Kapitola 13 – Doma i v zahraničí

Harry Potter se podíval před sebe a hlavu zaklonil skoro až ke sluníčku na obzoru, aby dobře viděl na vršek budovy, před kterou stál. Rozhodně to byla vila o tom nebyl pochyb. Rozhodně to nebyl malý baráček do kterého se s konečnou splatností nastěhoval nebo spíš přestěhoval Neville s malou Veronicou. Patřila především malé Veronice, ale ta z toho ještě neměla rozum, i když tím velkým domem musela být unešená. Tady rozhodně bude mít větší pokojík než na Grimouldově náměstí 12. Ne tady bude mít rozhodně velké království zatím sama pro sebe. Harrymu bylo trochu líto, že Verču už uvidí spíše jenom jako návštěvu podobně jako Elyson. Za jejich pobytu na Grimouldově náměstí dvanáct mu připadaly jako součást rodiny. Vlastně celkově to spolubydlení s kamarády mu připadalo jako největší zábava. Nikdy tam nebyla nuda. A teď je v tom velkém domě skoro sám. Proto pozvánka na Nevillovi narozeniny mu přišlo jako skvělé zpestření jeho víkendu. Zazvonil na domovní zvonek, sice trochu starobyle vypadající, rozhodně to ale nebylo klepadlo. Chvilku se nic nedělo a pak otevřel sám pán domu v podobě Nevilla.

,,Tak vše nejlepší k narozeninám Neville, hlavně zdraví, nějaké to štěstí a plno dobrých zážitků do dalších let kamaráde. Tady máš tašku s dárkem." Řekl Harry hned s kraje div neurval Nevillovi ruku.

,,Ahoj Harry a díky. Minulý rok jsme slavili společně, ale divím se, že jsi ses rozhodl pro dvě oslavy. Však mě by to bylo jedno Harry." Řekl Neville a převzal od Harryho tašku s dárkem.

,,Ne, já tentokrát si nějakou velkou oslavu odpustím Neville. Poslední dobou bylo dost slavení a ještě mě čeká rozlučka se svobodou mého kmotra a na rozlučku se svobodou mne dokonce pozval Percy Weasley, u všech ďáblu, tak mi to bude stačit. Nechci být nakonec z toho všeho alkoholik Neville. A abych se cpal sladkým to také ne. Ne zítra mne nikdo nenajde. Hodlám totiž zmizet na pro mne jedno zajímavé místo si odpočinout, když mám ty narozeniny. Poslední týdny byly na mne hodně hektické." Řekl Harry a dodal.

,,A můj dárek patří Neville do mrazáku." Řekl Harry.

Neville se koukl do tašky a podíval se na Harryho s nechápavým výrazem.

,,Co to je?" Ptal se Neville.

,,Dvě velice chutné telecí rolády a jedna plněná krůta. A také je tam salámek bylinkového másla na podmaštění těchto dobrot kamaráde." Řekl Harry.

Neville se mlsně olízl. Jestli se mu po něčem bude stýskat, tak je to kuchyně Harryho Pottera. On ve svém novém domově vařil na půl. Tedy to co nechal jeho nový domácí skřítek sídla Greengrásů jménem Kitt. Tedy spíše jenom tu a tam snídani jinak nic. Však ani ten nedosahoval kvalit co uměl jako kouzelník v kuchyni Harry. A s tím kurzem vaření, kterého se účastnil byl čím dál lepší. Jeho kamarád nakonec bude mít nejlepší restauraci v Kouzelnickém světě Velké Británie.

,,Pojď dál. Zatím skoro nikdo nedorazil. Jenom jako první vlaštovka sem připlachtil letaxovou sítí Alastor." Řekl Neville.

,,Ty jsi pozval Pošuka?" Ptal se Harry, když se ocitl v vstupní hale Greengrásovké vily.

,,Pozval se sám, ale on mi chtěl pogratulovat Harry. Přeci jenom měl mé rodiče ve velké oblibě a moje maminka byla je kmotřenka, tudíž je vzdáleně se mnou příbuzný neformálně." Protočil obě oči Neville.

,,Kmotřenka, Pošuk byl kmotr tvojí mámy, že se nikdy o tom nezmínil?" Řekl Harry.

,,Proč by měl?" Ptal se Neville.

,,Také pravda, on si svůj život držel hodně po pod pokličkou. Vždy opatrnost na místě, tudíž nemá ani pořádnou rodinu a je starý mládenec." Řekl Harry.

,,No mne a Verču za rodinu považuje. A já vlastně jsem rád, že hraje Verče občas dědu. Na hlídání je výborný. Verunku naučil jíst spoustu věcí, které mi jinak nejedla." Řekl Neville.

,,Jo nezapomenu, když jsem viděl malou Verču jak líže paštiku z rohlíku. A já myslel, když tak řvala jak na lesy v blízkosti masa, že bude to vegetariánka od mala. Na kouzelnický duel a jezení masových jídel je Pošuk výborný učitel." Řekl Harry.

,,Na co mám být výborný učitel?" Ptal se od futra pokoje Alastor Moody osobně.

,,No na kouzelnický souboj, přežití a vzhledem k Verče k jezení paštik a masa pane Moody." Řekl Harry.

,,Ach tak, tak to potom jo, mladý pane Pottere, i když tady na oslavě Nevillových narozenin by asi bylo na místě křestní jméno Harry. Tolikrát jsem slyšel od mnoha lidí, že to Potter moc nemusíš." Řekl Alastor.

,,To je pravda." Řekl Harry.

,,Fajn, tak můžeš klidně mě říkat Alastore. Vzhledem ke všemu čím jsi byl propasírován, tak si to zasloužíš Harry." Řekl Alastor Moody.

,,Vážně?" Ptal se Harry.

,,Ano, v posledních dnech jsem hodně přemýšlel Harry a musel jsem uznat, že jsem nadělal dost chyb i jako bystrozor. A ty chyby mi byly napáleny do nosu jako pravý hák Harry. Musel jsem uznat, že musím nezbytně přehodnotit to, jak jsem se poslední měsíce choval a že musím trochu tobě a dalším dát šanci jako rovným a nebrat vás jako děti, abych neskončil jako nepohodlná osobnost viz Albus Brumbál. Tudíž začínám vámi dvěma, jako syny mých žáků bystrozorství. Vždyť podle papíru někde na ministerstvu jste dospělý." Řekl Alastor a dodal.

