Kapitola 18. – O hůlce to není

Minerva McGonagolová hleděla na nekouzelnickou ulici před sebou. Říkala si v duchu, proč já jsem s tím vlastně souhlasila? Pak si řekla, že musí nějak svojí chyby, které udělala odčinit a napravit a tady byla jedna z nich. Tedy ne tak docela, ten mladý muž přeci jenom sem docházel na hodiny magických předmětů a nebydlel tu. A co čert nechtěl Minervu v letních měsících těsně po odchodu na odpočinek od své profesorské kariery, jí písemně a slušně požádal to musela Minerva dodat, Regulus Black, aby se připojila jako pomocná síla do výuky jistého Pierse Polkinse na hodině kouzelných přeměn. Piers Poklins, její chyba, mladý muž který díky její a Albusově blbosti nikdy nedostal možnost studovat Bradavickou školu. Podle mnohých kouzelníků, jenž jí za to vyndali, tak zrovna u tohoto mladého muže škoda veliká. Když se loučila s portréty bývalých ředitelů školy tak zvlášť Phinias Black jí slovně zpracoval do kuličky skvořejšího hovínka, cože si to dovolila. Znova pak dopisem jistá mladá paní Lupinová, tady Nymfadora, která našla v tom mladém muži div ne spřízněnou duši a posléze dokonce její bývalý milovaný žák a její nástupce v na pozici kolejního ředitele Remus Lupin. Což jí zarmoutilo nejvíce, protože si myslela, že … prostě jí odpustí a spíše bude to dávat za vinu Albusovi, jako se dávalo mnohé. Ne, Remus to především považoval za její chybu, že ona ve své funkci podlehla Albusově vlivu a nikdy nepochybovala o jeho pravdivosti, či moudrosti. A nezkontrolovala tu zatracenou knihu, jak z její funkce zástupkyně vyplývalo. Minervě z toho bylo dopisu nesmírně zle a o to více se snažila co nejrychleji napsat omluvné dopisy a odeslat je k daným lidem, na které jako kouzelníky se zapomnělo. Většina z nich samozřejmě o své magii neměla ani píď tušení a žádala vysvětlení nebo jejich blízcí, když ….Minerva se totiž dozvěděla, že pan Gilbert Lancy jenž se narodil v roce 1960 a měl být původně v ročníku s Remusem, Severusem a dalšími, se v roce 1984 zabil na předávkování omamnými látkami. Už předtím podle svého otce měl psychické problémy ke kterým se jeho otec moc nevyjádřil a domníval se po setkání s Minervou, že byla také v tom jeho neprojevená a nenaučená magie. Minerva by to doplnila tím, že možná, doufala, že ne, pan Lancy byl obscuriál. I tak jí to na duši nepřidalo ani trochu. Nalezla i slečnu, tady už pár měsíců mladou paní Chloe za svobodna Eleviolovou, jenž se před pár měsíci provdala tudíž už nosila jméno lepší na vyslovení. Byla z ní paní Conbellová a Minerva z té mladé paní byla snad i dokonce překvapen. A to jejím prohlášením. Mladá paní totiž něco jako magii provozovala a mínila k ní, že ona o své magii ví od malička a pokládá jí za prostředek dávat lidem víru a štěstí v lepší život. Minerva nejprve nevěděla co tím ta mladá dáma myslí. Tudíž mladá paní Conbellová jí to velice ráda a ochotně vysvětlila a ukázala. Chloe totiž byla módní návrhářka a švadlena, která navrhovala a šila, své výtvory i prodávala a dost slušně tím vydělávala. A jak se zdálo, dnešní ženy dokázaly za své svatební šaty utratit hromady peněz. Minervě z cenovek v tom krámku bylo lehce mdlo, i když byly skutečně překrásné. A informovat otce svého bývalého studenta mínila Minerva, že bude formalita. To se také dost mýlila, protože dostala do Alberta Finche jedině tak sprda, podobného jako jistého Richarda Lestrangra před měsíci. Odešla se svěšenými rameny a mizernou náladou z té Londýnské adresy Finch-Flechleyových.

