Kapitola 6 – Víc než čtyři zdi

Percy Weasley stál před vrátky do zahrady, která obepínala jako skoro kruh původní sídlo rodiny Weasley. Bill mu napsal, že by to sídlo rád viděl, když mu ho taťka neukázal a rád by mu nabídl případně služby, pro zabezpečení domu kouzly. Na to Pery nic nenamítal, jelikož věděl, že v tomto oboru on není odborník. A Bill odborníkem skutečně je, vzhledem k práci, kterou dovedl na Bradavické škole a Doupěti. A tak čekal, až přijede Záchranným autobusem, protože on a Bill měli rozdílné pracovní vytížení na Ministerstvu kouzel a tím pádem se v práci ani nesešli v kantýně. Percy věděl, že má Bill práce nad hlavu a musí mít tedy přesný termín na tuto návštěvu, aby si mohl zařídit dle toho pracovní den.

V tom přirachotil Záchranný autobus a vylezl z něho Bill, překvapivě ve slušivém mudlovském obleku a ne hábitu nebo kožené bundě ale v kvalitní zimní kabátu s kožešinovým límcem.

,,Bille já nejsem žádný cizí úředník, že musíš být takhle oháknutý." Řekl Percy.

,,To není kvůli tobě, předtím jsem měl schůzku s Ministrem financí Gordonem Brownem, tak abych nebyl za burana. On je skotský šlechtic, Percy." Řekl Bill.

,,Ach tak." Pokýval hlavou Percy.

Takže Bill dokonce spolupracuje s dalšími ministry Británie a ne jenom tím kouzel a to je jenom vedoucí odboru, to je u Merlinova ocasu tedy asi nejvyšší funkce po Ministru kouzel, do které Bill vplul, pomyslel si Percy.

Vešli oba do zahrádky a Bill hned vyndal hůlku a provedl pár kouzel kolem dokola.

,,Hm obranné valy jsou celkem v pořádku, cítím tu kouzla od Albuse Brumbála, ale nedivím se, byl s Dožetem přátele. Něco předělám, ale až na jaře, protože, teď je zmrzlá půda, šlo by to těžce."

,,Chápu, a tady to je původní sídlo Weasleyů." Posunkoval směrem kamenného domu Percy.

Bill se podíval na dům a prohlásil.

,,Žádný extrémní přepych, ale je z něho cítit historie. Tohle je rozhodně kamenné, bráško." Řekl Bill.

,,Ano s medově zbarveného Cotwolského kamene. Táta osadil dům tepelnými kouzly, aby příliš nevystydl a nenastěhovaly se tam plísně. Já si ho zevnitř ani pořádně krom přízemí neprohlídl. Však přízemí je svým prostorem velkolepé. Náš byt na Novém kříži v Londýně by se tam vešel dvakrát." Řekl Percy.

Percy vyndal starobyle vypadající klíče od domu z kapsy a pak šli oba dva k domu. Ještě než Percy otevřel tak ho Bill zarazil a řekl.

,,Podívej se nahoru do rohu okna v prvním patře Percy."

Percy se podíval tím směrem a uviděl prázdné hnízdo.

,,Och on tu ještě mimo Dožete někdo bydlel." Řekl.

,,Možná se ten druh, který tu sídlil, vrátí. Já bych ho nevyháněl, možná to bude sova nebo něco, co bylo zvyklé na kouzelníky." Řekl Bill.

Percy otevřel dveře a nechal vejít nejprve Billa a pak vešel sám.

Vešli do uvítací haly, s oprýskaným žluto oranžovým nátěrem.

,,A nábytek jsi nedostal?" Ptal se Bill.

,,Ne ten si odvezla neteř Dožete. Zbyly tu však všechna kamínka, kamna, sporák a zabudované skříňky v kuchyni a vybavení koupelen. Stejně po Dožeti bych to moc nechtěl." Řekl Percy.

,,Tak to tě čeká hodně práce Percy, jsi si toho vědom?" Ptal se Bill.

,,Ano, začnu, ale až rozkvetou petrklíče, Bille. V zimně zařizovat a opravovat je méně hezká věc, když to nebylo předtím obydleno, tak jako byt no teď už Reguluse Blacka." Řekl Percy.

,,To i chápu, nehledě na přípravy na svatbu. Už tě honí mamka kvůli tomu?" Ptal se Bill.

,,Ale vůbec ne, mi jdeme na to pozvolna. Místo už máme zamluvený, Svatební stany použijeme ty, které jsi měl ty, mamku se přetáhnout nenechám a tak jsem napsal madam Evansové, jestli firma ve které pracuje dokáže udělat i svatební hostinu beze toho, že by pak dělala servírování na místě. A s Aundrey teď děláme přehled, koho pozveme. A Aundrey si v červnu hodlá vybrat a koupit šaty. Samozřejmě, beze mě." Řekl Percy.