,,A také mám v plánu pro mne trochu trpký rozhovor jistou Hermionou Grangerovou, když ta tu jistě jako kmotřička Verči také bude, nemám-li pravdu Neville?" Ptal se Alastor Moody.

,,No bude. Já slyšel, že jste v tom vyšetřování byli trošku na kordy." Řekl Neville.

,,Kordy nebo ostří nože. Slečna Hermiona má ostrý jazyk a já nejsem zvyklý, aby my mladé dámy odporovali jako kapacitě. Nebyl jsem zvyklý na spoustu věcí. Však když vidím chyby které jsem udělal, tak musím uznat, že měla pravdu a já viděl tím jedním okem trochu slepě na tu pravdu. Ne vše vypadá tak, jak se na první pohled zdá. A doopravdy se musí každý dodržet toho, jak tomu říkají mudlové, presumpce neviny. A to s tou minulostí a jak byl vytvořen situací a zacházením potvor jménem Voldemort měla vlastně také pravdu. Nikdo doopravdy se nenarodí zlý, ne musí se v něm to zlo vytvořit a v případě Toma Radlla za to mohla Bradavická škola a laxnost celého tehdejšího profesorského sboru, už o tom nemám pochyb." Zakroutil hlavou Alastor.

,,Hermiona je jako ostrohřbetá dračice občas, když cítí, že je někdo v neprávu nebo se děje nějaká nepravost. Je někdy zavilá a hodně." Řekl s kyselým úsměvem Harry.

,,Nebere si servítky, to už ukázala v Bradavické armádě. S ní se hádat nelze, to si člověk umele dřív jazyk nebo něco jiného." Řekl Neville a šel uložit Harryho dárky do mrazáku. Dneska bude něco jiného, než co připravil skřítek Kitt.

V tom se v vstupní hale rozhořel zelený oheň v krbu a vystoupil z něho další gratulant v podobě Seamuse Finnigena.

,,Tak kde máme oslavence. Neville kde jsi člověče?" Zahulákal rovnou u krbu Seamus.

,,Ten šel jenom uložit jenom můj dárek do mrazáku Shey." Řekl Harry.

V tom vřítila do místnosti malá osůbka v podobě Verči a táhla za ocas plyšové tygra, takže ten sáňkoval po podlaze. Byla nastrojená v světle žlutých šatičkách s výšivkou růžiček.

,,Ty už jsi Verunko narozky měla, ne dneska má narozky tvůj tatínek." Dřepl si k ní Seamus.

V té chvíli oheň v krbu trochu zmohutněl a vystoupila v rozevlátých šatech Lenka.

,,Och takže toho je nový domov Nevilla. Zdravím Verunko, Harry a pane Moody." Řekla sundala obal z něčeho, co první chvíli rozhodně nevypadalo jako květina nebo nějaká rostlina, jak to mělo pestrobarevné listy i květy a ty vypadaly také věru podivně. A Lenka nebohé kytce dala ještě mašli, snad aby to bylo dárkem.

,,Co to je za rostlinu?" Ptal se Alastor Moody.

,,Dárek pro Nevilla. Nechala jsem si to poslat z Brazílie." Řekla Lenka.

V tom se objevil sám Neville a v příští chvíli ho měl v lisu nebo drtivém obětí Seamuse.

,,Tak vše nejlepší kamaráde k narozkám a tady máš něco na pozdní chvíle u svého krbu." Řekl Seamus a podal mu zabalenou flašku.

,,Díky Seamusi." Řekl Neville a odstavil lahev v dárkovém obalu na stolek poblíž.

,,Shey podržíš mi ten exemplář?" Ptala se Lenka a v příští chvíli se Seamus prohnul pod velkým květináčem.

,,Tak Neville vše nejlepší k narozeninám, hodně štěstíčka, zdravíčka a lásky, na každém kroku tvého života." Řekla Lenka a objala ho a ještě mu vlepila pusu na jednu i druhou tvář, čelo i nos a na rty též.

,,Hej!" Ozval se trochu žárlivě Seamus.

,,To byly pusinky Shey nikoliv polibky, ty mají jinou dynamiku. Nevilla si držím od těla jako přítele, nikoliv tebe jako milého milence." Usmála se Lenka.

Seamus raději schoval zrudlou tvář za kytku v květináči, když se na tím krátce zasmál Alastor Moody.

,,Jinak tohle co drží Seamus, je dárek ode mě pro tebe Neville. Jedná se hybrid dvou kouzelnických rostlin. Kdysi jsi říkal, že by tě moc zajímalo jestli by se nepodařilo zkřížit nekouzelnickou guuaru s kouzelnickým alectovníkem. A nedávno jsem dostala zprávy, že se to povedlo. Napsala jsem jedné vědkyni se kterou jsem kdysi byly v Amazonském pralese, jestli by se jí ten hybrid nepodařilo získat. A povedlo se to. Je to jedna z deseti rostlin, které se zatím podařilo zkřížením těch dvou rostlin vypěstovat. Takže hodně velká vzácnost." Řekla Lenka.

,,Leni, to je úžasný dárek. On se doopravdy podařil vypěstovat hybrid těch dvou rostlin. Úžasné. To by umožnilo pokrok v lektvarech. Měl bych napsat Snapovi a Lewaiovi, jestli by později nechtěli vzorky na lektvary. Možná by jim to pomohlo. Doopravdy velká rostlina ten hybrid je. Měl bych ho dát do vhodného skleníku. Kitte!"

V hale se objevil domácí skřítek robustní postavy.

,,Kitte mohl by jsi odnést tuhle vzácnou rostlinu do skleníku a postavit na stinné místo?" Ptal se Neville.

,,Kitt rád udělá pro svého nového pána. To je jistě dar na pánovi narozeniny?" Ptal se domácí skřítek.

,,Ano." Řekl Neville.

