslední válku, ale nikdy jí nebyla vystavena ve velké míře a byla většiny všeho kolem ušetřena.
„Mě spíše zajímá, co Weasley dělal ve sklepení a proč má na hrudi vypálený onen nápis," řekl Snape.
Deviant
Tohle totiž stálo na jeho hrudi a Snapea zajímalo, jestli to bylo oprávněné označení nebo nikoliv. Protože pokud Weasley šáhl na kohokoliv z jeho koleje nebo i z jiných kolejí, postará se o to, aby si přál se nikdy nenarodit.
„Severusi, podívej," vytrhla jej Aurora z přemýšlení a ukázala na stůl, kde ležely dvě lahvičky se stříbrnými vlákny uvnitř.
„Někdo nám zanechal i dvě vzpomínky. Pouze ředitel má myslánku," poznamenal Severus.
„Prvně dopravíme pana Weasleyho na ošetřovnu, poté kontaktujeme jeho rodiče a bude na nich, co podnikneme dál. Nedovolím, aby tohle i cokoliv ostatního bylo smeteno pod koberec jen kvůli tomu, že je Brumbál rodinným přítelem Weasleyů," rozhodla se okamžitě Aurora a Severusovi se na obličeji objevil náznak nevole. Aurora sice hodlala postupovat podle pravidel, ale bude to on, kdo si od Brumbála vyslechne další lekci o tom, jak je nutné odpouštět a měl následujícím událostem zabránit.
Pomohl Auroře s vyproštěním nahého Weasleyho z řetězů, které ho držely ve vzduchu, než jej zabalil do vyčarované deky. Když odcházeli ze staré mučírny, uvědomil si dvě důležité věci. Weasley napadl někoho pod jeho dohledem a daná oběť se uchýlila k pomstě místo toho, aby jej vyhledala a on se postaral o zbytek. Znamenalo to, že mu jeho slavní svěřenci nevěřili s něčím tak důležitým a to bylo problém.
oooOOOooo
„Řediteli Brumbále! Požaduji okamžitou přítomnost Bystrozorů! Někdo mučil mého milovaného Percyho a nedovolím, aby viníci zůstali nepotrestáni!" rozčilovala se Molly Weasleyová na celou ředitelnu, čemuž byli svědky i všichni ředitelé kolejí a zástupkyně ředitele.
„Souhlasím. Zavolejme Bystrozory, aby mohli do evidence zaznamenat i obě tyhle vzpomínky a my se konečně dozvěděli, koho z mých studentů Weasley napadl a zneužil!" souhlasil Snape, ale úplně z jiného důvodu.
„Můj Percy by nikdy nic takového neudělal!" protestovala hned Molly.
„To je velice snadné zjistit, že?" rýpl si hned Snape a liboval si v tom, jak tu harpii pomalu vytáčel.
„Pane a paní Weasleyovi, rozhodnutí zahrnout Bystrozory do této situace je čistě na vás. Je pravdou, že jsme našli vašeho syna ve staré mučírně a měl na hrudi vypálený nápis Deviant, což je jistě trestný čin a nikoliv vtípek. Musíte se ale také zamyslet nad tím, proč se tak stalo a co na tom všem může být pravdy. Nikdo ze studentů nám neoznámil to, že by pan Weasley někoho napadl, ale tenhle způsob pomsty není něco, co by někdo udělal, že by měl dlouhou chvíli," varovala je Aurora.
„Jsem čestný muž a troufám si říci, že jsem své syny i dceru vychoval tak, aby ctili jisté zásady. Pokud byl můj syn bezdůvodně napaden, chci aby to bylo zcela jasné. Pokud můj syn byl napaden z pomsty, protože někomu ublížil nebo se o to pokusil, chci, aby byl podle toho i řádně potrestán," prohlásil Artur Weasley s těžkým srdcem, protože velice dobře znal následky toho, pokud se prokáže Percyho vina a ať už chtěl věřit, že je jeho syn nevinný, občas byl zaskočen jeho ctižádostí a nutností být tím, kdo prosazuje veškerá pravidla vůči všem, kteří neseděli jeho obrázku dokonalých lidí.
„Minervo, pokud bys prosím mohla kontaktovat madame Bonesovou? Věřím, že její účast bude vyhovovat všem?" vyzvala ji Aurora a Brumbál se mírně zamračil. Amélie nebyla jeho faninkou a neviděla Vyšší Dobro tak, jako jej viděl on. Na druhou stranu byla přijatelnější než jiní Bystrozoři, kteří by využili jeho spojení s rodinou Weasleyovích, aby mu tímto vyšetřováním zasadili nejednu politickou ránu.
Madame Bonesová dorazila i s Alastorem Moodym a Kingsley Pastorkem. Brumbál se pousmál, když je spatřil, ačkoliv z toho také nebyl příliš potěšen, protože v tomto případě jistě podpoří Amélii a nebudou hledět na jeho názor.
