Prohlášení: Nevlastním autorská práva na Harryho Pottera ani na manhwu The Gamer.
Kniha 2. Kapitola 21. – Devět Světů
(Bez korekce)
Všichni tři stali velice brzy, protože před sebou měli ještě dlouhou cestu. Hadrian své tetě i Mistru Takumimu dal po jednom lektvaru, který měl zajistit daleko rychlejší přizpůsobení se organismu na jiné časové pásmo a prostředí.
Jejich průvodce jim zajistil i snídani, nad kterou Petúnie ohrnula nos, ale i přes to se rozhodla, že je lepší cestovat aspoň s nějakým jídlem v žaludku než úplně bez ničeho. Hadrian se její reakci jen mírně pousmál a klidně by vytáhl nějaká hotová jídla ze svého inventáře, ale teta Petúnie byla příliš zhýčkaná a měla tendenci se chovat nadřazeně, když se jí něco nebo někdo nelíbil. Dalo by se říci, že tímhle chováním se podobala čistokrevným snobům kouzelnického světa.
„Arjun by rád vyjel co nejdříve, prý se blíží bouře a rád by byl doma dříve, než dorazí," oznámil jim Takumi.
„Za jak dlouho má ta bouře přijít?" divila se Petúnie.
„Za čtyři až pět hodin, ale tady se může počasí velice rychle změnit. Cesta do Dhunche nám bude trvat něco málo přes dvě hodiny, záleží na tom, kolik potkáme na dálnici protijedoucích aut a jiných dopravních prostředků," odpovídal Takumi a Petúnie se s přikývnutím šla připravit.
Během dvaceti minut byli všichni připraveni a vydali se na cestu. Takumi seděl na sedadle spolujezdce a Hadrian s Petúnií seděli vzadu, přičemž mezi nimi byl velký ruksak patřící Takumimu. Další dva menší batohy měli pod nohama. Samozřejmě zavazadla byla jen na oko pro celní správu na letišti i pro jejich průvodce.
Dálnice, po které se vydali k jejich cíly, sotva splňovala podmínky k tomu, aby byla nazvána cestou, natož aby byla považována za dálnici. Nicméně Hadrian se tomu příliš nedivil, již z budov a způsobu života, kterým tam lidé žili, vypovídal o celkové úrovni Nepálu jako takového. Hádal, že nebyl nikdo, kdo by do místního rozvoje hodlal investovat obrovské množství peněz. Otázkou navíc bylo, jestli i samotní obyvatelé by chtěli změnu ve svém životním stylu a přejít z polo-prostého života do společnosti, která se bleskově hnala k novějším a modernějším technologiím.
Bylo to již něco přes půl hodiny od začátku jejich cesty, když se Hadrianovi před očima objevila tabulka s textem.
Detekována Krvežíznivost a Smrtící Úmysl!
Info: Odhalil jsi negativní úmysly směřované tvým směrem. Tví nepřátele jsou blízko!
Jeho jediná reakce na tuhle tabulku byla, že ji nechal s povzdechem zmizet. Stejná tabulka se mu před očima nicméně objevila vždy jednou za pět minut, což ho začalo vytáčet. Hodlal zjistit, jak daleko ti idioti jsou, proto se natáhl k ruksaku mezi ním a tetou Petúnií, přičemž napůl oka vyhlédl zadním oknem na černý Jeep s tónovanými skly a Britskou značkou.
„Vražedné Úmysly našich pronásledovatelů mě již dost iritují. Jsou sice mimo můj dosah, ale několik ledových pilířů v cestě by je mohlo trochu zdržet," prohlásil Hadrian v Japonštině k Mistru Takumimu.
„Již je sleduji od chvíle, co jsem vycítil jejich Krvežíznivost. Nicméně není třeba se znepokojovat, jakmile dorazíme do Dhunche, využijeme vedlejších cestiček a stezek, takže se jim ztratíme," ujišťoval jej Mistr Takumi.
„Nechci znít negativně, ale pokud mají stopaře s darem magie, budou vědět přesně, kam míříme a kudy," namítal Hadrian, ale i tak nic nepodnikl.
Kdysi by byl vystrašený a byl by zděšen jen na pomyšlení, že by někoho mohl vážně zranit nebo dokonce i zabít. Ale po tom, co prožil v jiných realitách, se jeho mentalita změnila. Také navštěvoval hodně dungeonů, kde sice nezabíjel lidi, i tak mu ale smrt nebyla cizí, ať už to byla humanoidní nebo zvířecí monstra. Bylo to během času s Bratrstvem, kdy přijal jednoduché zásady pro své přežití a přežití svých nejbližších. Pokud se někdo rozhodl, že jej chce zabít, musel být připraven zemřít Hadrianovou rukou. Hadrian nehodlal položit svůj život při jeho ochraně nebo ochraně svých přátel, byl nicméně při jejich obraně plně připraven vzít životy svých nepřátel.
Také tu byl fakt, že pro zbytek světa byl normálním dítětem, tedy pokud by pominul dar magie a The Gamera. Pokud byl tudíž někdo připraven zabít dítě, nezasloužil si v jeho očích žádné odpuštění a jeho jediným osudem byla smrt.
„Děje se něco?" optala se teta Petúnie, která byla znepokojená vždy, když se kolem ní lidé rozhodli bavit jazykem, kterému nerozuměla.
„Všechno je v pořádku, pouze jsem se optal na jistou terminologii ohledně bojových umění, pro kterou nemáme výstižný překlad," ujišťoval Hadrian svojí tetu, kterou nechtěl příliš rozrušovat. Stačilo už jen to, jak byla vyděšená z pohledů do hlubokých srázů a nezabezpečených krajnic silnici, takže jí nechtěl přidělávat na starostech.
oooOOOooo
Když konečně dorazili do Dhunche, Mistr Takumi předal Arjunovi další pokyny a ačkoliv Hadrian nerozuměl úplně všemu, poznal pár slov a pochopil celkové mínění toho, co po jejich průvodci Mistr Takumi chtěl.
Arjun jim zastavil u jednoho cihlového domu, na něm vysela velká cedule s nabídkou stravy i ubytování. Hotel nevypadal nijak přívětivě, ale to nevypadala žádná stavba v okolí a bílošedé prostředí skal a sněhu na atmosféře nijak nepřidalo.
Než Arjun stihnul odjet, projel kolem nich černý Jeep. Ten zastavil o několik domů dál, kde se nacházelo o polovinu menší stavení s cedulí nabízející občerstvení a další služby, které byly nicméně Nepálštině, takže je nedokázal přečíst.
„Pojďme, na chvíli se zahřejeme, pojíme a poté vyrazíme. Ke Svatini nás čeká těžší cesta," vyzval je Mistr Takumi a všichni tři vstoupili do cihlového hotelu.
Vnitřní prostory byly o něco pohlednější než zevnějšek budovy, ale jen o málo. Veškeré vybavení v restauraci vidělo daleko lepší časy a kdyby byla přítomná magie, Hadrian by si pomyslel, že vešel do o trochu moderněji zařízeného Děravého Kotle.
„Vítat u nás, co já pro vás mohu udělat?" optal se jich mladší muž lámavě po tom, co do něj loktem šťouchla postarší žena, která byla podle vzájemné podoby nejspíše jeho matkou.
„Pouze jeden stůl a tři teplé čaje, děkuji," odpověděl mu Mistr Takumi a zavedl je k malému stolku v rohu místnosti, odkud byl dobrý výhled na recepci i zbytek stolů.
Během toho, co se jim připravoval čaj, Hadrian z inventáře nenápadně vytáhl tři dřevěné misky a do nich vložil několik řízečků s pečivem. Samozřejmě měl i daleko bohatší jídla, ale těžko by vysvětloval, odkud vytáhl plnohodnotný oběd v ideální teplotě.
oooOOOooo
Skupinka pěti vyzbrojených mužů se rychle přesunula z Jeepu do baru, přičemž mezi sebou vedli malého chlapce v černém obleku s páskou přes oči.
„Kapitáne, náš cíl je jen kousek od nás. Máme nastražit past před tím hotelem?" optal se jeden z mužů hned, jak vešli do baru a on se postavil k oknu, ze kterého měl výhled na vchod do hotelu, ve kterém se nacházely jejich cíle.
„Postarejte se o toho barbara za barem a zajistěte celou budovu. Poté si překontrolujete vybavení, já tady z našeho malého přítele získám jejich další cestu!" rozkázal Kapitán malé úderné jednotky a jako jediný z nich měl na ruce prsten s červeným křížem jejich Řádu. Všichni ostatní tento kříž měli opascích, což nebylo nijak zvláštní, ale zasvěcení věděli přesně, co to znamená.
Kapitán vzal malého kluka stranou, kde jej posadil na volnou židli a sundal mu pásek z očí. Normální člověk by sebou jistě cukl, kdyby spatřil abnormální oči onoho dítěte. Původní modrá barva jeho očí byla pryč a naprosto celé oko bylo uhlově černé. Následně na stůl před chlapce rozložil velice detailní mapu.
„Subjekte MH-47, chci znát přesnou cestu a cíl Harryho Jamese Pottera, Petúnie Evansové a Kurokyuu Takumiho!" prohlásil Kapitán a chlapec natáhl ruku nad mapu.
Jeho oči se rozzářily temně fialovou barvou a stejnou barvou se rozzářila i špička jeho ukazováčku. Ve stejnou chvíli se na mapě začala vykreslovat cesta, kterou se trojice cílů hodlala vydat. Problém byl, když cesta končila uprostřed ničeho a chlapec nebyl schopen určit, kam dál má trochu namířeno. Tohle nijak Kapitána nepotěšilo, proto vytáhl speciální zařízení, které přiložil chlapci ke krku a pustil mu do těla značné množství elektrického proudu.
Chlapec sebou chvíli cukal a rozkřičel by se na celé kolo, kdyby toho byl schopen. Jeho otevřená ústa jasně ukázala na to, že mu chybí celý jazyk.
„Znovu, subjekte MH-47!" poručil Kapitán.
Chlapec opět natáhl ruku nad mapu a fialová záře byla daleko jasnější než dříve, ale původní trasa se nijak nezměnila. Kapitán hodlal chlapci udělit další elektrickou lekci, když se chlapec začal chvět a z očí mu stékaly černé slzy.
„Vy idiote, chcete mu usmažit mozek?!" vyjel na Kapitána jeden z mužů, který byl k jednotce přidělen, aby dohlédl na subjekt MH-47.
„Já jsem tady Kapitán a je na mě, jak s touhle zrůdou naložím! A pokud dostanu to, co chci, klidně ať si při tom třeba chcípne!" odsekl Kapitán.
„Do téhle zrůdy bylo investováno několik let a dvanáct milionů liber, takže pokud jakkoliv tento subjekt poškodíte nebo zavraždíte, plně Řádu zaplatíte tuhle částku a v laboratořích velice rádi otestujeme, jestli lze tento projekt realizovat i na normálních lidech, jako je vaše tříletá dcera. A než se mě budete chtít jakkoliv zbavit, Kapitáne, všechno co vidím a slyším, je živě nahráváno a přenášeno na Velitelství!" varoval jej muž a Kapitán naštvaně shrábl mapu ze stolu.
„Ty i ta zrůda mi zmizte z očí!" vyprskl a rychle přešel ke svým mužům, kteří měli ruce na svých zbraních a byli připraveni v okamžiku zasáhnout.