Domácí skřítek se usmál a cvrnkl prsty a květník s tou zvláštní rostlinou začal levitovat. Skřítek pak odešel po svých a květináč levitoval před ním i s kytkou.

,,A jak se ti zde žije, tedy ve vile původně Greengrásů?" Ptal se Seamus.

,,Tak trošku jsem se zde posunul v čase zpět. No Grimloudovo náměstí dvanáct to ještě není. Mám však už domluveno s tady Harrym na září, že mi pomůže zavést sem elektřinu. Já už jsem si hodně zvykl na proud a jeho výhody. A těch pár týdnů musím vydržet holt. Co se dá dělat." Řekl Neville a vzal Verču do náručí.

,,Verče se trochu stýská po pohádkách v televizi a dokumentech o zvířátkách." Řekl Neville a dodal.

,,A mne po dokumentech o pralesech a biofaunách obecně. Musím zavést satelit."

,,Chápu, dokonce i Lenka přišla na chuť telce a kinu." Řekl Seamus.

,,Animované seriály a filmy jsou krásné, když jsou hezky provedené. Musím Verunce někdy pustit Jen počkej zajíci! Sice je to z éry sovětské, ale krásné." Řekla Lenka.

,,Jen počkej zajíci? To neznám?" Řekl Neville.

,,Ehm animák o vlkovi, který se pořád snaží ulovit zajíce a nedaří se mu to. Komedie." Řekl Seamus.

,,Myslím, že jsem to jednou viděl." Řekl zamyšleně Alastor.

,,Vážně, vy máte televizi Alastore?" Ptal se Harry.

,,Ne Dora a ta se na ten seriál kresleného pořadu myslím koukala. Byl tam vlk, hrozný kuřák a zajíc, něco předobraz zdravého životního stylu, nebo to bylo něco jiného?" Ptal se Alastor Moody.

,,Bingo, přesně ten seriál myslím." Řekl Seamus.

,,Nymfadora, že se dívala na tuhle komedii! Merline to je ujeté." Pochechtával se Harry.

,,Proč ujeté?" Ptal se Neville.

,,Harry asi naráží na ten fakt, že Nymfadora si vzala původně Remuse, jako vlkodlaka. Tedy v jejím případě to dopadlo obráceně. Zajíc chytl vlka." Mínila se smíchem Lenka.

V tom zazvonil znovu domovní zvonek.

,,Ach další návštěva." Řekl Neville a šel otevřít a tentokrát celému zástupů hostů dalo by se říct.

Zaprvé tam stál jeho bilogický otec Richard Lestrengre, pak jeho jeho nevlastní mladší bráškové, poté Justin Finch-Flechley a Hermiona Grangerová a jeho nevlastní starší sestřička Mallory.

Ani pořádně nebyly předány dárky Nevillovi a gratulace jako bonus a už zvonil zvonek zas. Tentokrát za dveřmi stála dvojčata Malfoyva se svými polovičkami a Silver vzal sebou i Nathana. Astorie měla u sebe Jaspera.

Jediný Greengrás, který tady asi nikdy nebude bydlet, protože vila náležela Verče a u toho mělo zůstat. To už skřítek Kitt byl radostí bez sebe, že má tolik hostí a byl jak kotlík dobře uvěřeného tekutého štěstí. To Neville také dostal od Draca, jako dárek.

Po smírčím soudu Hermiony Grangerové a Alastora Moodyho nalezli ti dva společnou notu v rozhovoru a střídali se o Verču, která si pozornosti užívala. Další hosti, kteří se tu objevili byla pro změnu dvojčata Weasleyova, která přinesla i dárek pro Nevilla, který jim dorazil z Americky od Ginny a Anthonyho. Zároveň fungovali jako omluvenka nepřítomnosti těch dvou, ačkoliv se nad tím obzvlášť George tvářil kysele. Možná to bylo také tím, že byla Conny v práci a George tu byl na rozdíl od Freda sám. Další kdo se zjevil tentokrát krbem byl Colin i s Martinem. Pro Martina to byla druhá premiéra zkoušky ohněm tedy přemístění letexem a moc se mu to líbilo. Colin přinesl nevšední dárek v podobě nového mikroskopu, pro podrobné pozorování rostlin s magickou úpravou. Neville byl z toho div živý, že mu dává zrovna Colin takový velký dar.

,,Já nevěděl co ti koupit a na tohle jsem narazil v jednom katalogu, které jsem přebíral díky Angelině. A vím, že ty to oceníš Neville víc než knížku nebo falšku." Řekl Colin a pak vylovil z kapsy ještě jeden dárek.

,,Jo tady maličkost, kterou jsem našel mezi věcmi, které málem vyhodila Angelina, když se stěhovala do nového. Myslím, že to fotil její tatínek, kdysi." Řekl Colin a podal krabičku Nevillovi.

Neville jí převzal a otevřel. V krabičce byl stříbrný rámeček a v něm kouzelnická fotka. Zcela jistě byla focena v Prasinkách a podle pozadí někdy v létě. Byl na ní mladý pár který se objímal a tu tam si dal pusu. Mladá žena měl u sebe na provázku zavěšené balonky na kterých poletoval motiv motýlků a srdíček.

,,To je mamka a taťka, ale jak?" Řekl vyjeveně Neville, když v těch mladých lidech poznal své rodiče.

,,Netuším, ale myslím, že Angeliny tatínek, že ten den fotil i něco jiného, mimo Angí samotnou s její maminkou. Viděl jsem na stejném pozadí i jí jako mrně. S Gregorym jsme to celé přebírali a dávali do albumů. Její tatínek to měl v krabicích a nikdy to do alb nedal a Angí to nechala ladem. To s tvojí maminkou a tátou byla asi náhoda Neville ale…" Colin se odmlčel a řekl.

,,Ale ty jistě tu fotku nemáš a proto jsem si myslel, že by se ti mohla líbit."

,,Jsem nadšený Coline, to je hrozně krásný dárek. Tohle muselo být z doby, než se vzali. A babička z té doby žádnou fotku nemá, nebo je zničila, čert ví. Já žádnou nezískal. Děkuji i Angí." Řekl Neville.

