Kapitola 2 – Účinek

Dirk Cressewell seděl za stolem a v rukou měl šálek čerstvé kávy, ze kterého se kouřilo. Před ním levitoval výtisk Denního věštce, který zahrnoval i zahraniční dění. Dirk měl oči ponořené do článku, který upoutal jeho pozornost. Jak se zdálo, ta Crevrey nelhal a skřeti s tím měli něco společného. V Egyptě někdo a Dirk neměl pochyb, že Denis Crevrey, poškodil část ne-li celou pobočku Gringottovi banky, která tam sídlila. Místní úřady a bystrozorské oddělení, to celé vyšetřovalo, protože tato pobočka přišla o většinu personálu. Přitom vyšly zajímavé a hnusné věci na povrch zemský. Skřeti nevydali všechna nelegálně držená magická zvířata a tak vynesli z podzemí dva uhynulé Peruánské zmijozubé draky a matichoru, jenž též tam dole uhynula v rámci rozsáhlého výbuchu. Možná to bylo už dřív z rukou jistého kouzelníka. V Egyptě to nevěděli rozhodně a Dirk zatím také ne. Dále dole ve slují bylo nalezeno velké množství zlata, které nebylo oběživem a jednalo se o zlato skřetů v místním okruhu, o které znehodnotili místní měnu. A jako by nebylo málo, někdo neznámý na Ministerstvu kouzel tam v dáli, dal jako dárek balíček s papíry o kriminální činnosti jistých skřetů a také podplácení kouzelníků na vysokých postech místní vlády. Vyvolalo to přímo řetězovou reakci a na kouzelnických ulicích směrem Ministerstva pochodovali rozzuření Egypčtí kouzelnici a čarodějky a ministr sám utekl za hranice do Jemenu. Vzdal se občanství s tím, že byl stíhán ve své vlastní zemí za korupci. Dirk nečekal, že by pan Crevrey zašel tak daleko a vyvolal rovnou revoluci v magickém Egyptě.

V tom někdo zaklepal na dveře.

,,Dále." Řekl Dirk.

Dveře se otevřely, ale nikdo nevešel a dveře se sami zavřely. Až pak ozvalo šustění látky a nejprve se objevila hlava a pak celá osoba. Byl to mladíček v rudém tričku s žlutou obrubou, v zelených bermudách a na nohou žabky. Kolem pasu měl pásek s pouzdrem na kouzelnickou hůlku a na hlavě dozadu obracenou kšiltovku.

,,Zdravím pane ministře."Řekl mladík.

,,Vítám tě pane Denisi Crevrey, můžeš mi vysvětlit, proč jsi přehodil ministra kouzel Egypta lidu jako kotletu? A jsou ty papíry ohledně těch jeho finančních krtinců pravdou?" Ptal se Dirk.

,,První otázka zní odpověď ano a druhá také ano. Jak se zdá, tak ho měli skřeti v hrsti, tím co na něho měli. Lepší než kdyby ten idiot někoho zabil. Zrušil jsem všechna kouzlíčka nad jeho hlavou a pochutnal jsem si na tom dezertu, co měl v ledničce, když jsem byl jeho sídle." Olízl si rty Denis.

Dirk se musel napít kávy. Jeho mínění o Amonovi Haggim, tedy o bývalém ministrovi kouzel Egypta skončilo v koši. Další Popletal, tedy. Dirk se divil, že jeho skřeti nepoužili nikdy proti lidu, jistě věděli o jeho křečkování.

,,Něco ohledně těch víl?" Ptal se Dirk.

,,Ano, sice v Egyptě žádná se neskrývala, škoda, získal jsem přesnou informaci ohledně toho kde jedna z nich je. Jedna rozhodně pobývá a doufám, že stále je v Rusku. Mohlo mě to napadnout, dřív se podívat na východ. Však jsem si chtěl užít sluníčka, když je léto pane ministře." Řekl Denis.

,,Jasně Ruská federativní republika, tam snad nesedí na pozici Ministra kouzel žádný podvodník, nu toho by pan prezident rozhodně tam nenechal. On magickou komunitu hlídá velice." Řekl Dirk.

,,Nebojte stavím se jako hodný host u přítele mého bývalého kmotra, ehm kmotra mé bývalé organizace Vladivoda Asitonova. Chtěl jsem ho navštívit stejně." Řekl Denis.

Vladivod Asitov, pomyslel si Dirk, někde jsem to jméno slyšel, ale kde? Nevadí, hlavně když Denis si dá pozor a neukáže na Velkou Británii a už vůbec ne na něho, jinak to bylo Dirkovi jedno.

,,A ty dva draky a matichoru předpokládám zabil ten výbuch co jsi způsobil?" Ptal se Dirk Denise.

,,Kéž by, pane ministře, já o těch potvorách vůbec nevěděl, takže byli překvapením a jako překvapení na to doplatili. Pak výbuch byl zástěrka, že nepůjde poznat, že to na svědomí kouzelník konkrétně já." Řekl s vážnou tváří Denis.

