Hlavní postavy patří jen a jen T. Harrisovi. Cílem povídky není porušení žádných autorských práv ani jakýkoliv zisk, jen vás dobře pobavit.

Kapitola 8

Kulka se zastavila v srdce oběti. To srdce patřilo Joan Sheppardové. Mrtvá Joan klesla k zemi. Místo ní se ve dveřích objevil Andrew Clint.

Clarice málem omdlela. Nejdřív při výstřelu, myslela si, že Joan postřelila Hannibala. Potom ovšem viděla, že to schytala Joan. Trochu se uklidila – do té doby, než uviděla, kdo jejího nepřítele zastřelil. Zírala na něj jako na nějaké zjevení: „Pane Bože, co tady dělá! ON! Můj nadřízený, to není možný! Co teď? Zpacifikuje Andrew Hannibala nebo Hannibal Andrewa? A co já ? No dyštak ho můžu praštit něčím po hlavě." Podívala se na Hannibala, k jejímu údivu se na Andrewa usmíval. Své zraněné ruky si vůbec nevšímala.

„Starlingová, jste v pořádku?" poukázal Andrew na její krvácející ruku.

„To nic není, pane." řekla Clarice a přemýšlela, jestli si opravdu Andrew nevšiml, že vedle ní stojí jeden z nejhledanějších můžu planety. Čím dál víc jí to tak připadalo, Andrew sklonil zbraň.

Clarice se podívala na Hannibala s dotazem v očích: Co budeme dělat?

Hannibal se na ni usmál: „Co budeme dělat, Clarice?" řekl, jako kdyby jí četl myšlenky. „No ošetříme ti tvoji ruku, odklidíme Joanu, aby jsme pak nemuseli moc drhnout podlahu. Zeptáme se Andrewa, co chce k pití a pár věcí si vysvětlíme."

Andew se chopil práce odklizení Joany a Hannibal ošetřil Clarice ruku. Clarice pořád nic nechápala. „Proč se jeden z nich nevrhne na toho druhého?"

„Tak co si dáš, Andrew." Zeptal se Hannibal.

Andrew si přisedl ke stolu, u kterého už seděla Clarice. „Hmm, no… džus? Sice nejsem ve službě, ale na nic silnějšího chuť nemám."

Hannibal se zachoval jako hostitel a nalil Andrewovi džus. Potom si přisedl ke dvojici lidí, z jedna osoba si myslela, že se ti dva zbláznili a druhá osoba ji pozorovala a usmívala se tomu.

Hannibal začal: „Clarice, vím, že ti přijde divné, že se ani já ani Andrew nesnažíme zpacifikovat toho druhého..." Andrew se usmál a napil se džusu, Clarice přikývla. Hannibal pokračoval: „... možná by tě zajímalo, jaktože je vlastně tady. Je tu proto… protože jsem mu zavolal."

„Cože jsi udělal!" neudržela se Clarice.

„Mimochodem, s tím tvým proslovem ke Clarice jsi mi to trochu zavařil." řekl Hannibal k Anderwovi.

„No jo, jak jsem měl vědět, že se zrovna budeš chtít vrátit! Furt haprovala mezi city k tobě a poviností k FBI. A já jsem zjistil, že je skvělá agentka. Neměl ses vracet, teď mi zase klesne úspěšnost, ale kdybys věděl zase o někom koho bys mi doporučil - tak zavolej."

„COOOO! Mohli byste začít od začátku!" Clarice nemohla věřit tomu, co slyší.

Hannibal se na ni usmál. „Dobře, Clarice. Andrew a já se známe už velice dlouho. Seznámili jsme se při řešení pár případů, ještě než mě Will zatknul. Jenže jsem zjistil, že Andrew taky nepatří do té skupiny lidí, kterou ostatní označují slovem "normální", tak jsme se celkem spřátelili. Kdyby si Freddy vedl podrobné záznamy, zjistila bys, že tam Andrew byl za mnou několikrát. Samozřejmě jsme udrželi vzájemný kontakt i po mém útěku z Memphisu. I při něm. Pomohl mi dostat se k mým zdrojům a z Memphisu. Po té události v Chesapeake, jsi na tom nebyla dobře. Tak jsem Andrewovi zavolal, aby ti dal ve svém týmu šanci. No a dnes jsem mu zavolal, aby se podíval na Joan. Zakázala jsi mi zabíjet. Tak jsem potřeboval někoho místo sebe… a taky říct ti o něm pravdu."

Clarice se podívala na Andrewa, který se při Hannibalově řeči jen usmíval. Nevěděla, jestli má být naštvaná… a na koho? Nebo jestli má být ráda, že Andrew je vlastně s nimi.

„Clarice mimochodem, pokud jde o Joan, dovolíš mi připravit večeři?" zeptal se Hannibal se nevinným úsměvem.

„Ne." zazněla její odpověď. Podívala se vzpurně Hannibalovi do očí. „Takže, Andrew… můžu ti říkat Andrew? Díky. Chci ti oznámit, že dávám výpověď. Co teď vlastně budeš dělat?"

„No zase se vrátím k FBI a přesvědčím je, abys byla na Hannibalově seznamu obětí." mrkl na ni Andrew.

„Hmm, fajn. Hannibale? Rozmyslela jsem si to s tou Florencií…"

The End