Bill si pomyslel, tak proč uháněla mne se vším tolik. Možná kvůli válečnému stavu u kouzelníku.

Z uvítací haly vstoupily do chodby, kde byly patery dveře. Vešli do prvních a Percy se ozval.

,,Tady je lodžie a hlavní krb domu. Vidíš stále je tu rodinný znak s lasičkou. Rozhodně náš."

Bill se podíval kolem sebe. Zapískla a jeho pískot se rozlehl celou lodžii. Byla pořádná, odhadoval jí tak přes dvacet metrů čtverečních plochy. Sice ten tmavě modrý nátěr jí kazil, ale okno sem pouštělo dostatek světla. Bill se podíval z okna a viděl, že celé sídlo stojí na mírném kopečku a je vidět až do Stroudu. Pak šli do druhé místnosti ve které poznal i Bill že je to malý sál nebo salonek jak se to vezme. A tady byly rovnou prosklené dveře ven na terasu domu, která tu byla a u ní přiléhající skleník.

Jenom se bude muset zde Percy zbavit té nevzhledné kapradinové zelené na zdech.

,,Tady by se klidně dalo i tančit v menší skupině Bille." Řekl Percy.

Nad tím jenom Bill pokýval hlavou. To rozhodně.

Další místnost kam ho Percy zavedl, byla studovna, kde byly zabudované police pro knihy, ale jinak zela prázdnotou. Následovala jídelna, kde byl další obří krb vhodný pro letaxovou síť. U krbu byly dvojité dveře do kuchyně, která byla hned za ní. Ta byla asi nejvíce zaplněná, ale Bill si pomyslel, že Dože neměl ani trochu cit pro barvy, protože tu strašila temně rudá a s vzorem v černé barvě. Jak nevkusné, podle Billa. Pak se jako by obrátili na zpět a vešli do technické místnosti a dalšími dveřmi rovnou do zimní zahrady. Ta měla u stropu větráky pro dobrý přísun vzduchu pro místní rostliny.

,,Tak to je celé přízemí, ještě tu jsou schody do sklepa. Tam jsem ještě nebyl." Řekl Percy.

,,A já bych se tam rád podíval. Většina vad na kouzelných domech se nachází ve sklepě. Většinou nejsou vůbec chráněná a když není válka a Volďa je pod hladinou, tak se můžou vyskytnou živly, které by si tento dům rády přivlastnily a tebe jako Weasleyho rádi zabily. A já nevěřím, že by Azkabán nebyl nedobytný, i když ho zrekonstruovali. Vím, že Kinsley má rád rychle vyřízené vše, bez toho, aby se podíval na kvalitu. Takže nedokážu zhodnotit kvalitu ostrahy Azkabánu." Řekl Bill.

Percy se zamračil, ale se slovy Billa souhlasil i sám.

Vešli tedy do sklepa, kde byl nejprve jedna velká místnost, kde kupodivu byla hromada dřeva akorát tak na podpal a pak dvoje dveře. Za prvními nebylo zhola nic, ale za druhými je čekalo překvapení. Překvapení v podobě vinného sklípku, který nebyl prázdný, ale naplněný lahvemi vína a vzadu byl soudek s nápisem Starorežná Hebridská whisky 1982.

,,Morganino negližé, ty tu máš chlastu Percy. To nic na tu svojí svatbu nemusíš kupovat, člověče. Tady je skřetí víno, Víno z víly vinice ve Francii, z Španělska, Itálie a Bulharska. Dokonce i Scherry a Burbon. Dože tu měl přímo sklad." Řekl Bill a prohlížel si viněty.

Percy jenom vypadala jako leklá ryba, co zdědil. Minule ve sklepení nebyl a bůh ví, jestli otec.

,,A Merline, dokonce i Dračí krev, ten dryják z Ruska. Ty by sis mohl Percy otevřít s tím obchod." Mínil Bill a ušklíbal se od ucha uchu.

,,Pojď ven, vzhledem k povaze, jakým způsobem o toto sídlo přišel praděda, tak nechci s tímto prostorem nic moc mít. A já krom oslav nepiji." Řekl Percy a vyšel ven.

Bill zbledl. Jo Percy měl pravdu, nebudou se opíjet, aby nadělali dluhy. Budou chytřejší.

Vyšli do přízemí a zamířili po schodech vedle technické místnosti do prvního patra. Na schodech byl menší nános prachu a byl tu vidět, že tu byl před nimi jenom jejich otec, protože viděli otisky jeho bot.

Zde byly čtyři ložnice, toho jedna byla pořádně velká a k ní náležela koupelna s vanou, záchodem a umyvadlem. Však bylo vidět, že ložnice jsou prázdné a krom hlavní tam už dlouhá léta nikdo nežil. A druhá koupelna v prvním patře potřebovala nutně rekonstrukci.