„Máme aspoň částečnou trasu, což je víc, než jsme vůbec měli. Připravíme menší přepadení v těchto místech. Orel okamžitě vyrazí a bude nás jistit z tohoto místa. Vlk a Sup počkají tady v záloze, já všechny tři konfrontuji, Vlk se Supem jim odříznou únikovou cestu. Orle, pokud vydám znamení nebo uvidíš, že někdo z nich udělá jakýkoliv podezřelý pohyb, neváhej je zlikvidovat!" rozkázal Kapitán a všichni přikývnuli, že chápou. Netrvalo to ani dvě minuty, co byli sbalení a vyrazili z baru ven na místa, která jim Kapitán určil.
„Doktore, až se vrátíme z téhle mise, osobně si promluvíme o té vaší výhružce vůči mojí dceři!" prohlásil Kapitán chladně.
„Mám své vlastní rozkazy a oba jdeme s vámi," prohlásil Doktor a Kapitán chtěl zaprotestovat, nicméně Doktor mu do rukou vrazil papír s jasnými rozkazy, které nebyl schopen jakkoliv odmítnout.
oooOOOooo
Hadrian, Petúnie i Mistr Takumi se z hotelu vydali na cestu téměř hodinu poté, co do něj vstoupili. Mistr Takumi je vyvedl zadním vchodem hotelu a okamžitě zahnuli do jedné z úzkých uliček. Tou se dostali k další uličce a poté ještě k další, než jim ukázal na schody vedoucí do podzemí.
„Kam to jdeme?" nechápala Petúnie, která si myslela, že se vydají po jedné z prošlapaných stezek.
„Na úbočí nedaleké hory bývala vesnička a tohle byl jediný tunel, kterým se tam dalo dostat během velkých zim, kdy stezky nebyly bezpečné pro přepravu potravin. Ačkoliv je to jen část cesty, kterou musíme ujít, je to daleko lepší, než kdybychom se brodili sněhem," vysvětloval Mistr Takumi a z držáku na stěně vzal jednu z olejových lamp, kterou zapálil, aby viděli na cestu.
Tunel nebyl příliš dlouhý, měřil sotva půl kilometru, ale i tak jim tahle zkratka ušetřila dost času a námahy. Konec tunelu byl z části zasypaný sněhem, ale to jim nijak nevadilo, hlavně když Hadrian sníh přeměnil v ledové zídky, kterými odsunul všechen ostatní sníh a vytvořil tak průchodnou cestu.
„Vidíš ty dřevěné kůly s červenými a žlutými praporky? Červené praporky značí začátek srázu a žluté zase začátek svahu na druhé straně stezky," ukazoval Mistr Takumi Hadrianovi, který přikývnul, že chápe a vykročil na stezku jako první, aby mohl efektivně rozhrnovat sníh a vytvářet ledové zábrany. V některým místech mu totiž sníh dosahoval až skoro po bradu, což nebylo zrovna něco, co by jeho teta bez problému zdolala.
Dostat se k troskám bývalé vesničky jim trvalo téměř hodinu a ačkoliv jim Hadrian vytvářel snadně schůdnou stezku, slunečné počasí se velice rychle změnilo a všichni tři se museli vypořádat s bodavě studeným větrem. Ačkoliv na sobě měli ochranné náramky a nepociťovali plnou sílu ledového větru, stále cílili jeho odpor, což jim značně stěžovalo cestu.
„Jakmile se dostaneme mezi stromy, budeme částečně kryti," uklidňoval je Takumi a ukázal na několik sněhem zabalených stromů.
Detekována Krvežíznivost a Smrtící Úmysl!
Info: Odhalil jsi negativní úmysly směřované tvým směrem. Tví nepřátele jsou velice blízko!
„Máme společnost," zastavil je Hadrian, když byl několik metrů od linie stromů. Zpoza dvou stromů vystoupily dvě dospělé a jedna dětská postava.
„Tvé detekční prostředky jsou působivé, ale nijak ti v téhle situaci nepomohou, zrůdo!" prohlásil Kapitán s úšklebkem na tváři.
Hned jak domluvil, se za jejich zády zvedly dvě zamaskované postavy a namířili jim své automatické zbraně do zad.
„Od Templářských čoklů bych nečekal ani nic jiného," konstatoval Hadrian a střelných zbraní se nijak nebál.
James Dorian Grey
- Subjekt MH-47 -
Věk: 9
Level: 15
HP: 1 500
MP: ?
Info: James Dorian Grey je dvojčetem Jean Greyové, o kterém si všichni mysleli, že zemřelo krátce po porodu. Jeho strýc zfalšoval jeho úmrtí a unesl jej pro Řád Templářů, kde na něm odmalička prováděli pokusy. Jamesova mysl je plně zničená a žije jen díky zkorumpované magii, pomocí které dokáže stopovat a předpovídat pohyb kohokoliv na světě.
Jakmile Hadrian dočetl informace, které díky své dovednosti získal, zaplavila ho plna ledového vzteku.
„Hmm, je zajímavé, že nás dokázal okamžitě identifikovat. Náš Řád byl oficiálně zrušen již v roce 1312," prohlásil Doktor, který stál za uneseným chlapcem.
„Nechtěl jsem tomu věřit, ale je to skutečně pravda. Templáři unášejí mudlorozené děti a dělají na nich pokusy. Pokud se nepletu, tenhle chlapec se jmenoval James Dorian Grey, bratr a dvojče Jean Greyové. Ta zahynula při autonehodě se svými rodiči i mladšími sestrami. Jaká náhoda, že u obou případů stál jeden a tentýž člověk. Vy Templáři jste skutečná monstra a zrůdy," prohlásil Hadrian a všem přejel mráz po zádech z tónu, který použil.
„Jsem si jistý, že při výslechu z tebe dostanou odkud tohle všechno víš. Nyní se vzdejte a nic se vám nestane!" vyzval je Kapitán zcela nenuceně.
„Nerad vám kazím iluze, mladý muži, ale obávám se, že netušíte s kým si tu zahráváte. Radil bych vám, abyste nás nechali pokračovat v cestě a dělali, že jsme se nikdy nepotkali," varoval je Mistr Takumi.
„Heh, chceš si hrát na hrdinu, co? Co tvá idiotská bojová umění zmůžou vůči střelným zbraním?" uchechtl se Kapitán a pohnul rukou v jasném znamení.
Z druhého svahu údolí se ozvala tlumená rána a jen o zlomek vteřiny později se kolem Mistra Takumiho rozzářila ochranná bariéra, o kterou se vystřelená kulka z odstřelovací pušky zastavila a následně i rozpadla v prach.
Hned, jak se kolem Mistra Takumiho objevila ochranná bariéra, Hadrian kolem sebe a všech nepřátel vytvořil Iluzi, takže je všechny izoloval od Mistra Takumiho a tety Petúnie.
Zároveň zmizel ve víru sněhových vloček, jen aby se o okamžik později objevil vedle snipera. Ten se pokusil zareagovat tak, že sáhl po menší zbrani, se kterou by mohl bojovat na blízko, ale daleko se nedostal. Hadrianova katana mu projela skrze levé oko a vyjela na druhé straně lebky, jediným pohybem do strany mu následně rozsekl většinu lebky. Pohled na vytékající krev i mozkové tekutiny nebyl příliš příjemný.
Během toho, co se postaral o odstřelovače, se zbytek nepřátel seskupil do uzavřené formace a snažili se sledovat dění v celém kruhu kolem nich.
„Můžete mít jakoukoliv obranu, ale ta je vám zbytečná, když se můžu objevit zcela kdekoliv," prohlásil Hadrian, když se objevil v jejich středu a než opět zmizel ve víru sněhových vloček, setnul hlavu dvěma pěšákům, čímž snížil počet svých nepřátel na dva.
Mladého Jamese mezi své nepřátele nepokládal, on byl pouze obětí Templářů a obával se toho, co bude muset udělat, ačkoliv se na to snažil nemyslet.
„Doktore, využijte tu malou zrůdu nebo tu zemřeme všichni!" vykřikl Kapitán.
Doktor se podíval jeho směrem, jestli to myslí zcela vážně, ale překvapením se mu rozšířily oči. Překvapen byl i samotný Kapitán, který nechápavě hleděl na třetinu katany, která mu trčela z hrudi.
„Nechť se celou věčnost smažíš v pekelných plamenech, zrůdo!" prohlásil Hadrian chladně a katanu z něj vytáhl.
Kapitánova výzbroj byla okamžitě zbarvena tmavě rudou barvou krve, která z něj sršela, ostatně Hadrian mu probodl srdce a vytažením katany tuhle ránu jen rozšířil. Samotný Kapitán neměl jedinou šanci na přežití.
„Příkaz přijat," řekl Doktor, který se rychle vzpamatoval a z rukávu vytáhl injekci, jejíž obsah okamžitě vyprázdnil do Jamesova těla.
Kolem Jamese se během okamžiku objevila fialová aura, ze které Hadrian pocítil neskutečný teror, bolest a utrpení. Fialová aura získávala každým okamžikem čím dál hmotnější podobu a postupně také tmavla.
„Temný Lord Grindelwald chtěl využít potlačenou a pozměněnou magii Obskuriálů ve válce s naším světem, ale chyběla mu genialita našich vědců a pokročilé technologie, nad kterými ohrnoval nos. Nám se tento proces podařilo ovládnout a z velké části kontrolovat. Plně probuzený Obskuriál se vyrovná i padesáti dospělých kouzelníků, vy tři nemáte nejmenší šanci!" usmál se na ně Doktor vítězoslavně.
„Arcane Fulgor!" použil Hadrian jedno z nejsilnějších kouzel, které znal. Temný blesk zasáhl devítiletého chlapce do hrudi. Temně fialová magie blesku chvíli vzdorovala, ale nakonec se mu nemohla rovnat a blesk prošel chlapci hrudí než mu vylétl ze zad a zasáhl i Doktora do vnitřní strany pravého stehna a nezasáhl pouze stehno.
Chlapec i Doktor se zřítili k zemi v bolestech a zatímco Jamesova magie se stáhla dovnitř jeho těla a zachránila jej před smrtí, Doktor takovou výhodu neměl.
„Vy Templáři jste skutečné zrůdy. Hned, jak osvobodím své Bratry a Sestry, Bratrstvo vyhladí ten váš Řád. Budeme systematicky postupovat z jedné země do druhé a nikdo z vás nám neunikne," oznamoval mu Hadrian a z ledu vytvořil čtyři meče, dva z nich zabodl Doktorovi do stehen, takže jej přišpendlil k zemi. Další dva meče mu prošly skrze paže, takže se nezmohl na nic jiného, než hlasitý nářek plný bolesti.
„James Dorian Grey, to je tvé jméno, tvá identita," řekl Hadrian směrem k chlapci, který jej nebyl schopen vnímat, jak jeho magie bojovala se zraněním i látkou, kterou do něj Doktor vpravil.
Hadrianovi se zamlžily oči a po tvářích mu začaly stékat dva potýčky slz, když se nad Jamesem sklonil. Jamesova magie se jej pokusila zastavit, ale Hadrian byl rychlejší, stačilo mu položit dlaň na Jamesovu hruď a vyslat k jeho srdci Ledový Dotyk, což jej okamžitě zastavilo. S jeho smrtí se vytratila i chaotická magie.
„Odpočívej v míru a věř, že na tebe již čeká tvá rodina, která tě bude milovat," řekl Hadrian tiše a políbil jej na čelo.
Protože bylo po bitvě, zrušil Iluzi. Mistr Takumi s tetou Petúnií byli jen kousek od něj. Než stačil cokoliv říci, Petúnie vyděšeně vykřikla, protože spatřila Doktora, jak leží na zemi probodnutý čtyřmi meči z ledu.
