Kapitola 21 – Chuť na sladké

Hermiona Grangerová seděla po ránu u snídaně a četla si Gampovy zákony přeměňování svazek číslo 2. a dívala se jenom po očku co se vše děje v Bradavické velké hale. Na dnešek se docela těšila, protože to byl jeden z těch dnů, kdy byly vycházky. Sice byla posílená ostraha bystrozory celé vesnice kvůli Grindewaldovi, ale to Hermioně vůbec nevadilo. Ona si najde s Leem i tak klidné místečko jenom pro ně dva. Třeba by mohla využít Tajnou chodbu pod vrbou mlátičkou nebo Bradavickou loděnici a tam si Leeho propašovat jako zavazadlo.

V tom jí vedle její ovesné kaše s krájeným jablkem přistála sova.

,,Ach to je Atlanta." Řekla Ginny vedle nadšeně.

,,Atlanta?" Ptala se Hermiona a ta sova jí v pařátu podala psaní, které přijala.

,,Ronova nová sova, je fakticky hezká, i když já bych jí pojmenovala jinak. Atlanta je divné jméno pro sovu. Já bych jí pojmenovala Godiva." Řekla Ginny a sova jako by jí rozuměla po ní střelila pohled, který byl rozčílený, že ta zrzatice odporuje přání její nové zvláštní paní jí takto vznešeně pojmenovat.

,,Atlanta je krásné jméno pro sovu, to náhodou vymyslel Ron dobře. Je mi líto, že jsem tentokrát nemohla s ním slavit, ale už jsem myslím vyčerpala dobrotu srdce paní ředitelky ohledně těch mých uvolnění ze školy, musím se také soustředit na studium." Řekla Hermiona.

,,Tak to jsi docela dost propásla Hermi, ale to ti jistě Ron napsal sám. Teď je z něho bohatý člověk." Řekla Ginny a zvedla se židle.

,,Ještě se stavím nahoru do ložnice pro něco normálního do Prasinek, zatím se měj Hermi." Řekla Ginny a už jsi to mašírovala pryč.

,,Takže Atlanto, budeš tak hodná a počkáš tu na zatímco já si to přečtu a napíšu odpověď?" Ptala se Hermiona sovy a podala jí kus slaniny, který uždíbla ze snídaňového obloženého talíře Jackovi Sloperovi. Ten si toho ani nevšiml jak něco smolil na pergamen.

Sova pokývala hlavou.

,,Jsi chytrá, to je dobře, to si budeme jistě rozumět, když mi bude Ron posílat dopisy občas. Škoda, že se Papušík někam ztratil. Ron ho měl moc rád. Však tebe bude mít také určitě rád. Vycházíš dobře s Gregem, to je ten jezevčík, co má Ron?" Ptala se sovy Hermiona.

Nečekala žádnou odpověď, ale sova jí zahoukala něco co znělo Hermioně ,,jde to, nemůžu si stěžovat".

A tak Hermiona otevřela dopis a začala číst dopis.

,,S veselým pozdravem pro Hermionu Grangerovou od Rony Weasley."

Bylo napsáno úplně nahoře a Hermiona zbystřila zrak.

,,Drahá Mio, je mi trochu líto, že jsi mi nepřišla na oslavu. No o dost jsi přišla, ale nevadí. Tvůj dárek mě i tak potěšil, ne že bych očekával zrovna od tebe, něco jiného než knížku. Už tak mám díky profesoru Snapovi velkou knihovnu a Harry přihodil většinu toho, co byla v Tkalcovské ulici a nerozpadlo se mu to ruce. Takže když jsem to počítal kouzlem tak mám 15 stovek svazků knížek a nějaká skripta z různých oboru. To koukáš, já ne knihomol najednou byl zavalen knihami. Jen jsem to napsal z důvodu, že je mi jasné, že tě chytne trochu závist a já chci si to trochu užít, že ty budeš trochu žárlit na to, že vlastním něco, co ty ne, a přitom ty by jsi sis to přála."

Hermiona trochu zrudla ve tvářích.

,,Však neboj, kdykoliv požádáš, tak ti nějakou tu knížku půjčím, nebo když bude více kopii, také je tu několik vydání najednou, ti je klidně dám dárkem, žádný strach, že bych kašlal na svou dlouholetou kamarádku, která je knihomol tak velký jako hippogrif."

Hermioně se trochu zakouřilo z uší zlostí. Ty jsi někdy takový parchant Ronalde, že ti rovno není.

,,Jinak posílám fotky jak z mé oslavy tak malého Teddyho, kterou jsi propásla, ale myslím, že tvoje knížka o zvířátkách se mu také líbila, i když bral útokem hlavně co bylo s koly. Hlavně povedená jsou ty fotky koně Reguluse Blacka. Posláno do Peru pro Siriuse, aby se zasmál."

Hermiona začala lovit fotky a těžko potlačovala smích nad fotkami s Teddym a tím malým Jasperem na zádech Reguluse Blacka. Och ten to musel milovat. Však nejmilejší byla fotka všech prcku s Teddym na jedné fotce, kde malá Lilly Nováková-Snapová držela v rukou zavinovačku s malou Victorii. Hermiona samozřejmě věděla o Vicky od tetičky Ginny, která byla z neteře jak pšíkus a ukazovala jí pár fotek toho uzlíku, který přišel na svět o trochu dřív a na Ronovi narozky ještě k tomu. Snad nejhezčí fotka byla ta Vicky s jejími rodiči, přímo roztomilost sama.

,,A hlavně ten kohoutek s čokoládou, Hermi. Teddy očividně má docela dost magie na svůj věk a z kohoutku u madam Tonskové začala tryskat čokoláda. Kvalitní, musím říct, také jsem ochutnal. Myslím, že nám trvalo nějakou dobu dostat čokoládu z vlasů a asi nejvíce byl do čokoládova Harry. Ginny by jistě měla radost."

Hermiona si musela dát ruku přes ústa, aby se hlasitě nezasmála. Jo tohle musí ukázat i Ginny, no pokud jí tu příhodu neposlal Ron sám.