„Dobré poledne. Profesorka McGonagallová mi nahlásila, že došlo k napadení a mučení jednoho ze studentů? A pokud podle přítomnosti Artura a jeho ženy mohu hádat, že obětí je jeden z jejich synů?" optala se Amélie, zatímco se Kingsley postavil vedle krbu a Alastor se zase postavil tak, aby pokryl dveře jako další únikový východ.
„Percy Weasley byl dnešního dne nalezen v nepoužívané mučírně ve sklepení. Až na roušku, která zakrývala jeho intimní partie, byl zcela nahý a zavěšen v řetězech. Celé jeho tělo bylo zbaveno veškerého ochlupení a na hrudi měl vypálené slovo Deviant," shrnula to Aurora.
„Pokud mladý Weasley někoho napadl a zneužil a my to prokážeme, do konce života to bude mít v osobních záznamech," varoval je Kingsley.
„Ať už je čistokrevný nebo ne, Weasleyovi jsou pro značnou část světa krvezrádci a jejich spojení s Brumbálem bude využito proti nim. Pokud je Weasley vinen, bude z něj udělán odstrašující případ a kouzelnická Anglie bude mít po dvou stoletích dalšího eunucha," přidal se Alastor.
„Jsem si jistý, že je to všechno pouze nedorozumění a mladý pan Weasley bude nalezen nevinným ze všeho, co o něm tohle křivé označení naznačuje," vložil se do toho Brumbál s autoritou v hlase.
„To ukáže až naše šetření. Pastorku, zamiřte na ošetřovnu, kde se jistě mladý Weasley nachází a zajistěte důkazy. Moody, vy se vydá s doprovodem profesora Snapea do mučírny, kterou také zajistíte a zabezpečíte proti manipulaci do doby, než bude vyšetřování u konce!" rozkázala Amélie.
„Máme zde dvě vzpomínky, které jsme našli v mučírně na stole," prohlásil Severus a podal dvě lahvičky madame Bonesové.
„Výborně! Brumbále, vím, že máte myslánku, takže se na obě vzpomínky můžeme okamžitě podívat!" rozhodla Amélie a Brumbál neměl na výběr, než otevřít jednu ze svých skříní a světu ukázat jedno ze svých méně střežených tajemství.
První vzpomínka, kterou všichni sledovali, byla o tom, jak Percy sledoval Amandu a několikrát ji konfrontoval, pokaždé jej odbyla. Jeho nátlak se s každým pokusem stupňoval a stupňovala se i její reakce. Vzpomínka skončila tím, když Percy spálil pergamen Amandina harmonogramu a nejpoužívanějších cest ve sklepení.
Druhá vzpomínka byla již na to, jak Amandu ve sklepení sledoval a při první příležitosti také omráčil. Každý mohl jasně vidět, o co se pokusil, když byli šokováni dalšími událostmi. Snape okamžitě poznal kouzlo, kterým Amandin zachránce zastavil Weasleyho, ale nedokázal si postavu v podivné zbroji spojit s jedinou další osobou, která před ním již jednou Bleskový Bič použila.
„Alastore, Kingsley?" vyzvala je Amélie k tomu, aby jí dali své názory.
„Obě vzpomínky jsou autentické a nejeví žádné známky manipulace. Mnoho detailů bylo ale rozostřených, takže je mladému Weasleymu někdo vytáhl z mysli bez jeho svolení. Po shlédnutí vzpomínek je téměř jasné, že mladý pan Weasley své činy naplánoval předem a můžeme děkovat jen neznámému zachránci, že to nezašlo déle, než je napadení a pokus o znásilnění. Pravdomluvná kletba a několik otázek na ujasnění si situace a případ můžeme uzavřít ještě dneska," odpověděl Kingsley.
„Nebude to tak jednoduché. Ta zmijozelská dívka je Dědičkou Starobylého a Vznešeného rodu Rosierů. Také je tu její zachránce a člen Bratrstva. Zajímalo by mě, proč Bratrstvo, které zmizelo z povrchu zemského, má svého člena zrovna v Bradavicích," řekl Alastor zachmuřeně a svým magickým okem si pečlivě prohlížel každého v místnosti.
Něž někdo stihnul jakkoliv odpovědět, oheň v krbu se znovu rozhořel zelenými plameny. Z plamenů vyšly hned tři postavy, všechny byly zahalené v šedých pláštích s kapucí, pod kterou nebylo možné vidět. Nikdo z přítomných nemohl ani říci, jestli jsou to ženy nebo muži a při jejich promluvení to nemohli určit ani podle jejich hlasu, který byl zastřen mocnými kouzly.
„Dobrý den," pozdravila je vedoucí postava.
„Co tady chtějí lidé z Oddělení Záhad?" ptala se hned Amélie, která poznávala oblečení i styl, kterým agenti Oddělení Záhad operovali.
„Někdo z vás vyslovil jedno ze sledovaných tabu, proto žádáme o plnou spolupráci," oznámil jim další z agentů.