,,Za málo." Mávl nad tím rukou Colin.

,,Coline jak jsi vůbec poznal o koho se jedná?" Ptala se Lenka.

,,Harry mi ukazoval tu fotku původního Fénixova řádu a Nevillova maminka měla tak zvláštní obličej. Dovtípil jsem se, že by to mohla být táž osoba i jiným účesem. A nechal jsem si to potvrdit od paní Malfoyové, tedy Draca a Silvera máti, že jsou to oni. Ta je přeci znala ne." Řekl Colin.

,,Mojí mámou?" Ptalo se dotyčné duo.

,,Ano, víte já celý srpen budu dělat svatebního fotografa. Já poslal totiž všem účastníkům ty fotky ze svatby Dudleyho a Abigeil a oni se tak líbili, že jsem vyřadil z plánu pana Weasleyho a nějakého jiného foťáka, který to dělá na zakázku. Budu na svatbě Percyho, Siriuse i paní Narcissy jako fotograf. Suprový jestli se tam objeví Severus Snape…" Colin dostal velice temný výraz.

,,Oplatím mu službu za tu slivovici." Usmál se ďábelský.

,,Sirius si tě objednal na svojí svatbu jako fotografa?" Ptal se Harry.

,,Ano takže se tam rozhodně uvidíme Harry. Martina možná vezmu sebou, ale spíš ho nechám hlídat mámě." Řekl Colin a očkem pozoroval Martina, který byl jak velká voda ve společnosti Jaspera. Toho už znal jako kamaráda. Společně s jistým Teddym Lupinem byli nerozlučná trojice. Apropo kde byli Lupinovi?

Nymfadora Lupinová tu danou chvíli seděla na lehátku a slunila se na jedné malé řecké pláži kam zavítala na dovolenou se svým manželem a synem. Na očích měla sluneční brýle a nechala se lízat teplem a slunečními paprsky Řeckého sluníčka a pozorovala jak Remus s Teddym staví hrad z písku poblíž linie, kterou omývalo moře. Och skutečně si vybrali výborný termín a místo, pomyslela si blaženě Nymfadora. Řecko bylo neskutečně krásné, přišlo jí. Zakotvili s ubytováním poblíž Naphlia a krom památek každé odpoledne byli na pláži. A ještě čtyři dny takto hodlali v tomto dovolenkovém ráji vytrvat. Vrátit se až těsně před svatbou Percyho Weasleyho. Následně se účastnit svatby Siriuse a tety Narcissy. I když to znamenalo odšmiknout svojí účast na oslavě Nevillových a Harryho narozenin a zaslat jim jenom dárek. Však podle Nymfadory devatenáct let nebyly dvacetiny tudíž nikterak významná oslava, aby musela se objevit jako host na oslavě. Remus sice trochu bručel, že by rád poblahopřál Harrymu osobně k narozeninám, ale nakonec ho dokázala Nymfadora přemluvit spíše k lekování u pláže a návštěvě řeckých památek namísto oslavě Harryho Pottera. A pro Teddyho to byla premiéra být za hranicemi Velké Británie a jeho první velký výlet. Do Řecka letěli kvůli věku Teddyho raději letadlem v dopoledních hodinách a do Řecka přiletěli kolem oběda. V restauraci Athénského mezinárodního letiště si dali rovnou i oběd a menší pauzu, aby se aklimatizovali. Následně odjeli do Naphlia magickým autobusem Řecké kouzelnické komunity se ubytovat. A Nymfadora si prosadila ubytování v rodinném apartmánu v tradičním řeckém kamenném domě. Bylo to tam krásné. Všecko bylo takové domácké a byl to kouzelnické ubytování. Tím pádem dostávali den co den čerstvou snídani od domácího skřítka. Oběd a večeři do ubytování Nymfadora nezahrnula a místo toho poznávala místní restaurace a restaurace poblíž památek. Bylo to tak výhodnější. Remus zase plánoval každý den, co by si měli prohlédnout jako první a druhé v řadě. A Teddy tak ten kupodivu se choval přímo ukázkově. Zatím se mu neudělalo mu špatně od bříška z nových pochutin, neutíkal, když ho Nymfadora mazala slunečním krémem pro prcky a už vůbec neochutnával písek na pláži a nelovil ze země různé potvůrky. To ostatní mu s radostí prominula, však byl její malý uzlík.

Byla ponořená v myšlenkách, když jí spláchla slaná voda z moře. Rozčíleně se podívala a viděla nad sebou Remuse s kýblíkem s Teddyho soupravy na hraní v písku a uličnickým úsměvem.

,,A do vody jako nepůjdeš Doro?" Ptal se.

Nymfadora pozvedla hůlkou na Remuse a odmrštila ho rovnou do moře. Teddy se nad tím rozesmál, když se jeho drahý tatínek vynořil z moře mokrý jako myš.

,,Takto jsem to nemyslel!" Zahulákal na ní.

,,A jak tedy." Řekla Dora a přemístila se nad hladinou moře s skočila do něj hned vedle něho a spláchla ho podruhé.

,,No tak to jde sice také Doro, ale mám lepší nápad." Řekl Remus a stáhl jí pod hladinu.

Dora si řekla, že sdílení kyslíku pod vodou pomocí polibku také není špatná činnost při potápění.

,,Neměli bychom nechávat Teddyho tak dlouho o samotě." Řekl Remus, když se vynořili.

,,Pravda." Řekla Nymfadora a už se ohlížela, kde její malý nezbeda je. Však nemohla ho najít.

,,Sakra, kam se Teddy poděl." Řekl Remus, který ho asi nemohl také najít.

Oba ihned šli ven z mořských vln a hledali Teddyho po celé pláži. Už byli celý vystrašení, že stačila chvilka a ztratili jejich syna na dovolené, když zahlédli modrou barvu dětských plavkových kalhotek Teddyho za malým skaliskem.

,,Ach tady je ten náš cestovatel." Řekl vesele Remus a chtěl chytnout za plavky Teddyho, však jaké překvapení bylo, že v těch plavkách to nebyl jejich Teddy, ale do plavek někdo nebo něco nevléklo velkou polomrtvou magickou medůzu.

