Kapitola 13 – Zaplatit dluh

Hermiona se snažila co nejvíce tvářit jako maličká nevinná holčička a dívat se strachem ke Karin, aby to bylo věrohodné. Došli do Chroptící chýše, kde měla proběhnout předání tedy ta lichva jak to nazýval Harry.

Vešli do špinavé místnosti s tou rozvrzanou postelí, kde poprvé se setkali s tou krysou, když byla ještě rádoby mazlíčkem Rona Prašivkou. Že ta krysa je vlastně člověk a velice nebezpečný nepřítel nikdo tenkrát nevěděli.

Vlastně se to celé dozvěděli díky Siriusi. Pravdu, co ta krysa je zač. Však, že je to vnuk samotného Grindewalda nevěděl podle Hermiony v tu chvíli ani Sirius, natož profesor Lupin nebo Snape nebo samotný Albus Brumbál. Jinak by asi ani přímluva Harryho nepomohla. Sirius a profesor Lupin by se nezdráhali kdysi dávno přítele, bez milosti zabít. Možná Harry neměl tenkrát věřit bezpečnosti Azkabánu a tu krysu tím bránit a nestalo by se tolik špatného.

Když byli v té místnosti všichni, tak děti a Karin tedy vlastně Ron je k sobě přimkl a Draco odstoupil o kus dál a opřel se o pelest staré postele. Terry v tu chvíli Alberthof Brumbál si povzdechl.

Však nemuseli čekat dlouho a v místnosti se objevilo, nebo přemístilo 12 osob v tmavě zelených hávech, jedna osoba v stříbrném hábitu. Tu všichni poznali. Pettigrew sám tam stál a tvářil naštvaně. V obličeji se mu nově táhla nechutně dlouhá jizva jenom přetažená nějakou hnědou léčitelskou pastou, aby se hojila. Také bylo vidět, že přišel o předkus a jeho nové zuby byly konečně normální délky.

,,Ach tak se nakonec drahý Draco rozhodl v náš prospěch, co?" Uculil se Pettigrew.

,,Nechci především ublížit mé rodině kryso a oni má rodina nejsou." Zavrčel něho Draco.

,,Ne to nejsou, ne oni jsou nic. Nic co nikdy nemělo být." Řekl Pettigrew a máchl rukou. Lidé v hávech přistoupili ke čtveřici a rozdělili je. Každý měl tři kouzelníky kolem sebe a u krku hůlku.

,,Nechte mé děti na pokoji vy šmejdi." Křikl v podobě Karin Ron.

,,He děti, děti co ponížily mou rodinu už pouhým příchodem na svět." Řekl zlostně Pettigrew a otočil se na Draca.

,,Hůlku ty zrádče."

,,Ne nejprve mi vydej přítele mé matky a jeho dceru nebo jí budeš mít na dva kousky." Opáčil Draco a vzal Pettigrewovu upravenou hůlku za konce do rukou.

,,Ne dáš mi hůlku a já pak vrátím ty dva." Řekl Pettigrew.

,,Ani za hippogrifovo hovno, Červe, nemáš nárok na ní a ty to dobře víš. Já jí v duelu vyhrál a když budu chtít, mohu si s ní dělat co chci. Nebude tě i tak poslouchat." Řekl Draco.

Pettigrew nastavil škleb.

,,To není bezová hůlka Malfoyi." Řekl.

,,Bezová ne, ale ty o hůlkách, ty proradný červe nevíš skoro nic. Zatímco já jsem dobrý přítel a obchodní partner Lawrence Olivandera a vím dneska už víc hůlkách než ty o té své." Řekl sebejistě Draco a pokračoval.

,,Toto je původně hůlka Batesby Boockschottové, tvé jestli se nemýlím praprapratety, jestli jsi doopravdy vnuk starého Grindewalda a byla její třetí, jenž si zakoupila u otce Lawrence Olivandera, když jemu bylo 9 let v roce 1909."

Draco se podíval zpříma do očí Pettigrewa a Hermiona snad dokonce si myslela, že slyšela skoro neslyšitelně slovo Leggimes. Hermiona těžko skryla překvapení, že se Draco Malfoy pokouší nabourat do mysli Červíčka a něco z něho vyčíst.

,,A je dělaná z hlohu, protože tvá tetička Batesba byla nestálé povahy jak hledala stále informace v netříděném chaosu historie a snažila je utřídit do historické knihy. Je poměrně krátká, ale to svědčí jenom o tom, že ačkoliv výborná historička tak Batesba Bockshottová byla mizerná kouzelnice." Zdůraznil poslední slovo Draco.

Hermiona mrkla a trochu ustrašeně se dívala raději na Lucase. V duchu však blahopřála k úspěšnému vytočení Pettigrewa, protože ten zrudl jak paprika.

,,Jo viděl jsem její OVCE, no jako profesor mám k nim přístup v Archivu a ona měla jenom tři OVCE, slavná historička Bookshotová. Bylinkářství, Runy a Historii, tedy kouzelnické vědy, kde člověk moc nemusí být nadaný na kouzelní a máchání hůlkou, podobně jako ty Červíčku." Usmál se od ucha k uchu Draco.

,,Neříkej mi tak ty jeden spratku." Křikl Pettigrew.

,,Červíčku, znáš mě, já rád lidi urážím, je o má povaha. Asi mám něco z mé drahé tety Bellatrix." Naklonil hlavu Draco a pokračoval.

,,A jelikož to nedělal, ještě Lawrence, který se specializuje jenom na tři druhy jader u hůlek, ale jeho otec, tak má velice podivné jádro, které také nezaručuje úplně nejlepší výsledky. A to to žíni z Graniského okřídleného koně. Ten je znám svojí rychlostí, ale jeho žíně se kroutí časem a nejsou příliš vhodné na výrobu hůlek, protože se postupně ničí a víc jak 100 let nevydrží. Proto dříve nebo později ti ta hůlka drahý Červíčku přestane sloužit tak jako tak. A dle mého názoru ti nebude sloužit ani teď, protože hůlky cítí, když má někdo pro ně lepší předpoklady a velmi rády změní majitele. A já původně hlohovou hůlku měl, možná si to Červíčku pamatuješ." Řekl Draco a podle Hermiony pokračoval v krasojízdě.