A teď stála na jiné Londýnské adrese, kde bydlel Regulus Black a říkala si, že tady nemá co říct a sama je na odpis. Přesto vzala odvahu a zazvonila na domovní zvonek, aby jí někdo otevřel. Také otevřel a k překvapení jejímu to nebyl Regulus Black, majitel bytu.

Ne před ní stála mladá žena velmi podobná mladé paní Weasleyové, kdysi účastnici poháru tří kouzelníků Fleur Delaclourové. Tudíž to musela její mladší sestra Gabriella.

,,Slečno Delaclour co vy tu děláte?" Ptala se překvapeně.

,,Madame McGonagol, vítám Vás zde. Jen pojďte prosím dál." Řekla a otevřela dveře dokořán.

Minerva vstoupila a v tom uslyšela znít domem hudbu. A rozhodně to nebyl její šálek kávy. Jak říkali tomuto stylu mladí kouzelníci ještě jednou? Minervě to vypadlo z hlavy. Jakmile to nebylo ze Skotska tak Minerva to pouštěla jedním uchem dovnitř a druhým ven, když to byla klasická hudba.

,,Nestůjte madam McGonagal ve dveřích." Vytrhla jí ze zamyšlení slečna Delaclourová.

Přešla tedy práh, došla do doprostřed místnosti a slyšela jak slečna za ní zamkla dveře.

,,Madam McGonagol, asi vás vyvedu z omylu, však vy to nemůžete vědět, že já slečna nejsem." Řekla zdvořilou a pomalou angličtinou s přízvukem Gabriella a ukázala na svojí ruku s prstenem.

Minerva otevřela překvapením ústa a vypravila.

,,Slečno však vy nejste plnoletá!"

Gabriella na to odpověděla.

,,Našla svou spřízněnou duši a protějšek, jenž moje vílí magie prohlásila za mého chotě madam McGonagolová. Naše magie nás spojila v manžele."

,,Magický sňatek je mnoho ohledech slečno vzácná věc. Naposled jsem slyšela jako mladá holka, že někdo našel svůj protějšek s magii a magie je spojila v muže a ženu. Však blahopřeji k sňatku, i když velmi neobvyklému. Přepokládám, tudíž že jste na britské půdě, aby jste tuto věc oznámila sestře a svému švagrovi?" Ptala se Minerva.

,,Madam McGonagol, můj manžel je Brit." Zamračila se Gabriella.

Minervě vyskočilo obočí o trochu víš.

Než však stačila něco říct, tak když už ne slečna tak mladá paní jí vedla bytem do zadní části, kde byla prostorná jídelna a s kuchyní ze které vedly francouzská okna na zahradu. A té linul ta příšerná muzika, podle Minervy.

Hned u na vstupu jí zastavila ruka její bývalé studentky z nedávné doby Lillith Monnové.

,,Paní McGonagolová tak přeci jenom jste přišla. To je skvělé." Mínila a dala jí pod nos velkou sklenici s brčkem s domácí limonádou která byla ještě zdobena kroužkem citrusu a lístkem máty. To Minerva uvítala v tom letním dni, takové osvěžení a ihned se napila.

,,Jsem tu na pozvání pana Reguluse Blacka, že mám pomoci se vzděláváním jistého pana Polkinse." Řekla k slečně Monnové.

,,Já vím paní McGonagolová, však jsem to Regovi navrhla já. Však jste nás oba učila Přeměňování a jste na to expert, krom toho jste obr kouzelnickém souboji." Řekla slečna Monnová.

Minerva stáhla rty do tenké linky. Svojí kadencí v kouzelnickém souboji už si nebyla tak jistá, po tom co nad ní vyhrál Neville. Nu upřímně řečeno Minerva si připadala už jako staré roští, vůči většině Bradavické armády.