Remus zaklel jako Skot nebo Moody, protože ho žahla svým chapadlem do ruky. Teddy však nikde nebyl k vidění. Nymfadoru zachvátila panika, že Teddy šel za nimi do moře a utonul, když se ozval dětský smích.

Nymfadora se otočila po zvuku a uviděla svého syna se prohánět po pláži nahatého jako Adama, jak se honí za štěnětem nějakého psa. Štěně bylo rychlejší než jejich malý Teddy a ten nakonec spadl do písku rovnou na všechny čtyři a rozplácl se tam jak žába. Nymfadora ho z písečné pláže zvedla.

A štěně si asi všimlo, že ho Teddy už nehoní a že stojí u velkého člověka skoro poslušně k němu přišlo blíž, aby se kouklo proč honěná skončila.

,,Koho si to našel Teddy za kamaráda?" Ptala se Nymfadora.

,,Pejska mami." Řekl Teddy a ukazoval na štěně a vytrhl se z náručí Nymfadory a objal štěně do láskyplného obětí.

,,Můj pejsek." Řekl hrdě Teddy.

,,Možná něčí je Teddy, i když psí známku nemá." Řekla Nymfadora sklonila se ke štěněti. To na ní vyplázlo jazyk a jako by se usmálo. Nymfadora nebyla ani jistá co to je za rasu. Nebyl to rozhodně magický druh a bylo to zhruba velikostí k pasu Teddyho.

,,Já věděl, že bude Teddy chtít nějaký suvenýr, ale nečekal bych psa." Řekl Remus, který nesl Teddyho plavky, poté co se zbavil medůzy v nich.

,,To jako ho vzít sebou miláčku do Británie? Není na to Teddy malý, mít domácího mazlíčka?" Ptala se Nymfadora a vzala si od Remuse plavky Teddyho.

,,Hm stále jeho majitelkou můžeš být ty a Teddy může být majitel číslo dva. A já už nejsem vlkodlak, tak že má přítomnost tomu novému kamarádovy Teddyho vadit nebude. Proč ne. A pes k domu patří!" Řekl Remus a dřepl si vedle štěněte.

,,Co jsi zač prcku? Já znalec psích ras nejsem. Musím si sehnat nějaký psí atlas. Však jsi krásný." Řekl a pohladil štěně.

,,Můj pejsek tati." Řekl Teddy.

,,Okej Teddy tak si ho necháme, ale budeš společně s maminkou a tvým novým kamarádem chodit na procházky ano. Takový pes musí mít procházky." Řekl Remus a znovu pohlédl na štěně. Bylo černé a mělo malou hvězdičkovou náprsenku bílé barvy. Otázka byla jak moc vyroste a jak je staré?

Teddy pokýval hlavou že rozumí, a štěně mu oblízlo tvář což Teddyho rozesmálo.

,,Musíme mu dát jméno co to vůbec je? Fenka nebo pes?" Ptala se Nymfadora.

Remus převrátil štěně na záda a řekl.

,,Je to ona, tedy holka nikoliv pejsek. Teddy si uhnal první rande jak to vypadá." Zasmál se Remus postavil nového člena rodiny na psí čtyři.

Nymfandora se zasmála a řekla a ,,já bych měla pro ní příhodné jméno vzhledem k místu kde jsme jí našli Remusi a Teddy. Co kdybych jí říkali Maris, tedy že je z moře?"

,,Já bych to bral." Řekl Remus a oslovil štěně Maris.

Ta zaštěkala, že souhlasí.

,,Je doopravdy inteligentní, to se mi náhodou líbí." Řekla Nymfadora viděla, že se Teddy od své nové psí kamarádky nechce hnout.

,,Jak to vypadá, tak Maris právě získala novou rodinu a domov." Řekl Remus.

Angelina s mírným úsměvem pozorovala jak Vincent skoro až moc pečlivě a něhou ukládá všechny věci, které byli v tom blankytně modrém pokoji na Skotské základně magické armády do kufrů a jiných cestovních zavazadel. Za ten měsíc a něco toho zde bylo doopravdy hodně, co se nashromáždilo, že i Angelina byla tím zaskočena a krom kočárku pro malou Evičku byly zakoupeny ještě dva kouzelnické kufry a dvě cestovní tašky a batoh také s magickým rozšířením. Vincent tedy omyl Vincenta, tedy podle dokladů se měl přesunout do svého nového bydliště poté, co dům v Readbournu byl zabezpečen kouzelnickou ochranou a byl dohodnut dohled magickým čidlem k tomu. A Angelina nemohla zapomenout na slíbenou pomoc od Natálie Malfoyové a paní Narcissi, které chtěli Vinci pomoci se naučit uvařit a další domácí práce, aby nebylo potřeba domácího skřítka. I tak to nebude lehké pro tuto malou rodinku ani do budoucna.

Vincenta byla na svojí malou holčičku sama a čert ví jak to bude dál. Evičce by Angelina přála ze všeho nejvíce kompletní rodinu, ale to bylo vzhledem povaze toho kdo byla její maminka docela nemožný sen. Tudíž jim zajistila alespoň domov a moc jí těšilo být té maličké kmotrou. Chtěla tomu zázračnému dítku pomoci až do její plnoletostí stůj co stůj.