„Netušil jsem, že Ministerstvo stále sleduje jakoukoliv aktivitu Bratrstva," řekl Alastor, protože mu to došlo jako prvnímu.
Hned, jak to ale dořekl, se v celé místnosti zastavil čas. Pouze agenti Oddělení Záhad se mohli hýbat, proto se také hned pustili do práce. Prvně každému upravili vzpomínky nejen na svojí přítomnost, ale také o existenci Bratrstva. Ačkoliv někteří v místnosti měli mocné bariéry kolem své mysli, oni již dávno našli způsob, jak je zcela obejít.
Jejich dalším krokem bylo efektivní upravení vzpomínek, aby původní postava ve zbroji Bratrstva byla zcela rozmazaná a zastřená, takže ji nebylo možné jakkoliv poznat. Když také zjistili, co se v oněch vzpomínkách událo a kdo byl cílem mladého zrzka, rozhodli se zasáhnout.
Všichni přítomní získali další vzpomínku na to, jak došli ke kompromisu. Percy Weasley bude proklet kletbou impotence do svých sedmnácti let. Také na něj budou použita další dvě kouzla, jedno monitorovací a druhé, které mu zabrání se přiblížit k jakékoliv dívce s úmyslem jí jakkoliv ublížit. Tahle kletba byla daleko složitější a řídila se mnoha faktory, ale tohle jednoduché vysvětlení stačilo pro uspokojení všech přítomných.
Než opustili pozemky Bradavic, zastavili se i na ošetřovně, kde provedli přesně to, co vložili lidem v ředitelně do myslí. Upravili i Weasleyho vzpomínky, tedy až po tom, co prozkoumali celou jeho mysl. Jejich průzkum přinesl velice znepokojivá zjištění.
„Tímto okamžikem bude rodina Weasleyů pod neustálým dohledem. Do konce měsíce chci mít na stole všechny informace o každém z nich i s prioritním seznamem. Nasaďte na to celý tým agentů!" rozhodl vedoucí jejich malé skupinky. Zbylé dvě osoby tohle rozhodnutí nijak nekomentovaly, tohle nebyl čas ani místo k diskusi.
Jakmile dokončili svojí práci na ošetřovně, zamířili ke krbu. Ten se na malý okamžik rozhořel zelenými plameny s jejichž pohasnutím se čas v Bradavicích znovu rozběhl.
oooOOOooo
Amanda se i s Hadrianem vrátili do jeho apartmánu, kde Hadrian okamžitě vytvořil Dungeon: Iluze, aby se jejich následný rozhovor nedostal k určitým osobám.
„Nečekala jsem, že se do toho celého vloží Oddělení Záhad," prohlásila po tom, co se napila uklidňujícího čaje.
„Objevili se hned, jak Moody zmínil moji příslušnost, kterou poznal podle mého brnění. Je zajímavé, že tihle agenti vymazali naprosto každou zmínku o tomto spolku, jen se divím, že se neobjevili již dříve. Dobře si pamatuji, že Alucard mé brnění poznal," zamyslel se Hadrian nad tím, co před malou chvílí viděli. Také jej zajímalo, jak bylo možné, že s Amandou nebyli chyceni do časového pole, které pro všechny ostatní zastavilo čas v celých Bradavicích.
„Možná se pletu, ale agenti Oddělení Záhad tě chrání nebo spíše chrání existenci tvého spolku. Samozřejmě si tím nejsem jistá a bez dalšího pozorování není dobré dělat unáhlené závěry," řekla Amanda.
„Máš pravdu, mohlo by to být i naopak a Oddělní Záhad zahladilo veškeré stopy za účelem zničení Asasínů. Na druhou stranu jsem rád, že si nás nikdo nevšimnul a Dungeon: Stínová Iluze je přesně tak účinná, jak jsem plánoval," dokončil její myšlenku.
„Možná by ses mohl živit jen tvorbou nejrůznější dungeonů. Na nejvyšší úrovni bys mohl jednou třeba vytvořit i vlastní svět," navrhovala.
„Už tak toho mám až příliš, ale i tohle je jedna z možných cest, po které bych se mohl vydat," souhlasil Hadrian. Problém byl, že jeho schopnost mu dávala skutečně neomezené možnosti a těchto možností s časem jen přibývalo, takže se musel soustředit na ty, které jsou pro něj důležité a zbytek odsouvat stranou nebo až na volný čas, kterého měl skutečně čím dál méně.
oooOOOooo
Úkolové upozornění! (Dokončeno)
Tajemství Varrenů!
Odevzdal jsi různým lidem pět těl Varrenů. Ačkoliv to chvíli trvalo, tvá trpělivost se vyplatila a bylo odhaleno několik možných využití.