,,A kde pan Black je?" Ptala se Minerva.

,,Támhle s Alexem a Piersem." Mínila slečna Monnová a otočila tím daným směrem hlavu.

Minerva se otočila překvapeně zamrkala jako porcelánová panenka. Na zahradě za apartmánem Reguluse Blacka na čerstvě posekané trávě jistý Black za zvuku té hudby dělal kliky a přitom mu seděl na zádech a vydával něco co připomínalo skandování malý Alex Black a svými ručkami tleskal do rytmu té hudby. Rozhodně se zdálo, že většinu svaloviny co odčerpala ta Meduza, pod kterou se uvrhl sám, získal zpět. Možná ještě něco navíc. Vedle něho však dělal však ještě ošemetnější cvičební úkon podle Minervy další mladík, kterého Minerva ani neznala. Možná štíhlé, ale šlachovité postavy, která jí mírně připomněla mladší vydání nynějšího ministra Dirka Cressewella či ehm o dost mladšího ještě školou povinného Alastora Moddyho. Mladý muž měl v obou rukou malé činky a podobně jako Regulus Black dělal kliky. Vždy , kdy se při kliku narovnal, si jednou rukou činku přitáhl k sobě, div si tou činkou nerozbil bradu. Minerva nikdy podobný cvik neviděla a považovala to za jisté nebezpečí po muskulaturu toho mladého muže.

,,Piersi a Regu, máme návštěvu!" Křikla na ně Gabriella.

Oba mladí pánové si lehly a pak vstali na dvě lidské nohy. Malý Alex byl pravačkou chycen než spadl svojí polstrovanou prdelku a vzat do náručí Regulusem.

,,Ach paní McGonagolová, rád vás vítám zde v mém skromném a hezkém hájemství." Mínil Regulus a podal si s ní ruku.

,,Ráda vás zase po dlouhé době vidím. Jak vidím, tak veškeré neblahé následky té kletby odezněly. Znovu jste to vy, pane Blacku." Řekla Minerva.

,,Meduzu už nikdy, madam, však dostat se znova do formy nebyl žádný med. V lednu jsem nezvládl pomalu ani pět kliků natož deset dřepů, jak ta kletba ovlivnila moje svalstvo a dlouhé procházky s Alexem byly pro mne utrpení. Však dnes mohu říci, že jsem znovu fit a v plné kondici. Však bez práce nejsou koláče a já musel na sobě zapracovat." Řekl Regulus a Minerva ucítila pevné sevření a její staré kosti sílu stisku Reguluse Blacka.

,,A tady to je nedávný přírůstek do naší rodiny v podobě Alexe Blacka, mého syna." Řekl Regulus a pošimral batole po tvářičce. Alex se hlasitě zasmál.

,,On cvičí s vámi?" Ptala se překvapená Minerva McGonagolová.

,,Jistěže madam, Alex je děsně šikovný." Řekl Regulus a dřepl si do dřepu a postavil na zem Alexe.

Alex možná měl buclatou batolecí postavu, to holt miminka mají, však stál vzpřímeně a rovně.

,,Ukážeme paní McGonagolové co umíme, Alexi." Řekl Regulus postavil se ale držel obě ručky Alexe v těch svých a pomalými krůčky popošel pár krku od Minervy. Alex s ním. Minerva si dala obě ruce před ústa. Ten maličký uměl už chodit. To ten čas tak rychle utíká, nebo je ten klouček na před.

,,Bravo Alexi." Řekla opodál stojící slečna Monnová a zatleskala. Ten další mladý muž mu zapískal a Gabriella mu poslala vzdušný polibek. Alex nasadil úsměv s prvním osamělým zoubkem v podobě pravé jedničky dole. Neskonale milý úsměv přišlo Minervě.

,,Vlastně kvůli Alexi jste tady také paní McGonagolová." Mínil k ní Regulus.