,,Dva draky a matichora?!" Vykřikl skoro Dirk a překlonil se překvapením k Denisovy.

,,S pomocí mého golema a pár účinných kouzel mi to trvalo chvilku, ale musím uznat, že si musím chvilku oddechnout tak den dva než podniknu něco dalšího. Byl to náročný podnik, ještě ten průnik na Ministerstvo kouzel Egypta a zpět a dopis místním novinám. A vyřiďte panu Williemu Weasleymu, že děkuji za ubytování v jeho letním bytě v Egyptě. Nemusel jsem se honit za ubytováním v Káhiře." Řekl Denis a dal klíčky od bytu na stůl.

Dirk jenom vytřeštěně se díval na toho hocha. Ten mladíček dokázal vyřídit takové magická zvířata, že by nad ním i Mlok Salamandr trnul hrůzou a Rubeus Hagrid brečel jako malý.

,,A co máš teď v plánu Denisi?" Ptal se Dirk.

,,Hm odpočinout si pokud mi to matka dovolí u ní doma a dát si chleba s Čedarovou pomazánkou. Přeji krásný zbytek dne pane ministr." Řekl Denis a znovu zmizel pod neviditelným pláštěm a odešel tak jak přišel tady jako duch.

Pro Dirka trochu zlý duch. Dirk Cresssewell se trochu obával toho, že ho tato spolupráce s kriminálním živlem bude stát místo ministra, že to budou magičtí občané považovat zločin, který on otevřeně podporuje. Bylo mu z toho úzko ale neměl jiný plán, který měl nějaký účinek.

A účinek Denise Crevreyho jistě pocítí celá kouzelnická společnost. Dirk dopil smutně kávu a podíval se na nehezkou fotografii Ministra kouzel Egypta. Doufal, že neskončí nikdy jako on.

Ve vile, kterou vlastnil Severus Snape a jeho žena Karin se konala schůzka. Lektvaristická schůzka. V jídelně domu seděl u stolu, zaprvé sám Severus Snape, dále Jan Sirka, pak madam Cecilie a Enzo Armstrong, kteří ještě k tomu oznámili, že jejich stará kolena vešli do vztahu. Následně rektorka Táborová, George Weasley a nynější profesor Lektvarů na Bradavické škole Mark Lawei.

Severus Snape se nadechl a chtěl promluvit. Bude muset dobře volit slova.

,,Pánové a dámy zde přítomní, jsem rád, že jste vážili cestu sem. Ke dnešnímu dni, jsem se rozhodl, si nehrát na boha a vládce na životem a smrtí. Nehodlám vstoupit do nepohodlných bot mého biologického otce a po dlouhé úvaze, kdy jsem zvážil pro a proti došel k závěru, že projekt na vymýcení lykatropie uzavřu a vyřešení a dotáhnutí tohoto lektvaru do konce nechám další generaci, když ta bude mít zájem se s tímto problémem zabývat." Řekl Severus Snape.

,,Ehm proč Severusi?" Ptal se Enzo Armstrong.

,,Tento lektvar je příliš mocný a ovlivnil negativně životy, těch které jsme použili jako probanty zde ve Velké Británii. Další nezdařené pokusy si nevezmu na hrb a je mi jasné, že možná skutečným vlkodlakům to jistě pomůže. Vlčím mláďátům jistě ne a jinak nemocným také ne. Tři mladé životy to převrátilo naruby a to mne stačí k tomu, abych přehodnotil hodnoty etiky použití tohoto lektvaru a přenechal to jiným. Mám jenom jedny nervy a nehodlám si vzít na na triko další takový život. Nejsem léčitel, ale lektvarista a doufám, že máte pochopení pro můj krok. Děkuji." Řekl Severus Snape.

,,Já v důsledku se Severusem Snapem, jako kolegou v oboru a přítelem souhlasím a odstupuji od projektu také." Řekl Jan Sirka.

,,Ehm ale přeci jste to měli tak hezky rozjeté, tak proč najednou chcete končit?" Ptal se Enzo Armstrong.

,,Došli jsme na hranice Enzo dnešní lektvaristické vědy. V problémech, které doprovází tento lektvar, však se o podstatu lektvarů nejedná, ale o podstatu samotných kouzelníků a čarodějek, jenž ten lektvar požili. Každý případ bude osobitý jako je lidské tělo a i když bychom měli dost probantů tak nepodchytíme všechny výkyvy od normálního průběhu Enzo, to je nemožné. A na dnešní úrovni léčitelských schopnosti též ne. Musíme počkat na dostatečný vývin těchto dvou věd, abychom mohli vidět pozitivní výsledky. Což ke dnešnímu dni nemůžeme nikomu slíbit." Řekl Jan Sirka.

,,A moc dobře chápeme, že negativní vedlejší účinky mohou poškodit dobrou pověst lektvaritické vědy jako vědy takové. A to si tady v tomto prostoru na triko nikdo nevezme. Tedy doufám." Řekl Severus Snape.

Starší lektvaristé se zamračili jako hejno naštvaných havranů na Severuse Snape a Jana Sirku, ale museli v duchu souhlasit.