Ve druhém patře pak byli další čtyři stejně velké ložnice a a další koupelna a vysouvací schody na půdu. I tam se chtěl Bill podívat. Tam byl obří prostor, který rozděloval komín sídla a dvě malá vitrážová okénka. Jinak tu bylo pusto prázdno, až závěsnou šňůru na prádlo.

,,Jo mít tento barák, když jsme byli malý, tak by i George a Fred měli vlastní pokoje." Řekl Bill.

,,Možná by jsme však byli trochu snobi na to, co vlastníma, když k tomu přiléhá zahrada o 2 hektarech půdy Bille." Řekl Percy.

,,Ty jo, to je hodně velká zahrada, já myslel, že to končí terasou a skleníkem a patří k tomu jenom předzahrádka." Řekl Bill.

,,Ne pojď se podívat k oknu." Řekl Percy a přešel k malému vitrážovému okénku.

Otevřel ho a pak ukázal Billovi na malý altánek také z kamene.

,,Tam končí pozemek, tady toho domu. Klidně by tu mohlo být famfrpálové hřiště, jak je ta zahrada velká Bille. Akorát je prázdná, Dože všechny stromy co tu byly dle zápisů vykácel a kořeny kouzly odstranil. Kdysi tu byl sad." Řekl Percy a znovu zavřel okénko.

,,Sad čeho?" Ptal se Bill.

,,Dle záznamu z archívu Ministerstva kouzel, měla zde naše rodina sad všeho možného. Byly tu jabloně, vlašské ořechy, lísky, moruše, angrešty, jahody… prostě na co si vzpomeneš ze zahrádky za Doupětem. Však větším formátu a také skleník celý zaplněný kouzelnými rostlinami a bylinky byly i venku. Tam u altánku kdysi stály dokonce úly. Praprapraděda byl podle všeho vášnivý včelař." Odpověděl Percy a dodal.

,,A také je tu sovinec, takže Hermes dostane nový domov."

,,To je doopravdické sídlo Percy. To se Doupětem nedá srovnávat. Jenom nevím proč ho odmítl George, když je taková supernova v obchodním světě. Zrovna on by potřeboval mít reprezentační sídlo." Řekl Bill.

,,Tobě to nedošlo Bille, co má George v plánu?" Dal ruce v bok Percy.

,,Co jako?" Ptal se Bill.

,,Za prvé tento barák má dvě patra a těžko by se mu budoval výtah, kdyby náhodou Georgi do daleké budoucnosti vypověděli službu nohy. A on nechce ničit krásu tohoto sídla zásahy moderny. Také on chce kvůli mudlovským přátelům a známým zůstat poblíž Londýna a tohle je u Bristolu. A poslední na co bych tě rád upozornil Bille. Conny, je ne kouzelnice, to zaprvé a zadruhé jistě nechce si hledat novou práci, když v té stávající je spokojená a baví jí, stejně jako George obchody. Další důvod, proč George toto odmítl. A poslední důvod. George hledí do budoucna a proto má rád moderní domy, i když předtím patřily ne kouzelníkum a navykl si jisté standarty z nekouzelnického světa jako je elektřina a tak dál. A to tu není!" Řekl Percy a lezl po schodech zase dolu do druhého patra.

,,Pravda Percy, jsem to jenom hlava. Tohle sídlo prostě není Georgův šálek kávy. Však on finanční zázemí má, tak si může pořídit dům podle svého gusta." Řekl Bill a slezl hned za Percym.


Alfréd Rucorn, proklínal všechny mágy, kteří se kdy proslavily včetně zakladatelů Bradavic, že se dostal do Azkabánského vězení! Jak mohli na Ministerstvu toto dopustit, aby on čistokrevný kouzelník s tak váženého rodu byl uvězněn za to, že se pokusil seslat na mudlu Cruciátus. A ještě se mu to nepodařilo a on ho zmlátil!

Sice mu nos léčitel zde rychle a celkem bezbolestně opravil, ale stále Alfréd v Azkabánu byl. Sice ne na doživotí, ale podle soudu nejmírnější možnou sazbu 9 měsíců, tedy ještě méně než tomu bylo u kouzelníku a čarodějek, kteří byli zvěromágy bez povolení Ministerstva kouzel. Však i tak Alfrédovi připadalo, že to on je oběť a ne ten mudla, ten Evans.

Jako první co musel zde podstoupit, bylo to, že ho oholili dohladka a pak ostříhali na krátko. Věc, kterou Alfréd nesl těžce. Jako prvorozený syn rodu Rucornu nosil vlasy vždy delší! A teď musel snést tu potupu krátkého sestřihu.

A pak včera další potupa, kdy ho zařadili do toho podle Alfréda mučícího procesu pracovní a fyzické činnosti zde. On přece je Rucorn a ne žádný domácí skřítek! Kde ti vůbec byli? Nemohl sem přivolat ani ty se svého sídla.