,,Pročpak? Nějaký problém s jeho dětskou magii?" Ptala Minerva.

,,Ehm nevím, jestli se teď bude chtít Alexi tu svojí magii ukázat nebo ne, ale věc se má tak, že Alex stejně jako můj bratr Sirius je zvěromágus." Mínil Regulus a podíval se dolu na svého syna, který se jednou rukou ho pustil a dal palec do pusy.

,,Cože, ale v tak nízkém věku! Merline je to batole. Pane Blacku vy si ze mě střílíte viďte." Ptala se skoro pohoršeně Minerva.

Přišla k nim slečna Monnová a mínila.

,,Kéž by madam, Reg má pravdu. Stalo se nám to před dvěma dny, když jsme se dívali na Regulusem a Alexem na pohádku v televizi. Alexe necháváme obvykle na jeho hrací dece a nebo ho máme v náručí když se na něco díváme. Tentokrát byl na dece a já chvilku spustila Alexe z očí a Reg bohužel také. Poté jsme se oba vyděsili, kde že ho máme. Hledali jsme ho po celém obývacím pokoji v jídelně a kuchyni.

Nenašli jsme ho, místo toho jsme našli jak zezadu jedno křeslo škrábe drápky malé kotě černé jak bota s bílou náprsenkou. Mysleli jsme si, že je to od sousedu. Ale jich to nebylo, protože, když jsme vyšli ze dveří bytu s kotětem v náruči, tak kotě se proměnilo před našimi zraky v Alexe. Ještě že to neviděli nekouzelnici."

Minerva si posadila své brýle o trošku víš a nevěřícně hleděla jak slečnu Monnovou, na Reguluse i na malého Alexe.

,,Možná kdyby jste madam McGonagal proměnila v kočku tak Alex vás napodobí." Mínila Gabriella.

,,Nuže dobrá, jenom, doufám, že to není žádný vtípek od vás." Řekla Minerva podala Regulusi sklenici s limonádou. Proměnila se v mourinu a pohlédla kočičím zrakem na Alexe. Ten se vytrhl z ruky Reguluse, ušel pár krůčků úplně sám bez podpory než se převážil a začal padat na všechny čtyři, však než dopadl, tak tam najednou nestál Alex, ale malé roztomilé koťátko, které by se Regulusi vešlo do dlaně jak bylo malé.

Minerva McGonagolová poplašeně mňoukla. Tohle v životě neviděla a ani o tom neslyšela, aby tak malý človíček dokázal tak velká kouzla jako je zvěromágie. Byla v šoku div jí nebylo na omdlení.

A malé kotě na ní mňouklo také jako odpověď, že to umí také! Pak k ní přiběhlo a začalo se k ní lísat a vrnět.

Minerva slyšela údiv od toho mladého muže a Gabrielly a slečna Monnová si k sedla na trávník a otočila se na Minervu.

,,Vidíte, žádný vtípek paní McGonagolová, ale surová pravda."

Minerva se vzdálila od Alexe, aby se mohla proměnit zpět také to udělala. A Alex jí napodobil a v poloze na čtyřech na ní hleděl poněkud naštvaně, že už není mourina.

Minerva si musela promnout spánky. Ten malý chlapec jí připravil neskutečný šok. Je mu jestli počítá správně sedm měsíců, tento měsíc mu bude osm a dokáže se přeměnit v kotě! Tudíž musel mít magii a musel být notně magicky nadaný. Však sedm měsíců, to bylo na Minervu moc. Nejmladšího zaznamenaného zvěromága, jenž znala byla Elyson Bottová se svým rysím kotětem! A teď to čórne ani ne jednoletý chlapec. Ještě, že je už na Bradaviích nebude muset učit. A ke všemu dobrému, je to Black!

Alex si vlezl na klín své maminky Lillith a stále naštvaně hleděl na Minervu. Jako by říkal ,,zkazila si mi hru."