„Selhali jsme ... ale přijdou další ... nikdo z vás nepřežije!" zachraptěl z posledních sil a silně cvakl zuby, okamžik na to sebou několikrát cukl, než mu z úst vytekla krvavá pěna a jeho srdce přestalo pracovat.
„Ne, my budeme připraveni. Řád Templářských rytířů nám vyhlásil válku a já se postarám, aby to bylo to poslední, co kdy udělali," přísahal Hadrian.
„Hadriane, kde jsou ostatní?" zajímal se okamžitě Mistr Takumi.
„Eliminováni a již nikdy nikomu neublíží. Jejich těla jsou ztracena v prostoru mezi dimenzemi," odpověděl Hadrian, který stále klečel vedle mrtvého těla mladého Jamese.
„O těchto událostech si promluvíme později, nyní se musíme zbavit obou těl a rychle projít Svatyní," rozhodl Mistr Takumi.
„Sakra, mezinárodní přenášedla jsou tím nejhorším způsobem přepravy, který kouzelníci kdy vymysleli," ozval se Hadrianovi známý hlas.
„A-Alucarde?" nechápal Hadrian, proč se tam jeho upíří přítel objevil.
„Hadriane! Vidím, že jsi zcela v pořádku a tví společníci také. Rád bych dorazil dříve, ale cesta přenášedlem je na takovou vzdálenost zdlouhavá," omlouval se Alucard.
„Hádám, že Integra nechtěla nic ponechat náhodě a tak tě vyslala na pomoc?" optal se Hadrian s mírným úsměvem na tváři.
„Věř tomu nebo ne, jako první se nabídla slečna Rosierová, ale Integra nehodlala ohrozit někoho bez dostatečných zkušeností, takže ta úloha padla na mě," mrkl na něj Alucard.
„Sice je vaše pomoc vítaná, pane Alucarde, ale musíme se vydat na cestu do Svatyně. Obávám se ale, že s námi nebudete moci jít," ozval se Mistr Takumi.
„To jsem neměl ani v plánu, příteli. Hadriane, potřebuješ něco nebo se můžu vrátit a vyřídit všem, že jsi v pořádku?" optal se Alucard.
„Můžeš se zbavit těla toho Templáře? Také prosím zpopelni tělo tohoto chlapce a pohřbi jej vedle jeho rodičů a sester. Než jej Templáři unesli a udělali z něj svojí zbraň, jmenoval se James Dorian Grey. Až se vrátím do Anglie, svolám ostatní a vysvětlím jim, co Templáři dělají s magickými dětmi. Templáři nám vyhlásili válku a já se hodlám postarat, aby to bylo to poslední, co kdy udělali," požádal Hadrian Alucarda, který přikývnul.
„Běžte, já se o to postarám a zametu i všechny stopy. Oslovím i několik svých kontaktů, pokud jdeme do války, budeme potřebovat armádu a vím přesně, kde ji najít," ušklíbl se Alucard a mávnutím ruky jim ukázal, aby pokračovali v cestě.
Mistr Takumi pomáhal Petúnii, která po tom všem byla velice slabá v kolenou a sotva dokázala jít. Takumi je provedl lesem, kde Hadrianovi opět ukazoval jakým směrem má odklízet sníh a další překážky. Nakonec se dostali ke skladní stěně, do které byl vytesán obloukovitý vstup. Celý otvor byl ohraničen různorodým zdobením, menším počtem sošek i dvěma svícemi. Na zadní stěně, která se nacházela dva metry hluboko, se nacházely bílé znaky, které Hadrian nikdy v životě neviděl.
Takumi si rozepnul bundu, aby mohl kolem svého krku nahmatat řetízek. Na něm vysel podivný erb. Takumi tento erb uchopil do levé dlaně a soustředil do něj svojí chakru. Když bylo v erbu dostatek chakry, přiložil jej ke kamenné stěně, kde se objevil plytký otvor ve tvaru erbu.
„Nyní trochu ustupte," vyzval je a Petúnie překvapeně vydechla, když se kamenná stěna začala pomalu měnit v modrý vír.
Nějakou chvíli to ještě trvalo, než vír pohltil celý průchod. Hadrian si myslel, že je to konec, ale byl překvapen, když se vír pomalu začal zpomalovat. Nakonec se tento vír změnil na klidnou světle modrou hladinu, kterou bylo vidět na druhý konec. Všichni tři tak mohli spatřit velké dlážděné prostranství obklopené budovami, které stylem připomínaly čínské pagody a paláce.
„Jakmile projdeme portálem, neocitneme se tam, co můžete vidět. Čeká nás ještě cesta mezi světy a je důležité, aby nikdo nesešel z modře zářícího mostu. Pokud z mostu spadnete, budete vystaveni absolutní prázdnotě a vaše šance na přežití bude téměř nulová. Most je naštěstí dostatečně široký, takže se nemusíte zase tak bát," upozorňoval je Mistr Takumi a nečekal, jestli mu odpoví nebo ne, prostě prošel vlnící se hladinou.
„Když už jsme došli tak daleko, bylo by nevhodné, kdybychom se otočili a vrátili zpátky domů, ne?" vyzval Hadrian svojí tetu, kterou chytil za ruku, takže portálem prošli oba dva společně.
Takumi jim nelhal, když jim říkal o prázdnotě mezi světy. Ať už se podívali kamkoliv, mohli vidět jen naprostou tmu, ačkoliv to ve skutečnosti nebyla tak docela pravda. Mohli vidět světle modře zářící most, který se zdál být jakoby ze sklad. Za nimi zářil portál, kterým prošli a aby toho nebylo málo, mohli vidět světle šedivou vlnící se bariéru, která oddělovala jejich svět od prázdnoty.
„Kdyby měl někdo onu schopnost a viděl bariéru z dostatečné dálky, mohli by spatřit jak obklopuje náš svět i veškeré okolní dimenze, které jsou s naším světem spojeny. Když se podíváte před nás, spatříte v dálce podobnou bariéru světa, do kterého míříme," oznámil jim Takumi a oba se podívali směrem k cíli jejich cesty.
Hadriana zajímalo, jestli by toho byl schopen vidět více, proto aktivoval Magické Vidění. Hned se mu tak naskytl pohled na magii, která proudila mostem pod jejich nohama. Ona magie byla do mostu vysílána před aktivovaný portál přímo z šedivé bariéry. Prvně to neviděl, ale nyní si všimnul, že šedivý závoj byl pokryt neskutečným množstvím zlatých znaků, ty samozřejmě opět nepoznával.
Když ale pohlédl před sebe, aby se podíval na bariéru kolem světa, kam je Mistr Takumi vedl, byl překvapen, když nespatřil jen jedinou bariéru, ale spatřil jich hned devět. Některé bariéry byly obrovské, až desetkrát větší, než nejmenší bariéra z těch devíti. Sedm světů bylo uspořádáno do obrovského kruhu, zatímco dva světy byly umístěny na pólech velké koule, kterou by tyhle světy po propojení mohly tvořit.
Sice to byl on, kdo protáhl tetu Petúnií portálem, byla to zase ona, kdo jej nepustila a vedla za Takumim po mostě. Byl zabrán do studia toho, jak byly tyhle cizí světy uspořádány a hlavně propojeny. Čím déle se díval, tím více toho dokázal odhalit a částečně i pochopit.
„Mistře Takumi, vidím před námi celkem devět světů a spojení mezi nimi, ale velké množství těchto spojení se zdá být zničených? Také to vypadá, jako kdyby ze všech devíti světů vedlo spojení k dalšímu – desátému světu, ale vidím jen pár nepatrných známek toho, že by nějaký takový svět vůbec někdy existoval?" optal se Hadrian, protože nechápal jak si má vyložit to, co viděl.
„Vidím, že máš dar vidět i to, co normálně vidět nelze. Můj kmotr Qin Feng mi kdysi vyprávěl, že existovalo deset světů, které byly mezi sebou propojené a desátý svět sloužil jako křižovatka mezi světy. Zároveň ale sloužil i jako bojiště k řešení sporů mezi obyvateli jednotlivých světů. Desátý svět byl podle legend zničen, když se proti sobě postavilo Třináct Nesmrtelných Monarchů s armádami čítající miliony bojovníků z nejrůznějších ras. Během finálního boje bylo použito příliš mocných technik a výsledný střet těchto energií roztrhal bariéru mezi Desátým světem a Prázdnotou. Výsledkem tohoto bylo kompletní zničení Desátého světa a pokud by neexistovaly jasné důkazy o jeho existenci, bylo by to jako kdyby ani nikdy neexistoval," převyprávěl jim příběh o zkáze Desátého světa.
„Z devíti zbývajících světů jsou čtyři úplně izolované od těch ostatních, přičemž ten, do kterého míříme patří mezi tyhle čtyři světy. Jediný rozdíl je, že je spojený s naším světem," konstatoval Hadrian a Mistr Takumi na to již nic neřekl, pouze v tichosti pokračovali dál v cestě.
Nikdo z nich netušil, jak dlouho po mostě mezi světy šli, jestli to bylo jen pár minut nebo několik hodin, v Prázdnotě neměl čas žádný viditelný vliv. Nakonec se ale konečně dostali až do blízkosti bariéry cílového světa, přičemž v dálce mohli spatřit hladinu dalšího portálu. Tentokrát náměstí za portálem nebylo tak prázdné a Hadrian viděl tucet ozbrojených mužů a žen. V jejich čele stál muž, jehož auru dokázal vycítit i na takovouto vzdálenost.
„Hadriane! Ať se děje cokoliv, nesmíš tasit jakoukoliv zbraň. Nepochybuji o tvých schopnostech, ale obyvatelé tohoto světa se dožívají několika století i tisíciletí bez toho, aby vypadali na více jak třicet let. I šestileté děti mají moc tě rozdrtit jediným úderem pěsti, tak se prosím vyvaruj jakýchkoliv konfliktů," upozorňoval jej Mistr Takumi.
„Děláte, jako kdybych konflikty vyhledával a nedokázal bez nich žít," odvětil Hadrian podrážděně a teta Petúnie mu vlepila lehký pohlavek.
„Neodmlouvej Mistru Takumimu, když má na mysli jen tvé dobro. Také si nemysli, že si nepromluvíme o tvých činech během toho přepadení," varovala jej teta Petúnie a Hadrian jen zvedl ruce v gestu, že se vzdává.
Všichni tři prošli portálem, ale nedostali se příliš daleko, hned je totiž obklíčily hned dva tucty mužů a žen. Hadrian mohl vidět maximálně jejich jména, ale level, životy další mu bylo skryto.
„Černý Drak Takumi přišel navštívit svého kmotra. Již jsem myslel, že jsi zapomněl na mojí existenci," ozval se hlas se zvláštním přízvukem.
„Kmotře Qin Fengu, rád tě opět vidím. Dovol mi, aby ti představil svůj doprovod. Petúnie Evansová a její synovec Hadrian Potter. Petúnie, Hadriane, můj kmotr Qin Feng, Nesmrtelný Císař Alchymie," představil je Takumi a Qin Feng zavelel něco ve svém rodném jazyce.
Nikdo z nich nepotřeboval překladatele, aby pochopili, co řekl, protože všichni ozbrojenci kolem nich se s nevídanou rychlostí vytratili.
„Pojďte, odpočinete si v Altánu Rovnováhy, mezitím vám služebnictvo připraví soukromé komnaty. Až si vychutnáme čaj, můžeme se pobavit o tom, proč jste přišli," vyzval je Qin Feng a zatímco se Takumi tiše bavil se svým kmotrem, Hadrian s Petúnií se rozhlíželi kolem sebe s úžasem ve tváři.