,,No pak přišla ta příhoda s Percym, Leontýnou a jejím hulákem a Terry. Okej vím, že nejsi zvyklá ode mě, že se rozepisuji a tak to zkrátím a pak ti to vysvětlím v Prasinkách. Jo dnes tam budu, jen tak pro zajímavost také."

Hermioně vyvstal trochu otazník. Jaký hulák?

,,Takže ve zkratce, pro tebe akademičko Hermiono. Penelopé, moje exexpřitelkyně, mimo mě si přizvala třetího do počtu Terryho Botta, no toho znáš, a chtěla si z nás udělat sluhy. Trochu jsme se jí pomstili a nechali na suchu se plácat jako rybu. No pak u Holly, druhá ex, tak té to přišlo také jako zajímavé zpestření, že znovu byl Terry pozván. A já asi polevil a Terry asi moc vůči mě roztál. No o mých narozeninách se Terry vyjádřil špatně jak by si to představoval dál a já to jako vždy pochopil jako troll. Pak jsem to v návalu emocí vyblil v dopise na Silly Leontýně a Deanovi, které jsem původně chtěl poctít svojí přítomností na delší dobu a utéct z chumlu velkoměsta mé rodiny. Fleur mě bohu dík přemluvila během kojení, že je to debilní nápad. Však Leontýna dle všeho nedočetla psaní a naštvaná nad tím jak se Terry zachoval a poslala mu huláka představ si. Leontýna Montecová alias Pansy Parkisnová kvůli mne posílá Terry Bottovi huláka. Jo svět je někdy šílený Hermi, zvykej si. No hulák mu přistál v talíři s večeří ve společnosti kolegů a tedy i jisté Hestie Jonesové a začal hulákat na celou hospodu jaký on je zmrd, čůrák a také padlo slovo prvok, dle Terryho. To by mě, zajímalo jaké jednoduché jednobuněčné prvoky drahá Leontýna tím myslela?! A co čert a já už vůbec nechtěl tak v té restauraci večeřel i Aundrey a můj starší bratr Percy. A po vyslechnutí barvitého projevu Leontýny vybuchla sopka Percy a zmaloval Terryho, tak, že je Hestie musela proměnit ve fretky. Rozhodně ten obličej mu hodně pochroumal, nehledě, že mu musela Hestie nechat dorůst zuby. Nikdy bych nevěřil, že by mohl být Percy tak … řečeno lidsky …mlátička. Však po výslechu Terryho se i on mu omluvil. A Aundrey mínila dobrým nápadem, že si to máme vyříkat na Grimouldově náměstí a zatím zdlábla večeři, asi z hladu jak se díky Percymu moc nenajedla. Chudák. Však to popovídání asi probíhalo trochu jinak než si představovala. Terry mi trochu připomněl jak jsem zmlátil Remuse Lupina za to, že utekl od Dory. Terry ten chudák se mi začal omlouvat, za co ani nemohl. Idiot, to je to jediné co na to mohu říct a já prostě nevydržel a dal mu facku, aby sklapl. Měl jsem omluv, nějakého pitomého pocitu viny v očích ostatních a nebo to že všichni se mnou zacházejí z prominutím jako v hedvábných rukavičkách dost. A říkám to i tobě Hermi, protože jsem to viděl i na tobě. Stále jsem určitým způsobem tady a jen tak rychle se mne nezbavíte, to ti mohu garantovat. Pár vět na toto téma jsem napsal i Seamusi a Dracovi a poslal jsem jim to jako huláka, aby si to do mozku hezky zapsali červenými písmeny."

Hermiona se kousla do rtu. Oje, jejeje, to budou mít ti dva veselé a hlučné ráno.

,,A to samé za huláka Terrymu na Silly jsem poslal Leontýně."

Hermiona zakroutila hlavou. Rozmach hulákavé pošty, tak to bude veselé, ale ne pro ty tři.

,,Však té ráži na Terryho mi rupli pojistky veškeré mé sebekontroly Hermi, a nerad to říkám. A NEBYLA TO ŽÁDNÁ MÁ POSRANÁ MAGIE. Však prostě jednoduše mozek vypnul a přenechal jenom slovo lidským pudům. Prostě jsem něho vletěl a začal jsem ho líbat. Nekecám."

Hermioně se ztratilo obočí její bujné hřívě.

,,Okej teď doufám, že jsem to nenapsal jako nějaká hysterická čtrnáctka, Hermi. To asi posoudíš sama. Zpět k tvému faktografickém pro tebe výkladu jak pro profesory, který máš tak ráda. Prostě mezi námi přeskočila jiskřička, no možná jiskra. Zatím to nepovažuji ani za nějaký vztah, ale jenom aby si věděla, Hermi, že prostě a jednoduše mám trošku cit pro Terryho a pokud se objeví v mé přítomnosti, tak prosím z toho nedělej komedii nebo tragédii. Prostě si toho nevšímej a basta. Poslední co bych chtěl chytnout komára v podobě pisálka na toto téma. Leontýna mi bohatě stačila, na několik let dopředu. Díky bohu za Hestii, nebo bych se musel schovat pod zem a Terry také. Vybudovat si bunkr jako Pettigrew ten, hnilobný červ."

Hermiona tak trochu měla z toho smíšený pocity.

,,Ginny to raději vysvětlím osobně z očí do očí a ostatní zatím můžou tápat, o řeči já nestojím. Jinak zatím kolem čtvrté odpoledne se uvidíme v Prasinkách takže tě nenutím ani psát rozsáhlé eseje jako odpověď. To ji jistě ráda.

S úctou kamaráda kamarádce

Ron ( Rony dovoluji jenom prckům pod a Terrymu)

Ps. Jestli bude profesor Longbottom jako podebraný vřed, tak mu řekni, že máš takové to svoje kostnaté koleno, které si také rádo kopne, jako já včera. Už mě s prominutím nasral na maximum."

