4. Michael se dozvídá nemilé zprávy

Michael seděl v zasedací místnosti. Bez mrknutí se díval na monitor, který měl před sebou. Věnoval mu veškerou svou pozornost.

Dnes si práce Seslaných žádala delikátnější přístup, a tak si Jana vysloužila sólovou misi.

"Jsem na místě," zašeptala, aby ji slyšel pouze Michael.

"Ničím se nezdržuj a jdi na věc."

"To mi nemusíte říkat dvakrát," Jana seskočila z koně a vydala se na místo zločinu. Procházela potemnělou zapomenutou ulicí. Čím se dostávala blíže, tím jasněji slyšela těžké zvuky boje. Na tuhle práci si ji vybrala sama Máří Magdaléna, Jana ji nechtěla zklamat.

Mířila zapadlou uličkou plnou nejrůznějšího harampádí. Ostřím svého meče chtěla vyvolat dostatečný hluk, aby si jí hříšník všiml. Reakce byla pozoruhodná. Muž stále klečel nad nebožačkou, držel ji ruce pevně u země, hlavu však otočil za zvukem.

"Lituj svých hříchů, bídáku."

"Jano?!" pokáral ji Michael.

"Pardon, nechala jsem se unést." Jana postoupila ještě o krok blíž k zločinci a zaujala bojovný postoj. "Mám to snad ještě jednou zopakovat?!"

"Tady nejsi na maškarním, holka. Běž si po svých, než se ti něco stane," pohrozil jí muž. Velmi pomalu a velmi výhružně se vztyčil před Janou do celé své výšky. Žena pod ním se okamžitě odsunula od něho do stínu. Neměla však kam ze slepé uličky utéct. A tak jen celou událost pozorovala s děsem v očích.

Jana se rozpřáhla mečem. Muž se však včas sklonil a chopil se prvního předmětu, který se mu dostal pod ruku. Bylo to víko od popelnice. Ihned vykryl i další ránu, kterou na něho Jana seslala.

"Mohl by sis na nás udělat čas, Michaeli?" ozval se ode dveří hlas.

"Teď to musí počkat. Zrovna tu něco řešíme," Michael odmítl spustit Janu z očí. Muž se rozhodl zaútočit. Se svým štítem se vrhl vší silou dopředu a chtěl Janu dostat na zem.

"Bratře, já nejsem hlupák. Tuhle schůzku máme každý půlrok. Věděl jsi, že přijdu," naléhal sourozenec.

"To mi snad chceš říct, že si záměrně vymýšlím případy pro mé lidi, abych se vyhnul rozmluvě s tebou?"

"A nebylo to tak loni?"

Z Michaela vyprchal veškerý předstíraný hněv. Hloubavě zabručel a spojil se s Janou: "Urychli to, buď tak hodná."

"Ráda," Jana se znovu s nadlidskou silou a rychlostí rozmáchla. Pod tlakem nárazu muž padl na pozadí, upustil svůj štít a teď nechráněný vzpažil ruce v odevzdaném gestu.

Jana zvedla meč vysoko nad hlavu. "Nastala hodina tvého soudu, hříšníku."

"Můžeme si tedy promluvit?" Gabriel v místnosti rozsvítil světlo, tím se odhalila ještě další postava. Nový muž v rukou svíral archy papírů a vyčkával na pokyn, aby odhalil jejich obsah.

"Tak ty sis s sebou přivedl Anatola? Že mě to vůbec překvapuje," Michael se hrozivě zasmál a zkřížil ruce na hrudníku.

"Michaeli, není důvod se bouřit. Protože já a Anatol tady zastupujeme slovo nejvyššího. Všechno z toho, co chci s tebou probrat, předem vyslovil sám velký šéf."

"To se mi vážně ulevilo, díky Gabrieli," pronesl bratr s notnou ironií v hlase.

"Tak abychom šli rovnou k věci," Gabriel pohlédl na Anatola. "Tvoje skupina má bezpochyby viditelné výsledky. To všichni uznávají. Tebou vybraní a trénovaní jsou, jak jsme mohli právě vidět, neohrožení, nebojí se jakéhokoliv nebezpečí."

"Není to to samé?" Michael neopouštěl svoje bojovné nasazení.

Jenže Gabriel se nenechal nijak rozhodit. "Na druhou stranu tvůj postup, nebo spíše chování tvých lidí v terénu ohrožuje životy nevinných."

"Tak je to můj postup nebo chovaní mých lidi, co ti vadí?" Gabriel se už nadechoval k odpovědi, když mu bratr opět skočil do řeči: "Promiň, zapomněl jsem. Tebe se nic z toho netýká. Vždyť to vadí nejvyššímu."

"Ani nevíš, po jak tenkém ledě kráčíš," varoval Gabriel.

"Dobrá, takže ten graf, za kterým se Anatol snaží skrýt, mi má ukázat co? Že kvůli mně máme víc ztrát, než lapených hříšníků?"

"Nevím, jak se vám daří mít statisticky jednoho raněného na jeden případ. Ale to ještě není to nejzávažnější," Gabrielův hlas zněl rázem skoro soucitně.

Anatol odhalil další graf. Jako vždy graf vymezovala jedna svislá a jedna vodorovná čára. Vnitřní plochu vyplňovaly dvě různobarevné linky, které se dokonale kopírovaly. Gabriel pokračoval: "Ukázalo se, že i přes vaše snažení se počet hříšníků nemění. A. Že hříšníci, kteří projdou vaší intervencí, se bez výjimky vracejí ke zločinu."

Michael rázem zbledl.

"Michaeli, tvoje vůdcovské schopnosti jsou mimořádné, takže se neobávej. Vůlí nejvyššího je vytvořit novou základnu Seslaných, které budeš velet. Zdejší jednotku převezme Rafael. Naší novou strategií je uzdravování hříšníků."

"S tím má nesmírné zkušenosti," prohlásil Michael kysele. "Jen ještě řekni. Věděl Rafael o tomhle všem?"