Odměna za dokončení hlavního úkolu: 5 000 exp + 2 000 exp + 25% = 8 750 exp
Vedlejší cíle:
1. John Kent odhalil využití masa na steaky a špízy!
2. Alucard odhalil využití srdeční blány ke spojení protikladných částí jádra hůlky!
3. Alucard odhalil využití krve k dochucení vína!
4. Erika Weirová odhalil použití jazyka v jazykovém lektvaru!
5. Erika Weirová odhalila použití očí v lektvaru na léčbu barvosleposti!
6. Erika Weirová odhalila použití šupin v masti na léčbu svědění!
7. Emily Foxová odhalila použití tmavé kůže k tvorbě nepromokavé vrstvy oblečení!
8. Andrea Kingová odhalila použití tesáků k tvorbě šperků a doplňků!
9. Goblini odhalili využití páteřních ostnů k výrobě runových nástrojů!
10. Goblini odhalili využití drápů k výrobě zbraní!
Odměna za dokončení vedlejších cílů: 10x 2 000 exp + 25% = 25 000
Celkem jsi obdržel: 33 750 exp
Tohle oznámení o splnění úkolu jej čekalo hned, jak si od goblinů převzal výsledky jejich výzkumu. Většina z oslovených osob našla více využití, ale ty se mu do úkolu nezapočítaly. Úkol po něm žádal odhalení využití částí Varrena, takže i jedno jediné využití stačilo a více se jich pro již zmíněnou část těla nepočítalo.
Splnění tohoto úkolu také znamenalo, že Dungeon: Tuchanka – Varren Hordes byl nyní plně přístupný, což Hadriana dostatečně potěšilo.
Co jej ale nepotěšilo byl fakt, že neměl efektivní způsob distribuce získaných věcí mezi odběratele. Zatím to nebyl problém a byl schopen většinu věcí dopravit do obchodů osobně. Nyní to ale již nebylo tak efektivní. Nejenže by musel začít obcházet všechny Gamery a odkupovat od nich tyhle věci, musel by si začít vézt záznamy o tom, co a kolik od koho nakoupil a kolik toho následně prodal do obchodů se svým podílem.
Nejlepší by pro něj bylo, kdyby dokázal přijít s automatizací celého procesu, což znamenalo najmutí prostředníka nebo vymyšlení něčeho, co by jako prostředník fungovalo. Neboť neměl příliš času a chtěl tenhle problém vyřešit ještě ve chvíli, kdy jej měl na mysli, aktivoval ve své pracovně Časovou Dilataci.
První hodinu nebo dvě rozebíral svůj problém ze všech možných úhlů a postupně na to nabaloval další a další věci, aby mohl jediným řešením vyřešit i budoucí problémy. Během toho si také vzpomněl na to, co řekla Amanda – jak by se mohl živit tvorbou dungeonů.
Když měl celý problém rozebrán a analyzován, mohl se konečně s úsměvem pustit do jeho řešení. Prvně jej napadlo, že by mohl vytvořit množství osobních portálů, které by vedly do skladiště, tam by mohli Gameři a obchodníci volně ukládat své zboží a následně spolu i obchodovat. Nicméně s tím se pojil problém důvěry a nalezení společného času na provedení transakce. Proto musel přijít s něčím lepším.
Nakonec jej napadlo, proč nevytvořit obchodní terminál, který by sloužil jako portál mezi „skladištěm" a všemi účastníky obchodu. Skladiště by byl prázdný prostor, kde by se všechno volně nacházelo, přičemž vizuální podoba by se podobala inventáři Gamerů.
S jasnou vidinou se konečně pustil do tvorby nového dungeonu nebo spíše prázdné dimenze, do které nebylo možné uschovat nic živého a pouze sloužila k uskladnění a zachování ingrediencí. Tahle část celého řešení byla jednoduchá a nezabrala mu mnoho času.
Následovalo vytvoření řídícího portálu, který měl spravovat zákony dungeonu. Což znamenalo, že pokud by Hadrian na řídícím portálu určil, že jedna lahvička obsahující deci paralyzujícího jedu Akromantulí bude stát pět zlatých, všichni prodávající obdrží pět zlatých hned, jakmile se to někdo z obchodníků rozhodne koupit.
S tím bylo spojeno vytvoření profilů všech, kteří hodlali přes tuhle platformu obchodovat. Profil neobsahoval pouze jméno a bilanci účtu ve virtuálním obchodě, ale byla tam možnost doplnit i zaměření každého z nich, takže třeba Erika Weirová tam mohla uvést, že vlastní obchod s Lektvary a je v učení Lektvarového Mistra.
Když měl základní koncept hotov, spotřeboval velké množství magických krystalů, kovu i dřeva aby vytvořil řídící portál a jeden osobní portál. Řídící portál měl podobu koule tvořené magickými kovy i krystaly, přičemž její průměr byl jeden metr a stála na dřevěném podstavci.