Hermiona se podívala směrem na učitelský stůl, ale Nevilla natož Draca tam nezahlédla a v duchu si říkala, co Neville tak hrozného udělal, že Ron přistoupil k takovým drsným metodám.


Lee Jordán seděl na židli a upíjel U tří košťat horkou čokoládu a čekal na Hermionu. Měli se tu sejít. Však když jí spatřil tak nebyla kupodivu sama a Lee překvapeně pohlédl na skupinku, která se k němu blížila jako konvoj. Jo samozřejmě tam byla Hermiona, dále Harryho bratranec Dudley, vedle něho kráčela Abigeil, ruku opřenou na jeho zádech a druhou gestikulovala divoce k Ginny Weasleyové a ta se držela Harryho jako klíště. No pak tam viděl Terryho Botta po delší době, ale ten vypadal jako by ho prohnal někdo vrbou mlátičkou, obličej mu hrál všemi barvami a jak na maškarní bále. Však nezajímavější přišla Leemu postava, jenž šla vedle vedle Botta. Tu totiž vůbec neznal a neměl tušení vůbec kam jí přiřadit. Měla buď blond nebo zrz vlasy, asi jednu barvu si nechala přibarvit. Však to šlo těžko poznat bez kořínkové části hlavy, kterou měla přikrytou bílou chlupatou čepicí s černou bambulkou. Měla na sobě poměrně luxusní kabát s tygřím vzorem a kapucí umělým kožichem. Byli vidět džíny a černé kozačky a na očích barevné sluneční brýle se obroučky se zlatou barvou. Kdo je tenhle doprovod Botta, asi podle toho jak jsou blízko sebe. Vypadala přinejmenším na nějakou zpěvačku nebo modelku tedy modní divu, no postavu na to měla, když si svlékla ten kabát a odhalila černý svetr se zlatým žíháním. Rozhodně pár studentíku svoje krky natahovalo jako husy, při příchodu tohoto úkazu. Naposled takovou pozornost si tu před lety uzmula děvčata z Krásnohůlek. Kdo to k čertu je?

,,Ahoj Lee." Řekla mu sladce Hermiona a dala mu pusinku a kolem stolu postavila ,,Mulfittato."

,,Skvěle." Řekl Lee usměvavě a dále hleděl směr toho úkazu po boku Botta.

,,Nezírej na mě tak Jordáne. Vím, že jsi měl v této podobě neviděl, ale nemusíš na mne zírat jako na steak, ten máš támhle." Ukázalo to co Lee pokládal za cizí osobu na Hermionu.

Lee překvapeně zamrkal. Ta osoba si sundala čepici a hupla na židli. Sluneční brýle si nasadila jako čelenku do vlasů.

,,Phe přeci mne znáš, to jsem já, Ron."

Leemu poklesla čelist. Ne on doopravdy nepoznal Rona v tom ani za boha. Zastyděl se, že vůbec měl nějaké bludné myšlenky ohledně jeho. Však musel uznat, že takto tedy v U tří košťat nikdo Rona nepozná.

,,To kvůli, reportérům?" Ptal se Lee.

,,Co prosím? Ne, to špatně chápeš Lee. Trochu si jsi dovolil změnit styl. A ten kabát se mi líbil." Zakroutil hlavou Ron a čepici nacpal jí do rukávu kabátu, který přehodil přes židli.

Lee něho opařeně díval.

,,Hm nikdy bych neřekla na hlas, ale Ron má docela styl pro modu. Asi ho najmu jako módního gurru." Řekla Ginny.

,,Galeon na den, malá sestřičko, v tom případě za mé služby." Řekl Ron a ukázal na ní prstem.

A Lee si všiml dalšího drobného detailu. Nalakovaných nehtů na zcela stříbrnou barvu jakou on měl na motorce.

,,A ty nehty?" Ptal se tiše.

,,To se do mě pustila malá Lilly, to bylo trochu nedobrovolné, ale Fleur a její maminka Karin skončili podobně, ale na růžovo. To jsem rezolutně já jí odmítl a tak na vytáhla na mne tohle. Snad to moje nehty ustojí. Vybrala Dracově máti šminky, sama vypadala jako klaun a Lucas vzal rovnou roha. Hermi nemáš v té své kabele odbarvovač nebo neznáš na to kouzlo? Já bych se to rád zbavil." Řekl Ron.

,,Hm někde v Bradavicích bych možná něco našlo, ale myslím, že ti to docela sluší k tomu tvému novému image Rone." Řekla se smíchem Hermiona.

,,Jo a malou Lilly by to jistě mrzelo." Dodala Abigeil.

,,A jsi jako poradce strašně drahý, cožpak jsem mincovna galeonů, já jsem stále studentka?" Řekla Ginny trochu uraženě.

,,Hm studentka, takže vůbec, já nechci se hádat s ředitelkou ohledně vhodnosti ošacení studentky Weasleyové, jen si klidně nech bradavický hábit." Řekl Ron ledabyle.

Ginny se zamračila.

,,A co tu dělá Terry, člověče Terry, co se ti stalo, to se zase někdo pokusil od Grindewalda sem proniknout a měl boxerskou zkušenost?" Ptal se Lee.

To strašně rozesmálo Dudleyho, až se za břicho popadal.

,,Co je k smíchu?" Ptal se Lee.

,,Kdeže krysy Grindewalda milý Jordáne, jenom si dej pozor jestli někdy doopravdy naštveš Percyho Weasleyho, mohl by tě zmalovat tak, že by tě nepoznala ani Hermiona." Řekl Ron.

,,Cože Percy?!" Málem vykřikl Lee.

,,Jo ten, na něho fakt pozor, neměl jsem ani příležitost k obraně, jel jak parní válec. Rony, proč u Lucifera Percy nikdy nezkusil jít na bystrozorský výcvik, je velice účinný co se týče útoku na blízko jak matichora?" Řekl Terry Bott a mnul si bolestivě stále čelist, kterou si asi trochu narazil.