,,Akorát Potter mi jí vzal v duelu. A hůlka mu dala přednost sloužit a doslova ukázala té bezové, že on je ten silnější a ona se má mu podvolit. Hůlky jsou takové. Takže vydej mi přítele mé matky a jeho dceru a já řeknu té tvé hůlce, aby ti znova sloužila ano?" Řekl Draco a tvářil se vážně, i když Hermiona dobře věděla v tu chvíli, že právě Draco ušil na Červíčka obří boudu a maže mu kolem huby lež sladkou jak med.

,,Nebo chceš, aby hůlka ti daná tvým dědem po tvé tetičce přišla vniveč a on se k tobě obrátil zády jako k hloupému a nešikovnému kouzelníku. A ty chceš v jeho očích být třída Červe nebo se mýlím?" Ptal Draco.

,,A jak jí tedy získám zpět, tu hůlku?" Ptal se Červíček a tvářil se zamyšleně.

Hermiona v duchu snad vyskočila do vzduchu. On na to skočil i s navijákem. Merline a Morgano, to se ti Draco povedlo. Právě si zmanipuloval Pettigrewa a on ti sedl na lep jak moucha.

,,Dáme si další duel a já tě nechám vyhrát, ty mě nezabiješ, jenom mě odzbrojíš jako já to udělal u Brumbála. Vzpomínáš na to se stalo u Astronomické věže Červíčku, byl jsi tam též přece ne?" Řekl Draco.

Pettigrew kývl, že ano, že si vzpomíná.

,,Dobrá půjdeš s námi a já ti předám ty dva." Řekl Pettigrew po chvíli, chytl Draca za rukáv a v tu chvíli se přemístil pryč.

To samé se stalo i ostatním. Pro Hermionu v těle dítěte nic moc příjemného. Doopravdy menší děti by měly tento způsob spíše vynechat. Točila se jí z toho hlava a chvilku jí trvalo než se zorientovala kde to přistáli. Zase byli v tom podzemí, které Draco popisoval. Jo byli tu malůvky od sprejerů a podobné blbosti, ale Hermiona cítila, že je tu něco jinak. Před těmi nýtovanými dveřmi seděli na bobku stráže v podobě dvou chlapů.

Šli dolů do podzemí. Což nebyla sranda v těle dítěte, jít po takových schodech, přišlo Hermioně.

Došli do haly s matichorami a tam se Červíček zastavil a řekl v němčině ale Hermiona tomu úspěšně rozuměla.

,,Starce a děcka svažte, ty bude chtít vidět mistr. Matka je vaše odměna chlapi a zrádce Malfoye si já odvedu do sálu. Ten jediný může tyto prostory opustit živí ostatní nikoliv."

Hermiona zbledla a pohlédla na Rona v podobě Karin.

Ten se jenom usmál snad z jeho rozeného optimismu a to i když pak levitoval jí nad hlavou za tlupou očividně německých kouzelníku. Jeden z nich je svázal a hodil do jednoho rohu místnosti poblíž dveří do sálu.

Pak všichni odešli a nechali je tam svázané magickými pouty ve společnosti matichor.

,,Do prdele." Zašeptal tiše Harry v podobě Lucase.

,,Takto jsem si to nepředstavoval. Teď si připadám v kelu." Řekl Terry v podobě Alberthofa a snažil se dostat ke své záložní hůlce zastrčené v botě.

,,Teď to záleží na Dracovi, nikdy bych neřekla, ale teď on drží karty." Řekla Hermiona.

,,Bohužel." Dodal Harry.

,,Ach zastřelte mě až budu takto starý, to je hrozný mít přes sto let a dělat turecký sed." Stěžoval si Terry.

Když se konečně dostal Terry k hůlce a rozvázal se a je také, tak si promnul vous a koukl na matichory.

,,Uspat nebo zabít?" Ptal se Harryho a Hermiony.

,,Uspat, stále jsou to zvířeta ne lidé. Nemohou za své majitele." Řekla Hermiona.

Terry tedy seslal na 21 maticor uspávací kouzlo, které Hagrid je naučil pro uspání velkých zvířat počínaje hippogrify a konče draky.

Maticory se chvilku bránily spánku, nevrle ospale na ně mžouraly, ale pak se stočily do klubíček jedna vedle druhé a za chvíli vrněli jak obyčejné míci.

V tom se otevřely dveře a vešel Draco Malfoy usmíval se jako hovádko boží.

,,Myslím, že teď už si ten neřád další život nedá." Řekl a olízl si spodní ret.

Vpustil je do toho jantarového sálu, který byl prázdný a na tom rádoby trůnu seděl Pettigrew. Spíš tam sedělo jeho tělo a v rukou měl svou hlavu, která byla odříznuta od těla čistým řezem a byla naaranžovaná tak že jí držel ve svých rukou.

,,Draco!" Vypískla zděšeně Hermiona, když to uviděla.

,,Grangerová stále zapomínáš na ten fakt, že já jsem bývalý Smrtijed a on byl též zrádce. Radll tímto způsobem nechal odstranit Karkarova, který byl zrádce. Červíček si to zasloužil, protože zradil kde koho a nikdy nikomu nebyl věrný." Řekl Draco a zasmál se.

,,Sice měl další hůlku, ale ta už ho vůbec neposlouchala. Hm je dost exotická. Kamenný dub a srdce opálového draka. Možná z Francie." Řekl Draco a prohlížel si hůlku, kterou vyndal z kapsy kabátu.

,,To poznáš jen tak z oka co je to za dřevo a co má v sobě?" Ptal se překvapeně Harry a byl trochu vyděšen jak Draco Malfoy naložil s Pettigrewem.

,,Um rád poslouchám a navštěvuji Lawrence Olivandera a ten říkal, že kdyby nebyl profesor létání, tak by se mu hodil jako učeň, já hůlky cítím jako on. Podivné přitom v rodině žádného výrobce hůlek jsme nikdy neměli ani jedné nebo druhé strany." Řekl Draco a zasunul hůlku do kapsy a stejně tak to dřívko znehodnocené hůlky co dal Pettigrewovi.