Azkabán tak jak byl, byl velké zklamání a ty mudlácké inovace zde byli proti srsti Alfréda. A tak se hned druhou noc rozhodl, že zde rozhodně nezůstane. Prvně se pokusil utéct během práce přes krb, kterým se sem přepravovali bystrozoři. Však ti ho pak na Ministerstvu ihned u krbu chytli a dali mu za trest umýt pánské umývárny a záchody.

Pak se pokusil utéct tak, že vzal pod krkem jednu ze žen té firmy, pro kterou tu vyráběli ty ženské propriety, ale to se mu vymstilo také. Ta žena byla spíš muž a dala mu loktem do zubů a pak ho hodila o podlahu. A on musel znova na ošetřovnu. Ještě mu pohrozili, že když se to bude opakovat, dostane 6. měsíců navíc.

Alfréd přemýšlel znova jak se dostat ven, když mu nahlásili návštěvu jeho nezdárné krvezrádné dcery a toho její mudláckého snoubence.

Nejraději by jí odmítl, ale tomu nebylo povoleno jako vězni. Dovedli ho do světlé místnosti a připoutali k křeslu okovy.

Před ním stál bílý kovový stůl a u toho dvě obyčejné dřevěné židle. Víc toho krom lampy nad ním nebylo. Žádné okno a nic.

V tom se otevřely dveře a vešel nejprve ten mudla a za ním jeho dcera. Oba si sedli a chvilku něho mlčky hleděli. Pak se koukly na sebe a jeho dcera konečně promluvila. Však jinak jak by Alfréd očekával.

,,Tak jsme tady oba dva. Ty jako vězeň já jako svobodná kouzelnice otče. Vidíš kam tebe staré zvyky až zavedli. Sem do vězení." Ukázala na zeď za ním.

,,Svět tam venku se změnil otče a já budu součástí toho nového světa. A co ty? Dokážeš tam venku žít s tím novým světem? Nebo budeš hloupě žít ve starých pravidlech a zvycích, které už se nikdy nevrátí. Takto se totiž nikam nehneš otče." A podívala se mu do očí.

,,Ale já jsem čistokrevný kouzelník, elita! Mudlové by se nám měli klanět." Vykřikl Alfréd.

Jeho dcera a ten mudla se na sebe podívali a ten mudla vyndal z kapsy od kalhot obyčejnou tužku na psaní a gumu.

,,Dobrá pane Rucorne, tak já bych se měl měl klanět, tak mi řekněte, kde žijete?"

,,Proč bych vám říkat adresu, když jí jistě od mé hloupé dcery znáte!" Zavrčel Alfréd.

,,Ne stát pane, určitě víte, že žijete ve Velké Británii." Řekl ten mudla.

,,Ano." Zavrčel Alfréd.

,,A jistě víte, že náš stát je konstituční monarchie a u moci je její výsost majestát Britská královna a ochránkyně víry Alžběta v pořadí druhá." Řekl ten mudla.

,,Bohužel." Zavrčel Alfréd.

,,A víte kolik zde ve Velké Británii dle posledního sčítání je žijících kouzelníku?" Ptal se mudla.

,,Podle Denního věštce 41tísíc." Řekl Rucorn.

,,A víte kolik ne kouzelníku, tady nás mudlů žije ve Velké Británii, když nebudou počítat zámořská území jako Bermundy a spol.?" Ptal se mudla.

Alférd zakroutil hlavou.

,,60milionů obyvatel mají Britské ostrovy, ty hlavní, které jsou kolem toho hlavního. A teď trochu počtů. Vás je 41tisíc, a jedna tisícina z 60 milionů je 60 000 obyvatel, tedy 41tisíc kouzelníku, je méně než 1. tisícin britského národa, který stále spadá pod Britskou královnu, pane Rucorne. Nehledě, že o kouzelnících málo kdo ví. Tak proč my ne kouzelnici bychom se vám měli klanět, když jste nic tak velkého nedokázali. Nemáte vlastní ražbu mincí, jste závislý na našem hospodářství, ano dostáváte peníze od naší vlády, ne na opak, nikdy jste nebyli ve vesmíru, neukázali světu žádnou vyspělou technologii, natož aby jste stáli s ostatními ne kouzelníky pod Olympijskými kruhy sportovního dění. Vůči nám jste nic. Nic, co má nicotný hlas, protože je vás tak málo." Řekl ten mudla a začal kreslit na ten stůl nějaké kruhy.

,,Tady jste vy čistokrevný, kolem vás jsou ti co jsou smíšené krve a mudlorezení kouzelníci jak říkáte." Ukázal na jednotlivé kruhy ten mudla.