,,Tak se ho zeptej, co já vím, proč Percy zůstal kancelářskou myší? Možná pud sebezáchovy." Pokrčil rameny Ron.

,,A připočti drahý Lee, že náš známý Percy, chodí od nového roku na judo. A to je bojový sport jako co provozuje George tai-či, ale ještě trochu drsnější, co mi vysvětlil tady Dudley, ten je znalec." Řekl Harry.

,,Ne zas velký, ale je pozoruhodné, jaký sport si Percy zvolil jako hobby. To bych do něho neřekl ani já." Řekl Dudley a dodal.

,,Hm to by mě zajímalo jak si v tom kroužku vede, možná získal už i pás."

,,Pás?" Ptal se Terry.

,,Tam jsou jako no například takové pozice, ranky, prostě postupy dle dovedností v jednotlivých způsobech boje. Je to podobné jako u karate. Je to sport, který pochází z Japonska na rozdíl od Tai-či, to je z Číny a je více o umění pohybu, plynulosti a návaznosti jednotlivých pohybu jako voda." Vysvětlil Dudley.

,,To zní zajímavě, Dudley. Ty fakt víš z toho soudku hodně." Řekla Hermiona dokonce tím byla i zaujatá.

,,Myslím, že ve výběru měla prsty Aundrey, a teď trochu toho lituje." Řekl Harry.

,,Mě se také zdálo, hm asi si seženu literaturu ohledně toho, aby mě v budoucnosti nic takového nezaskočilo. Fuj a do toho to jeho šokové neslyšné přemisťování, brr už jsem měl šok jenom z toho, že se mi objevil rovnou před nosem rudý jak požární stříkačka." Řekl Terry.

,,A proč tě zmlátil?" Ptal se Lee a trochu žmoulal ret, nad tím zjištěním. Útok na Percyho by bylo to poslední, co by si mohl dotyčný zkusit. Nemilý kancelářský šotek Percy a Aundrey tomu ještě nasadila tím kroužkem juda korunku.

Maškarní šašek Terry a modní diva Ron, trochu zrudli ve tvářích a neměli se k odpovědi, ale do toho se ozval Harry.

,,Prostě někdo pochopil špatně dobře míněná slova. Napsal jisté Leontýně a ta udělala z mrňavého komára rovnou slona afrického. Poslala Terrymu huláka a to rovnou do restaurace, kde Terry a pár starších bystrozorů večeřelo a bohužel si tam dali večeři náš milý Percy a Aundrey. A drahý Percy slyšel a konal, no jak to říct bratrskou povinnost. To je vše drahý Lee." Řekl Harry.

Lee si jenom pomyslel, raději po práci Percyho držet na večeři doma, být Aundrey. Dát v kleci nažrat lvovi.


Neville a Draco právě vycházeli z Komnaty nejvyšší potřeby. Draco si sice dal cvičný duel už s Harrym, ale Potter nějak zlenivěl a moc mu nedal zabrat a tak poprosil o pár duelu pro přípravu na Grindewalda Nevilla. To byl rozhodně těžší soupeř, protože oba cvičili Bradavickou armádu skoro neustále a nevynechávali hodiny. Proto se u toho pořádně Draco zapotil jako myška a komnata nejvyšší potřeby velice ráda za nimi zavřela dveře, když konečně jí po třech hodinách opustili. Jako by říkala, už vás nechci ani vidět, jak jste mě zdemolovali. Pravda byla taková, že vnitřku dali pořádný výprask kouzly. Většina omítky byla dole, díry a krátery ve zdi a podlaze mluvily za své.

Však Draco si ozkoušel pořádně práci z svojí novou hůlkou a Neville na něho nebral ani zdaleka ohledy, takže se musel při úhybných manévrech pořádné protáhnout. Však o to víc měl pocit, že by mohl na Grindewalda stačit a dát mu co proto, než vypadne.

Když šli po chodbě, tak najednou uslyšeli výkřik. Ženský výkřik a pák podivné zvuky a pak hlasité bučení jako od krávy. Jak podivné, ve zdech Bradavické školy.

Šli tedy za tím zvukem a došli na chodbu, kde měli svůj kabinet. Vtom se ozvala řacha a rozletěly se dveře kabinetu Penelopé Cleanwaterové. Draco a Neville vytáhli pro případného záškodníka hůlky, ale nepočítali s tím co vyšlo nebo se vydralo díky šířce dveří kabinetu. Najednou na ně koukala krásná výstavní dojnice v plné velikosti.

,,Kurva co to má znamenat?" Ptal se Draco.

Kráva však jako by je neznala, označila je za své nepřítele a rozeběhla se plna zlosti proti nim.

Neville a Draco se otočili na patě a utíkali pryč, protože s takovým soupeřem se nesetkali.

,,,Musíme jí znehybnit." Křikl na Draca za běhu Neville.

Draco jenom kývl a řekl.

,,Rozdělíme se před v křížovém koridoru a naženeme jí do zahrádky."

A také tak udělali a pak pomocí Mdloby na sebe tu krávu uvedli do nehybného stavu na školním pozemku.

,,Co teď s ní? Kde se vůbec tady vzala?" Ptal se udýchaný Neville.

,,Nevím, ale tady na zemi by bychom neměli nechávat, ještě přijde z tepelného šoku o mléko." Řekl Draco a použil na krávu levitační kouzlo.

,,Ty jí odneseš na ošetřovnu a já se podívám do Penelopé kabinetu jestli něco tuhle návštěvu nevysvětlí." Řekl Neville.

A tak Draco levitoval chodbami Bradavic stračenu směrem Bradavická ošetřovna. Pěkně těžký kus magie toto použít na dobytek.

,,Merline Draco, proč mi sem nesete ten dobytek, toto je ošetřovna lidí." Řekla Poppy.

,,Zčista a jasna se nám objevila ve dveřích kabinetu Penelopé a šla proti nám. Snad nemá nemoc šílených krav." Řekl Draco, který o té nemoci náhodou slyšel a položil krávu v mdlobách na podlahu.