,,Tak zabaleno, docela mi to tu bude chybět." Povzdechl si Vincent a vytáhl z lněných kalhot kouzelnickou hůlku. To, že díky soudu jeho mentora Rudolphuse Lestrengra dostal osvobození a možnost zapojení se znova do magické komunity ho ohromně těšilo. I když v tomto těle to bylo rozhodně jiné kafé. A podle toho také vypadal i jeho hůlka. Až do osudného zložáru v Bradavické škole měl ve vlastnictví dost tlustou hůlku z jedle s blánou s dračího srdce Welšského zeleného, ale Olivander mu řekl, že ani jedna z daných komponent jeho původní hůlky nejeví zájem a tak se k němu přihlásila okázale hůlka z hrušně s perem fénixe. Však fungovala naprosto výborně a bez žádného ostychu. Ulehčila mu trochu víc život, ale…

Život měl stále u něho ale a otazníky. Vincent prostě nemohl zvyknout na svou identitu a bylo mu lehce zle s pomyšlení zůstat v tomto těle. Ne neošklivil se sám sobě, ale být označován jako slečna a mladá paní a Vincenta bylo pro něho stále ošklivý strup. Nevěděl jestli se chovat jako žena nebo muž a jak ho vnímají ostatní. Nejbližší osobou se mu stala Angelina a Gregory. Kde by bez nich byl? Mrtvý doopravdy a Evička čert ví? Dávali mu tak velkou oporu, že Vincent si byl jist, že by jim to stokrát oplatil, i když nevěděl jak. Jedinou oplátkou bylo to, že udělal Angelinu kmotrou Evičky. Věděl, že Evička bude jednou mladou slečnou a bude potřebovat mít vzor ženy a nikoliv jeho jako rádoby ženy. Angelina možná byla sportovně založená, ale stále byla více dámou víc než on, tedy spíše ona.

A Gregory, do kterého by to nikdy neřekl, se stal doopravdy kamarádem na kterého se Vincent mohl spolehnout a který se živě zajímal jak se mu vede skoro každý druhý den. Dokázal ještě při práci zajistit stěhování. Od doby co se díky královně dostal z Azkabánu, nejen že se postavil na vlastní nohy, získal práci, udělal si řidičák a to i na ty velká auta a v předchozích dnech dokonce řekl, že se přihlásil na nějaký obchodní kurz, aby mohl do budoucna třeba vést pobočku Kouzelnických kejklí, až někde jinde vznikne. To musela mít Weasleyovská dvojčata z něho radost, ale větší radost z těchto úspěchů měl i Vincent. O něm a Gregorym se říkalo, že jsou blbci a pitomci jak Bradavicích tak v rodinném kruhu a dneska už to rozhodně nesedělo. Rozhodně ne u Gregoryho.

A teď byla řada na něm. Musí to dokázat i jako Vincenta.

Odlevitoval všechny kufry dolů a pak šel pro Evičku v přenosném koši pro mimina. Sice nebyla tak těžká, ale tohle tělo nebylo ani zdaleka tak silné jako původní. Vincent stále musel cvičit ruce, aby uzvedly těší břemena a dokonce přes jednoho člena té magické armády si koupil něco jako posilovací činky. Nechtěl mít ruce jako párátka, když už je má obě. Za pomoci Angeliny všechno naložily do kufru auta a malou Evičku usadily dozadu do autosedačky. Vincent si sedl vedle Evičky a Angelina dopředu.

Vedle samozřejmě řidiče Gregoryho.

,,Víš, to je poprvé kdy vezu tak malou osobu jako Evička. S autosedačkou je to pro mne premiéra dneska." Ohlásil Gregory a nastartoval auto a vzápětí se zvedl do vzduchu.

,,Ono to léta jako to auto Weasley?" Ptal se Vincent.

,,No těch aut bude do budoucna vzduchem plachtit víc. V Příčné je autosalon, kde tyhle auta takto upravují a také už upravená takto prodávají kouzelníkům a čarodějkám, které mají řídičák." Vysvětlila Angelina.

,,Vážně a to i čarodějky?" Ptal se Vincent.

,,Jo i ženské a holky umí řídit kámo. Není to jenom chlapská záležitost. Mne učila britská královna trochu řídit ze začátku, aby mohl mít více hodin ježdění než jsem složil licenční zkoušky. Ona je výborná řidička. Za války jezdila s pojízdnou nemocnicí. A to se jistě musí umět, když tam byli nemocní a zranění." Mínil Gregory a dodal.

,,A vem si Leontýnu kdysi Pansy. Tam má více licencí na vozidla než já. Do budoucna bude jistě tak dobrá jako britská královna za volantem. A nesmím zapomenout na Grangerovou, ta má licenci dokonce na vedení kormidla u motorové lodi. O tom sním také do budoucna. O dovolené se někde plavit na vlastní pěst." Řekl Gregory mírně zatočil doprava.

,,Pansy, promiň tedy Leontýna, já si nemohu zvyknout na její nové křestní má licenci na ježdění autem? Proč to, to už Thomas nejezdí, nebo co?" Ptal se Vincent.

,,Kdepak Dean, že by nesedl už nikdy za volant, ale on a Leontýna jsou majiteli toho auto salonu. Byli takové velké překvapení v Příčné. Hlavně pro George a Freda. Koukali jako hrabáci na bankovní trezor zlata na ten podnik a div jim nespadla čelist nad jmény majitelů. Ještě štěstí, že nikdo nemá z nich nemocné srdíčko, jinak by mohli mít infarkt. Dean a Leontýna jim připravili šokové překvapení." Řekla Angelina.

,,Oni mají krám a to se jako ty auta do Příčné vejdou?" Ptal se Vincent.

,,Normálně ne, ale Příčnou rozšířili díky stavebním úpravám a rekonstrukci. Je tam celkem deset krámu a obchodů Vinci. Obrtlá a další kouzelnické ulice také prokoukly. A také další novinka je, že vstup do Příčné je prozatím jinde, protože Děravý kotel je od včerejška zavřeny a opravuje se. To by mě zajímalo jak bude vypadat poté?" Řekl zamyšleně Gregory.

,,A kudy jinudy se leze tedy do Příčné ulice?" Ptal se Vincent.

,,Kolem Apotéky. Je to jenom o uličku dál od Děravého kotle. Kouzelník to snadno pozná." Řekla Angelina.

,,Aha." Řekl Vincent a dostal nečitelný výraz na tváři.

,,Vinci?" Ozvala se Angelina.

,,Ano?" Ozval se na to Vincent.

,,Nechtěl by jsi po nějaké době, až se usadíš ve svém novém domově si udělat také řidičskou licenci?" Ptala se Angelina.

Vincent otevřel pusu překvapením.

,,To jako jezdit ehm automobilem?" Ptal se nejistě.

,,Proč ne, kamaráde. Nemyslím si, že by jsi to nezvládl a mít licenci a auto, by ti usnadnilo život. Byl by jsi mnohem mobilnější i s malou Evičkou. Nezávislí na svozu a Záchranném autobusu." Řekl Gregory a nasadil ďábelský úsměv.