„Jestli někdo pochyboval o tom, že již nejsme na Zemi, stačí se podívat na oblohu," řekl Hadrian tiše a hleděl na jedno žluté a druhé červené slunce.
„Svět Nekonečných Písků má tři červené hvězdy. Náš svět je ale jediný z Devíti, který se může pyšnit sedmi měsíci. Legenda praví, že náš svět neměl jediný měsíc a obyvatelé ostatních světů si kvůli tomu dobírali Nesmrtelného Monarchu, který pocházel z našeho světa. Tento Monarcha se tedy rozhodl, že si náš svět zaslouží mít více měsíců, než kterýkoliv jiný svět z Devíti a tak z povrchu našeho světa na nebesa vynesl sedm kamenných sfér, ze kterých se staly měsíce. Náš svět má shodou okolností pouze sedm vodních ploch - sedm jezer, podle kterých náš svět nese i své jméno," vyprávěl jim Qin Feng.
„Vítejte ve Světě Sedmi Jezer," přidal se Mistr Takumi a netrvalo jim to dlouho, než dorazili do nádherné zahrady, která snad neměla konce.
„Dorazili jste zrovna v to nejlepší období. Všechny květiny a okrasné keře jsou v plném rozkvětu," řekl Qin Feng.
„Vaše zahrady jsou skutečně nádherné, nikdy jsem neviděla takovou krásu. Ani zahrady královské rodiny se nevyrovnají té vaší," prohlašovala hned Petúnie, která lásku ke květinám zdědila po svém otci.
„Vaši chválu předám těm, kteří se o zahrady starají. Nyní se ale zujme, dorazili jsme do Altánu Rovnováhy," vyzval je Qin Feng a nejen že se všichni zuli, tři návštěvníci ze Země se také částečně vysvlékli, ostatně ve Světě Sedmi Jezer bylo jaro a oni přišli z kruté zimy.
Qin Feng jim ukázal na místa, kam se mají posadit a nikdo z nich neřekl jediné slovo, pozorovali jej, jak provádí ceremoniální přípravu a následné rozlévání čaje. První, kdo se napil, byl Mistr Takumi, ostatní následovali jeho příkladu i přes fakt, že si nebyli vědomi toho, jestli dělají dobře nebo ne. Naštěstí se nezdálo, že by Qin Fengovi něco na jejich počínání vadilo.
oooOOOooo
Hadrian si čaj řádně vychutnal, protože nejen cítil, jak pozitivní energie prostupuje jeho tělem i duší, ukázala se mu i cedulka s oznámením o jeho léčebných účincích. Jako kultivátor měl nyní na nějaký čas možnost přijmout větší množství Duševní Energie, ne že by mu to k něčemu bylo, když by tím akorát pomohl parazitovi ve své jizvě na čele.
Po tom, co objevil účinky čaje, se podíval na Qin Fenga, který jej pečlivě pozoroval, aniž by si toho Hadrian všimnul. Qin Feng nepotřeboval oči k tomu, aby mohl něco vidět a prohlédnout přes všechny vrstvy až k pravé podstatě věci.
„Máš zajímavé společníky, Takumi. Řekni, proč jste přišli? Již dávno jsi přísahal, že do našeho světa nevstoupíš, pokud to nebude smrtelně důležité," optal se Qin Feng svého kmotřence.
„Přišel jsem hledat pomoc pro Petúnii. Narodila se s darem magie, ale někdo její moc zapečetil. Nyní dokonce očekává magické dítě a ačkoliv byla pečeť oslabená jen částečně, obávám se, že při jakékoliv větší trhlině v ní se veškerá magie bude chtít dostat ven a oba zemřou při magické explozi," vysvětloval Mistr Takumi a Petúnie si instinktivně položila levou dlaň na břicho.
„To ve vašem světě není nikdo, kdo by byl schopen tuhle pečeť bezpečně prolomit?" nechápal Qin Feng.
„Původně jsme měli navštívit Mistra Fuuinjutsu, ale pár dní před našim odletem do Nepálu byl zabit," odpověděl Takumi.
„Hned, jak jste prošli portálem, jsem kolem vás vycítil čerstvou auru smrti. Nepletu se, když budu tvrdit, že vás někdo na cestě k portálu přepadl?" optal se Qin Feng a tentokrát to byl Hadrian, který se dal do vysvětlování toho, co jsou Templáři zač a jakým způsobem je našli. Přidal také to, že hned, jak se vrátí do své rodné země, hodlá zahájit tažení proti celému Řádu za zločiny nejen proti magickým dětem, ale hlavně proti lidskosti. Mistr Takumi se netvářil příliš spokojeně a bylo vidět, že s jeho válkou nesouhlasí.
„Nechám připravit rituální místnost, kde zítra ráno bezpečně odemkneme pečeť. Dnešní odpoledne a večer se o Petúnii postarají služky, které ji k tomuto obřadu připraví, aby nedošlo k nějakým komplikacím. Takumi, ty zde máš stále své komnaty a komnaty tvých společníků jsou hned vedle těch tvých. Doprovoď tam prosím Petúnii, je nutné, aby odpočívala," rozhodl Qin Feng a Takumi se mu poklonil s tím, že kývnul na Petúnii i Hadriana, aby jej následovali.
„Mladý Hadrian zde zůstane, rád bych si s ním ještě popovídal," zastavil Qin Feng svého kmotřence a věnoval mu pohled, který jasně ukázal na to, že to nebyla žádost.
„Dobrá," povzdechl si Takumi a obrátil se na Hadriana. „Pamatuj na mé varování!" upozornil jej ještě, než se i s Petúnií vydali zahradní cestičkou ke komplexu vzdálenějších budov.
„Ačkoliv je Takumi můj kmotřenec, nejsem schopen mu poskytnout mnoho. Ne z důvodu, že bych nechtěl, ale spíše kvůli tomu, že on sám odmítl cestu, kterou chtějí kráčet všichni obyvatelé Devíti Světů. Je pozoruhodné, jak svět chudý na volnou Duševní Energii dokázal vyprodukovat začínajícího kultivátora. Pokud se navíc nepletu, za pár měsíců budeš čelit Nebeskému Hněvu, že?" prohlásil Qin Feng po tom, co oba dva dopili další šálek čaje, který pro ně připravil.
„Možnost kultivace mé Duše je rozšířením schopnosti, kterou mi darovala Gaia," odpověděl Hadrian.
„Ach, ano, váš svět má své vlastní ztělesnění, což je také hlavním důvodem, proč je tam tak málo volné Duševní Energie, kterou Gaia potřebuje ke své vlastní existenci. Nicméně jsem téma na kultivaci nezahájil jen tak bezdůvodně. Již před nějakou dobou jsi stabilizoval svojí Duši, proč nepokračuješ dál v její kultivaci, když víš, co tě za pár měsíců čeká? Nemyslíš si snad, že čím slabší bude tvá Duše, tím menší na tebe bude mít Nebeský Hněv vliv!" zajímal se Qin Feng a Hadrian se mírně zašklebil.
„Rád bych pokračoval v kultivaci a mám zatím i dostatek prostředků k tomu, abych se dostal na další úroveň. Problém je, že veškerý pokrok, který udělám, je zbytečný a jen jím posílím svého nepřítele. Pokud jsou vaše smysly tak dobré, jak si myslím, nemohl jste neminout přítomnost parazita v mé jizvě na čele. Abych se zbavil parazitující částečky Duše, musel bych mít přístup ke Kovárně Duší, kde bych jí mohl bezpečně extrahovat a přeměnit na Krystal Duší. Ten bych díky svým schopnostem dokázal bez problému pohltit a získat tak možné vědomosti nebo speciální schopnosti, které má vrah mých rodičů," odpověděl Hadrian popravdě a věděl, že měl jen něco málo přes třetinu financí k tomu, aby získal Kovárnu Duší.
„Přítomnosti toho parazita jsem si všimnul hned, jak jste vystoupili z portálu. Ber tohle jako malou službu," prohlásil Qin Feng a než se stihnul Hadrian optat, co tím myslel, pozvedl k němu pravý ukazováček a on jen s překvapením sledoval, jak se mu do čela vpil zlatý paprsek o tloušťce vlasu.
Chtěl zvednout ruku ke svému čelu, ale než s ní vůbec pohnul, zaplavila jej taková bolest, jakou ještě nikdy nezažil. Z hrdla se mu vydral bolestný výkřik, ale ten se ztratil v daleko silnějším a bolestnějším křiku. Ten vyšel z černého oblaku s Voldemortovou tváří, když vylétl z jeho jizvy ve tvaru blesku. Daleko se tento oblak nedostal, zlatá nitka energie jej totiž prošpikovala skrz na skrz a Hadrian sledoval, jak byla částečka Voldemortovy duše touhle energií doslova rozporcována – rozsekána na extrémně malé částečky, než se rozplynula.
„Máš štěstí, že vás Takumi přivedl ke mě. Dej tomu pár dní a jizva na tvém čele bude téměř neviditelná," oznámil mu Qin Feng a Hadrian se musel několikrát nadechnout, aby se vzpamatoval z toho, co se právě stalo.
Oznámení!
Info: Parazitující částečka duše ve tvé jizvě byla odstraněna! Nyní můžeš bezpečně kultivovat svojí Duši, nicméně jsi ztratil spojení s Lordem Voldemortem a jeho myslí!
„Mnohokrát děkuji za vaší pomoc a pomoc, kterou jste přislíbil mé tetě," poklonil se mu Hadrian hluboce a pochyboval, že se ještě někdy v životě někomu takhle hluboce pokloní.
„Byla to pro mě maličkost a nerad vidím, když je ztracen něčí potenciál dříve, než jej může plně rozvinout," odvětil Qin Feng a mávnutím ruky si přivolal jednu služebnou, které předal několik instrukcí v jazyce, kterému zatím Hadrian zatím nerozuměl.
„Následuj Yueru, ta tě odvede do tvých komnat. Tvé komnaty mají i terasu, ze které vedou schody na tréninkový plac. Pokud si tak budeš přát, jeden ze strážců ti bude klidně k dispozici, takže si můžeš procvičit své bojové umění nebo boj s katanou proti někomu, kdo si prošel řadou krvavých bitev," vysvětlil Qin Feng a Hadrian děkovně přikývnul.
„Ještě jednou děkuji a přeji vám příjemný zbytek dne," řekl Hadrian a následoval na pohled mladou ženu.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Rituál, kterého se Hadrian nemohl účastnit, se konal hned na druhý den ráno a on mohl jen čekat na výsledek. Rozhodl se, že během čekání se zkusí aspoň na chvíli meditovat a během toho poslouchat hovor kolem sebe. Čím déle poslouchal, tím rychleji se učil stále nová slovíčka a začínal obyvatelům Světa Sedmi Jezer rozumět.
Když uplynula i třetí hodina, Hadrian otevřel oči, protože pocítil magickou vlnu, která z rituální místnosti unikla přes stěny a pokračovala dál do světa.
„Rituál odpečetění proběhl bez komplikací. Za pár minut dvě služebné odvedou Petúnii do jejích komnat, aby mohla nabrat síly. Minimálně dva dny nebude schopná cesty, než si její tělo zvykne na přítomnost magické energie. Musím přiznat, že pouta kolem její moci byla mocná a kdyby zůstala ještě několik let, Petúnie by kompletně přišla o možnost magickou energii vůbec ještě někdy použít," vysvětlil Qin Feng hned, jak vyšel z rituální místnosti a zavřel za sebou dveře.