,,Hm ale co dělá kus dobytka v zdech školy?" Ptala se Poppy a koukla se na kravku a pak si všimla, že stračena má propíchané uši a v nich krásné náušnice. A ty náhodou Poppy poznala.

,,Penelopé!" Vykřikla a vytasila vlastní hůlku a začala na tou dojnicí mávat kouzla.

,,He?" Nerozuměl Draco.

,,Ta kráva je naše kolegyně Penelopé." Řekla Poppy.

,,Cože?" Ptal se Draco.

,,Toto zvíře bylo člověkem, někdo slečnu Cleanwaterovou, jenž tu učí OPČM proměnil v krávu." Řekla Poppy.

Draco nevěděl jestli se má smát nebo jenom vyvaleně zírat, jak mu to přišlo jako monstrozní vtip.

,,Hm dle všeho za tím stojí nějaký lektvar. Musím udělat rozbor. Chudák slečna, proměnily jí ve výstavní kus dobytka." Řekla Poppy.

To se Draco už neudržel a začal se smát. Ne neměl by se smát, kolegyni už vůbec, ale přišlo mu to tak vtipný. Do toho přišel Neville a viděl, jak se Draco směje.

,,Co je smíchu?" Ptal se.

,,Ta kráva je Penelopé Cleanwaterová, Neville. Někdo jí skrz lektvar proměnil v krávu." Řekl Draco.

Nevillovi ujely koutky úst dolů a vzpomněl si na slova o pomstě z úst Percyho snoubenky Aundrey.

,,Hm tohle bude složité dostat jí zpět, jedná se upravený mnoholičný lektvar jako u slečny Grangerové, kdysi. Někdo do toho přidal chlup krávy a ještě to dal jako koncentrovanou náplň do mléčné karamely. Draco vy se bavíte s Georgem Weasley, neměl obchodní ambice na zvířecí proměny v kusy dobytka?" Ptala se Poppy.

,,O ničem nevím, ale klidně skrz krb se s ním spojím." Řekl Draco a šel ke krbu se s spojit v této záležitosti s Georgem.

Ten když slyšel co se stalo, tak vybouchl smíchy a chvilku se válem na podlaze svého krámku před krbem smíchy, ale když se uklidnil, tak řekl.

,,Ne žádné takové ambice proměny jsem nikdy neměl, to jste na špatné adrese. Však mne přišlo hnusné už tenkrát, když ještě měsíc poté Hermiona se lízala ruce jako kočka. Ne díky, tohle jsem nikomu nepřál, ani nepříteli. Tak zlý nejsem, madam Pomfreyjová. Kolik si myslíte, že zabere času, než slečna Cleanwaterová bude mít znovu lidskou podobu?" Ptal se George a utíral si slzy smíchu a v duchu salutoval tomu člověku, co to udělal. To byl vtip vtipů.

,,Zhruba měsíc pane Weasley, vzhledem k tomu, že někdo zneužil tu vaší kreaci, mnoholičného lektvaru s prodlouženou dobou přeměny. Však nevím, jestli nebude mít zdravotní problémy ještě pak. Slečna Grangerová ve druhém ročníku také se chovala až do konce školního roku poněkud jako kočička." Řekla Poppy ustaraně.

,,Prostě suprový, to měl na ní někdo hodně velkou zlost, když tohle provedl. Nebylo by lepší slečnu Cleanwaterovou poslat do nějaké léčitelské kliniky?" Ptal se George.

,,Ne v žádné případě, to by jí mohlo poškodit reputaci. Však mi jí tu uživíme a postaráme se o ní." Řekla Poppy a poškrábala spící stračenu za ušima.

,,Dobrá, tak já se loučím, protože tedy jsem už řekl k tomu svoje. Jste doopravdy na špatné adrese a jestli slečna Penelopé mne bude chtít žalovat, tak zlou pochodí u mého právníka. Moje verze mnoholičného lektvaru je volně přístupná, pro každého, kdo má NKŮ z lektvaru. Poroučím se." Řekl George a zmizel z plamenu a ty zhasly.

,,Budu muset informovat paní ředitelku, že budeme potřebovat zástup za Penelopé. V tomto stavu nebude nějaký čas moct vyučovat svůj předmět." Řekla Poppy a přikryla spící krávu dekou.

Neville a Draco šli pomalu z ošetřovny a když konečně došli do kabinetu, tak se ještě jednou rozesmáli, až se museli chytit navzájem kolem ramen.

,,Tak to je jak trezor Gringottovy banky. Neuvěřitelně geniální." Řekl Draco.

,,Jo." Řekl Neville a tiše dodal.

,,Mám takový pocit, že v tom má prsty Aundrey. Našel jsem toto." Řekl Neville a vyndal z kapsy sáček.

,,Od čeho to je?" Ptal se Draco.

,,Od mléčných karamel, asi to, co proměnilo Penelopé v krávu." Řekl Neville a obrátil sáček na ruby.

Tam stálo.

,,Drahá Penelopé Cleanwaterová, toto je dárek za to, jak se chováš k mužům, kteří tě milovali a ty jsi je zahodila jako kus papíru. Chovala ses jako kus dobytku, tak se ozkoušej jím být a žvýkat trávu a dávat mléko. Budeš mnohem užitečnější.

Tvá drahá noční můra z Belgie."

To jak Nevilla tak Draca rozesmálo, až z toho byli celý ochraptělí.

,,Percy bude mít ženušku draka, s ní raději budu za dobře, to bych mohl špatně dopadnout a já dobytek nechci být." Řekl Draco a musel se napít, jak mu smíchy vyschlo v krku.

,,Ano, nečekal bych tak účinnou pomstu. Aundrey se hodně nasrala a využila svého umu po svém, že by se ji jak George tak Fred nehledě na Siriuse Blacka klaněli. Belgická královna záškodníku zakotvila do rodiny Weasleyů a nečekaně u Percyho." Řekl Neville

,,Však prozrazovat to nebudeme. Znič ten sáček Neville." Řekl Draco.