,,Fulcran" Křikl Draco a z jeho vlastní hůlky vystřelil blesk a uhodil do mrtvoly Pettigrewa a ta vzplála.

,,Teď bude už i nepoužitelný jako mrtvola." Dodal Draco.

Harry v podobě Lucase se jenom zašklebil. Však překvapil ho fakt, přátelství Olivandera a Draca Malfoye, a to, že Olivander klidně navrhl Dracovi zaučení ve výrobě hůlek. To už něco znamenalo. Draco Malfoy měl tu podivnou vlastnost cítit i cizí hůlky, jejich vlastnosti a to je vzácné u kouzelníka.

Musel být tím pádem velice citlivý na magii a vycítit jí na dálku, jako lotroskop nebo podobná zařízení.

,,Draco cítíš tu něco krom matichor a těch dvou vzadu?" Ptal se Harry.

,,Podzemí, toto je něco jako podzemní budova, a jsou tu kouzla jako dělá Bill Weasley. Tentokrát se nedostanu ven přemístěním jako minule. Poučily se. Musíme se dostat do toho tunelu a poté se přemístit. Však musíme dostat k Johnatonovi a Galathea a dostat z průseru Weasleyho." Řekl Draco.

,,To zcela jistě, ta banda chlapu určitě není zvědavá jenom na její úsměv." Zachmuřil se Terry.

,,Karin měla fungovala jenom jako odměna." Řekla Hermiona.

,,To je mi jasné, německy umím také." Řekl Draco a šel k dalším dveřím v jantarovém sálu.

,,Tudy šli, takže někde tam dole musí být." Řekl a rozžehl světlo své hůlky, aby osvětlil temnou chodbu.

Šli dolu a po schodech a museli si koukat pod nohy.

Došli však na rozcestí dvou chodeb.

,,Rozdělíme se, Terry a Draco vlevo, já a Hermiona vpravo." Řekl Harry a šli.


Terry Bott šel v patách Draca Malfyoe chodbou až došli k dalším nýtovaným dveřím.

,,Hej Malfoyi raději se drž za mnou. Mě tu nebudou čekat." Řekl Terry a odstrčil Draca dozadu. Otevřel dveře a v rychlém sledu odzbrojil ty dvě stráže vedle dveří. Místo, aby je zabil, tak na ně namířil silné kouzlo Zapomeň.

,,Jsou čistí jak lilium a teď si dejte šlofíka." Řekl a uspal je.

,,Kolik jsi jim toho vymazal Botte?" Ptal se Draco trochu nesvůj.

,,Poslední co si pamatují jsou jejich sedmé narozeniny." Řekl jako by se nechumelilo Terry Bott.

,,Auu." Řekl Draco s úšklebkem a už věděl, proč ho Potter vyzval, aby hrál Alberthofa. Bott nebyl zrovna hodný na své protivníky.

Ocitly se na další chodbě, která byla hodně široká. Bylo tu mnoho dveří.

,,Toto je labyrint." Promnul si vous Terry Bott v postavě Alberthofa.

,,Tak ten labyrint musíme prostě zbořit." Řekl Draco a začal máchat hůlkou a říkat Evanesco.

Dveře začaly mizet a za nimi se objevilo několik prázdných prostor a pak různé chodby. Vylezlo několik kouzelníku a nevraživě na ně dívalo s hůlkami v bojové pozici.

Terry se usmál a pomyslel si. Jo ti nevědí s kým mají tu čest.

,,Acies solimus, Caedo, Combido auctoritas." Vystřelil hezky za sebou z hůlky Terry a viděl Draca jak ho poněkud ještě temnějšími kouzly následuje.

Takže stráže u těchto dveří dopadly o hodně hůře než u těch předchozích. Ti dostali šlofíka na věčné časy.

,,Pojď někde musí tu být Weasley." Řekl k němu Draco a Terry kývl.

Však v tu chvíli uslyšeli ženský výkřik.

,,Že by Weasley?" Ptal se Draco.

,,Nevím, ale pojď za tím hlasem." Řekl Terry a prošli tou krvavou louží co zanechali.

Však když sestupovali dolů tak proti nim se někdo vyřítil. Však toto nebyl nikdo z Grinewaldových pohůnků, ale pan Johnatan Finnigen a v náručí držel Galatheau. Byl zpocený jako myš, ale jinak se zdál být v pořádku.

,,Díky bohu, jsi s Theou v pořádku." Oddechl si Draco.

,,To vy jste byli ti co spustili u našich stráží poplach?" Ptal se Johnatan.

,,Jo, je tam dole ještě někdo, nebo jak se dostali ven?" Ptal se Draco.

,,Nevím přesně Draco." Řekl Johnatan.

V tom se ozvala Galathea.

,,Já kouzlila jako čarodějka Draco, proměnila jsem mříže v růže jako jako v pohádce a to jsem neměla hůlku." Řekla Galathea, ale bylo vidět, že je z toho jak kouzlila takovou věc pořádně unavená.

,,Fího ,to je super Theo." Řekl Draco a otočil se na Johnatana.

,,Hodně jí přimáčkni na sebe, to tam nahoře nemusí vidět. Terry vás dostane pryč." Řekl Draco a podíval se na Terryho Botta.

,,Ale …" Chtěl něco Terry říci.

,,Já dlužím Weasleymu svůj kejhák z minula, takže je na mne zaplatit dluh. A je to můj dluh Botte ne tvůj. Ty dostaň Johnatana a Theu do bezpečí. Rozumíš ty Hagvaspárský mozku?" Řekl zlostně Draco a Terry pochopil, že hádat s tím Zmijozelem by teď nebylo dvakrát dobrý nápad.

Takže kývl a otočil se na Johnatana a řekl.

,,Pojdte za mnou pane Finnigene. Držte se za mnou." Řekl Terry a šel zpět nahoru a trochu si připadal divně, že ustoupil zrovna Dracu Malfoyi. Vem ho čert, on dostal na povel oba Finnigeny a musí je dostat do bezpečí nebo ho Seamus vystřelí na Mars a on se udusí ve vesmírném vzduchu prázdnu. A to Terry ani za boha od Seamuse Finnigena nechtěl.