„Teta bude potřebovat hůlku, aby se mohla začít učit kontrolovat magii. Hned, jak se vrátíme do Anglie, nechám jí jednu vyrobit u Alucarda," řekl Hadrian.
„Až Petúnie nabere trochu sil, zavedu ji do zbrojnice. Máme tam pár artefaktů, které jsou určeny pro uživatele magické energie," dodal Qin Feng a Hadrian se mu děkovně poklonil.
Netrvalo to dlouho a dveře rituální místnosti se opět otevřely, tentokrát z nich vyšla jeho teta, které pomáhaly dvě služebné.
„Mohu?" optal se jedné z nich a naznačil, že chce zaujmout její místo.
Všichni byli překvapení, když promluvil v jejich jazyce a tak se mu hned naskytla příležitost, aby svojí tetu objal kolem pasu. Unaveně se na něj usmála a dala mu ruku kolem ramen, aby se o něj mohla opřít na cestě do svých komnat.
„Jsem rád, že jsi v pořádku," řekl tiše, ale i tak jej zaslechla.
„Celý proces trval tak dlouho, aby se všichni ujistili, že mi nic nebude hrozit," uklidňovala jej, ačkoliv to ani nebylo potřeba.
oooOOOooo
S tetou Petúnií strávil ještě hodinku v jejích komnatách, pak ji ale nechal odpočívat, protože byla skutečně vyčerpaná a v půlce jedné jeho věty dokonce i usnula. Využil proto nabídky, kterou mu Qin Feng dal a na tréninkovém placu se pustil do cvičení.
Prvně si zopakoval všechny kata, které se z karate naučil, ačkoliv jeho styl nebyl už tak čistý, jak jej v Doju učili. Do karate zakomponoval i to, co se naučil v Bratrstvu Asasínů.
Následně z inventáře tasil nejdříve jednu katanu, se kterou si prošel sérii cviků, než vytáhl i druhou a opět nějaký čas věnoval i tomuto stylu.
„Samotné cviky tě příliš daleko nedostanou. Pouze zkušenosti z bojů ti pomohou se dostat na vyšší úroveň," ozval se jeden ze strážců, který jej pozoroval od začátku toho, co začal cvičit.
„Rád obdržím lekci od Seniora," odpověděl Hadrian a netušil s čím souhlasil.
oooOOOooo
Když se po setmění vrátil do svých komnat, byl Hadrian totálně zničený. Nebyl zničený jenom on, ale po celodenním tréninku mučení, byly obě jeho katany na konci své životnosti. Zbraně kultivátorů ze Světa Sedmi Jezer byly velice silné a odolné. Trénink ale přinesl i své ovoce.
Mistr Isshin-Ryu Karate - Expert - Pasivní - Lvl. 7 - Exp: 32.10% - Expertní Dovednost vycházející z Dovednosti Mistr Isshin-Ryu Karate - Pokročilý.
- Stupně obtížnosti: Začátečník -Pokročilý - Expert - Mistr
- Odemčená obtížnost: Začátečník – Pokročilý - Expert
Mistr Meče - Expert - Pasivní - Lvl. 11 - Exp: 09.83% - Expertní Dovednost vycházející z Dovednosti Mistr Meče - Pokročilý. Každý level zvyšuje 1% dmg Katanou.
- Bonus: 60% dmg Katanou z obtížností Začátečník a Pokročilý
- Aktuální Bonus: 71% dmg Katanou
- Stupně obtížnosti: Začátečník -Pokročilý - Expert - Mistr
- Odemčená obtížnost: Začátečník – Pokročilý - Expert
- Aktuální zaměření na styl: Katana + katana/wakizashi
„Zítra tě zavedu do meditační síně, aby si tvé tělo odpočinulo a já se ujistil, že tvá technika kultivace Duše tě nebude v budoucnu stát více jak život," objevil se Qin Feng na verandě jeho komnat.
„Děkuji," dokázal ze sebe Hadrian dostat, než vyčerpáním usnul.
Qin Feng se té situaci mírně zasmál, než Hadriana uložil do postele a přikryl dekou.
„Dneska jsi mě velice překvapil, mladý Hadriane. Za celý svůj život jsem viděl jen velice málo uživatelů magické energie, kteří dokázali bojovat i svým tělem. Pokud nepolevíš, budeš v budoucnu velice obávaný nepřítel pro ty, kteří se ti odváží zkřížit cestu. Kdyby s tebou nebyl spojen velký Osud, nabídl bych ti místo v našem světě a možná tě přijal i jako svého Učně," řekl si Qin Feng sám pro sebe a se zakroucení hlavou opustil chlapcovy komnaty.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Jako každé ráno, i tohle se Hadrian vzbudil v brzké hodině a odmávnul cedulku, která se mu tam vždy zobrazovala. Ačkoliv ta postel, ve které spal, nebyla jeho, po dobu pobytu v komnatách, které se mu Qin Feng přidělil, ji systém pokládal za jeho. Z toho vyplívalo, že každé ráno byl plně vyléčen a jeho magie byla obnovena do maximálních hodnot.
„Dobré ráno, Harry," pozdravila jej teta Petúnie, která již seděla na verandě a užívala si bylinného čaje.
Hadrian si svojí tetu pozorně prohlédl, aby se ujistil, že je to skutečně ona. Stačila jediná noc a změnila se téměř k nepoznání. Nejenže celkově vypadala daleko mladší, její tvář byla zcela bez vrásek a byla daleko sytějšího – zdravějšího odstínu. Dokonce i její vlasy vypadaly plněji, zdravěji než si pamatoval.
„Dobré ráno, tetičko. Viděla jsi se v zrcadle?" optal se jí a usadil se ke stolku, aby si také nalil čaj. Normálně by se pustil do pravidelného tréninku, ale tohle ráno se rozhodl, že si odpočine.
„Qin Feng mě upozorňoval, že si projdu menší změnou v několika následujících dnech. Ani si nepamatuji na dobu, kdy jsem se cítila takhle celá. Po celou tu dobu jsem žila bez magie a nyní si uvědomuji, že to byl neúplný život, ve kterém mi vždy něco chybělo. Je to jako kdybych celý život byla barvoslepá a nyní konečně procitla a mohla vidět všechny barvy," vysvětlovala mu, jak se cítí a Hadrian se nedokázal přestat usmívat.
Bylo pravdou, že od chvíle, co byl položen na práh domu svých příbuzných, nebyly jejich vztahy nijak přátelské. Vernon si vždy našel nějakou záminku k tomu, aby jej jakkoliv potrestal nebo mu přidal další práci na již tak dlouhý seznam úkolů, které musel stihnout.
Hadrian věřil, že celá situace s jeho příbuznými mohla být i daleko horší a všechno k tomu i směřovalo, ale s tím, jak získal schopnost Hráče, získal tak svobodu a jeho příbuzní se jej naučili spíše ignorovat než aby jej vyhledávali a vylívali si na něm zlost. Díky schopnosti Hráče jej Dudley s jeho partou neměli šanci nikdy najít, takže i šikana ze strany jeho bratrance po čase vymizela, když tedy nepočítal nějaké ty naschvály ve škole.
„Až se vrátíme domů, navštívíme Alucarda, který i vyrobí hůlku přímo na míru. Qin Feng sice říkal, že tě vezme do zbrojnice, kde mají nějaké magické artefakty, ale hůlka se vždycky hodí. Problém ale je, že kolem našeho domu již nejsou žádné ochranné bariéry. V kouzelnickém světě mám nepřátele, kteří se aktuálně obávají cokoliv proti mě podniknout, ale nikdy nevíš, kdy někdo z nich nebude mít co ztratit a nerozhodne se zaútočit na mojí rodinu. Nehledě na to, že jsme na seznamu cílů Řádu Templářů a v mudlovském světě se jejich vlivu obává daleko více, než nějakého zdegenerovaného čistokrevného kouzelníka," prohlásil Hadrian a sledoval, jak se teta Petúnie zachmuřila.
„Sousedé se na mě nebudou dívat příliš s láskou. Veškerý vliv měl Vernon a pravdou je, že mé reputaci nepřispělo ani veškeré ty pomluvy a drby, které jsem velice ráda roznášela. Ani netuším jestli chci, aby mé dítě vyrůstalo v normálním prostředí. Také ale odmítám přijmout středověkou kulturu magického prostředí a nedovolím, aby mé dítě bylo nevzdělané a nebylo schopné se pohybovat mezi normálními lidmi," odpověděla po chvilce
„Chceš žít v domě nebo by pro tebe a tvé dítě bylo lepší žít v bytě, ze kterého bys měla přístup do obou světů?" optal se jí.
„Nebyla bych schopná se postarat o novorozeně a zároveň i o celý dům a zahradu. Možná až za pár let, ale v nejbližší budoucnosti nikoliv," odpověděla mu a Hadrian přikývnul.
„Pořídím na Příčné ulici jeden z obchodů s bytem ve druhém patře. Nebude to na hlavní ulici, ale v uličce, kde mají mudlorození své obchody. Mám v několika z nich svůj podíl a všichni jsou velice příjemní. Jistě ti budou schopni pomoci ve studiu magie a Erika Weirová je Lektvarovou Mistryní, takže ti bude schopná připravit veškeré lektvary, které bys kdy potřebovala. Stejně jsem do budoucna plánoval jeden z prázdných obchodů koupit k vlastním potřebám," řekl Hadrian a v mysli začal plánovat několik věcí najednou.
„Život je jako horská dráho, jednou jsi nahoře, podruhé zase dole. Poslední měsíce pro mě byly jednou šílenou jízdou a nikdy bych nevěřila, že jednou navštívím úplně jiný svět, který se na první pohled neliší od toho našeho, ale při bližším pozorování můžeš vidět jeden rozdíl vedle druhého," řekla teta Petúnie jen tak a on mohl skutečně vidět, jak se neměnila jen svým vzhledem, ale i chováním.
„Tento svět má své kouzlo a těžko bych odmítal, kdybych dostal příležitost jej procestovat. Jsem si ale také vědom toho, že místní lidé žijí v odlišné kultuře, kde zákony udávají mocní a ti slabí buď sklopí hlavu nebo se chopí jakékoliv šance a vydají se na cestu za silou, aby mocnými byli oni sami a nikdo jim nemohl vzít jejich svobodu."
„Dobré ráno. Jmenuji se Wu Xiulan a Nesmrtelný Císař Qin mě poslal, abych dnešního dne byla vaší učitelkou v Meditační Síni, mladý Mistře Pottere," představila se jim elegantní dívka, které mohlo být možná kolem dvaceti, ale jak již Hadrian zjistil, vzhled nebyl nikdy přesným indikátorem toho, kolik oné osobě mohlo být let.
„Bude mi ctí se učit od Starší Sestry Wu," odpověděl a rychle všechno vysvětlil své tetě, než následoval Wu Xiulan.
oooOOOooo
Když si Hadrian představoval Meditační Síň, netušil co si pod tím přesně představit. Možná něco na způsob Velké Síně v Bradavicích, ale s množství meditačních podložek, kde by členové sekty Qin Fenga meditovali.
Rozhodně ale nečekal pohled na obrovskou jeskyni, jejíž strop byl pokryt pohledem na hvězdné nebe. Ze studia Astronomie znal hvězdy, které bylo možné vidět ze Země, ale tady nepoznával jedinou z nich a ani nevěřil jejich počtu.
Hvězdný strop se odrážel na vodní hladině, která tvořila devadesát procent jeskyně. Zbylých deset procent bylo tvořeno kamennými výstupky, ty vedly k různě rozmístěným ostrůvkům.