Neville to s radostí provedl a nechal to zmizet skrz Evanseco.


Grindewald čekal až mu podá jeho věrný spojenec Arminius Koschl důkladné zprávy o vývoji nové aliance s jistou odbojovou organizací ve Východním Německu. Však kde ten chlap vězel neměl ponětí a měl strašné zpoždění víc jak hodiny.

Jak neslušné ho nechat čekat.

,,Herlsch!" Zavolal tedy svého osobního skřítka.

Ten se ihned zjevil.

,,Herlsch, kde je pan Koschl, měl už tu být před hodinou?" Ptal se Grindewald.

,,Herschl se omlouvá, ale pan Koschl, dorazil, ale byl náhle indisponován, když se zastavil na řeč u vašich důvěrníku zde na hradě." Uklonil se skřítek a začali mu se koulet po tvářích slzy.

,,Co prosím, on se vybavuje a mne nechá čekat!" Řekl rozzuřeně Grindewald a už to rázným krokem mířil do kanceláří na hradě. Otevřel dveře a chtěl vypustit pár kleteb, ale překvapeně zamrkal.

,,Kde jsou moji spojenci?" Ptal se protože viděl prázdné stoly.

Za ním cupital nešťastný domácí skřítek.

,,Pane Grindewalde obdivuhodný divotvůrce, Herchl je se moc omlouvá, ale vaši drazí výteční spojenci jsou na zahradách. Měli strašný hlad, Herchl je nemohl nechat o hladu."

,,Co prosím?" Řekl Grindewald a přemístil se do zahrad jeho nového hradu ve stylu pěstěných francouzských zahrad.

Však tam se zhrozil, co uviděl.

Po zahradách se potulovalo stádo dobytka, povětšinou dojných krav jak poznal Grindewald Holštýnského plemena.

,,Herschl!" Křikl když uviděl, že ožírají nově vysázené květiny a mladé stromky.

Skřítek celý uplakaný se zjevil a měl v rukou krabičku.

,,Ctihodný pane Grindewalde, oni si dali tyhle luxusní pralinky a proměnily se tyhle krásné kravičky. Herlch nevěděl, že je to začarované. Přišli poštou od pana Hopkinse z Británie, tak jsme to považovali za dar." Řekl a podal Grindewaldovi prázdnu krabičku od pralinek.

Grindewald pozvedl krabičku od pralinek, s nápisem Zlaté Relikvie Smrti z 90% čokolády Made in Belgium. V ní nezbyla ani jedna pralinka jak se zdálo v podobě jeho symbolu Relikvií smrti. Podíval se dolů, ale tam bylo napsáno normální složení, pro belgické pralinky s náplní Německého bylinného likéru a z hořké čokolády s mandlí uprostřed. Však když zvedl zlatou umělou hmotu, která sloužila jako úložiště pro pralinky, tak našel na stroji napsaný vzkaz.

,,Dodatečný dárek k Valentinu Grindewalde a pro tvé věrné spojence, za jejich obětavou práci při rozvracení Evropské spolupráce, rodinných vztahu a ničení životu milých lidí.

Tvoje nadevše naštvaná belgická pralinka."

Naspáno ve výborné němčině.

Grindewald vydal zuřivý ryk, jak byl naštvaný, že další jeho spojenci byli takto zneuctěni a poníženi, nějakým belgickým živlem, který si udělal z něho dobrý den. Poslal na nebohého skřítka Crucio, aby si ulevil od zlosti, která ho spalovala.

O hodinu později zjistil, že měsíc bude muset mít stádo krav namísto 33 srdnatých kouzelníku vhodných do boje. O to víc měl zlost na pitomé Belgické pralinky a tvůrce této pomsty. Kurva která ženská ho takto vypekla, ta ještě draze zaplatí.

O stovky mil dále si právě pochutnávala jistá Aundrey Van-Derrová na kvalitní bílé čokoládě, co dostala od maminky z Belgie. Čokoláda je mocná zbraň pro válku, to už říkala její prababička a měla zajisté pravdu.


Anthony Goldstein zrovna vyšel z Medového ráje, kde si udělal svojí zásobu sladkého na posílení nervu před zkouškovým obdobím a slastně převaloval na jazyku jednu čokoládovou žábu, než jí pošle dolu do žaludku, když se zastavil a zpozorněl nad kolem jdoucím párem.

,,Terrenci Botte, kdo je ta kočka vedle tebe!" Křikl s žábou v puse, která se pokusila o poslední útěk.

Jeho bývalý spolužák se něho otočil a překvapeně na něho pohleděl a ten doprovod také. Ta daná osoba se podívala na něho pomněnkovými očima tak uhrančivě, jako by to byla medůza osobně.

,,Thony k tobě se to asi nedostalo co?" Ptala se tonem skoro vyčítavě.

,,My se známe?" Ptal se Anthony, že ho označuje jako Thonyho, což dělal málo kdo. Pro některé byl prostě Anthony nebo jenom Goldstein, ať ze špatného nebo dobrého důvodu.

Ta osoba se začala smát jako by právě řekl hodně dobrý vtip, však Anthony si toho nebyl vědom.

Přešla k němu a chytla ho za loket a řekla ,,Pojď ať to nemusím říkat na ulici."

A už ho vláčela směrem Chroptící chýši a za nimi se usměvavě trousil Terry. Došli ke stavbě obehnanou páskou Nevstupovat.

Tam se zastavila a sundala čepici.

,,Jak to vypadá tak to musím vysvětlovat každému zvlášť, jak nepříjemné." Řekla a dala jednu ruku v bok a druhou si promnula kořen nosu.

,,No když to nechceš dát rovnou do novin, tak ti asi nic jiného nezbývá Rony." Řekl Terry.

,,Pravda, ale mediální humbunk ohledně toho kolem sebe nechci, na to se rád vykašlu." Řekla ta osoba.

,,Kdo jsi?" Ptal se Anthony.

