STETER WEEK 2022

DAY 4: 27. červenec – TREATIES & ALLIANCES

NALEZENÍ SPOJENCŮ – kapitola 1 – HAMADRYÁDA

Série: CESTA K ÚSPĚCHU, část 2

Fandom: Teen Wolf

Tagy: Peter/Stiles; 5+1 thing; supernatural; supernatural creature; magic

Mimo nějaké území, kde je vše pod kontrolou lovců, asi není možné najít oblast, kde by nežila nadpřirozená stvoření. Proto si Stiles i Peter byli vědomi toho, že i v malém městě, jako je to jejich, musí na nějaké narazit. Co je ovšem nenapadlo, bylo, že by na prvního nadpřirozeného mohli narazit na jejich pozemcích.

Vilka, do které se nastěhovali, stála uprostřed zahrad, které by potřebovaly víc péče, než se jim za poslední roky dostalo. Cesta, od které se k vilce odbočuje, pak pokračuje z města do lesa, kde se brzy mění v neudržovanou vozovku a o pár kilometrů dál prakticky mizí z map i z očí. Používají ji akorát lesáci a možná pár turistů, ovšem vzdálenější části těchto lesů jsou mezi návštěvníky mnohem oblíbenější. Právě v tento les postupně přechází jejich zahrady a kus lesa jim spolu s onou zahradou patří. Ideální místo pro vlkodlaka.

Pokud ho budou schopní zabezpečit.

Peter a Stiles nad tímto uvažovali už v Beacon Hills. Jakou obranu jejich nový domov potřebuje? Jak viditelná ta obrana bude? Jakou magii na to použít? Budou stačit jen oni dva nebo bude nutné najmout silného uživatele magie? Stojí najímání třetí strany za ta rizika? Bude ochrana stvořená jen Stilesem a jeho minimálními magickými schopnostmi dost silná?

Rozhodnutí, že bude lepší, bezpečnější si vše udělat sami a neriskovat zradu či únik informací později, bylo provedeno rychle a prakticky bez zaváhání.

Zbytek už byl horší.

Nakonec se rozhodli pro trojí ochranu.

Runové kameny zakopané podél hranic pozemku, které jsou obranou proti všemu vyloženě nebezpečnému, jako jsou démoni a vendiga.

Zahrada kolem domu je oplocená a Peterovi rozhodně nedalo práci si najmout firmu, co by mu z plotu udělala vysoké kamenné stěny. Co dva metry pak byla vysoká zeď přerušená sloupem, do kterých Stiles a Peter vyryli snad všechny magické znaky ochrany, jaké znali. Nic nebezpečného, nic, co jim chce ublížit, nic, co o nich špatně smýšlí, se přes zeď nedostane.

Ovšem ani to není sto procentní ochrana. Petera i Stilese na místě napadlo několik způsobů, jak se do zahrady dostat. A proto mají třetí vrstvu ochrany přímo na domu. Ochrana budovy je krví svázána s nimi oběma a bez jejich svolení se dovnitř nikdo nedostane. Nehledě na hromadu dalších ochran, které domu udělili. Ta proti požáru byla hned první. Nic jako požár Halů se tady nebude opakovat.

- - o - -

Základní ochranu domu bylo snadné zajistit.

Ochrana zahrady ovšem musela počkat, až se dostaví plot, proto Stiles a Peter obrátili svou pozornost na ochranu pozemků. Zatímco Peter běhal po lese, značkoval území, a hledal ideální místa pro zakopání runových kamenů, Stiles ve třech mikinách a s dekou přes nohy seděl u stolu ve sklepě a tesal do kamenů. Doslova.

Oba strávili předchozí večer popisováním kamenů, aby všechny nesly správné runy, a dnes na nich Stiles začal pracovat, což jako není žádný med. Popravdě je u třetího kamene, když se Peter vrátí z lesa.

„Ale no ták, jak to, že už jsi zpátky?" rozhodí Stiles nespokojeně rukama.

„Protože jsem zpátky dřív," usměje se na něj Peter, než mu vtiskne na rty krátký polibek. „Pojď, musím tě s někým seznámit," vyzve Stiles, než ho začne tahat na nohy.

„Seznámit?" diví se Stiles. „Máme návštěvu?"

„Spíš spolubydlícího," povídá Peter, ale víc nevysvětluje.

„Spolubydlícího? O čem to mluvíš? To máme na půdě veverky?"

„Uvidíš."

„Petere!"

Místo odpovědi jen Peter instruuje Stilese, ať se obuje a obleče na cestu do lesa, než ruku v ruce oba vyrazí přes zahradu. Ani žádné další otázky nebyly zodpovězeny bez ohledu na to, jak byly položeny. Peter neřekl prakticky nic za celou tu víc jak hodinovou procházku.

„Jsme tady," ohlásí Peter, když konečně zastaví.

„Jsme v lese," informuje ho zadýchaný a ne moc spokojený Stiles. „Proč jsi mě vzal doprostřed lesa?"

„Abych tě seznámil s naším spolubydlícím. No, spíš se sousedem," chytne ho Peter za ramena a obrátí ho čelem ke košatému stromu.

„Javor?" máchne Stiles rukou směrem ke stromu.

„Dryáda," odpoví mu Peter.

„Co?!"

„Dívej se."

Dost dlouhou chvíli to trvalo, chvíli, kterou strávili skoro nehybným civěním na strom, ale nakonec se něco stalo. Větve javoru se zakývaly, jako by jimi proletěl vítr, i když žádný z jiných stromů se ani nehnul, a jedna z větví se lehce pootočila. A pak vše zase utichlo.

„Možná spíš hamadryáda," usoudí Peter po chvíli ticha.

„Co?" obrátí se na něj Stiles.

„Víš, co to jsou dryády?"

„Ženské zakleté do stromu nebo duchové stromů, co vypadají jak ženská. Jsou z řeckých pověstí," odpoví hned Stiles.

„Nejsou to jen ženské, ale jo. Duch stromu, ale oddělená bytost od stromu, i když životem propojená s tím stromem. Hamadryády jsou součástí stromu. Víc jak ent než jako polonahá ženská běhající po lese."

„Oooh," protáhne Stiles na znamení, že chápe. Peterovi je jasné, že ho ztratí na internetu a mezi knihami, sotva se vrátí domů.

„Potřebuje od nás něco, nebo si jen tak žije v lese? Jsou tu nějaká pravidla? Tabu?" začne ze sebe Stiles chrlit otázky.

„Nemyslím, že dokážeme komunikovat způsobem, kterému by ten druhý rozuměl," pokrčí Peter ramenem, než chytne Stilese kolem pasu a přitáhne si ho blíž. „Nejdůležitější pravidlo ovšem je, ať neubližujeme stromu."

„To zvládnu," usměje se na něj Stiles, než se mu v náruči otočí a znovu se zahledí na javor. Možná ten neplánovaný výšlap přece jen stál za to.

Pozn. autora: Asi každý z vás ví, co je to dryáda alias duch stromu/víla stromu/zakleté ženské ze starých řeckých bájí a pověstí. Hamadryáda je prakticky to samé, až na to, že jsou svázané pouze s jedním druhem stromu, plus se někdy říká, že jsou s oním stromem víc spojené. To, jak interpretuju hamadryády tady, to je čistě moje variace, není to přesné mytologii. Aspoň ne té, kterou jsem si narychlo vygooglila.