,,Vy máte ten zvyk, že nezakládáte rodinu s mudlorozenými kouzelníky natož a málo kdy s těmi smíšenými krve jak jsem vyslechl mojí drahou Abi. Tak dobrá, teď vám něco ukážu. Říká se tomu předpoklad růstu, a je to něco jako graf. Nás to učili na škole, do které jsem chodil."

Řekl mudla a podíval se mu do očí.

,,Jelikož vy budete se ženit a vdávat mezi sebou, tak se budete zmenšovat, protože bude moc mezi sebou příbuzní, ti ze smíšených rodin se budou ženit a vdávat jak se jim zachce a stejně tak mudlorození, kterých bude se stále rodit dost. Takže vy nakonec na to dojedete protože vyhynete jako prehistoričtí dinosouři. Bude vás stále méně, protože budete trpět duševníma a tělesnými nemocemi. A také velkou neplodností následkem velké příbuznosti." Řekl ten mudla.

,,Kdyby jste však od svých zvyku opustili. Třeba vy pane Rucorne, stále můžete mít rodinu, starý nejste. Tak by jste rostli, ale vaše v uvozovkách čistota by šla ke dnu, však bylo více kouzelníku a čarodějek. A mě jedno jak bude nazíráno na mého syna. Jestli bude kouzelník nebo ne kouzelník. Hlavní je pro mne aby se uchytil a mohl vést normální život, bez válek, bez konfliktu a v rodině a byl zdravý jako dub. A celý ten váš konflikt, na kterém zemřelo tolik kouzelníku, že je vás jenom 41tisíc. Jak moc tam bylo kouzelníku, které máte v rodokmenu? Není to na hlavu, jako tenkrát v Německu. Stálo vám to za to pane Rucorne stát se nic?" Ptal se ten mudla.

,,Nehledě, že spousta kouzelníku a čarodějek přišla o své domovy. A teď tu situaci s nedostatkem bydlení zachraňuje rodina Weasley a Malfoy! Ti odvěcí rivalové kteří stále se handrkovali a prali mezi sebou. Není ti to dostatečným důkazem otče, že se otevřela stavidla a je čas, kdy čarodějky a kouzelnici musí pohnout se z místa, aby nevymřeli. Když už se snaží s tím něco dělat i hlavní firmy zdejšího kouzelnického světe. Otevři oči otče. Ten čistokrevný blábol nás málem všechny poslal do hrobu!" Řekla Abigeil.

,,Ale ty nejsi má dcera, ta by nikdy neprovdala za mudlu. Nikdy by jsi jsi se za něj neprovdala a neměla parchanta mimo manželské lože. To je vše vinna toho Pottera a té chásky. Kdyby zvítězil Temný pán, sehnal bych ti vhodnějšího ženicha." Řekl Alfréd.

,,Utopie, ve které žiješ otče. Tom Raddl, nebyl ani čistokrevný kouzelník a ty jsi mu sice nelíbal boty, ale vnitřní kruh zcela určitě. Cožpak ti nebylo zle, že zabíjel kouzelníky a to i čistokrevné. Zabinyovi, Parkisnovi, Lucius Malfoy a další. Být ten kdo si váží krve, tak by to neudělal. Ale to on nebyl a byl nikým, který se chtěl stát naším řezníkem, protože jeho matka byla moták a její vlastní rodina stejně čistokrevná jako ta naše jí odvrhla, když se zapletla s mudlou. A z toho vznikl slavný Temnný pán. Není většího podvodníka než takzvaného Lorda Voldemorta." Odfrkla si Abigeil.

,,A kolik kouzelníku zabil Harry Potter, drahý otče?" Ptala se Abigeil.

,,Asi hodně, když na něj vypsal odměnu Temný pán." Řekl Alfréd.

Nad tím se Abigeil rozesmála.

,,To je právě ten vtip otče, že v podstatě zabil Harry Potter jenom dva kouzelníky. Qwinuse Qwirella a Lorda Voldemorta, alias Toma Radlla. Ostatní zabili jiný, nebo sám Temnný pán, když viděl, že jsou neschopni boje nebo neuposlechli rozkazy. A já na rozdíl od tebe četla všechny spisy o verdiktech u soudu. Dala mi je přečíst paní ředitelka. To má víc kostlivců ve skříni Draco Malfoy, Neville Longbottom nebo Terrence Bott a jednička v počtu zabití ve válce se dělí dva lidé a víš o koho jde, otče?" Ptala se Abigeil.

Alfréd zakroutil hlavou.

,,Můj bývalý kolejní ředitel a dvojitý agent profesor Snape a Ronald Weasley, představ si. A oba to dělali proto, aby to skončilo, ne proto, že by jim to dělalo potěšení. Chtěli ten expres do pekla zastavit. A také dokázali to, aby zlo bylo zastaveno a aby mohla začít obnova. Zaplatili daň, profesor Snape tu nejvyšší, a co ty děláš, otče. Ty by jsi chtěl, aby zase tekla krev, jenom protože chceš moc, která pojde, až ty zemřeš. Nebylo by lepší budovat něco než hnít ve starých kolejích?" Ptala se Abigeil.

