VŠUDE STEJNÉ
fandom: Sherlock BBC
tagy: Irene; uvažování o životě (?); hotely; mentioned sex;
Pozn. autora: Tímto bych chtěla poděkovat panu Michalovi za překlad pojmu 'pegged [him] with straps on' jako 'ojet připínákem'. Mi osobně by to nenapadlo, ale pojem se mi líbí.
Hotel Savoy jako vždy nezklamal ve své nabídce luxusních pokojů plných drahých zbytečností a naprostého soukromí. Savoy je její oblíbený z londýnských hotelů, i když osobně preferuje soukromé rezidence ve svém momentálním vlastnictví. Ale někteří klienti preferují hotely.
Dali by se podle toho i rozdělit. Šlechta se starými penězi preferuje domy. Nové peníze vlastní superluxusní a tak kýčovité vily a jachty. Bohatí, ale ne zas tak bohatí preferují hotely. Obvykle totiž mají málo majetku, doma manželku a paranoiu z toho, že je někdo uvidí jít do domu cizí ženy.
Pro dnešek je to taky jeden ženatý pan podnikatel. Irene ho typuje za potlačeného gaye. Stačí ho ohnout přes postel, nařezat mu pádlem a přejet ho připínákem a bude klid. Ne moc kreativní nebo namáhavé, ale pořád lepší než ti, co jí říkají mami. Nikdy po dětech netoužila, ale kdyby ano, chlap jejího věku předstírající, že je její syn, by ji od toho úspěšně odradil. Ale peníze jsou peníze a práce je práce.
Irene se znovu rozhlédne po pokoji, kde dnes bude pracovat. Luxusní, vyšperkovaný, drahý. Prakticky stejný jako všechny ostatní hotelové pokoje. Ze začátku es jí onen luxus možná i líbil- Ne, luxus se jí líbí pořád, miluje luxus a pohodlí. Ale kdysi ji luxus udivoval a ohromoval. Teď se samozřejmostí, kterou vyžaduje, a hotelové pokoje, jedno jak luxusní, jsou nudné.
Jen ložnice s obrovskou postelí a s půl na půl šancí na nebesa. Balkón či terasa s výhledem, které nevyužije, aby nikdo náhodou neviděl, s kým a co dělá. Předpokoj s pohodlnými sedačkami, obrovskou televizí, nábytkem ze dřeva. Kuchyňský kout s minibarem a lednicí, se vždy nachystanou mísou ovoce a sladkého, ale jinak bez ničeho, co by jméno kuchyňský zasloužilo. Obyvatelé takovýchto pokojů si nevaří.
Občas se liší barvou a umístěním věcí, ale jinak jsou všechny pokoje všech hotelů stejné. Rozdíl je snad jen v rámech postelí. K některým se klienti přivazují snáž, k jiným hůř. K některým jdou jen provazy, protože pouta jsou krátká. A pak teda ještě bývá rozdíl v koupelnách, některé hotely mají jen sprchová kouty, ale ty dražší hotely většinou mívají vanu. Ne, že by zrovna koupelnu Irene nějak často využívala pro práci, obvykle jen k umytí před a po. Málo klientů vyžaduje hrátky ve vodě, a pokud ano, tak obvykle doma a ne v hotelu.
Irene se přestane rozhlížet po pokoji, stejně v něm není nic nového, a začne se připravovat na klienta. Na sobě jen lehké šaty, co jdou snadno svléct, a pod nimi krajka. Lubrikant, připínák i pádlo nachystané v ložnici, ale ne na očích. Z nějakého důvodu se klientům nelíbí, když vidí, co je čeká, i když jde přesně o to, co chtějí, a o co si kolikrát sami řekli. Ale co už. První zásuvka skříně vždy dobře posloužila jako dočasné úložiště.
Trvá to sotva čtvrt hodiny se připravit. A pak už nezbývá než čekat, až se klient ukáže. Irene se usadí v křesle předpokoje. Televizi nezapíná, to je neprofesionální. Jen vytáhne telefon a hraje si s ním. Ten se dá snáž a rychleji schovat, aby nebyl vidět. Ona přeci s nadšením očekává klienta, nenudí se tady, protože jde o rutinu, kde že. Ani náhodou.