Osobní portál, který sloužil jako přístupový bod, měl podobu ingotu. Byl tvořen z krystalu a bronzu. Bronz pokrýval celou spodní stranu i všechny hrany, takže to vypadalo, jako kdyby byl krystal uzamčen v bronzovém pouzdře nebo spíše kleci. Na spodní straně, která byla celá pokrytá bronzem, se nacházelo místo, které bylo možné stlačit. Po stlačení tohoto místa, se v bronzové vrstvě vytvořil čtvercový otvor, pod kterým se nacházelo speciální místo. Hadrian do toho místa nechal spadnout kapku své krve, čímž se v řídícím portálu vytvořil jeho profil a on tak získal přístup k obchodní dimenzi.
Prvotní vizualizace obchodního rozhraní se mu nijak nelíbila, proto se pustil do jeho upravování přes řídící portál. Jakmile mělo rozhraní nějakou tu úroveň, což zahrnovalo funkce vyhledávání a rozdělení do různých sekcí, začal testovat funkčnost celého systému.
Vyzkoušel naprosto všechno, od nastavení různých věcí ve svém profilu, přes vklad a výběr zlata až po vklad nejrůznějších materiálů. Když byla určená pevná cena, nikdy se neměnila. Když ale pevnou cenu neurčil, každá ingredience u sebe měla doporučenou cenu a to vždy v nějakém rozmezí v závislosti na poptávce a množství, které se ve skladě nacházelo. Během testování si také uvědomil, že pokud by u ničeho nestanovil pevnou cenu, jeho obchodní systém by začal fungovat spíše jako aukce.
Vytvoření aukce bylo něco, nad čím dříve nepřemýšlel, ale uznal to jako dobré rozšíření. Samozřejmě se s tím pojilo i to, že každý předmět nemohl být vidět naprosto každým. Ačkoliv všichni, kterým hodlal umožnit přístup k obchodnímu systému, podepsali Kodex, nemuselo tomu tak v budoucnu být. Celý tento projekt měl totiž daleko větší potenciál.
Nakonec si osobní portál vložil do inventáře, jen aby jej jeho schopnost The Gamera překvapila.
Gratulace! Vytvořil jsi obchodní platformu, která spojuje svět Hráčů s normálním světem!
- Každý Gamer má nyní v Menu možnost přístupu do Obchodu.
- Každý Gamer má nyní možnost vytvářet Obchodní Terminál.
- Obchod obsahuje i sekce Veřejná Aukce a Aukce Gamerů.
- Obchod je nyní rozšířen o sekci Úkoly.
- Obchod je nyní rozšířen o Fórum.
Jako odměnu získáváš: 100 000 exp, 10 Obchodních Terminálů, 100 G na tvůj Obchodní Profil.
Upozornění: Veškeré změny budou implementovány ve chvíli, kdy opustíš Časovou Dilataci!
Aby se přesvědčil, že se mu to nezdálo, okamžitě prozkoumal novou položku v Menu, kterou byl právě Obchod. Základní rozhraní, které navrhl, se po vizuální stránce změnilo jen málo, ale všechno to bylo daleko propracovanější a to se vztahovalo na všechny sekce. Celkově tímhle vším byl potěšen, protože tohle bylo něco, co všechny hráče spojovalo i přes fakt, že nebyly spolu ve skupině.
Pokud by to mohl k něčemu přirovnat, měl tento obchod potenciál se jednoho dne vyrovnat i samotné Abyss Aukci, tedy aspoň v obchodování a komunikaci mezi hráči a různými obchodníky.
Okamžitě také do Obchodu vložil veškeré materiály a ingredience, které by normálně musel do obchodů doručit osobně. Nakonec spokojeně opustil Časovou Dilataci, aby se změna projevila i u všech ostatních Gamerů.
Neboť chtěl otestovat i Aukci Gamerů, přetáhl ze svého inventáře Knihu Magické Dovednosti, kterou za celou tu dobu nepoužil. Systém mu doporučil základní cenu na sto galeonů, tak to také tak nechal s tím, že kupní cenu nevyplnil a pouze nastavil, že nejmenší možná částka, o kterou bylo možné přihazovat, bylo pět galeonů. Dobu trvání aukce nastavil na maximální možné trvání, což bylo čtyřicet osm hodin.
Tím, že něco takového hodil na Aukci Gamerů, nezůstalo nepovšimnuto a mohl vidět, jak se tam objevili různé věci. Třeba Tamara na aukci vložila manuál k naučení se vyvolání Zemního Summona. Amanda na aukci přidala několik Svitků Kouzel a on by si je normálně koupil, kdyby všechna tahle kouzla již dávno neznal.
Samotný obchod se začal plnit nejrůznějšími věcmi, jak si všichni Gameři začali uklízet v inventářích. To jej přivedlo k tomu, že by si tam také mohl udělat trochu pořádek a zase udělat nějaký ten prodej na Abyss Aukci.