Draco Malfoy postupoval dále do temnoty labyrintu, jak to on sám nazval, Grindewaldovi skrýše sám. Doufal, že Bott vyvede jeho budoucího otčíma a nevlastní sestru ven a přemístí je oba do bezpečí. Úkol jeho samotného spočíval však osvobodit Rona Weasleyho až se to rovnalo obří ironii jeho světa.

Došel do další chodby, kde byly dvoje dveře. Jedny byly zavřené a druhé byly otevřené. Nakoukl do těch otevřených, kde uviděl dílo své nevlastní skoro sestřičky v podobě mříží z rudých krásných růží, který byl potrhaný po straně jak se Johnatan a Thea z toho dostali ven. Byl tu také stůl, kde byla rozehraná partie Řachavého Petra.

Asi si tu ti kouzelnici strašlivě nudili hlídáním, pomyslel si Draco. Otevřel druhé dveře, ale za nimi krom malého spíže s potravinami nebylo nic. No tady rozhodně asi Weasley nebude. Draco tedy spěchal nahoru a koukal se po další chodbě. Však než něco našel, tak z jedné té chodby se vypotácela postava Karin tedy Ronalda Weasleyho sama. Draco se trochu zděsil, když ho uviděl. Ne nebylo to ani tak postavou a škrábanci na tom těle ve kterém byl Weasley díky mnoholičnému lektvaru, ale spíš tím, že toho měl na sobě strašně málo a ještě ve stavu porůznu potrhaném. Hlavně chyběla podle Draca důležitá část toho oblečení a to silonky a sukně.

,,Aleluja kavalerie dorazila, ale nějak pozdě." Řekla Karin alias Ronald Weasley a omdlel a svezl se na podlahu.

Draco k němu přispěchal, aby ho zvedl z podlahy.

,,Ronalde?" Ptal se a snažil ho probudit. Musel mu dát facku, aby se ten probudil ze mdlob.

,,Co se ti to stalo?" Ptal se, když viděl natržený ret a monokl na levém oku a krásně se vybarvující podlitinu na tváři.

Však Ron Weasleyho moc nevnímal a ani v podobě Karin a jenom tiše zamumlal.

,,Už ne."

Draco nevěděl co v té chvíli si o tom má myslet, ale pochopil, že Weasley něco přepískl a potřebuje pomoc se dostat ven. A bůh ví, co nechal dole, když viděl na něm tu krev, která nemohla být jeho vlastní když měl jenom škrábance a žádnou tržnou ránu na něm neviděl.

Uvažoval tady, jestli ho vzít na záda nebo ho před sebou levitovat. Pak však uslyšel z dálky hlas a raději zvolil druhou možnost. Už chystal dát si ho na záda, ale tak trochu ho vystrašila další věc, které si všiml. Podlitiny na nohou postavy Karin alias Rona a ten fakt, že chybělo i spodní díl spodního prádla. V tu chvíli se vytratila všechna krev z obličeje Draca Malfoye. Nebyl zas tak zabedněný, aby mu nedošlo, co se spolužákovi asi dost možná přihodilo a tak ho opatrně znovu položil a sundal svoje kalhoty a nasoukal je na postavu Karin a pak si ho konečně hodil na záda a co to šlo upaloval nahoru jenom v trenkách.

O patro výše jak to vypadalo se mu podařilo dohnat mini Pottera a Grengerovou, oba uřícení jak ze sprintu, stále v podobě pětiletých dětí Severuse Snapa.

,,Musíme pryč!" Zvolala Hermiona.

,,To je mi jasné." Řekl Draco.

,,Ne ty to nechápeš … Harry založil požár, musíme se dostat pryč než přijde Grindewald." Řekla Hermiona a pak si všimla postavy Rona na zádech Draca Malfoye jak pytle brambor v podobě paní Karin.

,,Probůh Rone, co je s ním?" Ptala se Hermiona.

,,Přesně nevím, přišel sám naproti mně, ale omdlel. Požár to je snad dobře?" Ptal se Draco.

,,Ne, toto je kutloch Červa ne jeho dědka." Přidal se konečně Harry.

,,On tu není!" Ptal se Draco překvapeně.

,,Ne, jako by kdy ten starý vůl sídlil ve Francii." Dodal Harry.

,,My jsme …" Draco se odmlčel, protože mu Hermiona skočila do řeči.

,,Jo jsme ve Francii, mohlo mě to napadnout, když jsem viděla jak je to tu velké. Toto je Draco stará pevnostní linie obrany Francie. Magitinova linie, dle toho nápisu co jsme s Harrym objevili v jedné té ubikací těch pitomců co byli tady." Vychrlila ze sebe Hermiona.

,,Rozhodně bychom se měli dostat pryč než přijde ten mega červ a uvidí tu zkázu. Určitě někde trajdá v sousedním Německu." Řekl Harry a znovu se rozeběhl.

Hermiona upalovala na krátkých nožkách Lilly hned za ním a Draco mohl jenom klusat z Ronem na zádech za nimi. Vyběhly do haly s jantarem, kde dohořívala mrtvola Pettigrewa a Harry na ní namířil hůlku a křikl ,,Evansco!"

Pettigrew zmizel dočista.

,,Aby ani kost nezbyla, na nekromata." Řekl Harry.

,,Dobrý nápad Harry." Uznala Hermiona.

,,Za málo, tohle mizící kouzlo mám strašně rád, vyřeší toliko potíží." Mínil Harry.

Došli do haly se spícími matichorami a tam Hermiona pozvedla hůlku a zařvala pisklavým hlasem Lilly ,,Alhamora!"

Okovy matichor se otevřely.

,,Dám jim svobodu a Grindewaldovi mazlíčky na hraní." Usmála se.

Draco se zasmál. Grindewald doopravdy nemám páru s kým si to začal. Vypadli dveřmi ven, kde je čekaly dvě podivné mrtvoly strážců prvních dveří.

,,Co jim to Terry provedl?" Ptal se Harry, když viděl stav mrtvol nebo spíš prázdné kabáty v kterých nic nebylo, alespoň se tak na první pohled zdálo, dokud z prázdného obleku nevylezl živý živočich v podobě obřího švába.