„Každý ostrůvek je izolovaný od ostatních, aby nikdo nemohl při meditaci rušit ostatní. Nesmrtelný Císař Qin mi řekl, že jste v Rané Fázi kultivace vaší Duše. Pro vaše potřeby je nejlepší devátý ostrůvek po vaší pravici. Nevím, jakou techniku kultivujete, mladý Mistře Pottera, takže ani nevím, jak vám mohu přesně pomoci," vysvětlovala mu Wu Xiulan.
„Nemám s kultivací příliš zkušeností, kvůli jistým důvodům jsem mohl svojí Duši pouze stabilizovat a i během této části kultivace jsem mohl denně nastřádat jen určité množství Duševní Energie. Každý den se rychlost kultivace zvyšovala a zvýšilo se i množství získané Duševní Energie, takže netuším, jestli je to běžné nebo se tyhle limity dají překonat i jinak, než jen s postupem času?" vysvětlil jí své zkušenosti s kultivací a sledoval, jak se Wu Xiulan pousmála.
„Vaše zkušenost je zcela běžná. Kultivace Těla, Mysli nebo Duše je vždy postupná kvůli přizpůsobení se novému stavu. Tohle místo, specificky ostrůvky jsou uspořádány tak, aby tyhle limity pomáhaly překonávat v kratším čase. Vždy záleží na talentu jednotlivce. Někteří potřebují dvanáct hodin k dosažení výsledku, kterého by dosáhli za jeden celý den. Ti nejnadanější potřebují pouze jednu hodinu," vysvětlovala mu.
„Takže když svého denního limitu dosáhnu během tří hodin, budu moci pokračovat v meditaci a teoreticky během devíti hodin dosáhnout pokroku, který by normálně trval tři dny?" ujišťoval se Hadrian a Wu Xiulan přikývnula, že její vysvětlení pochopil zcela správně.
„Tohle místo musí být perfektní pro ty s velkým potenciálem. Budu muset vymyslet, jak Qin Fengovi poděkovat," řekl Hadrian a chtěl se vydat na ostrůvek, který mu Wu Xiulan dříve ukázala.
„Než se pustíte do kultivace, Nesmrtelný Císař Qin Feng mi pro vás dal tuhle Pilulku Očištění. Ta vás během kultivace zbaví pozůstatků po cizí magické energie a očistí i vaše Tělo od toxických látek," oznámila mu a z prstenu na své ruce zhmotnila jadeitovou nádobku.
„Mnohokrát děkuji," poděkoval a dárek si převzal, nezapomněl se přitom pozorně podívat na prsten, ze kterého tu nádobku Wu Xiulan zhmotnila.
Dostat se na ostrůvek nebylo nijak těžké a Hadrian se okamžitě posadil do meditačního sedu. Po otevření jadeitové nádobky mohl spatřit bělostnou Pilulku Očištění, která kolem sebe měla zlatavou auru. Při otevření nádobky se také do jeho okolí rozšířila vůně bylinek, které nedokázal určit, ale věděl, že všechny ty vůně pocházejí z oné Pilulky. Na nic dlouho tedy nečekal a Pilulku o velikosti bramborové krokety si vložil do úst, aby ji následně spolknul.
Jak se ponořil do meditace, pocítil také teplo a očistnou energii, jak se šíří jeho tělem. Nebylo to nic nepříjemného, spíše naopak. Své smysly ale obrátil do svého okolí, aby mohl vycítit Duševní Energii.
Šokovaně málem vyskočil na nohy, protože Duševní Energie v jeho okolí bylo takové množství, že si chvíli připadal jako pod vodou a nebyl schopen se řádně nadechnout, jako kdyby se měl utopit. Podruhé to již nebyl takový šok a postupně začal Duševní Energii ze svého okolí lákat do svého těla a Duše.
Hned se také objevil u své Duše ve tvaru průhledného vejce, ve kterém hořel bílý oheň. Jak přijímal Duševní Energii ze svého okolí, oheň uvnitř jeho Duše postupně sílil a rostli.
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (11/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (21/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (30/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (38/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (46/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (52/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (57/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (60/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (63/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (66/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (68/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (69/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (70/300)
Upozornění!
Info: Dosáhl jsi denního limitu absorbování Duševní Energie!
Info 2: Speciální lokace ti dovoluje absorbovat Duševní Energii nad denní limity!
Hadrian byl nadmíru spokojen se svým postupem. Dříve měl problém absorbovat sotva jeden bod Duševní Energie, ale tady v Meditační Síni a s Pilulkou Očištění byl schopen absorbovat hned sedmdesát bodů Duševní Energie. Když se podíval na čas, aby zjistil, jak dlouho mu trvalo dosáhnout denního limitu, byl velice překvapen, protože mu to zabralo dvě hodiny a deset minut.
Nehodlal ale zbytečně ztrácet čas a opět se ponořil do svého nitra. Hodlal ke kultivaci využít tolik času, kolik mu Qin Feng poskytne.
oooOOOooo
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (155/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (255/300)
Úroveň Duše: Tier 1 – Raná Fáze (300/300)
Jakmile Hadrian dosáhl maximálního počtu bodů Duševní Energie pro Ranou Fázi Tieru 1., narazil na menší překážku. Musel absorbovat Duševní Energii nad rámec toho, co již absorboval a tuhle bariéru překonat silou.
Úroveň Duše: Tier 1 – Pokročilá Fáze (0/700)
Hned, jak překonal bariéru mezi Ranou a Pokročilou Fází, pozoroval, jak se bílá barva jeho ohně v Duši změnila na světle modrou. To také nebyla jediná změna, protože s rozšířením své Duše získal i další bonus.
Gratulace! Získáváš permanentní bonus +10 VIT a +10 WIS!
oooOOOooo
Úroveň Duše: Tier 1 – Pokročilá Fáze (100/700)
Upozornění!
Info: Dosáhl jsi denního limitu absorbování Duševní Energie!
Info 2: Speciální lokace ti dovoluje absorbovat Duševní Energii nad denní limity!
„Pro dnešek by to stačilo, mladý Hadriane. Strávil jsi tady již bezmála deset hodin," vytrhl jej z dalšího kultivování Qin Feng.
„Vím kolik uběhlo času, ale vůbec mi to tak ani nepřijde," odvětil Hadrian.
„To je krása i nebezpečí kultivace. Pro některé není problém se uzavřít do soukromí a kultivovat i na dobu několika měsíců i let. Pamatuji si na jednoho spojence, který se zavřel do místnosti a kultivoval celé tři roky, aby dosáhl Pozdní Fáze specifické úrovně a poté i Raní Fáze o stupeň vyšší úrovně," poučoval jej Qin Feng.
„Dám si v budoucnu pozor," slíbil Hadrian a následoval Qin Fenga ven z Meditační Síně.
„Běž se umýt do svých komnat, za půl hodiny tě budeme čekat v Altánku Rovnováhy," vyzval jej a Hadrian si teprve tehdy všimnu, že na jeho těle se nachází film načernalé substance, která nevoněla vůbec příjemně.
„Co to je?" nechápal.
„Vyplavené nečistoty a toxiny, které se ve tvém těle usadily během tvého života. Nyní se tím ale netrap," vysvětlil Qin Feng a Hadrian přikývnul.
oooOOOooo
„Dobrý večer všem," popřál Hadrian své tetě, Mistru Takumimu, Qin Fengovi i Wu Xiulan, které přání zopakoval v jejím jazyce.
„Dnešní večeře je naše poslední společné jídlo. Takumi rozhodl, že se musíte vrátit do svého světa tak rychle, jak jen to je možné," oznámil Qin Feng.
„Zítra je dvacátého pátého, což je také den, kdy nám letí letadlo," vysvětlil Mistr Takumi.
„Ve víru toho všeho jsem úplně zapomněla, že jsou Vánoce," prohlásila Petúnie a Hadrian se pří zmínce Vánoc zašklebil.
„Vánoce jsou Křesťanský svátek. V magické komunitě Vánoce slaví jen ti, kteří mají velice krátkou paměť nebo ti, kteří úmyslně plivou na naše tradice. Nesmíš zapomenout, že Křesťané a Církev prohlásili všechny s magickým darem za Satanovy děti a kdybychom se neukryli za mocné bariéry, dodneška by nás lovili a upalovali na hranicích," upozornil jí Hadrian a teta Petúnie se na něj chvíli upřeně zahleděla, než přikývnula.
„O svátcích vašeho světa toho příliš nevím, ale pochopil jsem, že v tomto období je obvyklé obdarovat své blízké a přátele nějakými dary. Takumi, tvůj medailon bude obnoven, takže tahle návštěva se nepočítá jako jedna ze tří. Petúnie, již jsi dostala zlatý náramek s hadími motivy, který ti bude sloužit k usměrnění magické energie. Nicméně tu mám i něco pro tvé magické dítě," řekl Qin Feng a před Petúnii na stůl položil jadeitový medailon.
„Tenhle medailon ochrání tvé dítě před zlými sny, udrží jej zdravé a v tom nejhorším případě jej jednou jedinkrát ochrání i před smrtelným zraněním, ať už to bude v podobě zbraně nebo jakékoliv energie," vysvětloval jí a Petúnie mu s lesknoucími se oči dlouze děkovala.
„Hadriane. Na mě i několik dalších osob jsi udělal velký dojem. Yu Kai, se kterým jsi zkřížil meče, se ti rozhodl darovat katanu a wakizashi na místo těch, o které jsi během tréninku přišel. Wu Xiulan jsi ohromil svým potenciálem během kultivace své Duše. V téhle nádobce nalezneš deset Pilulek Očištění, v krabičce se nachází pět Dračích Talismanů a ve svitku máš instrukce správného použití obou darů," ukázal Qin Feng na jadeitovou nádobku, která byla o něco větší než ta, kterou dostal toho rána a dřevěnou krabičku, na jejímž víku se nacházel čínský drak zakousnutý do vlastního ocasu.
„Mnohokrát děkuji, Wu Xiulan. Poděkuj prosím mým jménem i Yu Kaiovi s tím, že si nemusel dělat starosti," poděkoval Hadrian.
„Můžeš mě oslovovat Sestro Lanlan," věnovala mu jeden ze svých vzácných úsměvů.
Qin Feng si musel jemně odkašlat, aby na sebe opět stáhl jejich pozornost.
„Můj dar nemá okamžité využití jako spíše celoživotní příležitost. Tento medailon ti dovolí otevírat portál mezi našimi světy a jeho použití je neomezené," předal mu Qin Feng i svůj dárek.
„S tím nesouhlasím!" protestoval Mistr Takumi.
„Proč?" nechápal Hadrian a nikdy neviděl Mistra Takumiho v takovém stavu.
„Protože Takumi odmítl vstoupit na cestu, po které kráčíš," odpověděl mu Qin Feng a zabodl svůj pohled do svého kmotřence. „Takumi, odmítl jsi se stát kultivátorem a nikdy jsem tě do toho ani nenutil a respektoval jsem tvé svobodné rozhodnutí. Odmítám ale ponechat někoho s Hadrianovým potenciálem bez pomoci. Na Zemi nejsou dostatečné prostředky k tomu, aby dosáhl svého potenciálu. Nechci po něm, aby se přidal do mé Sekty, nechci aby opustil své blízké a přátele nebo svůj svět. Pouze jsem mu daroval klíč k otevření dveří, za kterými se nacházejí možnosti, které nikde jinde nenajde," prohlásil Qin Feng a Takumi se nadechl v odpověď, ale jediný další pohled od jeho kmotra jej v tom zastavil.