Když skončil s vkládáním všeho nepodstatného na Abyss Aukci a zbývalo mu pouze potvrdit obchod, celková částka čítala 1 394 125 AD. Po tom, co si goblini odečtou své tři procenta z prodeje, měl vyděláno 1 352 301 AD. Z tohoto obchodu byl potěšen daleko více, než z Obchodu mezi hráči, protože to znamenalo, že byl za čtvrtinou částky, kterou potřeboval na koupi Kovárny Duší.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Pondělního rána vstával Hadrian s velice dobrou náladou. Ranní trénink, sprcha se snídaní a rychlá návštěva Příčné Ulice před tím než začalo vyučování, to všechno dokázal stihnout. To, že stihnul navštívit Příčnou Ulici potěšilo i ostatní hráče, protože mohli s radostí sledovat, jak se jejich položky v Obchodě pomalu prodávají a oni tak získali další možnost výdělku.
„S tím Obchodem i Aukcí to byl výborný nápad," pogratulovala mu hned Tamara, když došli do učebny Přeměňování.
„Díky. Už mě nebavilo navštěvovat obchody a dělat poslíčka," mrkl na ni a Tamara se tomu mírně zasmála. Po tak dlouhé době, co mezi nimi panovala všelijaká nálada, bylo osvobozující, když se mohli zase bavit bez nějakých zábran.
„Všimnula jsem si, že Gandalf do Obchodu přidal pár svých věcí. Erika na Fóru vytvořila sekci pro svůj obchod, kde postupně doplňuje veškeré lektvary, které je schopná uvařit. I sekce Úkoly je již použita. V jednom úkolu chce Alucard deset litrů Krve a ve druhém dvacet Srdečních blan," oznamovala mu Tamara.
„Hned, jak budu mít dostatek času, vložím na naši aukci Knihu Dungeonu, kde půjde Varreny lovit. Tys ji již dostala, ale dám šanci i ostatním. Pochybuji, že naše produkce bude schopná pokrývat celkovou poptávku," odvětil Hadrian a zamířil na místo, které mu držel Blaise.
oooOOOooo
Když konečně nastal čas oběda, čekala je ještě jedna hodina Obrany proti černé magii, která si také prošla menší změnou. Quirrell již nekoktal a mezi studenty se rozšířilo hned několik různých verzí toho, jak k tomu došlo. Zápach česneku také zmizel, ačkoliv si několik studentů stěžovalo na tuhle zvláštnost, při vstupu do učebny totiž nikdo nedokázal cítit naprosto nic, což bylo matoucí.
Hadrian se tím ale příliš nezabýval, protože si vychutnával oběd a poslouchal hovor okolních studentů, jen čas od času něco k diskusi přidal.
Polovina přestávky na oběd byla již za nimi, když se do Velké síně snesla sněžná sova, kterou Hadrian okamžitě poznal. Byl tím překvapen, Artemis mu nosila poštu vždy ráno nebo přímo k němu do pokoje. Netušil, kdo by mu mohl psát takhle pozdě.
„Co to pro mě máš, má drahá?" optal se jí a nabídl jí kus slaniny, kterou zbožňovala. Artemis k němu natáhla nohu s bílou obálkou, kterou jasně poznal. Kouzelnický svět používal pergamen, tohle byl bílý papír a ten mohl použít pouze někdo v mudlovském světě.
„Děkuji," poděkoval jí, když si obálku převzal a překvapeně se zahleděl na zpáteční adresu. Vůbec nechápal, proč by mu někdo z Dursleyů psal, načež se musel opravit, protože zpětná adresa byla určená pro Petúnii Evansovou, nikoliv Dursleyovou.
„Něco zajímavého?" optala se Tracey, která si všimnula mudlovské obálky.
„Možná," odvětil Hadrian a dopis si na oko uschoval do kapsy, ačkoliv ve skutečnosti skončil v jeho inventáři.
oooOOOooo
Drahý Hadriane,
již nějakou dobu jsem ti chtěla napsat, ale netušila jsem, jak ti tenhle dopis doručit, když se na kuchyňském parapetu objevila nádherná sněžná sova. Nikdy jsem neviděla tak inteligentní zvíře a to jsem schopná slyšet hady. Nikdy bych také nevěřila, že něco takového někdy napíši, ale tady jsem.
Upřímně netuším, jak ti to oznámil, ale tvůj strýc Vernon mě opustil a díky svým kontaktům dostal do péče i Dudleyho. Před pár dny proběhl soud, ve kterém se řešilo rozdělení majetku po našem rozvodu. Vernon si myslel, že získá náš dům, ale ten byl vždy v mém osobním vlastnictví. Kdysi jej rodiče koupili pro mě a tvou matku, ale ta se své poloviny vzdala v můj prospěch, když jsem čekala rodinu.
Vím, že zbytečně drmolím a zatěžuji tě nedůležitými fakty, ale potřebuji to ze sebe dostat a za to se ti omlouvám. Hlavní důvod, proč mě Vernon opustil a vzal sebou i Dudleyho je ten, že po tolika letech jsem znovu těhotná. Zprvu byl Vernon velice nadšen, ale později se ukázalo, že to nebude normální těhotenství. Vzpomínám si na dopisy od tvé matky, jak popisovala své těhotenství, když tě očekávala a velice rychle jsem si spojila mnoho věcí dohromady. Čekám magické dítě a tohle nedokázal Vernon překousnout. Dokonce se mi pokusil ublížit, ale objevila se kolem mě smaragdová bariéra, ta jej odhodila přes celý obývací pokoj.