,,Iii on je proměnil ve šváby!" Ulekla se Hermiona.

,,On je nějaký tvor, kterého nemáš ráda Grangerová?" Ptal se Draco.

,,Jo šváby, klíšťata a komáry." Odpověděla Hermiona a schovala se za Harryho.

,,Merline přitom jsou to jenom švábiska, nic tak hrozného, podívej. Mohl bych si udělat z něho domácího mazlíčka." Řekl Harry a vzal jednoho švába do rukou.

,,Pottere nelez s tím ke mně, nebo proměním tvoje rozmnožovací ústrojí v okurky a to by Ginny nepotěšilo." Řekla Hermiona a namířila hůlku na druhého švába a Evanesco ho nechala zmizet pryč.

Harry zbledl a opustil od nápadu dráždit šváby Hermionu.

,,Draco bohužel jsi v tuto chvíli jediný, kdo nás dokáže přemístit pryč. Jsem teď bohužel v těle pětiletého a děti se nedokáží cíleně a uvědoměle přemístit. Nechci se někde rozpůlit." Řekl proto ke Dracovi.

,,Dokážeš to, když máš na zádech ještě Rona?" Ptala se Hermiona.

,,No doufejme, že ano, snad se někde nerozpůlíme. Já nikdy víc jak dvě osoby nepřemisťoval a už ne vůbec na takovou vzdálenost. Hm potřebuji něco tady ve Francii." Přemýšlel Draco a pak uviděl, po nohama kouř. Uvědomil si, že zapomněl na ten oheň co založil Potter. Moragano, Potter a Grangerové se kvůli výšce udusí jako první.

Pak si vzpomněl na letovisko, kde byl často s matkou a otcem na dovolené. To by snad mělo jít, bylo také v Francii.

Soustředil se na vzpomínky na pláž v Svaté Maximě koukl se na postavy Pottera a Grangerové.

,,Chytněte se mě za nohy." Řekl.

,,Kde jsi nechal kalhoty?" Ptal se v tu chvíli ho Potter, když si konečně všiml, že tu Draco Malfoy stojí jenom v trenkách..

,,Vysvětlím pak." Řekl Draco.

Oba se ho chytli a Draco je všechny přemístil pryč z toho brlohu. Bylo to asi nejhorší přemístění z pohledu Draca Malfoye, protože mu z toho bylo ztraceně zle. Musel od sebe na pláži svaté Maximi odtrhnout skoro násilně jak Pottera tak Grangerovou a sesunout rychle ze sebe Weasleyho v podobě Karin, aby vzápětí mohl blít do písku pláže svojí večeři. Už nikdy nebude praktikovat asistované přemístění se třemi lidmi bůh ví kde po Francii.

,,V pořádku Draco?" Ptala se starostlivě Hermiona a podala mu kapesníček, aby si otřel ústa.

,,Dík, ale doufám, že už dneska žádné přemístění nebude." Řekl Draco a otřel si ústa a doufal, že mu někdo vyčaruje sklenku vody, aby mu stále neburcoval k boji žaludek.

,,Ne, ne, ne to rozhodně po tobě už nebudeme chtít Draco. Moc děkujeme za to, že nás dostal pryč z tunelu." Řekla Hermiona.

,,Fakticky." Řekl Potter, který seděl na bobku u bezvládné postavy Karin alias Rona.

,,Udělali jsme strašnou chybu, když jsme mysleli, že nás tam nerozdělí. Jenom Ron a Terry dokáží vytvořit přenášedlo, já a ani Mia to neumíme. Kurník." Řekl zlostně Harry Potter a bouchl malou pěstí Lucase do plážového písku.

,,To jako …" Ptal se Draco.

,,No, netrčíme tu na fest. Pošlu Patronovo zaklínadlo Georgi, ať nás někdo vyzvedne. Je mi jasné, že ty toho máš tak akorát dost Draco." Řekla Hermiona a vykouzlila svojí vydru a dala jí příslušné věty.

,,Kde to vůbec jsme?" Ptala se ještě rychle Hermiona.

,,Svatá Maxime u San Tropé." Řekl Draco a sedl a potlačoval další nával žaludeční šťáv jak se mu žaludek vzpíral.

,,Aha." Řekla Hermiona a poslala tyto informace Georgi Weasleymu do Anglie.

,,Asi to bude nějakou chvíli trvat, než se tu objeví." Řekla Hermiona a začala sesílat kouzla kolem sebe a ostatní, aby byli v únorovém počasí v teple. A přidala pár strážných zaklínadel pro narušitele.

,,To zní jako by si odříkávala básničku." Minil Draco když viděl, že Grangerová zná ty kouzla nazpaměť.

,,Jistěže, žila sem minulý školní rok na útěku." Řekla Hermiona a usmála se podobě malé Lilly.

Draco se už ani neptal a sedl si, protože doufal, že tím uklidní svůj žaludek. Vzal do hrsti trochu písku z písečné pláže a proměnil ho v trochu neohrabanou sklenici a nalil si do ní z hůlky kouzlem čistou vodu, aby se napil. Rozhodně mu bylo potom mnohem lépe.

,,Hele Draco, co se stalo Ronovi, říkal jsi, že ti sám přišel naproti a proč má tvoje kalhoty a kam zmizeli ty lodičky?" Zatahal ho za kabát Potter v postavě Lucase a díval se něho docela dětským pohledem.

,,Mohu se jenom domýšlet, a ty myšlenky se mi vůbec nelíbí. Prostě se vypotácel z jedné chodby v podobě Karin a omdlel mi před očima. A dole neměl nic na sobě …" Draco se odmlčel.

,,Draco nedělej blbé vtipy na to není dobrý čas …" Řekl Harry.

,,Kéž by, ale klidně mi vlez do mysli, ale nic jiného neuvidíš, mám takový dojem, že udělali Weasleymu tam dole co já žádné ženě nepřeji a co udělala Greengrásová Nevillovi a Seamusovi. Však nechci tady dělat předpovědi. Rozhodně ho pořádně zmlátili." Řekl Draco.

V tom se všichni tři zbystřili a protože uslyšeli z dálky něčí kroky v písku. Zaujali kolem Rona obranou linii a snažili se v bezměsíčné noci rozpoznat kdo přichází.