,,Jak vidno, tak se u Alexe ozvala jeho krev Blacka. Ve vašem rodě bylo a je poměrně dost zvěromágů." Mínila Minerva.

,,Jsem si vědom, skoro se domnívám, že mnoho Blacků nebo částečně Blacků tuto schopnost má a nebo si jí lehce umí přivlastnit. Když si vezmu Siriuse, Draca a Silvera. Skoro se obávám u Juniper, aby do budoucna nebyla zvěromágem též a malý Nathan také." Řekl Regulus dost zkroušeně.

,,Nehledě na ostatní děti, které patří možná do naší rodiny či Siriusovi, nebo u Narcissy a Nymfadory dětí. Nesmím zapomenout na Severusovi děcka, když si vzal naší sestřenici Karin. V minulosti také bylo mnoho z naší rodiny, kteří mělo tyto předpoklady. Zvěromágii nebo metoformágii. Však problém je ten. Alexi je osm měsíců a krom slova NE moc zákazům nerozumí a mi mu nejsme tudíž schopni vysvětlit, aby se čistě náhodou před dětmi nebo dospělými nekouzelníky neproměnil v kotě. Existuje nějaké kouzlo, které tuhle schopnost zatím uzamkne, aby jí nemohl Alex využívat dokud nebude dostatečně velký? Nechceme ho ostřihnout od vrstevníku ať magických či ne. Potřebuje být mezi dětmi svého věku." Řekl Regulus.

Minerva pokývala hlavou, že problému rozumí, ale odpověděla.

,,Pane Regulusi Blacku, asi vás zklamu, ale já nikdy neviděla batole, jako je váš Alex, aby dokázalo proměnu ve zvíře, tedy zvěromágii. A ani jsem nikdy o tom neslyšela. Asi vám moc nepomůžu a oslabit magii toho malého, když se tak prudce jeho magie teď rozvíjí by uškodilo jeho magickému jádru a vývinu." A svěsila ramena.

Sama nevěděla, co by si jako maminka takového chlapečka počala.

,,A já doufal …" Dál se Regulus nedostal, protože mu na rameno položil ruku ten mladý muž, kterého Minerva neznala.

,,Takže kotě, malý Alex, mě to přijde úžasné Regu."

,,To sice je Piersi, ale takhle mezi děti a ještě nekouzelnické nemůže! Merline vždyť se mu něco stane." Řekl se starostí v hlase Regulus.

,,Já bych měl hned dva nápady." Mínil Piers a Minerva si uvědomila, že před ní stojí její chyba a ten rádoby nedoučený kouzelník Piers Polkins.

,,Dva nápady, jaké Piersi?!" Ptal se se špetkou naděje v hlase Regulus.

,,Dva nápady, ale poslyš Regulusi, když jste se koukali s Alexem na pohádky, co to bylo za pohádku?" Ptal se Piers.

,,Je to vůbec důležité, tak se koukali na pohádku Piersi zlato." Mínila Gabriella.

,,Důležité to je Gábi, zkusím hádat nebyl to Kocour v botách nebo něco s kočkou v důležité roli?" Ptal se Piers.

,,Ano byl to kocour v botách a kreslený." Mínila Lillith.

,,Aha takže malý Alex, náš velký kouzelník reagoval na to, že viděl kresleného kocoura v botách co pomáhá lidem. Já tu pohádku náhodou měl jako malý rád. A Alex reagoval i tady na paní McGonagolovou, když se proměnila v kočku jako zvěromágus. Tudíž se s velkou pravděpodobností promění jenom když uvidí micku, která je živá. Obrázek co se nehejbe neudělá takový dojem na našeho velkého kouzelníka Alexe." Řekl Piers.

,,To se máme vyhýbat každé živé kočce v Londýně! Piersi to je nemožný úkol, vzhledem k tomu kolik Britů a Britek vlastní micku a jako domácího mazlíčka a kolik se jich toulá ulicemi." Řekla Lillith.