,,Já rozhodně se podílet na novém světě chci, chci mít rodinu, chci, aby z mého syna něco bylo, chci sama pracovat a překládat texty, aby se dostali k širší veřejnosti. A chci žít v míru, ne válce a strachu. Nechci být jenom okrasou nějakého bohatého kouzelníka sedět doma. A je mi jedno jestli budu ta či jaká, já klidně budu paní Evansová. Jako byla Lilly Evansová, protože ta udělala víc než moje matka v mém životě, pro svého syna. Položila za něj život. A co udělala má, ani nešla mě vyprovodit na vlak do Bradavic." Řekla zlostně Abigeil.

,,Tak si dělej co chceš, ty nejsi má dcera. Ta by se chovala jinak." Odsekl Alfréd.

,,A já myslela, že dostaneš rozum, ale ne. Ty jsi starý vůl." Řekla Abigeil a zvedla se ze židle.

,,Pojď Dudley, tady házíme jedině hrách na zeď." Řekla Abigeil.

Když byl ten mudla u dveří a tak se krátce na Alfréda otočil a řekl.

,,A já myslel, že bude mít Jared dědu, ale vidím jenom chorého blázna." A odešel.


Hestie vstoupila do prostorného sklepení Malfoy Manor. Z tohoto místa sice neměla dobrý pocit, ale byla tu pracovně. Měla zde mít rozhovor a výslech s hodně starým kouzelnickým upírem Armandem Tychonem Malfoyem.

Skřítek z Malfoy Manor jí zavedl do místnosti, kterou sám označil jako posilovnu pána domu během zimních měsíců. No jo, ono kam umístit upíra, když tu moc ve sklepení místa není. A další část je uzavřená a klíče má od ní Ronald Weasley.

Vešla do místnosti, poté co slušně zaklepala a tam uviděla Draca Malfoye jak stojí opřen prosklenou skříň s kordy na šerm a Armand Malfoy si prohlíží sadu starých skoro starožitných závodních košťat.

,,Zdravím pánové." Řekla vesele a sedla si na rozkládací židli.

,,Takže mám zodpovědět těch vašich pár otázek. No krev a lepší pobyt jsem dostal. Musím uznat, že je tu úctyhodná sbírka košťat, která většinou pamatuji ze svého dlouhého života slečno Jonesová." Řekl Armand Malfoy.

Hestie se podívala.

,,Čí krev?" Ptala se.

,,Skončil jsem do Bradavic za paní ředitelkou a osvětlil jsem jí situaci. Ráda darovala trochu své krve, ale za dohledu madam Pomfrejové." Řekl Draco.

,,Bradavická ředitelka mi dala doušek své vlastní krve, tak to se cítím poctěn. Nebylo mi řečeno od mladého Draca čí ta krev je, však byla svěží jako čistá voda. Dala mi energii do života. Poděkujte mým jménem paní ředitelce. " Řekl Armand.

Ano vypadal lépe než předtím. Sice byl vychrtlý, ale jeho kůže už nejevila známky vyschnutí, rty se zacelily a nebyly popraskané a stál vzpřímeně a tváře nebyly tak úděsně propadlé.

,,Díky vyřídím, až budu v práci." Řekl Draco.

,,V práci?" Ptal se Armand.

,,Zastávám post profesora Létání na Bradavicích a jsem zodpovědný za famfrpálový turnaj v Bradavické škole. Jsem člen sboru." Řekl Draco.

Upírovi Armandovi poklesla čelist údivem, ale jakmile se z toho překvapení dostal, tak zatleskal a řekl.

,,Úctyhodný výkon mladý Draco. Kdysi jeden z Malfoyů, Silvánus Malfoy zastával funkci profesora Historie čar a kouzel, ale tomu už je dávno. A také Silvánus dostal tuto funkci až když měl Kristova léta." Řekl na to Armand.

,,Však prosím Armande, zodpověz teď otázky slečně Jonesové. Sice Horácia Křiklana už uvěznili v Azakabánu, ale stále nevíme o všech obětech a chceme jejich příbuzným navrátit pravdu." Řekl Draco.

,,Ach ano." Kývl Armand.

,,První otázka pane Armande, Horácio Křiklan byl tedy častým hostem ve společnosti Abraxaxe Malfoye?" Ptala se Hestie.

,,Ano však až po smrti Nicolase. Ten si ho v domě nepřál. Však možná se stýkali někde jinde, nevím." Řekl Armand.

,,A vy jste věděl o přítomnosti Křiklana v domě jak?" Ptala se Hestie.