,,Okej o tom co se stalo ve Francii si asi slyšel?" Ptala se ta osoba.

,,Jo, ale co s tím máš co společného?" Ptal se Anthony.

,,Takže pro opáčko, během útoku jsem byl já, v jiném těle, napadnut a prostě jednoduše řečeno přefiknut Goldsteine, a jelikož mě něco co si říká magie a dvě fazole brání, abych dále fungoval v mém původním těle, tak jsem musel se dostat do tohoto těla skrz lektvar, který vymyslel jeden lektvarista Čech, vlastně je to má záchrana, ale to je jedno. Už ti došlo kdo jsem, Anthony Levi Goldsteine, nebo ti mám pomoci tvému línému mozku tvojí epizodou techtle mechtle s jistou Parvati Pattilovou na pánských záchodech v Bradavicích." Řekla ta osoba a Anthony zbledl jako sníh.

,,Rone!" Vykřikl skoro a taška se sladkým mu spadla na zem.

,,Fajn, už na to přišel, bohu dík." Řekl mu za zády Terry.

,,Rone, promiň, já tě nepoznal, myslel, že jsi sis podobnější, nebo trochu víc neohrabaný v dámské módě."

Na to se mu Ron znovu rozesmál.

,,Já, zrovna já, který má mladší sestru a dost dlouho měl za přítelkyni jistou Levanduli, aby nevěděl nic o dámském modním světě. Goldsteine to nemyslíš vážně, viď? To jsi jenom vtipkoval viď?" Řekl Ron, když se uklidnil.

,,No ne, ale vypadáš, no doopravdy jako hodně žensky." Řekl neohrabaně Anthony.

,,To je asi tím, že trčím v ženském těle Goldsteine." Řekl Ron.

,,Ne, tak jsem to nemyslel, ale to oblečení, takto tě málo kdo pozná."Řekl Anthony.

,,Nu, těžko budu nosit něco z mého původního šatníku, možná do budoucna ano, ale teď vše mi tak trochu moc dlouhé a velké. Plandám v tom jak prvák v hábitu pro sedmáka. Halo měl jsem skoro dva metry, vlastně 197,5 cm a když jsem poprosil madam Pomfrejovou, aby mě změřila kouzlem, tak jsem najednou měl 168, 5 cm. To jsem měl naposled, co já vím, když mi bylo patnáct, myslím si. Je to poměrně šok Anthony, být najednou menší a ne na všechno mohu dosáhnout, kam jsem si, co uložil. Díky bohu, hůlka mi nepřestala spolupracovat." Řekl Ron.

,,To je sešup, ale roztomilí sešup, to jako ten lektvar jak říkala Hermiona způsobuje to, že se ocitneš v těle, jako jak by ses narodil, ale v jiném pohlaví?" Ptal se Anthony.

,,No to je pravda, totálka co se týče genetických předpokladu, jinak bych asi neměl tak husté vlasy, to mám asi po matce. Nesahat jestli nechceš dostat ránu elektrickou, měl jsem na sobě čepici."Řekl Ron.

,,Fího mocný to lektvar, fakticky silný odvar, všechna čest, tomu lektvaristovi z Čech." Řekl Anthony a sebral ze země tašku se sladkým a vyndal čerstvé dýnové koláčky.

Však jakmile se zakousl, tak viděl, že Ron ustoupil o pár kroku dál.

,,Nechceš Rone, ty jsi měl vždy tak rád?" Ptal se s nakousnutou koláčkem v ruce a a další lovil s tašky, kde měl jich celé balení z medového ráje.

Však Anthony než něco mohl vylovit, tak se ozval zvuk blítí a když pozvedl oči, aby vyděl Rona, jak se sklání a vyprazdňuje žaludek.

,,Rony?!" Ptal se poplašeně Terry.

,,Ať Goldstein zmizne i s koláčky a vypucuje si zuby. Páchne mu z huby." Vypravil ze sebe Ron mezi návaly žaludeční nevolnosti.

,,Evanseco." Řekl Terry a nechal zmizet Anthonyho sladký nákup.

,,Hej to jsem si zaplatil!" Řekl naštvaně Anthony.

,,Bocca lavare!" Bylo další kouzlo od Terryho a Anthony místo krásné chuti dýňového koláčku a čokoládové žabky měl v puse mydlinky.

,,Fuj! Terrenci, přestaň." Křikl Anthony.

,,Finite." Ukončil to Terry.

,,V pořádku Rony?" Ptal se Terry.

,,Myslím, že už v tom žaludku nemám nic, co by chtělo ven. Ne, fuj, že se mi to zrovna stane teď." Řekl Ron a nechal tu spoušť pod sebou zmizet.

,,Dýňové koláčky tedy raději do tvé přítomnosti asi nestrkat, co?" Ptal se schovívavě Terry.

,,V žádném případě, nemohu je ani cítit, aby mi nebylo zle od žaludku. A to samé platí o plněných ovocných závinech a prostě pečivu s ovocem, které prošlo tepelnou úpravou pečením nebo dlouhým vařením a je v tom cukr. Horko těžko snáším i marmelády krom těch více exotických jako je pomerančová a tak dál. S tím jsem v totálně v háji." Řekl smutně Ron.

,,To nic, tak si dá Harry a Neville dietu, však oni to oželí." Řekl Terry.

,,Ehm proč ti bylo špatně od žaludku?" Ptal se Anthony.

,,Citlivost na určité pachy a jídla, je příznakem prvního trimestu Goldsteine." Řekl naštvaně Terry a vyčaroval Ronovi sklenici vody.

,,Cože?!" Anthonymu se zastavily na chvilku vnitřní hodinky a zmrzl na místě.

,,Pravý důvod, proč se nemohu přeměnit zpět, že prostě došlo početí a čekám páreček miminek, Anthony. Na otce se vůbec neptej, protože to nevím a ani nechci, které z těch zvířat tam ve Francii to bylo. Jasný." Řekl Ron nerudně, že zrovna se to muselo stát před tímto Hagwaspárem.