,,Přes ulici má sousedka jednu siamku, člověče." Mínil Regulus.

,,Ne, jenom řekněte lidem z okolí, že malý je alergický na kočky a tím se sníží počet koček v jeho okolí a pak naučte toho malého dětskou znakovou řeč a rukama mu řekněte, že nemůže se proměnit v kocourka, že je to nebezpečné pro něho." Mínil Piers.

,,Dětskou znakovou řeč?" Ptala se Gabriella.

,,Ale Alex má uši zdravé a slyší dobře, proč by se měl učit mluvu neslyšících?!" Ozval se naštvaně Regulus.

,,Ano, ale zatím nemluví! Je batole a doruzumět s ním je těžké. Však jedna dětská paní doktorka z Americky vynalezla znakovou řeč pro miminka, která obsahuje základní slovní zásobu, kterou se to dá říct a mimča a batolata tomu porozumí. Už jsem to viděl nedávno v Kvikálkově, jak maminka znakovala své dcerce, že teď půjdou k paní doktorce na včeličku očkování a že se nemusí bát. A ta malá holčička rozuměla. To že je Alex batole, neznamená, že na mozek blbý. Ne malé děti jsou neuvěřitelně chytré a záludné k tomu. Však malý poberta Alex vás napálil tím, že jste nevěděli, že je kotě, co jste našli." Vysvětlil Piers.

Minerva si málem vyvrátila čelist na tímto vysvětlením.

,,Prostě zrušíme tu dorozumívací barieru mezi vámi a Alexem a bude po malém chlupatém problému jménem Alex. To je psina, že Alex je malý kocourek a za strýčka má obrovského hafana. Viděl vůbec někdy Alex Siriuse ve psí podobě?" Ptal se Piers.

,,Ehm jenom když byl hodně maličký. Myslím, že si to nepamatuje. Bylo to po Silvestru než odjel do Peru." Řekl Regulus.

,,Mě by zajímala reakce Alexe na Siriuse, jako psa. Jestli by se i přes to i tak v kotě proměnil či ne? Měl by strach nebo ne?" Ptal se skoro zamyšleně pro sebe Piers.

,,Ta znaková řeč pro mimča myslíš, že by pomohla? A vůbec Piersi jak o ní víš?" Ptala se Lillith.

,,No tyhle vědomosti mám od naší nové sousedky. Ta takto komunikuje se svou dcerkou. A je také kouzelnice jako mi, představte si. Té je rok a půl a krom slovíček umí znakovat jako o život. Já se divil, že tolik prcek Edit umí, ale ona je jak jaderná elektrárna svou hlavinkou. Dokonce něco podle mě naučila i malou Verču." Řekl Piers.

,,Verču, to jako Veronicu Longbottomovou nebo jinou malou Verunku?" Ptala se Minerva.

,,Ne tu samou a k čertu Edith je její sestřenka. Já mluvím o Edith Lestrangrové a její mamince Anke. Když jí napíšete, tak vám jistě s tím pomůže." Řekl Piers.

Pak udělal pár pohybu svými rukami.

,,Já znakovat také umím, je to velmi užitečné. Naučil jsem se od jednoho kluka v nemocnici, když jsem tam ležel. Domluvím se s těmi co přišli o sluch, jde to i s němými nebo to umí i někteří nevidomí, ale ti to dělají jinak trochu. A má to parádní výhodu při studiu. Většina profesoru to neumí a já mohu napovídat nebo někdo tímto stylem napoví mne. Znakový řeč je svatý grál lidičky."

Minerva si pomyslela, že nakonec ta její a Albusova chyba jí zachránila veškeré nervy, toto být v Bradavické škole, ona by jistě nepřežila. Dost možná ani většina jejích kolegů.

Piers však pokračoval.