„Jak myslíš, kmotře, ale veškeré následky tohoto rozhodnutí spočinou na tvých bedrech," řekl Mistr Takumi po chvilce, než se zvedl a opustil Altán Rovnováhy.
„Příliš tomu nerozumím, ale není tahle kultivace Duše stejná jako zdokonalování se v ovládání magie?" optala se teta Petúnie.
„Ne doslova. Dar magie lidem dala Gaia, ztělesnění naší planety. Nikdy ale nezamýšlela, aby tento dar byl dědičný, to naši předci přišli s rituálem, který magický dar spoutal s naší krví nebo spíše DNA?" prozradil přítomným to, jak se poprvé mezi lidmi objevila magie. „Co se týče kultivace Duše, je to praktika porušující Nebeské Zákony. Každý má Duši, která je na stejné úrovni a podléhá stejným pravidlům. Ti, kteří se rozhodnou svojí Duši Rozšířit, tudíž ji kultivovat, musí čelit Nebeskému Hněvu," vysvětloval dál.
„Cesta kultivace je cesta smrtelníka, který jde proti zákonům Života a Smrti. Ten, jenž dosáhne na konce této cesty, čeká nejméně Nesmrtelnost. Každá technika kultivace je unikátní ve výsledné podobě a objevování této podoby je také součástí této cesty. To ale neznamená, že na každý dojde na konec této cesty," upřesnil to Qin Feng.
„Nemusíš se bát, tetičko, mým cílem není Nesmrtelnost," ujišťoval Hadrian tetu Petúnii, než se otočil na jejich hostitele.
„Již od prvního dne jsem si lámal hlavu nad tím, co bych vám mohl darovat za to, co jste pro nás oba udělal. Až dneska ráno jsem si všimnul něčeho zvláštního. Sestra Lanlan má speciální prsten, do kterého je schopná ukládat různé věci. I Yu Kai jeden takový měl, stejně jako jeden máte i vy sám. Pečlivě jsem sledoval všechny, které jsem mohl vidět a z třiceti lidí jsem zahlédl jen pět těchto speciálních prstenů," začal Hadrian a Qin Feng pozvedl ruku s prstenem, o kterém Hadrian mluvil.
„Prsteny Prostoru jsou nyní vzácností, ale kdysi tomu tak nebylo. Všechny, které jsi za svůj pobyt mohl vidět, jsou dědictvím po předchozích generacích a ztráta každého z nich je velice citelná pro náš bývalý styl života a cestování," vysvětlil Qin Feng a Hadrian přikývnul.
„Kov, který prsten tvoří vypadá celkem obyčejně, ale duhový krystal již nikoliv," konstatoval Hadrian a z inventáře na stůl položil šest zpracovaných duhových krystalů.
Wu Xiulan zalapala po dechu překvapením a ani Qin Feng se neubránil ukázce překvapení.
„Duhové Krystaly? Země má naleziště těchto krystalů?!" zajímal se okamžitě Qin Feng.
„Netuším jestli se tyhle krystaly nacházejí na více místech, ale já osobně mám přístup do krystalové jeskyně, kde se nachází značné množství magických krystalů nejrůznějších barev a velikostí. Tohle jsou jediné Duhové krystaly, které jsem zatím nalezl," odpovídal mu Hadrian.
„Nemůžu je od tebe s čistým svědomím přijmout bez toho, abych ti nenabídl něco výměnou. Pojď, následuj mě do Pokladnice, odkud si budeš moci odnést tři artefakty," vyzval jej Qin Feng.
oooOOOooo
Pokladnice se nacházela v podzemní a extrémně zabezpečené části budovy, o které by nikdo nikdy neřekl, že by se tam mohlo něco takového nacházet. Byla přibližně dvakrát tak velká jako Bradavická Velká Síň a Hadrian mohl jen žasnout nad podstavci s jedním artefaktem vedle druhého.
Každý podstavec s artefaktem měl kolem sebe jakousi bariéru, takže i kdyby se někdo dostal do Pokladnice, musel by projít ještě přes každou bariéru zvlášť. To bylo dostatečně náročné na čas, takže případný zloděj neměl šanci uniknout s více jak jedním artefaktem, pokud byl tak dobrý a nezemřel by při pokusu o překonání zabezpečení kolem Pokladnice.
„Máme tu přes dva a půl tisíce artefaktů různých velikostí a funkcí. Jsou tu různé zbraně, které jsou příliš cenné na to, aby byly umístěny volně ve Zbrojnici. Je tu i několik různých brnění, drahokamy neznámého původu a účelu, artefakty moci z jiných světů a dimenzí," oznámil mu Qin Feng a Hadrian prvně zamířil do sekce, kde se nacházely nejrůznější zbraně.
Čtvrt hodinky si prohlížel jednu zbraň vedle druhé a zklamaně vždy odcházel k dalšímu podstavci. Každá zbraň byla velice silná, problém byl spíše v tom, že si nedokázal představit sám sebe, jak s něčím podobným bojuje.
Bez jakéhokoliv očekávání přistoupil k dalšímu podstavci a chtěl se rozejít dál, když se zarazil a udělal krok zpátky. Před ním se totiž pyšnil nádherný luk, který se nepodobal žádnému luku, který kdy viděl.
„Nádherný, že? Jedna z mála dochovaných zbraní, která přežila zkázu Desátého Světa. Když z něj bylo vystřeleno naposledy, držela jej v rukou Nesmrtelná Princezna Živlů, jedna z Nesmrtelných Monarchů, která zahynula při Finální bitvě," osvětlil mu trochu z minulosti luku, který byl skutečně impozantní.
Dřevo luku bylo bronzově hnědé barvy, jeho povrch byl také protkán stříbrně zbarveným kovem, přičemž na obou koncích se nacházely smaragdová pera, která rozhodně nebyla jen tak z běžného ptáka.
„Tento Elfský Luk Živlů za cenu dvou artefaktů," rozhodl se Hadrian a Qin Feng na chvíli zaváhal, než nakonec přikývnul a z rukávu vytáhl speciální svitek, který byl klíček k deaktivování ochranné bariéry.
„Je tvůj, jen doufám, že pro něj najdeš využití," řekl Qin Feng, když mu luk předával.
Hned, jak se jej Hadrian dotknul, bylo to jako když poprvé uchopil svojí hůlku. Jediný rozdíl byl v tom, že se kolem něj neobjevila čistě magická aura, ale aura všech živlů, které aspoň trochu ovládal. Nejsilnějším z nich byl samozřejmě živel Ledu, následovaný živly Vody a Vzduchu, za nimi se objevily až živly Blesků a Duše, nejslabšími živly byly Oheň a Země.
Samotný luk se mírně přizpůsobil jeho vzrůstu a na každý aktivovaný živel byl na luku reprezentován stříbrnou runou Elfského původu.
„Věděl jsem, že dokážeš vytvářet zbraně z ledu, netušil jsem ale, že je to díky tomu, že ovládáš samotné Živly," zakroutil Qin Feng hlavou.
Hadrian si Elfský Luk Živlů schoval do svého inventáře, než pokračoval v prohlídce artefaktů. Qin Feng skutečně nelhal, když prohlásil, že se tam nachází skutečně všechno. Protože mu navíc zbýval jedna poslední volba, nikam nespěchal a hodlal si prohlédnout všechny artefakty, zároveň si dělal mentální list, kde artefakty seřadil podle jejich využití pro něj a jeho schopnost Hráče.
„Tahle sekce je tvořena artefakty, které se zatím nikomu nepodařilo identifikovat. Některé mohou být cennější než celá Pokladnice dohromady, některé mohou být zcela bezcenné," varoval jej Qin Feng.
„Vidím, že jich tu je jen sto? Nezabere mi příliš dlouho si je prohlédnout. Třeba mě něco osloví," odvětil Hadrian a dal se do dalšího průzkumu, ve kterém ale nepokračoval příliš dlouho.
Jádro Dimenze (Tier 1)
Info: Kompatibilní s dovedností Tvorba Dungeonů. Jádro Dimenze se dá použít k vytvoření nové soběstačné dimenze, kde neplatí běžné zákony. K Jádru Dimenze lze připojit určité množství Dungeonů.
Hned, jak si přečetl popisek bronzové koule s černými liniemi, bylo mu jasné, že v celé Pokladnici není nic cennějšího, co by si mohl vybrat.
„Má druhá a finální volba je tahle bronzová koule," oznámil Qin Fengovi.
„Pokud si vzpomínám dobře, jeden z mých Učňů našel tenhle artefakt v jeskyni mezi troskami obsidiánového pilíře. Pokud jsi rozhodnutý, nebudu ti tvou volbu rozmlouvat," řekl Qin Feng a Hadrian získal i druhý artefakt, který si opět schoval do inventáře.
oooOOOooo
Spal jsi ve své posteli. HP a MP jsou plně obnoveny.
Poslední ráno, které měli ve Světě Sedmi Jezer přišlo rychleji, než by si Hadrian přál. věřil, že kdyby tam zůstal aspoň o týden déle, nejen že by jistě opět pokročil s levely svého karate a boje se katanou, jistě by dokázal pokročit v kultivaci své Duše a dostat se na úroveň, kdy by se již nemusel tolik obávat Nebeského Hněvu.
„Doufám, že zvládneš překonat Nebeskou Zkoušku bez újmy na zdraví, Bratře Hadriane. Nesmrtelný Císař Qin Feng poznal tvůj potenciál a byla by škoda, kdybys jej nebyl schopen plně rozvinout. To, že ti dal medailon s neomezeným množstvím aktivace portálu mezi našimi světy také znamená, že se k nám můžeš kdykoliv vrátit," loučila se s ním Wu Xiulan.
„Jistě se nevidíme naposledy. Pokud také najdu další Duhové krystaly, ukážu se i s dalším darem," odpověděl Hadrian.
„Není důvod se tu zdržovat," prohlásil Mistr Takumi.
„Bojím se o bezpečí portálu v našem světě. Mí nepřátelé nás minule vystopovali téměř až k jeho pozici a pokud zjistí nebo aspoň budou tušit funkci Svatyně, postarají se o jeho zničení," řekl Hadrian ještě a viděl, jak se Wu Xiulan zamyslela, než vykřikla několik povelů.
„Pošlu s vámi šest strážců, kteří se postarají o zabezpečení Svatyně na druhé straně. Najde ji jen ten, kdo bude vlastnit medailon k aktivaci portálu, takže se nemusíš bát," ujišťovala jej a Hadrian s mírnou poklonou následoval svojí tetu Petúnii a Mistra Takumiho.
Šest vycvičených mužů a žen se rozběhlo po průhledném mostě k portálu na jeho konci, zatímco oni tři šli pouze svižnější chůzí.
„Bez medailonu je nemožné portál aktivovat, další zabezpečení je zcela zbytečné," namítal Mistr Takumi a ani netušil, jak moc se plete.
Jakmile totiž opustili prostor mezi světy, mohli vidět, jak je jeden ze strážců zastavil a pět dalších chránilo vstup do Svatyně s tasenými zbraněmi.
Detekována Krvežíznivost a Smrtící Úmysl!
Hned, jak odmávnul tuhle tabulku, se mu také ukázalo, jestli si přeje přijmout telepatický hovor od Amandy.
„Ahoj, dovolali jste se do mysli Hadriana Pottera, jak vám mohu pomoci?" vyslal myšlenku k Amandě s pobavením v hlase, ačkoliv situace, ve které se aktuálně nacházel, zábavná příliš nebyla.
„Hadriane, konečně jsem tě dokázala kontaktovat. Jeden z Alucardových kontaktů mu dal vědět, že do Nepálu včerejšího rána odletěly tři klasické jednotky a jedno speciální komando Templářských Rytířů," varovala jej hned Amanda.