Anthony Goldstein dostal nepříjemnou pachuť v puse. Vzpomněl si na babičku a její heslo života. Kdo se moc ptá ten se moc doví. Teď to bylo velice aktuálně trefné.

,,Omlouvám se za ty dýňové koláčky." Řekl Anthony omluvně.

,,Sakru za co, za tohle těžko můžeš Anthony. Pro příště prostě mi nechoď s tímto pod nos." Řekl Ron a zhluboka se nedechl a narovnal se.

,,Dík za vodu, poslední co bych chtěl, je omdlít, tady skoro před vraty Poppy Pomfrejové, Terry." Řekl Ron.

,,Chápu, madam Pomfrejová je poněkud občas drsná matrona." Řekl Terry.

,,A slyšel jsem dobře, že jsou to dvě a ne jedno?" Ptal se opatrně Anthony.

,,Moje dědictví zase po mamce a připočti k tomu mé bráchy, a to, že Snapova paní měla dvojčata a použitý mnoholičný lektvar, tak se divím, že to nedopadlo jinak. Zachariáš Smith a Sally si to možná měli předtím také přečíst, než po sobě skočily v pod mnoholičným lektvarem." Řekl Ron.

Anthony stáhl rty do tenké linky strčil ruce do kapes kabátu a řekl.

,,Tak gratuluji Rone, k tomu, no budoucímu přírůstku."

Teď to byl Ron a Terry, jenž koukali na Bradavického primuse trochu nejapně, jako by mu narostla druhá hlava.

,,Neber to nijak špatně Rone, ale to se už holt tak říká ne, když budeš mít mimča. Je to další generace, jenž sem s jistotou bude chodit a trápit profesory a jestli se nepletu, tak jistě tam zůstane jak Neville a Draco jako profesoři a tvoje milá maličká dítka jim můžou krást nervová vlákénka jako to kdysi dělal George a Fred, třeba i McGonagolové a já už jenom při té představě mám chuť se smát." Řekl Anthony a dodal.

,,Neville má hroznou hřívu a já bych mu tu plešku klidně přál, občas."

,,Hm to má náš primus Anthony pravdu, můžeš našim profesorkům osolit jejich přítomnost na hradě a no to už asi tak za dvanáct let zhruba." Řekl Terry.

,,A ty budeš ještě dost mladý, abys jim stačil, na nohách a koštěti, ať jako jejich maminka nebo tatínek to je jedno." Dodal Anthony.

,,Ne, ne, ne Rony bude krásná maminka." Řekl Terry a v příští chvíli příšerně zrudl a dal si ruce přes ústa.

Anthony trochu skepticky pohlédl na bývalého spolužáka a pak na Rona.

,,Terry?" Ptal se.

,,Zapomeň na to Anthony." Řekl Terry rychle.

,,To by jsi musel na mne vytasit hůlku Terrenci. Žádám vysvětlení tvého mírně řečeno protektivního jednání vůči Ronovi Weasleymu, takto tě totiž neznám. Znám tě vůbec Botte?!" Ptal se Anthony dal ruce v bok, jak to dělal když načapal prváky se sortimentem Kouzelnických kejklí.

Před propadem do pekla nakonec zachránil Terryho Ron.

,,Hele Thony, okej možná je to trochu divný, ale Terry je do jisté míry můj přítel už delší dobu. Doufám, že nemáš nic proti?"

Anthony pozvedl obočí, ale ozval se sám Terry.

,,Delší dobu Rony, ale vždyť jsou to dva dny…" Terrymu do toho skočil Ron.

,,Já počítám i věci předtím se Penelopé a Holly, ne to jsem vlastně to táhli pořád spolu ne. Možná se známe víc než některé páry po letech, proč to vůbec rozvádím."

Anthonymu vylezlo do výšin i druhé obočí a připadal si jako profesor Snape.

,,O fakt, ty jako …" Terry rudl jako třešnička nebo zapadající sluníčko.

,,Dobrá když jsem to řekl, tak to řeknu znovu, pokládám nás za pár a ale role nám k tomu rozdal někdo jiný." Řekl tiše Ron.

Anthony poté už jenom viděl, jak Terry slétl na tu novou podobu Rona jako sup a začal ho divoce líbat. Ach jo, proč on má pech na divné párečky hlavně v Bradavicích. Po pár pár minutách ho to přestalo bavit.

,,Chcete srazit body? Nebo vám mám nabalit školní trest?" Ptal se Anthony nevzrušeně.

To vyvedlo z toho roztomilého zapomnění na Bradavického primuse a jeho přítomnost a udýchaný páreček s vlasy do všech světových stran se něho obrátil.

,,Ale Thony by už studenti nejsme." Řekl Terry.

,,Ne, ale asi je to zaručený prostředek jak vás dostat mezi vnímající lidi. Jinak Terrenci, dlužíš mi galoen, 2 svrčky za můj nákup na mé nervy. Naval, ty Evansco mých zásob." Natahoval ruku Anthony, po penězích.

Terry musel vytáhnout měšec a pustit žilou svému výdělku. Zase za pár dní.

,,Jinak gratuluji k nevšednímu úlovku Terry. Ty také bereš jen luxusní, co? Takto máš vystaráno, hm Merlinuv řád to nosí, vypadá to přijatelně pihatě a kočárek v dohledu také drahý. Ty jsi sis vzal rovnou kompletní servis." Ušklíbl se Anthony a měl se k odchodu.

,,Goldsteine!" Okřikl ho Terry.

,,Ha, ha, ha, Opilá můra z věštecké věže měla tenkrát pravdu Terry na hodinách jasnovidectví, že si najdeš ženskou mezi rybami. Pěkný ryba jestli se nemýlím, je Rony." Řekl Anthony a přemístil se zpět k Medovému ráji pro druhý nákup než mu skončí vycházka. Měl chuť na pralinky s třešněmi.

Přidáno 1.2.2020

Další kapitoly budou přidány 8.2.2020.