,,Večery, kdy už slunce zapadlo za obzor, jsem trávil v přízemí domu a často jsem Horácia Křiklana tam vídal. Však málo kdy, jsem měl tu čest s ním mluvit. On se mne bál." Řekl Armand.

,,Bál?" Ptala se Hestie.

,,Jako upíra, ale já mužskou krev nepil od roku 1725, slečno. Já se výhradně upnul na tu od žen, jelikož není tak hutná na mé trávení. Už jsem doopravdy starý i na poměry upírů a ne vše nesnesu." Řekl Armand.

,,Dobrá a kdy vás Abraxax Malfoy umístil do prostor, kde jsme vás našli?" Ptala se Hestie.

,,V roce 55, když se Abraxax odhodlal mít syna, aby zamezil vymření rodu Malfoyů. Já věděl o malém Luciusi jenom z doslechu." Řekl Armand.

,,A víte jak způsobem Lucius byl utvořen?" Ptala se Hestie.

,,Lektvarem života, Abraxax nikdy vřelé vztahy se ženami neměl, možná proto, že jeho matka zemřela záhy po jeho sestře Eualií v roce 1904. Vyhledával spíše mužskou společnost." Řekl Armand.

,,A ten Lektvar života, byl uvařen Horáciem Křiklanem?" Ptala se Hestie.

,,Ano, dal Abraxaxi dvě dávky, ale první byla něčím kontaminována a dítě se narodilo mrtvé. Až druhý pokus vyšel." Řekl Armand.

,,A jak to snášela žena Abraxaxe Malfoye, co se týče zdraví?" Ptala se Hestie.

,,Nevím, nebylo mi nikdy dovoleno se k ní přiblížit, jako upírovi. Však dle měřítek krásy byla podle všeho krásná a z vysoce postaveného kouzelnického rodu Nottů." Řekl Armand.

Hestie jenom pokývala hlavou.

,,A slyšel jste další věci, které Abraxax projednával s Horáciem Křiklanem?" Ptala se Hestie.

,,Ano, mnoho věcí. Mé komnaty sousedily s gentlemanskou místností zde v přízemí." Řekl Armand.

Draco si pomyslel, to jsou komnaty, které teď vlastní Ron Weasley.

,,Takže jste obýval sklepní komnaty pod gentlmenskou místností, ty jenž původně sloužily jako trezor rodiny Malfoyů?" Ptala se Hestie.

,,Ano strávil jsem tam 94 let, madam. 94 let luxusu, řekl bych." Řekl Armand.

,,A kde jste sídlil předtím pane Armande?" Ptala se Hestie.

,,Na starém hradě Malfoyů 17 mil vocať. Dle Nicolase v roce 1910 ho zbourali. Velká škoda, byla to nádherná budova a práce mého bratra, který ho zadal vystavit." Řekl Armand, ale dodal.

,,Ale jeho dokončení jsem se díky Elpis nedožil."

,,Dobrá, takže jistě víte od spolku Walpurgry, co tom můžete říct, pane Armande?"Ptala se Hestie.

,,Ten spolek byl založen jako pokračování idey, které založil Gereth Grindewald a Albus Brumbál, ještě jako přátele. Vedoucím profesorem spolku byl Křiklan a vedoucím studentem byl primus Tom Raddl. Jaké žvásty se tam plnily do mozku těch mladých kouzelníku. Nechutné." Řekl Armand.

,,A měl jste někdy s tímto spolkem něco společného?" Ptala se Hestie.

,,Ne jenom jsem je slýchával v domě. Hlavně toho Radlla, jelikož měl zvučný hlas jak lesní roh." Řekl Armand.

,,Vy máte výborný sluch pane Armande, asi jako upír, dá se to srovnávat sluchem vlkodlaka?" Ptala se Hestie.

,,Ani zdaleka, vlkodlak má slabší sluch než mi upíři, jejich sluch je omezen překážkami a prostorem. U nás nikoliv. U nás je to vzdálenost na kterou zvuk zachytíme. Ano slyším hodně, ale jenom na určitou vzdálenost." Řekl Armand a dodal.

,,Míra edukace na Bradavicích povážlivě klesla, když toto slečno Jonesová nevíte. To já jsem tam nechodil, ale na Kouzelnickou školu v Krásnohůlkách. Jelikož jsem se narodil v Francii."

,,Od roku 56 se příliš střídali profesoři v tomto předmětu a nebyli vždy plně kvalifikovaní tento předmět vyučovat." Řekl Hestie.

,,Ach ano, jak říkal mladý Bott, učili blbci." Řekl Armand.

,,Tak k dalším otázkám pane Armande." Řekla Hestie a pokračovala dalšími otázkami na téma Horácio Křiklan a Abraxax Malfoy. Tu tam zabrousila k tématu Grindewalda a Albuse Brumbála.