Jediný kdo se ozval byl George Weasley.

,,Takže jako pokusný subjekt padá i Rudolphus Lestrengre? To poputuje znovu do Azkabánu tedy?" Ptal se.

,,Ano jako pokusný králík končí, Georgi, ale do Azkabánu nepoputuje. Může za to jeho bratr Richard Lestrengre. Ten pomocí jistého francouzského kouzelnického právníka jménem Luis Beamount u Magického soudu Velké Británie obnovil proces a vyžádal si výslech pod veritasérem za přítomnosti kouzelnického psychologa z neutrálního území, které nebylo ovlivněno zlobou Toma Radlla. Tedy, přijel člověk z dalekého koutu země a to Islandu, aby vyslýchal jako psycholog Rudolphuse Lestrengra a provedl znovu kontrolní prohlídku jeho zdravotního a psychického stavu. Příští týden má být ohledně výsledku toho šetření slyšení na Ministerstvu kouzel. Rudolphus zatím pobývá u svého bratra a ten se za něho zavázal britské královně osobně přes toho právníka. Ten právník je jistě další taková podšívka, jako ten jehož si najal nejprve Potter a pak Black v jejich záležitostech. Takže by se mohlo stát, že Rudolphus nakonec nabude svobody, i když předpokládám, že hůlky ne." Řekl Severus Snape a promnul si spánky.

Luis Beamount byl další paznecht, a stránka, které se Severus ohledně neúspěchů jeho lektvaru chtěl obloukem vyhnout. Optal se neochotně Daniely Webbové, právničky Kouzelnických kejklí na toho člověka a její slova byla.

,,S ním v dobrém, nebo bude zle pane Snape. Pan Luis Beamount je jeden z nejlepších kouzelnických právníku Francie a má za sebou několik úspěšných obhajob a žalob ve velkých právních bitvách. Je člen Francouzské Menzy a čert ví, jak je vlastně inteligentní. Doopravdy by nebylo radno s ním jít do soudního sporu, pane Snape. Chovejte se mile a diplomaticky a bude se chovat mile i on. Nechte ten problém na hrbu právníku Ministerstva kouzel a distancujte se od případu Rudolphuse Lestrengra."

Severus proto se rozhodl se distancovat i od projektu.

George Weasley se zatvářil naštvaně. On by Lestrengra rád viděl zpět v Azkabánu.

,,A jaký je tvůj názor má na tuhle kauzu Ministertvo kouzel?" Ptal se Enzo Armstrong.

,,Nic a prd mi k tomu řekli. Však podle toho co jsem slyšel, tak právníci najatí Ministerstvem kouzel našli v celém procesu s Rudolphusem Lestrengrem nesrovnalosti a chyby, které jistě využije ten francouzský právník do mrtě. Je šance, že by mohl ten právník z toho vše Rudolphuse dokonce vysekat. I když s trochu ušmudlaným štítem. Přeci do služeb Toma Radlla, což dobře vím, vstoupil až když se oženil s Bellatrix, to Rastabán první den, kdy vyšel Bradavickou školu. Minimálně je známo, že zachránil život Narcisse a pár nezletilým žákům během bitvy o Bradavice ačkoliv byl Smrtijed. Držel pod Imperiem Draca během toho, kdy nesmírně bolestivou smrtí zemřel Lucius Malfoy přičiněním Voldemorta." Mínil chladně Severus.

,,Nezletilé žáky?" Ptala se madam Cecilie.

,,Ano z toho co my přišlo pod nos skrz ministra kouzel, když jsem s ním jednal o Rudolphusovi jako o probantovi, tak Rudolphus svým rádoby spolubojovníkům zakázal brát hlouček prchajících děcek Hagvaspárské koleje z třetího ročníku jako rukojmí. A tato dítka nebyla nikdy vyslechnuta v rámci procesu a ani Narcissa natož Draco. Použití veritaséra bylo žalostně malé a proces vedl Elfias Dože. A to vše jistě ten Francouz využije proti Ministerstvu kouzel Velké Británii. A politická sféra Francie ho jistě podpoří, když je Britániie vymáchala v sračkách díky těm bunkrům, které využil Grindewald. Tady se musí našlapovat po špičkách, jinak politické klima se změní v klimatické peklo. A součástí toho pekla vážně nechci být." Mínil Severus Snape a nezáviděl tu situaci Dirkovi Cressewellovi jako ministrovi. Byl na mušce Francie, i když do toho namočený nebyl a musel velice obratně se tomu vyhnout Francii a Beamouta nerozzlobit.

A to Severus Snape neměl ani páru, o tom co podniká pod jistou ochranou Dirka Denis Crevrey. Tolik nebezpečnému křeslu ministra kouzel Velké Británie.