,,Hej, hej mládeži, mne se bát nemusíte." Ozval se Harrymu a Hermioně známý hlas.

Namířili na něj světlo z hůlek a uviděli pana Delacloura, tatínka Fleur, jak si to houpavým krokem mašíruje pískem k nim.

,,Pane Delacoure?" Ptala se Hermiona.

,,Ano jsem to já. Klidně vám řeknu předpokládané jméno mé budoucí vnučky. Victorie, už se na květinku moc těším." Řekl pan Delacour a pohlédl na Harryho a Hermionu.


O hodinu později Draco Malfoy seděl na pohovce a s hrnek teplé čokolády a zabalen do teplé deky paní Delacourovou, které měla ještě k němu francouzskou řeč, že si užene zánět močového měchýře tím, že bude sedět v únoru v trenkách na pláži.

Draco jí však moc neposlouchal a raději se snažil vzpamatovat z dalšího přemístění ze svaté Maximi do rodného domu Fleur Delacour ehm Weasleyové a tak trochu vílího kouzla paní Delacourové.

,,Ach v právě včas." Řekl příchozí Potter, který už se proměnil zpět z těla pětiletého.

Měl na sobě seprané džíny a starou kostkovanou košili a Weasleyoský svetr s velký B. Takže asi mu půjčili něco co tu zanechal při návštěvě jejich zeť Williem alias Bill Weasley.

,,Dělá mi starost Ron, stále ještě se neproměnil zpět natož, aby se probudil." Řekla Hermiona také už ve svém těle v teplácích a tunice, asi něco ze šatníku Fleur Weasleyových, co zanechala u svých rodičů.

,,My jo a on ne." Řekl zamračeně Harry a otočil se na Hermionu.

,,Jestli George něco s tím lektvarem tentokrát nezkonil, také by se mohlo stát."

,,No stát by se mohlo, ale …" Hermiona to nedokončila.

Protože do místnosti která byla lodžii vešel další žena, která jim byla už předtím představena jako sestra pana Delacloura Ethell, kterou zavolali manželé Delacourovi jako léčitelku kvůli Ronovi.

Začala mluvit francouzky k paní Delaclour a ta se čím dál více mračila jako kakabus a nejenom ona, i pan Delacour, Hermiona a Draco. Jenom Harry neměl tušení o čem mluví, protože francouzsky uměl tak jedině říct Dobrý den a Nazdar. Zařadil do svého plánu stejně jako Ron začít se intenzivně ten jazyk učit, když mají díky Fleur tak blízko k Francii. Morgano dokonce jeho zatrolený bratranec Dudley umí francouzsky, protože to měl na sekundě jako předmět povinný.

,,Mio, o čem je řeč?" Ptal se tiše.

Hermiona ho vzala za rameno a odvedla do prostorné chodby hned za lodžii.

,,Harry asi budeme potřebovat toho lektvarystu, toho pana Sirku z Budče, Byli jste u něho s Ronem na návštěvě. Mám takový dojem, že to má také souvislost tím lektvarem co Ron požil u Snapa. Dokážeš ho kontaktovat?" Ptala se.

,,Cože to jako ten lektvar má vedlejší účinek, že se nemůže Ron proměnit zpět?" Ptal se Harry.

,,Dost možná, ta paní léčitelka Ethell neví, co drží v té podobě Karin Rona. Museli do něj něco nalít, ale ty vzorky, co odebrala musí nejprve vyhodnotit." Řekla Hermiona.

,,Dobrá zkontaktuji ho přes Patronovo zaklínadlo, aby prošel krbem." Řekl Harry.

,,Harry ještě něco by jsi měl vědět." Řekla Hermiona.

,,Co?" Ptal se Harry.

,,Draco měl pravdu ohledně Rona. U Merlinových smradlavých ponožek neměli jsme ho tam nechat tak dlouho. Jinak by se tam něho nevrhli ti supy." Řekla smutně Hermiona.

Harry zbledl, ale raději na to nic neřekl, protože by asi byl až moc sprostý v tu chvíli vůči Hermioně.

Šel poslat svého patrona, jestli by pan profesor Sirka nemohl se objevit přes krb a dal tam i adresu Delacourových, protože to jistě ten pán profesor neznal.

,,A jinak je v pohodě, no po fyzické stránce?" Ptal se Harry pak Hermiony.

,,Paní Ethell, co tu byla, říkala, že až na ty podlitiny a co se stalo no tam dole měl být v pořádku, ale dělá jí starosti, že zatím nenabyl vědomí a neproměnil se zpět do své podoby. Dojdu za ní a zdělím jí jak George vařil ten mnoholičný lektvar, aby byl déle funkční." Řekla Hermiona.

,,Jo, ale počkej až se tu zjeví pan Sirka. Víš co říkal kdysi Snape sám. Jsou lektvary co i po dlouhé době kolidují, když se smíchají a dojde k nečekané reakci. Nedej bože k výbuchu. A Sirius zase říkal, že napěchovat příliš mnoho lektvarů do sebe také není zdraví prospěšné, může to ještě uškodit. Aby paní Ethell nechtěla do Rona ještě něco nacpat a jemu se neudělalo ještě více zle než bez tak je." Řekl Harry.

Hermiona překvapeně zamrkala však musela Harrymu dát za pravdu a to v oboru ve kterém nikdy Harry nijak nevynikal. Však teď ho slyšet možná Snape tak by mu dokonce řekl ,,správně Pottere."

A tak šli znovu do lodžie a sedli si vedle Draca na pohovku. Ten z nezvyku je mít vedle sebe se smrskl k opěradlu.

,,Ehm jinak když jste byli vy dva pryč, tak pan Delaclour řekl, že díky útokům Grindeewalda je nutno počkat do rána s přemístěním mimo zem, protože noční přemístění přenášedly jsou zakázaná. Dle toho co řekl, tak Terryho odchytli s Johnatanem a Theou na hranicích jako mouchy. Jsou na Britské pobočce Ministerstva kouzel v Paříží a musejí stejně jako mi počkat do rána." Řekl k nim Draco.