Nikdy dříve jsem se necítila tak naživu a plná energie. Již chápu, co je na magii tak úžasného. Také jsem navštívila tvé učitele v Doju, jestli mi nejsou schopní jakkoliv pomoci, když ses zmínil o tom, jak jsi je oslovil s pomocí ohledně mého zablokovaného magického jádra.
Hned jsem byla ujištěna, že jsme s dítětem zcela v pořádku a dostala jsem od nich i mnoho lektvarů, které mi zjednodušují každý den. Pan Takumi se zmínil, že se mu podařilo navázat kontakt s nějakým odborníkem, který mi bude schopen pomoci. Naše schůzka má proběhnout během Vánočních svátků v Nepálu. Trochu se obávám té cesty na místo, hlavně v mém stavu, ale pan Takumi mě přesvědčil, že je to dobré pro mé zdraví i pro zdraví mého nenarozeného dítěte.
Ráda bych tě tímto požádala, jestli by ses nevrátil na Vánoce domů a nedoprovodil mě na tuhle schůzku. Dlouhé roky jsem byla slepá a vím, že mi to Lily nikdy neodpustí, ale jsi má rodina a nerada bych o tebe přišla, jako jsem přišla o všechno ostatní.
S přáním všechno dobrého,
Tvá teta Petúnie
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Raiden Hyperion Black-Potter
Věk: 11
Třída: The Gamer
Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi
Status krve: Čistokrevný
Level: 30 - Exp: 41.09% (182 450/444 000 exp)
HP: 5 680
MP: 8 300 (+5 400 drahokamy)
STR: 100 (+10 ze setu)
VIT: 108 (+10 ze setu)(+50% HP)
DEX: 100 (+15 ze setu)
INT: 155 (+50% MP)
WIS: 122 (-25% Cena, +5% MP regenerace)
LUK: 80 (+20% šance k lepšímu lootu)
Status Body: 0 (160)
Perks Body: 0 (16)
Status:
- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)
- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)
- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)
- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)
- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)
- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)
- Posmrtný Efekt - Zemřel jsi dvakrát v době jednoho měsíce. Budeš penalizován v podobě ztráty zisku nových exp k levelu ve výši 100% na dobu 30 dnů.
Peníze: 4 270 L, 137 293 G, 1 773 463 AD
Svěřenecký Trezor: 211 700 G
Investiční Trezor: 300 000 G
Turnajové body: 65
Kolejní body: 360
Glacian - Yuki Kitsune
Třída: Summon (2. úroveň)
Level: 43 (132 100/200 000)
HP: 4 645 (1/4 summonera + 75*lvl)
MP: 5 262 (1/4 summonera + 75*lvl)
Status:
- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)
Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.
Artemis - Sněžná sova
Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)
Level: 30 (0/? exp)
HP: 1 500 (50*lvl)
MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)
Úkoly:
Školní pohár! (360/500)
Ukryté Svitky Kouzel! (20/100)
Zvláštní poděkování pro:
- Drticool – Lilly Potter ml – martinr fido – Namika-chan – Zai Dragonel – Arfaros -
Slovo autora: Ano, nezdá se vám to a skutečně jsem po tak dlouhé době přidal novou kapitolu. Zároveň se chci omluvit za to, že mi to trvalo tak dlouho. Nebudu zde psát nějaké výmluvy, jednoduše řečeno mi práce ukradla tolik času, že ani netuším, kam se ten poslední rok ztratil.
Vím, že ještě nejsme ani za polovinou prvního ročníku a již jsme v počtu kapitol daleko za tím, co bylo obsaženo v první knize téhle povídky. Z toho vyplývá, že během následujících kapitol bych se rád posunul s dějem kupředu a vždy v rozmezí jednoho nebo dvou měsíců, aby to začalo trochu nabírat na rychlosti a já se dostal k tomu, co mám stále v hlavě.
Než se dostanu ke komentářům z předchozí kapitoly, dodám pouze to, že tahle kapitola má v čisté délce cca 11 tisíc slov.
Ke komentářům kapitoly 2. 16. (27):
- Snake:
1. Je zde možnost, že Hadrian by mohl být schopen vytvářet nějaké scénáře pro dungeony, ale zatím to v plánu nemám, nebo aspoň ne v tomto slova smyslu.
2. Ano, Guilda/Cech je na seznamu toho, co nás čeká a z aktuální kapitoly je jasné, že nás čeká i boje mezi více cechů.
3. Goblinů není tolik, aby mohli vládnout Zemi a je to mnoho jiných faktorů, proč by to nešlo.
4. Weasleyovi byli krvezrádci daleko dříve, než se nějaký Voldemort vůbec narodil, je to spojeno s jejich chudobou a ztrátou titulu Vznešený rod.