Richard Lestrengre si vzal k srdci doporučení psychologa, nekouzelnického psychologa a kolegy z katedry, kterého pozval domu se podívat na Rudolphuse a zastavil své auto před nenápadnou budovou Cambrigreského městského útulku. Podle Flyna, jenž byl vystudovaný psycholog, dobrým prostředkem na zlepšení stavu jeho bratra jeho psychické a fyzické kondice zároveň, je psí přítel. Pes nebo fenka s milou povahou u člověka dokáže divy s psychikou a jistě bude dobrým společníkem pro celou jeho rodinu. A díky bohu nikdo z rodiny neměl alergii na psy. Richard v soukromí svého pokoje se zeptal i synů, jestli nemají přátele, kteří pšíkají v přítomnosti pejsku, ale nic v tomto ohledu mu nebylo řečeno. Fajn, tak mohl další část jeho plánu mohl s klidem realizovat. Vešel do útulku a chvilku se procházel kolem těch opuštěných psích tváří. Richard by je nejraději vzal domu všechny, ale tak velký barák neměl. Však vzhledem k velikosti domu se nemusel ohlížet na velikost psího společníka.

Pak ho zaujala jedna tvář obzvlášť. Tak tuhle rasu by tu nečekal.

Došel optat paní, která tu pracovala. Mladá a pohledná černoška jménem podle výšivky na pracovním tričku Pedrita Swattyová.

,,Mohu se zeptat slečno Swattyová na tu psí tvář, která nosí jméno Izidor. Jak se sem dostal pro pána Jána Bernardýn?" Ptal se Richard.

Slečna se usmála a hned se jala odpověď.

,,Izidor se sem dostal v povážlivě špatném stavu pane. Jistá ženská si ho koupila jako štěně někde v Rakousku a přivezla si ho sem, ale místo toho, aby se o něj starala a vycvičila si ho, tak ho nechala zavřeného ve svém bytě. Pro takového velkého psa nehodící se prostředí, ten potřebuje výběh, kotec, kde by se cítil pohodlně, nikoliv deku pod umyvadlem v malém bytě. A nakonec Izidor se dostal do naší péče poté, když slečna nevydržela jeho nářek a doslova ho vyhodila oknem ven. Polámala mu nožky, ale dostal se z toho. A tady se zotavil, ale zatím o něj nikdo neprojevil moc zájmu. On je taková občas ustrašená duše a rád se mazlí. Potřeboval by dům a nejlépe rodinu se staršími dětmi, kterého ho nebudou tahat. Miluje dlouhé procházky víte, ale stále by rád cokoliv pozoroval. Říkáme mu myslitel, protože na každého hledí jako starý muž, ale jsou mu jenom dva roky." Řekla slečna a přešla ke kotci s Izidorem.

Ten jakmile jí uviděl tak zaštěkal.

,,Pane vy by jste měl o něj zájem?" Ptala se slečna.

,,Ano v minulosti před tím, než jsme se vzali měla má nebožka manželka psa také, Labradora, fenku jménem Tora, takže vím jak s takovým kamarádem zacházet, ale Izidor by asi především měl být psí společník pro mého staršího bratra. V nedávné době mu přišlo do cesty mnoho špatného a zotavuje se z toho, a psycholog mi řekl, že by mu prospěl psí společník. A bratr zatím bydlí u mě a mé rodiny. Tak jsem si řekl, že by to mohl vlastně rodinný pes a přítel. No je vlastně super, že je to pes a ne fenka, my jsme vlastně tlupa chlapů doma. Já, bratr a moji dva mladší synové." Řekl Richard a opatrně se přiblížil k Izidorovi. Ten se sice jeho nebál, ale ostražitě něho hleděl.

,,Jaký vztah má Izidor vlastně k kytkám a rostlinám, slečno Swattyová. Ehm doma máme hodně pokojovek díky mému povolání a hobby zároveň?" Ptal se Richard.

,,No to jsme nikdy nezkoušeli, ale můžeme to ozkoušet. Izy půjdeme ven s tady pánem. Panenko skákavá já jsem se ani nezeptala jak se jmenujete pane." Řekla slečna.

,,Richard Lestrengre." Řekl Richard.

,,Aha, dobrá, pane Lestrengre, co kdyby jste řekl na procházku se mnou Izidorem a dalším psími přáteli." Řekla slečna.

,,Nemám nic proti." Usmál se Richard.

Pan Dudley a Abigeil Evansovi po přemístění, do Londýna a odpočinku pro Dudleyho jako ne kouzelníka po kouzelném přemístění přes Francouzský stát na britskou půdu v Příčné ulici přistáli tentokrát Záchranným autobusem v Mžourorově před svým domem. Po líbánkách se cítili oba jako by měli roční dovolenou, ale pořádnou zábavnou dovolenou , i když to byl necelý týden. Přesto se oba těšili domů a na jejich malého synka. Toho vyzvedli na nové adrese jeho kmotra celého ukřičeného asi radostí. Jeho kmotr vypadal mírně nevyspale, jistě mít na starosti skoro tříletého a čtyřměsíční škvrně nebylo snadné ani pro sportovně založeného člověka. Plus ještě jistá pozornost, kterou vyžadovala jeho snoubenka, která se dávala do kupy po útoku na rodinné sídlo. Tudíž bylo vidět, že Draco Malfoy by nejraději se po jejich odchodu s Jaredem zamkl do ložnice a dal si vydatný spánek po náročném hlídání. Však Jaredovi bylo dobře u kmotra jistě nestrádal. Spíše vypadal, že dnes po poledni spinkat nebude a čert ví kdy usne. Dudley s Jaredem v náručí vystoupil ze Záchranného autobusu jako první a jako gentleman podal ruku Abigeil.