,,A ví o tom v Anglii, hlavně Seamusi, aby si nedělal starosti?" Ptal se Harry. Když už tu trčeli?!

,,Jo, Terry Bott mu dal skrz krb vědět. Myslím, že ví dobře, že občas je Seamus pořádně výbušný a skrz nevědomost, strach a vztek dokáže bouchnout jako zanesený komín." Mínil Draco.

V tom se v lodžii rozhořel krb a v něm se objevila hlavy, které Harry velice dobře poznal. Zaprvé tam byla vidět hlava pana profesora Sirky a pak hlava kvestorky Tiché.

,,Sally pane Pottere, zdravím do Francie. Co se děje s panem Weasleym, že jste mne vzbudil ve tři ráno v tak nekřesťanskou dobu?" Ptal se profesor Sirka.

,,Mockrát děkuji pane profesore Sirko za kontakt. Jinak toto je Hermiona Grangerová, o které jsem mluvil a toto je můj bývalý spolužák Draco Malfoy. Ani nevíte jak rád vidím, potřebujeme vaší odbornou pomoc kvůli Ronovi." Řekl Harry a předklonil se ke krbu.

,,Ach Miss Granger, moc rád vás poznávám, pan Potter a pan Weasley o vás mluvili v superlativech, jinak já jsem Žakelina Tichá, kvestorka Druidské vysoké školy v Budči. A o panu Malfoyi bylo také slechu jak od pana Snapa tak v tisku." Řekla kvestorka Tichá.

,,O fakticky?" Ptala se Hermiona a do tváří jí vstoupila růž a koukla se na Harryho. Okej, asi měli její kamarádi něco na jazyku a zatím jí to neřekli.

,,Ano, ale vraťme se k tématu Miss Granger, bylo mi řečeno, že pan Weasley má nějaký zdravotní problém a vy se domníváte, že je to souvislosti s mým lektvarem, co mu byl podán v rámci výzkumu?" Ptal se pan profesor Sirka.

,,Ano pane Sirko, dneska jsme podnikli útok na skrýš Grindewalda, abychom zachránili dva členy rodiny jednoho kamaráda a dalo by se říct tedy Draca Malfoye a vzali jsme si kvůli tomu Mnoholičný lektvar s přísadou a vydávali jsme se za volavky, řečeno rychle. A Ron si vzal mnoholičný lektvar s vlasem paní Karin Novákové -Snapové." Řekla Hermiona a musela se nadechnout, aby mohla pokračovat.

,, Akorát jsme nepočítali s tím, že nás rozdělí a paní Karin tedy alias Ron bude fungovat jako odměna. Hodně mu ublížili a to hlavně jako ženě, pane Sirko, asi víte co tím myslím. Doufám." Řekla Hermiona.

Profesor Sirka si něco zamumlal pod vousem co znělo trochu jako nějaká kletba. Asi v jeho rodné češtině.

,,Sice se dostal nějakým způsobem z toho ven, ale když ho našel tady Draco tak mu omdlel před očima a od té doby není k probuzení natož, aby se proměnil do své normální postavy Rona Weasleyho, stále je v těle paní Karin. Dělá mi to starosti a Harryho napadalo, jestli to nemá něco společného s vaším experimentálním lektvarem." Vysvětlila Hermiona.

,,Hm chápu, to doopravdy nezní pozitivně, mohu se zeptat, byla to originální verze Mnoholičného lektvaru nebo nějaký novější způsob s prodlouženým účinkem?" Ptal se profesor Sirka.

,,Upravená verze podle patentu George Weasleyho patentního čísla 1977789/86. Dal si to patentovat minulý rok už myslím v lednu na Irský patentní úřad." Odpověděla Hermiona zcela přesně, protože ho několikrát na brigádě u George vařila v jeho laborce a ten trval na tom, aby věděla v případě průšvihu i číslo patentu. Jak řekl, čert nikdy nespí.

,,Aha a dokážete mi říct postup a ingredience které se liší od původního receptu, můžu případně určit jestli něco z mého lektvaru by mohlo mít na to vliv a vyloučit nežádoucí reakce, než se k vám přesunu, ale až zítra. Stále platí zákaz nočního přemístění po celém světě díky té němkyni." Řekl profesor Sirka a dodal.

,,Raději nikam pana Weasleyho moc nepřesouvejte, některé tyto lektvary dokážou reagovat i na přemístění a reakce jsou ošklivé. Doufám, že vás z Francie nevyženou."

,,Ne klidně vám mohu zpaměti říci co je jinak v tom receptu George od originálu Mnoholičného lektvaru. Obojí jsem vařila mnohokrát a znám recept zpaměti." Řekla Hermiona.

,,Výborně Miss Granger, takové studenty mám nejraději." Řekl pan Sirka a dodal.

,,Teorie a praxe jdou v ruku v ruce, tak to má být u lektvarů každého oboru." Řekl profesor Sirka a zaposlouchal se velice pozorně do přednesu Hermiony a přitom byl skrz krb vidět, že za ním jezdí jako střela diktovací brk po pergamenu.

,,Žakelíno můžeš dojít pro Májoslavu, ta má přímo biblické znalosti ohledně přeměny těla a materie člověka jako léčitelka může také říci k tomu své. Toto je velice důležité. Pokud jsme udělal někde botu, tak musím to opravit a také říci těm komu jsem dal ten lektvar vypít. Jsem jenom člověk, ale mám za své dobrovolníky obří zodpovědnost a hlavně za Rona Weasleyho, který ještě k tomu měl v tom lektvaru kontaminaci černou magii jak svině. A já nehodlám nikoho zabít jenom kvůli výzkumu." Řekl profesor Sirka.

,,Jasně." Řekla kvestorka Tichá a zmizela z obrazu krbu.

V tom přišla do lodžie paní léčitelka Ethell a něco řekla rarncouzsky k Hermioně a Dracovi. Hermiona se tvářila trochu nechápavě a Dracovi se v očích objevil skelný pohled, pak neuvěřitelná zlost a otočil se na profesora Sirku.

,,Pane profesore Sirko, promiňte, že do toho skáču. Tady paní léčitelka Villeová, právě řekla, že Ronaldu Weasleymi vlili do žaludku Císařský lektvar. Mohlo by to mít také mít nějaký vedlejší účinek krom, že se stal vězněm svého vlastního těla, které poslouchalo je?" Ptal se Draco.