,,Mimo toho podle literatury co čtu, tak v Asii používají kouzelnici a čarodějky takzvané pečetě a hůlku použijí jenom při vážně silných kouzel. A ty pečete jsou pomocí rukou. Jako tato." Řekl Piers a uděl pár pohybu rukou a pak je semkl do sebe. Kolem něho se utvořil stříbrný oblak.

,,Schválně Regu vyšli proti mně Rekukto." Mínil konverzačním tonem Piers.

Regulus protočil obě oči a vytáhl z tepláků kouzelnickou a švihl s ní směr Pierse a řekl skoro otráveně ,,Redukto!"

Redukto sice se dostalo do oblaku, ale v něm zmizelo a objevilo se druhé straně za postavou Pierse vlétlo do křoví kde posekalo pár větví. Piers neměl ani škrábnutí. Minerva zalapala po dechu. Kurník jakou magii ten mladý muž ovládá, u Merlinovy třetí nohy!

,,Ten ztracený had mě pořád zkouší! Já tu paní McGonagolová nejsem skoro učitel. On se učí sám z knížek co si půjčuje a co chce, tam had." Dodal mrzutě Regulus.

,,To je jenom můj vynález na základě pečetí z Asie. V Asii hodně kouzel je postavených na elementech. Voda, vzduch, oheň, země a elektřina. A když dělají štítová kouzla ukládají do nich síly elementu. A já skloubil jedno takové štítové kouzlo s větrným elementem s kouzlem co mě naučila Hermiona Grangerová a to Mobilecorpus, tedy levitační přemístění předmětu. Větrný vír mě chrání a mobilecorpus, které je vlastně udělané znakovou řečí asijských pečetí, Regulusovo Redukto přemístilo za mne a vyslalo ho pryč. Mít proti sobě dva protivníky jednoho vepředu a druhého za zády, jeden protivník by zranil svého kumpána a já bych měl o starost míň. Jako hrdinové akčních filmu." Vysvětlil Piers a nechal ten štít zmizet.

Minerva se rychle chopila své sklenice s limonádou a div jí do sebe nepřevrátila. Ten mladý muž byl na ní moc. Moc na její mozek a její magické schopnosti!

,,Je to jenom začátek. Můj cíl je najít úplnou ochranu před Zakázanými kletbami paní McGonagolová. Tohle by je jistě nezastavilo, tudíž musím najít mnohem účinnější způsob jak taková mocná kouzla zastavit. A na začátek jsem zvolil zastavit Redukto, které je řezací kouzlo a podle knížek založené na silném proudu stlačeného větru a magie. Mohlo zastavit tudíž jenom podobně kouzlo též na základech elementu větru. Tedy větrný val z Asie a Mobilecorpus, které využívá magii. Větrný proud, který vznese nebo přemístí předmět a to i velký, ne jako Wingádium Lewiosa, které tolik neuzvedne jako toto kouzlo. Udělené znakovou řečí. Takže Zakázané kletby by bylo schopno odrazit jenom podobně silné kouzlo stejné elementární podstaty madam? Nebo se mýlím?" Ptal se Piers.

Minerva v tu chvíli domnívala, její mozková hmota vzplane, nad tím mladým mužem. Takovou tézi, nebo hypotézu či teorii. Regulus Black se vedle zamračil a ozval se.

,,A podle tebe jsou Zakázené kletby na jaké elementární podstatě ty genie. Já tam žádnou vodu, oheň, zemi nebo vítr natož elektriku nevidím. Působí čistě na člověka a způsobí smrt nebo bolest, či ovládnutí člověka."

Piers i na toto měl svou teorii.

,,Ale mají a dokonce dvě podle mě. Vodu a elektřinu." Řekl Piers.

Regulus se zatvářil zamyšleně a Piers pokračoval.

,,Vem si takové Imperio, jako první. Ovládne tě, tvé tělo, ale ne tvou mysl. Pokud jsi dostatečně silný, nebo tvůj protivnik slabý, tak ho přemůžeš. Viz Hery Potter. Nedostane se do tvého mozku a myšlenek. Nevyhodí do povětří tvůj nitrozpyt. Ale tělo není tvé, Regulusi." Řekl Piers.