Abi si ve Francii pořídila krásné sandále na podpatku, ale zatím nezkusila je moc rozchodit. Stále všude běhala bosá, takže teď potřebovala pomocnou ruku při výstupu z autobusu. Dudley pak vyndal cestovní tašky a Abigeil zaplatila autobus a pak levitovala kouzelnickou hůlkou zavazadla k domovním dveřím. Když se chystal Dudley otevřít tak mu otevřel Piers, kamarád co mu měl hlídat baráček.

,,Piersi zalez a buď tak hodný vezmi si na něco na sebe, už kvůli Abi." Mínil Dudley k Piersovi když ho viděl. Jeho ach tak skvělý kamarád tu stál jenom v trenclích. Neholen a značně rozčepýřený jako čamrák nebo Harry Potter.

,,Dudley ty už jsi dorazil! Do prčic, já zapomněl kdy se vrátíš." Plácl se do čela Piers.

,,Ano, vrátil jsem se, pán domu se vrátil a ty se obleč a vykliď pole Piersi." Řekl podmračeně Dudley.

Příště až pojede na dovolenou tak předá barák na starosti například Harrymu nebo Billovi nikoliv Piersi. Tušil totiž, že Piers zanedbal péči o jeho baráček a věnoval péči něčemu úplně jinému.

,,Ehm ano, jistě Dudley, ale trochu strpení ehm právě …." Dál se Piers větu nedokončil protože se z prostor domu ozval ženský hlas.

,,Piersi mon ami, kdo je to?" Ptal se.

,,Piersi?" Zavrzal zuby Dudley. Ještě další věc. On rozhodně nedovolil Piersi žádné orgie v jeho domě.

,,Ten hlas odněkud znám." Řekl hlas a pak slyšel Dudley a Abigeil rázné kroky.

Přišla spoře oděná mladá žena v mini noční košili temně rudé barvičky a podívala se na Dudleyho a Abigeil.

,,Zdravím novomanželé Evansovi." Řekla vesele.

Ti na ní hleděli s mírným šokem v očích a Dudley s jistým omámením. Ano pamatoval si tuto mladou dámu ze své svatby, kde jim s Abigeil také gratulovala jako jedna v řadě gratulantů ačkoliv je moc, tedy skoro vůbec neznala. Byla to mladší sestra manželky Williema Weasleyho Fleur, která přijela na kus prázdnin sem za sestrou a její rodinou a kvůli nějakému tajnému úkolu jak mu bylo řečeno. Z čtvrtiny víla, rodištěm Francouzka a holka která rozhodně nevypadala vzhledem na šestnáct. Jménem Gabriella Apolena Delaclour.

,,Gabriel, můžeš mi vysvětlit jak ses dostala sem a jak to, že nejsi u své sestry. Merline je ti šestnáct a …" Dál se Abigeil nedostala Dudley jí skočil.

,,Piersi Polkinsi zešílel si! Téhle dívce je šestnáct ani zdaleka není plnoletá!" Zvedl hlas Dudley.

,,Pardone Dudley, mon ami, mne sice šestnáct je. To je pravda." Řekla Gabriella a chvilku mlčela jak hledala vhodná slova anglické řeči.

,,Piers mne nevědomky pojal za ženu skrz magii Dudley Evansi. A mi jsme náše nově nabytý stav jako vy prožívali zde." Vysvětlila Gabriela.

,,Cože?!" Vykřikla Abigeil.

,,Raději bychom možná měli jít dovnitř domu. Nemusíme toto vysvětlovat úplně na veřejnosti." Mínil značně nervozní Piers.

Dudley doutnal, ale to řekla Gabriella mu nedávalo smysl. Vešli dovnitř domu a Dudley hledal nějaký nepořádek, ale nic nenašel, jenom na stole byl obří talíř s ovocem a na konferenčním stole se válela vyjedená bonboniéra, jinak ani Abigeil nezaznamenala žádnou pohromu. V zahradě dokonce bujně kvetly květiny co tam před tím rozhodně nebyly. Dudley tam zasel přeci anglický tradiční trávník, tak proč tam má najednou zahradu v plném květu?

Piers si sedl do pohovky a Gabriella rovnou mu na klín a opřela se mu o rameno. Pohlédla na Dudleyho pohledem, který spíš připomínal obrázek harpie. Dudleymu přejel mráz po zádech. Věděl od Abigeil, že víly mají tu vlastnost se proměnit něco jako dravce, když se rozzlobí, ale jak moc to postihovalo křížence této rasy, jako Fleur a její sestru neměl ponětí.