Profesor znovu tentokrát vypustil zase asi nadávku v českém jazyce a div mu nevstaly vlasy hrůzou a zlostí.

,,To je velice temný lektvar, tekuté Imperio pane Malfoyi. Nechutné už samo osobě něco takového nechat pozřít člověka. Ano další věc, která by mohla to ovlivnit tento jeho stav. Musíme udělat trojnásobný vylučovací systém, abychom věděli víc. Děkuji, že jste to mi přeložil, já francouzsky neumím, spíš rusky a anglicky." Řekl profesor Sirka.

Harry zbledl, když slyšel, že existuje tekutá forma Imperia. Dalo se to,zlomit vůlí nebo ne?!

,,Není zač pane profesore Sirko, rád pomohu, když mám dluh života vůči Ronaldu." Řekl Draco a překvapil tím Hermionu a Harryho.

Profesor Sirka jenom pokýval hlavou a řekl.

,,Teď se odmlčím a ráno kolem sedmé se u vás objevím. Musím informovat mé studenty, že jim odpadnou přednášky. Toto má přednost." Řekl a zmizel z krbu a ten zhasl.

,,Ehm Draco co je ten Císařský lektvar konkrétně, a dá se zlomit jako Imperio vůlí?" Ptal se Harry.

Draco se uchechtl, ale uvědomil, že se s tím Potter nemohl setkat natož Grangerová, protože sedmý ročník probendili venku a toto bral Severus Snape těsně před bitvou a ještě okrajově po povrchu, aby nikoho nenapadlo se do toho pustit. Bohužel Draco to znal jako Smrtijed více a jako Malfoy a Black po maminčině straně ještě víc. Temnota mu kolovala v krvi od narození.

,,Císařský někdy též nazývaný Lektvar otroctví je velice nechutný a temný lektvar, který vytvořili dva bratři ve Starověkém Říme, aby donutili své otroky k absolutní poslušnosti. Je to svým způsobem Imperio, ale trochu jinak. Neovládne mysl, ale tělo a to je mnohonásobně horší. Přestavte si to vy dva tak, že po vypití lektvaru jako by vás tělo neposlouchalo, ale přitom jste byli a mysleli. Klidně pán, tedy co vám ten lektvar dal, poručí, aby jste se pomočili. Mysl, nechce, ale tělo to udělá a takto může s tím tělem, ten jenž to řídí nakládat jak zachce." Řekl Draco a odmlčel se, když viděl, jak Potter a Grangerová zbledli jako stěny jenom při pomyšlení, že takový lektvar existuje.

,,A na rozdíl od Imperia se to nedá zlomit silnou vůlí, protože mysl je odříznuta od těla. Severus kdysi řekl, že je jediné dvě možnosti, jak vědomě nabýt vlastnictví svého těla zpět." Řekl Draco a sepjal ruce.

,,Zabít nějakým způsobem pána nebo sám sobě citelně ublížit na těle. Něco z toho musel Weasley udělat a já se domnívám, že to bylo to první. Podle mě použil znovu svojí divokou magii a ty Harry Pottere víš, že Ronald Weasley dokáže jí vědomě použít docela silně a na dlouho na rozdíl od nás. U nás je to buch a puf magie jak říká Lawrence Olivander, ale on jí dokáže koncentrovat jak jsem viděl v jeho vzpomínce a vytvořit klidně štít kolem sebe. Rastabán Lestrenge měl z toho magii způsobeného housera. Nemilá záležitost." Řekl Draco a tvářil se zamyšleně.

Harry pokýval hlavou ale Hermiona se tvářila jako mimoň.

,,I tak musím před ním smeknout klobouk, že se z toho dostal. Tss vem čert mou kolejní příslušnost a historii stranou, ale má můj respekt. Je svobodná duše, která se nikdy před zlem nesklonila." Řekl Draco a dopil čokoládu.

,,Nebo mohl krom divoké magie použít Ron vlastnosti hadího jazyka, které má jako já díky Radllovi. Svým hadím patronem." Řekl Harry.

,,He, jaký hadí patron?" Ptal se ve stejný čas Hermiona a Draco.

Harry si stoupl a přivolal svého hadího patrona. Kouzlo v hadím jazyce a přivolal svojí Kobru královskou a vylekal jak Hermionu tak Draca, který se v tu chvíli k sobě tulili jak vystrašené myši.

,,Nebojte to je Sollis, můj hadí patron, čtvrtý stupeň schopností Hadího jazyka. Ron má místo mne hadí slečnu. Meravi, krajtu ametystovou." Řekl Harry a sklonil se hadovi a vzal si ho do náručí.

První se vzpamatoval Draco.

,,Od kdy to umíš Pottere?" Ptal se.

,,Krátce od návštěvy Budče. Stejně tak Ron. Naučila nás to místní profesorka, která je hadím jazykem jako mi, ale čistě geneticky." Řekl Harry a pohladil hada po hlavě.

Draco jenom polkl. Grindewald tam či sem, doopravdy probudil draka, když si začal ve zlém s Potterem. Jestli má Potter a Weasley schopnosti hadího jazyka na úrovni Toma Radlla, tak Grindewald si může rovnou najít krumpáč a jít si vyhrabat hrob.

,,Harry, kdy a od kdy je Ron hadí jazyk a jak to, že umí i to co ty, i když tu vlastnost už máš tak dlouho?" Ptala se Hermiona.

A tak Harry začal vyprávět. Prostě musel, neříct pravdu Mie, by byla velká zrada jejich dlouholetého přátelství.

Přidáno 4.1.2020

Poznámka elenor:

Tahle kapitola bude v dalším ději velice důležitá i když není a nebude vůbec příjemná. Doufám, že nejste z toho rozčílení, za to, co jsem provedla Ronovi, ale bude to hrát v dalším ději důležitou roli a hlavně on. I když tak docela Ron, tak jak ho známe to nebude.

Další dvě kapitoly sem přidám roku 2020.

Jinak doufám, že jste ve zdraví přežily vstup do Nového roku

Vaše elenor