,,Jinak ti řeknu takový můj malý záměr do budoucna Vinci." Započal Gregory a přejel si jazykem po dolním rtu než pokračoval.

,,Do budoucna, dělám si na to obchodní kurz, mám takový záměr a není to co jsem nakukal Georgi a Fredovi. Bude to, že postupně jako pravý Zmijozel odkoupím celou firmu Záchranný autobus. Je špatně vedena. Je postavená tom, že někdo vlastní její akcie a ty osoby tu firmu řídi. Když je postupně odkoupím po částech a pak jí budu vlastnit, tak jí přebuduji na zájezdovou a autobusovou dopravu pro Magickou Velkou Británii, která nebude jenom na zavolání magii, ale bude mít stálý jízdní řád a linky jako ne kouzelníci. Také bych si koupil rád právo na to používat Bradavický expers mimo termíny kdy ho používá Bradavická škola nebo ho koupit celý a nechat platit školu, aby ho mohla používat. Pracovat z dvojčaty Weasleyovími nebo Dracem je velice inspirativní Vinci." Mínil Gregory.

Vincent koukal na svého kamaráda jako ducha. Jak se zdálo ta podnikavost Weasleyů a Draca byla vysoce nakažlivá nemoc, která postupně zachvátila celou magickou Velkou Británii. Však nápad to byl za všechny prachy a Gregory, když se mu to podaří, tak bude dlouhodobě za vodou, bez starostí o finance.

,,A to jsem Gregoryho rozhodně nenavedla já Vinci, to byl jeho nápad. Mne by také zajímalo kdo a jak obhospodařuje Bradavický experes a co se týká dopravní dostupnosti přes Záchranný autobus tak ta služba upadá, Gregory by to mohl postupně odkoupit za maličko." Řekla Angelina.

Vincent nad tím jenom polkl. Ano podnikavost byla vysoce nakažlivá.

Dirk Cressewell přecházel z jednoho rohu své kanceláře do druhého a čekal až se tu objeví Denis Crevrey, ale ten měl už půl hodiny zpoždění. Začínal ho ten hoch švát. V tom se otevřeli dveře a nikdo nevstoupil a pak se znova zavřeli aniž by někdo vstoupil. Prostě jako by tu strašili duchové. Však Dirk věděl, že Denis přišel. Však měl zapůjčený neviditelný plášť Harryho Pottera.

,,Denisi Crevrey, budu se ptát jenom jednou u Merlinových trenýrek, co se v Rusku posralo, že o tobě ví ministr kouzel Ruské federativního státu u kuří nohy?" Ptal se Dirk.

Žádný hlas se neozval chvíli, ale místo se ozvalo odkašlání.

,,Denisi sundej ten plášť, dobře vím, že jsi to ty." Řekl nevrle Dirk.

,,Pane ministr Velké Británie já Denis nejsem. To jste v omylu." Řekl hlas, který rozhodně nepatřil Denisy, protože to byl hlas ženy a ne patnácti letého kluka.

Osoba odhodila plášť a Dirk Cressewell překvapeně zamrkal. Stála před ním mladinká žena lehce sice při těle, ale rozhodně nebyla ošklivá, to ne. Byla snědé pleti a hodně tmavých očí a měla krátké husté kudrnaté vlasy, které jí přidržovaly velké spínací sponky metalické modré barvy. Na sobě měla koženou bundu, bílé tričko, džíny a na nohou tenisky.

,,Kdo jste a kde je pan Crevrey?" Ptal se Dirk a začínal zuřit. Koho mu to sem ten pidižvík Nebelvírský poslal?

,,Ráda se představím, jmenuji se Lucia, tedy něco jako u vás Lucy, Lucia Andersonová a Denis mne poslal tak trochu jako poštovního holubičku. V tuto chvíli nemá čas jednat s vámi pane ministře kouzel Velké Británie." Řekla Lucia.

Dirk dal jednu ruku do kapsy, aby vytáhl kouzelnickou hůlku.

,,A to vám jako slečno Anderson věřit?" Ptal se.

,,Ano a měl by jste, není zbytí, k dnešnímu dni, pokud nechcete skončit ně něčím talíři a zvláště ne skřetů pane ministře." Řekla skoro šeptem Lucia a vytáhl z kapsy své kožené bundy nějakou maličkou věc a podala jí Dirkovi.

Dirk tu věc převzal, aby posléze viděl co drží v ruce. Byl to drahý kámen, smaragd, aby byl přesný a pořádně divný, byl ve tvaru lidské lebky.

,,Jednu vílu našel Denis a ona se schovala do kamene pomocí skřetů v té ruské bance. Denis říkal, že skřet umí otevřít kámen a vílu vypustit. Vypustit jí do těla živoucí osoby. Osoba je tedy tím pádem posedlá vílou. Však podle všeho tu umí jenom vysoce postavení skřeti, kteří už mají na hrbu mnoho let. Jejich magie není jen tak podle Denise. Kouzelnici je podceňují. Denis však říkal, že tentokrát se to nepovedlo a ta žena, kterou víla posedla, se bránila a raději se zabila, než by se podvolila. Víla musela uprchnout zpět do kamenu. Denis ho čorl, ukradl, když budu spisovná pane ministr. Proto byl prozrazen. Uprchl, ale ten chlap, který mu přitom pomáhal to nestihl a oni ho zabásli. Proto o tom ví ministr kouzel Ruska, ten chlap mluvil nebo ho donutili, to Denis nemá páru jak to bylo a nehodlá fabulovat." Zastavila příval slov Lucia.

Dirk překvapeně hleděl na ten smaragd. Takže Denisi, tomu malému ničemovi se povedlo skřetům pod nosem šlohnout vílu v jejím kamenném domově, zajímavé.

,,Lze to nějak ověřit, že tam je v tom kameni. Mne se to zdá jako obyčejný smaragd slečno Aderson?" Řekl Dirk.

,,Denis říkal, že na kámen strašně reaguje lotroskop. Málem z toho ohluchl." Řekla Lucia.