,,To je tak Dudley, na tvé a Abigeil svatbě, která byla krásná a veselá, byl podáván různý alkohol i magického původu. A tak lehce podnapilý jsem pak tančil s Gábi. Však i ona si nějaký tanec na té oslavě zasloužila. Okorát, že vlivem alkoholu jsem nevědomky kouzlil. Ani jsem jsem si to neuvědomil." Řekl Piers a chvilku mlčel.

,,A jaké do prkenný ohrady má to spojení s tím co Gabriel říkala? U Morgany, ví alespoň někdo, že jsi tady Gabriell. Sestra nebo rodiče?" Ptala se Abigeil.

,,Fleur ví, papá a mama ne." Řekla krátce Gabriella.

,,A ta magie jak mi vysvětlil Regulus Black, kterého jsem požádal pak další ráno o pomoc, způsobila něco na způsob magického manželství. No ten to ví také, protože jsem za ním byl společně s Gabriell." Řekl Piers.

,,Magické manželství?" Ptal se Dudley.

,,Jak to jinak vysvětlit ti Dudley, já jsem se vlastně magii přivázal nevědomky pod vlivem alkoholu na Gábi. Strašná věc, Dudley, co jsem nevědomky udělal. Oproti ten tvůj první výpad s Abi a zplození Jareda je jemná krémová dýňová polévka." Řekl Piers.

,,Mon ami, hrozné byly tři dny, teď už je to v pořádku. Nevadí." Řekla Gabriella a dala Piersovi pusu na tvář.

,,Co bylo první tři dny?" Ptal se Dudley.

,,Pořádali jsme řádně náš nový svazek Dudley." Mínila Gabriella.

,,Ehm spíš jsme byli jako splašení králíci kamaráde. Díky, že nám Regulus poslal nějaké jídlo, my jsme se nemohli od toho odtrhnout a od sebe také. Ta magie je občas děsná potvora. Šahá kam nemá." Řekl Piers.

Dudleymu vylezlo obočí nahoru. To znělo jako kalamitní stav.

,,Takže to chápu, tak jsi Piersi se magicky přivázal k Gabriell, když ses opil na naší svatbě a vlastně zapříčinil magický svazek, ale nechápu tedy pak tu nezřízenou jízdu, kdy jste šli po sobě jako králící, jak jsi Piersi řekl?" Ptala se Abigeil.

,,To je účinek mé krve víly, být jenom kouzelnické lidské krve by se to nestalo." Řekla Gabriell a dodala.

,,Fleur konzumovala svůj svazek také svým manželem několik dní po sobě."

Novomanželům Evansovým stoupla růž do tváří.

,,A ten magický svazek, dá se nějak magicky přetrhnout nebo zrušit, přeci jenom, musí existovat také něco jako magický rozvod." Řekl Dudley.

,,Dudley to neexistuje, takový magický svazek, tedy vytvořený magii nelze zpřetrhat. Cožpak chceš ty dva připravit o život?" Ptala se poplašeně Abigeil.

,,O život, to ne rozhodně ne, ale já nevím jak tohle funguje, miláčku já magii nemám." Řekl Dudley.

,,Já to chápu Dudley, že ti to přijde divný, mě to přišlo divný na dvakrát a byl jsem z toho takříkajíc na větvi. Regulus říkal, že v dávné době se to dělalo u starých magických rodů něco jako domluvená svatba. Sám však nechápal, jak jsem mohl tohle vykouzlit a magicky zapříčinit pod vlivem. Nehledě mi řekli ty hnusné věci co které by se mi mohli stát, kdybych podvedl nějak Gabriellu s jinou ženou." Řekl Piers a při poslední větě značně zbledl.

Dudley pochopil, že to jistě nebude nějaká lehká magie a Piers vykouzlil něco, čím si ušil pořádný bič sám na sebe. Tu holčinu znal teprve pár ní a má mít s ní manželství. Dudley pochyboval o kouzelnických zákonech, které tohle umožňovaly.

,,Ale Piersi Gabriell není zletilá, kamaráde ty se tu schováváš kvůli zadržení ?" Ptal se Dudley a měl o Pierse starost. Získáním magie se Piers pohyboval v magickém světě jako slon mezi porcelánem.

,,Dudley já svazkem s Piersem jsem zletilá. Piers žádný zákon neporušil." Ozvala se Gabriella.

,,Ne?" Ptal překvapeně Dudley.

,,Další fakt, který nám řekl Regulus, že pokud jeden ze svazku zatím nenabyl zletilosti právní pro zákony kouzelnického světa, svazkem magickým nabývá zletilosti přes svazek manželský. Jednoduše Gabi, tím, že se stala mou ženou se stala právně dospělou osobou, podle kouzelnického práva." Řekl Piers.

Dudley čuměl jako vyvalené tele.

,,A to jako je to někde zapsáno nebo to ví ta vaše magie?" Ptal se Dudley.

,,Zapsáno no nějakému čidlu pro tyto případy na Ministerstvu kouzel na Matričním úřadu. Ehm Fleur poslala sovu Percymu, aby to zkontroloval. No šotek Ministerstva to ví také, bohužel." Řekl Piers a dodal.