Po hodině a půl, konečně už neměla Hestie žádné otázky, ať už z těch, jenž si připravila nebo co jí během rozhovoru napadli. Z Armanda dostala o Křiklanovi tolik informací, že by to stačilo i Mozkomoří polibek smrti. Ten upír věděl hodně a proto se Hestie domnívala, že ho Křiklan těmi lektvary chtěl postupně zahubit. Prostě otrávit, jak je běžný postup u zlých lektvaristů. Ti si nikdy ruce nešpinili krví.

,,Slečno Jonesová, mohu mít protiotázku prosím?" Ptal se Armand.

,,Ano." Odpověděla Hestie klidně.

,,Já nikdy nebyl kouzelník ovládající výrobu lektvarů na mistrné úrovni, ale z toho co mi podával ten Křiklan mi bylo povětšinou zle. Co to bylo za lektvar? Mám takový neblahý dojem, že mne chtěl ten paznecht sprovodit ze světa pozemského na onen svět."

,,To je dost možná pravda, protože jste svojí pamětí a informacemi studna vědění o jeho činech, o činech Abraxaxe, o Grindewalda i Albuse Brumbála." Řekla Hestie a dodala.

,,Analýza těch lektvarů stále probíhá, takže vám teď nedokážu říci, co v tom bylo. Však teď jste v péči nejnovějšího pána Malfoy Manor a ten se snad postará, aby vám nebylo už ublíženo." Řekla Hestie.

,,Vynasnažím se, ale budu muset tady ve sklepení trochu přerovnat věci. Jelikož původní útočiště Armanda už nevlastním." Řekl trochu nakysle Draco.

,,Cože?" Ptal se Armand překvapeně.

,,Můj otec nebyl nijak zvlášť dobrý politik natož obchodník Armande. Ty místnosti prodal svému známému a rodinnému příteli, lektvaristovi, v úmyslu, že on tam bude mít laboratoř, ale ten těsně před smrtí jí testamentem tedy poslední slova přepsal na příslušníka rodiny Weasley. Takže kus Malfoy Manor je pod palcem nejmladšího syna Weasleyovské rodiny a já bez jeho písemného souhlasu nesmím zde dělat velké stavební zásahy které by ovlivnili ty místnosti. Jo otec, poslední roky vynikal ošemetnými div ne blbými nápady." Řekl Draco.

,,Ironie, mladý Draco, že to udělal tvůj otec. Vzpomínám si na to jako dnes, když roku 1695, zakoupil zde Lucius Malfoy, myslím první v pořadí, pozemek na němž mělo stát toto sídlo. A kupoval to neobratně od několika rodin, jenž tu měli menší pozemky hvozdů. A jména rodin si též pamatuji, protože Luciusi, toho jména první pořádně zatopili při určení mění za to dané. Přímo se spikly, ale Lucius tu chtěl vystavit za každou cenu nejhonosnější kouzelnické sídlo v okolí široko daleko. Takže musel pozemky odkoupit od rodin Diggori, Láskorád, Prewett a Weasley, aby Malfoy Manor mohlo vůbec stát. Stejně se nedožil jeho dostavby v plném rozsahu." Zakroutil hlavou Armand.

Draco tohle vůbec nevěděl, protože tak daleko do historie sídla se neponořil.

,,Jeho žena, Roslyn, však chtěla, aby rozdělení pozemku, které kupovali o té či jiné rodiny koupily bylo vidět, ačkoliv s tím Lucius nesouhlasil. Udělala to tedy tajně a je to vidět jenom z pohledu ptáka nebo letce na koštěti, milý Draco." Řekl Armand.

,,Vidět z nebe?! Počkejte nemyslíte snad terasy, zahradní stěny a ty staleté Habry?"! Ptal se Draco.

,,Ano to je rozdělení původních pozemku, už jsi nepamatuji komu co patřilo, ale někde v knihovně o tom musí být záznam. Knihovna Malfoy Manor je velmi bohatá, jelikož jsem 94 let ponoukal ke čtení její majitele." Řekl upír Armand.

,,A já s tu nechám už osamotě. V dohledné době někdo z Ministerstva kouzel z odboru Kouzelných tvoru, za vámi ještě zajde. Musíme vás nějak zlegalizovat, když jsme o vás tak dlouho nevěděli pane Armande." Řekla Hestie a následně se rozloučila.

Draco zase použil skřítka, aby slečnu Jonesovou doprovodil ke krbu a když Hestie Jonesová zmizla v plamenech, tak zbyli na Malfoy Manor dva Malfoyové. Jeden upír druhý kouzelník obchodník.

A nastala otázka čí krev bude kdo pít?

Přidáno 14.12.2019

Poznámka od elenor:

Další kapitoly přidám . Pak budu přidávat hodně v týdnu Silvestra a nového roku, však na Vánoce ne.

Vaše elenor