,,To hned ověříme." Řekl Dirk a máchl hůlkou ,,Acio Lotroskop Hestie Jonesové!"

Otevřel si dveře do kanceláře a v tu ránu měl ruce lotroskop. Ten začal pískat a vydávat strašlivé drnčivé zvuky jenom co byl v místnosti s tím kamenem. Lucia si zacpala uši.

Dirk raději nechal Lotroskop za dveřmi.

,,Věřím, ale nechám to prověřit většími experty slečno Aderson. Však otázka proč se tu neobjevil sám Denis. Co je tak důležitého, že se tu nezjevil?" Ptal se Dirk.

Lucia se podívala kolem sebe a vypadala, že se nemá ke kloudné odpovědi.

,,Mluvte slečno, tady jste na britské půdě, tady je Ministerstvo kouzel." Řekl Dirk.

,,Jako bych patřila pod vaší jurisdikci pane ministře." Ušklíbla se Lucia a dodala.

,,Já jsem občankou Švýcarska a myslím, že mé zatčení by nepotěšilo místního ministra kouzel, natož mou rodinu." Řekla Lucia.

,,Vaší rodinu?" Ptal se Dirk, vůbec se mu nelíbilo, že by měl trable ještě se Švýcary krom Ruska. To by Denise proklel v žábu nebo rovnou ropuchu.

,,Rodinu Anderson, celou naší rodinu a Denis je vlastně také člen rodiny díky mé mamince a mne. Zařídila jsem to. Denise mám totiž ministře moc ráda." Řekla Lucia.

,,Pardon jak?" Ptal se Dirk, i když tušil zlou věc, ze které mu bude zle a hlavně matce pana Crevreyho.

,,Jakožto neteř pana Malcoma Andersona, patriarchy rodiny, jenž bohužel díky dávným zraněním nemůže míti dědice, jenž by převzal jeho obchodní impérium jsem já jeho jediná neteř a dítě jeho mladšího zesnulého bratra Corbina dědicem obchodního impéria. Však můj strýc je starých mravu a mladou ženu nenechá vládnout, aniž by měla po boku muže, silnou ruku o kterou by se mohla opřít. Proto mi strýček našel vhodného kandidáta a mého budoucího manžela. Ten jenž mu a jeho druhé ženě zachránil život, když mu šlo holé přežití při únosu Jakuzou. A Denise si můj strýček moc váží a bere ho jako svého syna. Jako svého dědice a mne ho dal jako snoubence." Řekla s úsměvem Lucia.

Dirk by nejraději vypustil duši. Ten zmetek Denis Crevrey se oklikou vrátil k mafiánskému kartelu, ke kterému patřil tam na Havaji, to je zlé! A ještě to hodlá ten zmetek převzít. Ten hajzl z Nebelvíru! Ten přechcal všechny Zmijozely!

Lucia však pokračovala.

,,A jako Denisova budoucí choť jsem zde oznámit závěry, které jsem vám pane ministře řekla o těch skřetích vílách. Strýček Malcom dále vzkazuje, že je rád, že Britové nejsou tak studení čumáci jak se mu dlouhá desetiletí zdálo a mají srdce pro rodinné příslušníky Andersonovi rodiny. Dále můj drahý strýček vzkazuje, že o život Denise nemusíte se obávat a jelikož Denis jako člen naší rodiny bude naší rodinou chráněn a stejně tak jeho matka, bratr a synovec." Řekla Lucia a vyndala z kapsy u džínou další věc.

,,Strýček Malcom z toho co mu sdělil Denis dále usoudil, že Gringottova banka a jejich pobočky jsou nepřítelem naší rodiny. A rodina Anderson o nepřátelskou banku, jenž hatí jejich obchodní činnost nestojí. Tudíž rodina Anderson vyhlásila Gringottově bance válku. A vězte pane ministr, že nebereme tento problém na lehkou váhu. Všechny naši přátele dostali zprávu o tom, co bylo zjištěno o skřetech a jejich podlých činech zde i v zahraničí a naše rodina a přátelé budeme tuto hrozbu postupně krájet na kousky, až nezbyde ani píď té hrozby." Řekla ledovým tonem Lucia.

,,Ublížili Denisi, tudíž ublížili rodině Anderson a tak zaplatí vysokou cenu. Řekla bych tu nejvyšší. Ten smaragd berte jako ukázku, co rodina Anderson dokáže a co dokáže můj milý Denis. S vílou uvnitř naložte jak uznáte za vhodné pane ministr. Všechny vám je předám, jelikož nám jsou bez cenné." Řekla Lucia a podala mu mu obálku.

,,Zde je psaní pro madam Patrici a Colina od Denise. Ti dva to otevřou ostatní nikoliv, pokud nechtějí přijít o cit v rukou, řekl Denis. A já bych jeho slova brala vážně pane ministr. Denis o vás mluvil jako o váženém politiku tak si tu nálepku nesloupněte." Mínila s úsměvem Lucia.

,,Jinak vám přeji hezký zbytek pracovního dne a dobrou večeři u vaší rodiny. Hezký večer pane ministře Cressewelle. Jinak hezké přímení líbí se mi." Řekla Lucia a zmizela z místnosti a Dirk nevěděl jak.

Dirk si musel sednout do křesla. Denis Crevrey rozhodně nebyla malá rybička! Ne on byl skutečně žralok a skutečný mafián. Jak u Morgany to vysvětlí paní Crevreyové? Začala ho neskutečně bolet hlava.

Přidáno 17.4.2021

Další kapitola bude přidána druhého května.

Jinak tato kapitola je věnována se vzpomínkou na Prince Philipa, jenž nedávno za zesnul a dnes se konal jeho pohřeb a též ve vzpomínce britské herečce Helen McCroryové, která se objevila ve filmovém zpracování Harryho Pottera jako Narcissa Malfoyová. Oběma nelze více přát, aby i nadále mohli hledět a být anděly strážnými nad svými milovanými nu a vévoda jako král grilování tam onom světě rád všechny pohostí dobrým steakem včetně madam Helen. Tak a grlovací sezéna v nebi může začít vaše veličenstvo.

Vaše elenor