„Díky za varování, ačkoliv je na něj trochu pozdě. Pokud se nepletu, má pozice je zcela obklíčená těmito monstry," odpověděl Hadrian a kývnul na strážce, který jej pustil ze Svatyně, ale Mistra Takumiho s tetou Petúnií pustit odmítl.
„Dej nám pět minut a přijdeme ti na pomoc!" prohlásila Amanda a ukončila spojení.
„Ty bude Potter, že? Proč neřekneš svým poskokům, aby odložili zbraně? Stejně jim nějaké meče a nože nepomůžou," ozval se muž, který tam tomu s největší pravděpodobností velel.
„Z mého pohledu je to právě naopak. Tolik se spoléháte na ty své střelné zbraně, že bez nich jste stejně strašidelní jako slintající batolata," řekl Hadrian. „Navíc nikdo z nás nepřijímá rozkazy od čokla a jeho party štěňat. Nebo jste snad čekal něco jiného, čokle Robertsone?" dodal ještě, což značnou část Templářů docela namíchlo.
„Nikoliv, ostatně zrůda jako jsi ty, má pouze jediný úděl – smrt a věčné utrpení v pekelných plamenech za tvojí pouhou existenci tobě podobných. Nicméně mám zprávu pro jistou Petúnii Dursleyovou, takže ať vyleze z té jeskyně, ať to máme za sebou!" poručil Robertson.
„Petúnie Evansová, jsem rozvedená a lituji toho, že jsem se za to tlusté prase kdy provdala!" odsekla Hadrianova teta, která z jeskyně vyšla i s Mistrem Takumim.
„Rád bych řekl, že vás rád poznávám, madam, ale to bych lhal. Jacku, navaž video hovor s velitelstvím!" kývnul Robertson na jednoho ze svých mužů, který otevřel moderně vypadají laptop a obrazovkou jej natočil k Hadrianovi a jeho společníkům.
„Petúnie, rád vidím, že ti nic není, ačkoliv tvá společnost zrůd již není tak příjemná na pohled," ozval se Vernon Dursley z reproduktorů laptopu a všichni jej mohli i vidět na obrazovce, jak si v drahém obleku sedí v honosně vybavené kanceláři s visícím Templářským praporem na stěně.
„Měl jsem podezření, že jsme se do hledáčku Templářských čoklů dostali právě kvůli tobě, Vernone. A to jsem si myslel, že již nemůžeš klesnout hlouběji, ale neměl bych se čemu divit, ostatně ti nevadilo si vybíjet vztek na nevinném dítěti a dokonce jsi byl schopen vztáhnout ruku na svojí vlastní ženu – promiň, bývalou ženu. To, že ses přidal k vrahům a těm největším zrůdám normálního světa, je jen další krok ve tvém vývoji," rýpl si Hadrian do Vernona a jeho reakce byla velice předvídatelná.
Jistě by i dokonce vybouchnul, ale do záběru vstoupila přísně vypadající žena, která by za normálních okolností mohla klidně dělat i modelku. Ta jej s rukou na rameni uklidnila.
„Jaké překvapení, tahle tvá šlapka vypadá rozhodně lépe, než ty, které jsi navštěvoval kdysi," zkusil si znovu rýpnout, ačkoliv to tentokrát nemělo téměř žádný účinek.
„Již se nemohu dočkat, až vás budu mít na operačním stole, pane Pottere. Zaslechla jsem, že jste přežil jistou smrt z rukou toho vašeho Temného Lorda. Jistě bude zajímavé studovat, jestli přežijete i všechny naše procedury," věnovala mu ona žena ledový úsměv.
„Petúnie, vzdej se a slibuji ti, že až se narodí ta malá zrůda, můžeš zase jít a žít si ten svůj mizerný život. Tu zrůdu, které říkáš synovec, chtějí mí nadřízení na některé ze svých pokusů. Zbytek z těch lidí nemusí zemřít, stačí se jen vzdát," naléhal Vernon na tetu Petúnii, která se po celou tu dobu dívala do země.
„Smaž se v pekle, ty zrůdo! Jak se jen opovažuješ navrhnout, že bych se vzdala svého dítěte?! To raději zemřu!" prohlásila Petúnie a záhy se kolem ní objevila magická aura, která nebyla sytě smaragdová jako ta Hadrianova, ale i tak měla zelenkavou barvu.
„Dneska zde umře zcela někdo jiný!" ozval se nový hlas a kousek od nich se ze stínů zhmotnil Alucard s Integrou, oba plně vyzbrojení do boje.
„Templáři jsou nepřátelé všech magických lidí a tvorů, je čas jim ukázat, že se nenecháme jen tak šikanovat!" ozval se další hlas, tentokrát to byla Amanda ve zbroji z dračí kůže a rodinným kopím v ruce, která se objevila mezi zlatými blesky.
Podobně se tam objevila i Gemma, která měla v ruce pouze hůlku. Na druhé straně od Hadriana se zvedly tři ohnivé víry, z těch vyšly Tamara, Fey a Sam.
„Jak je to možné? Celé okolí je zabezpečeno proti tomu vašemu přemisťování i přenášedlům!" nechápal Robertson a velice rychle zvažoval situaci.
„Myslím, že je nutné změnit terén. Tvorba Dungeonu: Aréna!" vytvořil Hadrian dungeon, do kterého přemístil všechny své klasické spojence, tetu Petúnii, Mistra Takumiho a strážce ze Světa Sedmi Jezer vynechal.
Přemístil tam také veškeré nepřátele, kteří se kolem sebe dokázali jen zmateně rozhlížet, což se jim stalo osudným, ne že by se na konečném výsledku něco změnilo.
Pokračování příště!
Profil:
Jméno: Hadrian James Raiden Hyperion Black-Potter
Věk: 11
Třída: The Gamer (Tier 0)
Titul: Čaroděj - Koncil Sedmi
Status krve: Čistokrevný
Úroveň Duše: Tier 1 (Pokročilá Fáze – 100/700)
Level: 33 - Exp: N/A
HP: 6 290
MP: 9 125 (+5 400 drahokamy)
SP: 300 (Spirit Points – Duševní Body – „nový" druh využitelné energie, který představím v další kapitole)
Atributy:
STR: 103 (+10 ze setu)
VIT: 124 (+10 ze setu)(+50% HP)
DEX: 105 (+15 ze setu)
INT: 170 (+50% MP)
WIS: 139 (-25% Cena, +5% MP regenerace)
LUK: 80 (+20% šance k lepšímu lootu)
Atribut Body: 0 (170)
Perks Body: 0 (16)
Status:
- Hadí Jazyk (+15% k síle a účinku léčebné magie, +20% k síle a účinku protikleteb)
- Chlapec-který-přežil (+25% k exp ze splněných Úkolů)
- Dědic rodu Potterů (+15% k síle kouzlům Obrany proti černé magii, +15% k síle Runové magie)
- Dědic rodu Blacků (+15% k síle kouzel Černé magie, +15% k síle magie v boji s magickými tvory)
- Matčina oběť (Dočasný Status) (+75% obrana proti Voldemortovi, 50% obrana proti Smrtijedům, 25% obrana proti neoznačeným Smrtijedům)
- Student Prvního ročníku (+25% k INT a WIS při studiu na území Bradavic. Dodatečný efekt +2 VIT, +1 INT, +1 WIS za každý level)
- Odemknutá Duše (Dovoluje Kultivovat vlastní Duši)
Peníze: 4 270 L, 186 300 G, 1 801 958 AD
Svěřenecký Trezor: 211 700 G
Investiční Trezor: 225 000 G
Krystalové Mince: 11x(T0), 1x(T1), 2x(T2), 1x(T3)
Turnajové body: 65
Kolejní body: 393
Glacian - Yuki Kitsune
Třída: Summon (2. úroveň)
Level: 49 (110 100/200 000)
HP: 5 223 (1/4 summonera + 75*lvl)
MP: 5 956 (1/4 summonera + 75*lvl)
Status:
- Gobi (+40% k síle a účinku Magie Živlu ledu pro všechny ve Skupině)
Info: Yuki Kitsune je vzácný druh magické lišky, která ovládá sníh a led. Její síla je určená počtem jejich ocasů. Maximální počet ocasů na 2. úrovni je šest. Pro zvýšení úrovně Summona je potřeba získat maximální level aktuální úrovně a 7x Esenci Živlu Ledu.
Artemis - Sněžná sova
Třída: Magický mazlíček (1. úroveň)
Level: 30 (0/? exp)
HP: 1 500 (50*lvl)
MP: ? (Odemčení na 2. úrovni)
Úkoly:
Školní pohár! (393/500)
Ukryté Svitky Kouzel! (24/100)
Nebeská Zkouška!
- Duše: Tier 1 (Pokročilá Fáze – 100/700)
- Krystalové Jádro: Tier 2 (1 145 000 exp)
- Krystalová Mince: Tier 3
Zvláštní poděkování pro:
- Drticool – Lilly Potter ml – martinr fido – Namika-chan – Zai Dragonel – Arfaros -
Slovo autora:Pokud jste se dostali až sem, prokousali jste se přes cca 11 600 slov dlouhou kapitolu, která na sebe nechala čekat velice dlouhou, za což se omlouvám. Původně jsem chtěl tuhle kapitolu rozdělit a zveřejnit první půlku, než bych se dostal k dopsání té druhé, ale nakonec jsem se opět po dlouhé době rozepsal a nakonec to šlo celkem samo.
Ke komentářům kapitoly 2. 20. (31):
- tonmikes1: Jak sis přál, viteál byl v téhle kapitole zničen a ačkoliv Hadrian ztratil šanci na získání nových schopností, nyní má aspoň šanci na přežití zkoušek, které ho ještě čekají.
- goukagin: Well, Dumbledore is gay, so I really think he would hate some sex toy for women (sometimes used by men too?) ;)
- kuma123: Je pravdou, že jsem chtěl popis Nepálu více roztáhnout a obohatit, ale nikdy jsem tam nebyl a z fotek se nedá plně vystihnout situace, která v té zemi panuje nebo panovala. Jinak chápu tvůj postoj čtenáře, také jsem čtenář mnoha ff povídek i webnovel, takže denně zažívám úplně to stejné, co každý můj čtenář.
- Guest: Salut. Odpovím takhle, již jsem se smířil s komolením Angličtiny, ale nerad bych se toho dopouštěl i u Francouzštiny :) Mnohokrát děkuji a těší mě, že jsou zde stále tací, které moje povídka nepřestala bavit ani po tolika přečteních.
- LonyLongac: Děkuji za komentář. Pokud jde o magické baterie, časem se k nim vrátím. Již mi bylo navrženo, že by takhle Hadrian mohl využívat své nepřátele (smrtijedy, zkorumpované politiky atd...) a mám pro to i plán, ačkoliv to nebude asi to nejmorálnější řešení, ale když pak člověk pomyslí na Azkaban, kde jsou vězni neustále mučeni démony, tak jakékoliv jiné vězení musí být pohodička. Upřímně mám jistý blok vůči Siriusovi a Remusovi. Vím, že jsou to rodinní přátelé a Sirius má důvod, proč Hadrianovi během dětství nepomohl, ale Remus se mi zdá být až příliš na Brumbálově straně. Velice silně totiž pochybuji o Remusově loajalitě a možná z toho udělám i anketu, jestli ho mám pojmout jako Brumbálova loajálního čokla nebo emočně zničeného muže, který celé ty roky utíkal před realitou a rozhodne se pomoci Hadrianovi vším, co má.