,,Den a něco, trošku trvalo než to našel."

Dudley si něco myslel o bestii jménem magie. Chudák Piers, takto nevědomky na jeho svatbě se sám oženil. Vtipné by to bylo jedině pro cizí, ale Dudleymu to připadalo jako smutná záležitost a chtělo se mu kondolovat. I když nezdálo, že by se sebe ti dva štítili.

,,A kvůli naplnění toho vašeho svazku jste se zašili sem?" Ptala se Abigeil.

,,To bylo tak Abi, že ráno jsem probudil s hroznou kocovinou a bylo mi zle od žaludku. Však i když mne přešlo, tak mi nebylo nejlépe. A to samé Gabrielle, ta byla na tom podobně. Nehledě, že jsem měl pocit, že bych nejraději po ní skočil. Držel jsem se na uzdě, ale bylo to nesnesitelné a bolestivé. Pak jsme objevili ten magický prsten na našich hůlkách." Řekl Piers přivolal si bez hůlky vlastní hůlku, což Abigeil dost překvapilo.

A Piersova třešňová hůlka jako by dostala zlatý ozdobný kroužek na spodní část, kde jí Piers normálně držel v prstech.

,,To samé má Gabi na té své." Řekl Piers.

,,Ukážu!" Řekla Gabriella a zvedla se z Pierse a šla někam do útrob domu Dudleyho a Abigeil.

Za chvilku přišla s kouzelnickou hůlkou v ruce.

,,Fleur má hůlku s palisandru s vlasem babi Isabelly a já hůlku z cedru s vlasem babi Isabelly také." Řekla Gabriella a ukázala a zlatý kroužek na své hůlce.

,,A to se tam objevilo navíc po té svatbě."

,,Mne to přišlo hodně divné a fakt mi bylo tou dobou už hodně blbě a tak jsem se rozhodl krbem přemístit s Gabi za Regulusem. Přeci jenom, když mi ho určili jako učitele, tak možná jako kouzelník ze staré rodiny bude vědět o co se jedná. Také věděl a rozhodně nešetřil nadávkami na mou adresu jaký vůl jsem. No když jsem se dověděl, že mám no naplnit ten svazek s Gabi tak jsem div už nevyskočil z kůže sám, jak ta magie toho svazku mne ničila. Myslím, že div ze mne nestoupala pára, jako přetlakovaného kotle staré lokomotivy a myslím, že Gabi byla na tom podobně." Řekl Piers.

,,Byla jsem z toho celá zpocená a všude."Řekla Gabriella.

,,Poté co jsem se dověděl vše, zvažoval skok do hlubin, za tento průser, ale Gabi mne přesunula pryč a řekla, že za sebevraždu to nestojí. A tak mně napadala jediná myšlenka v hormony přeplněné hlavě a to tvůj baráček Dudley, když jsem ti ho hlídal. Přeci jenom takto trýznit mé rodiče, to bych je přivedl na psychiatrii, nehledě, že to neví a u Fleur a její rodiny, tak to také ne. No pak to šlo ráz na ráz, asi tak, po tři dny. Ani jsem netušil, že dokážu vydržet tolik, ale musím uznat, po pravdě, že se mi to líbilo. Gabi to vzala celé skvělé jako ženská a to je jí šestnáct." Řekl Piers.

,,Okej, ale jak to hodláte vysvětlit svým rodičům a jak dál, to jako co?" Ptal se Dudley.

,,No Fleur to ví a ví jak dlouho trvá takové naplnění svazku a tak mne nechala s Piersem v klidu. Mama a papá přijdou později. Doufám, že nikdo se nebude zlobit, vlastně je to jenom náhoda, která vyrostla jak strom." Řekla s úsměvem Gabriella.

,,No moji rodiče mne neviděli od doby tvé svatby Dudley. Ví, že ti hlídám barák. Vysvětlit to bude těší, ale snad to pochopí a nikdo z nich nevybuchne." Řekl Piers.

,,A jak to hodláš jim vysvětlit kamaráde? Že jsi magicky proletěl s holkou, kterou si ani neznal jako by jsi byl v Grenta Green a ta je ještě víla, tedy ze čtvrtiny a Francouzka." Řekl z toho na šišku Dudley. Neviděl se z Pierse. Provedl přímo umělecké dílo blbosti ten idiot.

,,Tak nějak." Pokrčil rameny Piers.

,,Tak to hodně štěstí, tedy hlavně u tvé mámy kamaráde." Řekl Dudley.

,,A Bill Weasley, to ví, tedy když to vezmu do důsledků tak je tvůj nový švagr Piersi?" Ptala se Abigeil.

,,No Fleur mu to jistě řekla." Řekl tiše Piers.

,,Tak to se divím, že se tu nezjevil a v doprovodu minimálně Harryho Pottera." Řekla Abigeil.

,,Proč Harryho?" Ptal se jak Dudley a Piers najednou.