- Drticool: Odpovídat na tvé referáty je občas maturita sama o sobě, hlavně když se k tomu vracím po tak dlouhé době a plno věcí se mohlo zase změnit :)
1. Kodex je samozřejmě chráněný daleko více kouzly, než si kdokoliv dokáže představit a po celou dobu bude pouze u něj v inventáři, kde je nemožné jej zničit a venku bude jen kvůli podpisům.
2. Ano, s Kodexem se vážou jistá omezení, ale zajištění bezpečí a vyšší kontrola nad tím, kdo a kdo neví o jejich schopnostech to dalece vynahrazují.
4. Gandalf dostane příležitost u dalších úkolů podobného ražení.
5. Kdybych měl podrobně řešit jen korespondenci a následné reakce a tak dále, asi bych tím zaplnil pár stránek, nicméně k příběhové linii a tomu, abych se posunul kupředu, mi to příliš nepomůže. Ano, můžu občas nahodit nějakou vsuvku s odpovědí na jeho omluvy atd...
6. Židle mohla být darem od jakéhokoliv Runového Mistra jako poděkování za porážku Voldemorta.
7. Vyřešeno tvorbou Obchodu a Aukce. I Hadrian bude do svých obchodů již vše prodávat.
8. Upřímně pochybuji, že by Ministerstvo kouzel mělo jakoukoliv kontrolu nad tím, kdo, kde a co prodává. Neboť celou ekonomiku kontrolují goblini, budu hádat, že daně budou za kouzelníky vyřizovat také oni a to spíše na základu celkového majetku. Pokud jde o registraci nových tvorů, popřípadě ingrediencí do lektvarů atd..., příliš bych se tím nezabýval, když na Obrtlé funguje doslova černý trh.
10. Jo, s levely ostatních postav mi to trochu létalo, když jsem to nemohl dohledat.
12. Vím, že je mnoho lidí fanoušky famfrpálu, ale to, že je Harry v originále chytač neznamená, že jim bude i nyní. Navíc by pro něj Brumbál nikdy neudělil výjimku, když už není jeho vyvoleným chlapcem.
- Klea: Další dlouhý komentář. Jsem vždy vděčný, když se čtenáři dokážou rozepsat, ale odpovídat na to všechno je již jiná věc :). Postava Tamary je pro mě docela experimentem, to musím uznat a je to s ní jako na horské dráze. U Hermiony to mám jednodušší, četl jsem mnoho verzí, kde je nesnesitelná kráva, ale i další povídky, kde se s Harrym dokonale doplňují. Upřímně je mi jí až líto a stále si myslím, že s Ronem skončila jen kvůli tomu, že si uvědomila fakt, že nikdo jiný by s ní asi ani nevydržel.
Amanda je rozhodně postava, se kterou se mi pracuje mnohem lépe, než s Tamarou. Možná je to tím, že je již dostatečně vyspělá, aby měla jasné cíle a plány, za kterými si půjde. Své místo si již vybojovala a její minulost mohu odhalovat po částech a kdykoliv se mi to bude hodit. Naopak o Tamaře toho víme již tolik, že její další formování bude daleko pomalejší a není toho tolik, co bychom mohli dále odhalovat.
Je mi to líto, ale Narcisa je pro mě zatím jen vedlejší postava, kterou hodlám využít k osvobození Siriuse, ačkoliv si tím jistě naběhnu na velký problém, protože nemám jediné ponětí, co bych měl se Siriusem udělat. Na jednu stranu je to Hadrianův kmotr, ale ani v knihách nehrál tak velkou roli. Abych potěšil dnešní civilizační šílenství a vyvaroval se kritiky za málo páru stejného genderu, dám jej dohromady s Remusem, aby si mohli spolu vít na Měsíc jako za starých časů xD
Celkově mi nezbývá ti poděkovat za celý komentář a doufat, že jsi vydržela po celou tu dobu a opět si od tebe něco přečtu i pod touhle kapitolkou. Jinak jsem fanoušek StarWars, ačkoliv ne těch nových. Z nových filmů se mi líbilo pouze Rogue One i s tím koncem. Dějově to bylo daleko smysluplnější, než ty nové slátaniny a Snapeův mladší bratr v roli hlavního záporáka. Prozradím, že nějaký čas jsem pracoval na FF, kde jsem spojil světy HP, Stargate a StarWars, ale asi to nikdy nedokončím a ani nezveřejním.
- Lony: Díky. Mojí inspirací byla hlavně manhwa The Gamer. Jinak jsem ve volném čase vášnivým hráčem her jako je World of Warcraft, Diablo II a III., a mnoho dalších her, většinou strategií nebo budovatelských simulátorů.
- Heartfire12: Merci. Avec la traduction, j'ai aidé Google et j'espère que cela aidera avec cette traduction et que je ne me rendrai pas stupide. Une visite dans d'autres mondes nous attend dans le futur et, espérons-le, sans avoir besoin de sa mort prochaine.