,,Mne Arry jako malé zachránil život před utonutím na Černém jezeře při turnaji kouzelníků na Bradavické škole. Sloužila jsem jako návnada pro Fleur, ale se ke mne nedostala. Arry ano, jinak bych byla dost možná mrtvá." Vysvětlila Gabriella a dodala.

,,Arry na mne moc drží jako na malou sestru. Div na Fleur svatbě neproklel v tlustočerva toho Jordána, když mi šáhl na zadek."

,,Piersi nemám ti někde obstarat ten lektvar co má dodávat štěstí, jak se ještě jednou Abi jmenoval?" Ptal se Dudley.

,,Felix felix Dudley, nemyslím, že by v tomto případě to bylo nějaké šťastné rozhodnutí tím nadopovat Pierse. Merlin ví, co by s tím provedl, on svojí magii moc pod kontrolou nemá a dělá nevysvětlitelné věci. Ještě by něco Billovi Weasleymu a Harrymu provedl." Řekla Abigeil.

,,Také pravda, tak hodně štěstí toho normálního kamaráde." Usmál se falešně Dudley.

Piers se tvářil trochu vyděšeně. Harry Potter nepatřil mezi lidi, které bylo radno popudit. Věděl to na vlastní kůži.

V tom se ozval Jared, že mu začalo být mokro. Dudley ho šel přebalit a očima znamení Piersovi, aby ho následoval na jistý rozhovor.

,,Ehm co chceš Dudley?" Ptal se u futer Jaredova dětského pokoje Piers.

,,Doufám, pro tvoje dobro Piersi, že jsi pomyslel alespoň na ochranu a neopakoval mou chybu." Řekl během přebalování Jareda Dudley.

,,Ano, neboj, že bych se vzdal veškerých mozkových buněk v tu chvíli Dudley. Gabrielle je přeci jenom šestnáct a jistě netouží v tom věku být maminou, člověče. Tož ani já, i když ty jsi mladší trošičku než já a máš prcka." Řekl Piers a dal nohu přes nohu.

,,Jen Dudley ehm …" Dál se Piers nedostal.

,,A co se stalo s mým trávníkem, co ta má znamenat tam dole?" Ptal se ponuře Dudley.

,,Zapomněl jsem jak se o něj starat a on usychal a tak pomocí Gabi jsme ho nahradili něčím co jsme dostali v Magickém květinářství a bylinkářském obchodě v Příčné, když jsme se po tom maratonu sexu prospali do růžova." Vysvětlil Piers.

Piersi připadalo, že Dudley je smutný, že tam má rozkvetlou zahrádku namísto anglického zeleného trávníčku snad víc než jeho magického sňatku.

,,Jinak co jsem předtím chtěl říct, tak Dudley měl by jsi nakoupit nové zásoby pro sebe na noci s Abi, jestli nechceš pořídit brášku nebo sestřičku Jaredovi. Jak si jsem je vypotřeboval, co jsi měl v domě." Řekl Piers a čekal výbuch od Dudleyho.

,,Och v pořádku, tak mi to zaplatíš a v dané hodnotě a budeme si kvit." Řekl jako by se nic nedělo Dudley.

,,Ehm Dudley jsi v pořádku?!" Ptal se Piers a Dudley se něho podíval s trochu šíleným úsměvem.

,,Jenom jsem strachy bez sebe, jestli se ještě něco dalšího nesešlo na té oslavě po svatebním obřadu, když já a Abi jsme odcestovali pryč Piersi. To je vše." Řekl Dudley.

,,No nic závažného jsem neslyšel, ale tři skoro čtyři dny jsem byl díky Gaabi byl úplně přesídlen na jinou planetu a pak jsem celý den spal a odpočíval zmožen a dneska jsme se dávali dohromady když do toho ses tu zjevil ty a Abi." Řekl Piers.

,,Aha možná jsem měl vyzpovídat více Draca, když jsme vyzvedávali Jareda od něho." Poškrábal se na hlavě.

Hodil mokrý balíček Jareda do koše a přebaleného ho vzal do náručí.

,,Hoj Jarede, co jsi u Draca papal, že jsi tak aktivní a tvoje střívka také?" Ptal se Dudley.

,,Asi jenom sunar, přeci jenom je malý, jsou mu čtyři měsíce." Řekl Piers.

,,No Jared to střída, když to má možnost. Maminčino mlíčko, sunar a někdy kašičku." Řekl Dudley prošel s Jaredem kolem Pierse a zamířil znovu do obývací lodžie svého domu.

,,Ehm Dudley a Piersi, jak to vypadá máme další návštěvu." Řekla Abigeil a bylo vidět, že je trochu nervozní.

Dudley se rozhlídl a viděl, jak v jeho oblíbeném křesle, které si sem zakoupil sedí Bill Weasley a na pohovce vedle Abigeil sedí jeho žena Fleur a Harry Potter. A sakriš, takto si konec líbánek nepředstavoval. Piers pod vlivem byl katastrofický vedlejší účinek jeho svatby.

Přidáno 10.10.2020