,,O tom nitrozpytu jako víš jak?" Ptal se Regulus.

,,Um měl jsem zajímavý hovor na toto téma Remusem a tím panem Snape, na Dudleyho svatbě. A pan Snape má osobní zkušenosti s tím, když nitrozpyt umí a dost dobře a s Imperiem také." Řekl Piers.

Regulus se zamračil ještě víc.

,,Imperio totiž sílou vody a elektřiny napadne tělo jako když ponoříš mrtvá stehýnka žáby do elektrolytu jako jsme to dělali na sekundě. Začnou se hýbat a magie tudíž může dokázat to samé podle toho jak chceš, když zrovna Imperio sesíláš a nejsi jeho oběť. Působí na svalstvo, šlachy a nervy v tom těle ukryté. Však kdybych udělat ochranný val, který by skutečně jako oblečení pokryl mé tělo a bylo na základě těchto dvou elementu a byl bych dostatečně silný i bez hůlky tak by Imperio od protivníka nemělo šanci Regu." Řekl Piers.

Minerva na tím uvažovalo a ačkoliv to mohla ždímat jako mokré prádlo, kousek pravdy na tom bylo.

,,Crucio je lehčí, protože tam je elektřina bez vody. Když člověk dostane elektrický výboj, třeba jako já jsem na primárce strčil prsty při hodině fyzicky do neuzavřeného okruhu, tak jsem dostal menší šlehu. Prsty mě dost brněly a bolely. A ty Cruciáty od madam Longbottomový bylo něco pocitově podobného. Tudíž Crucio by měl odpudit jinak nabitý nebo elektřinu pohlcující štít. Takový magický hromosvod." Pokračoval Piers.

,,Avada kedavra, je také elektřina nabitá o dost víc magií než ostatní kletby. Zastaví srdce a i mozek. Dojde k zástavě srdce a mozkové smrti jak se říká u zdravotníků. A myslím dokonce najednou. Tu teorii my podpořil Harry Potter, jedním faktem. Já se ho totiž ptal, jestli někdo kdy zkoušel nahodit životní funkce kouzelníka či čarodějky po zásahu Avadou. Srdeční masáží nebo rovnou elektrickým šokem. A Harry to jednou viděl, během války proti tomu Voldošmejdovi. Zaútočili na ně v kavárně a ti pohůnci toho Voldošmejda zabili servírku. Akorát se tam přihnali místní pokoušeli tu chuděru masáží srdce přivést zpět k životu a pak dokonce přivolaná ambulance elektrošokem. Nic z toho nefungovalo. Tudíž usoudili ti záchranáři, že musela ta ženská mít i mozkovou smrt. A proto si myslí, že Avada vyvolává obojí jak zástavu srdce tak mozkovou smrt. Prostě mortus, tedy smrt a šlus. A krom toho zcela jistě ničí i magické jádro. To je však jenom domněnka." Mínil Piers a odkašlal.

,,Tudíž pro Avadu musí být trojitý obraný štít, který bude chránit jádro, srdce a mozek tedy mysl, jako tři nejpodstatnější části kouzelníka či čarodějky. Postavený na elektřině a magii, protože Avada nemá žádné jiné projevy krom smrti. Nelze říci na co člověk přesně zemřel, když někdo ten paprsek nevidí, nebo se někdo nepřizná. Prostě ho vypne jako panenku na dálkové ovládání." Dodal Piers a otočil se obdivně hledící Gabriellu.

,,Gábi mohla by jsi dojít něco na pití. Prosím? Ptal se Piers.

,,Jistě zlato." Řekla Gabriella a už pelášila do domu a kuchyně.

Minerva při té teorii mladého muže ani nedutala. Poté viděla, že se poškrábal Piers Polkins pod nosem.

,,Když Avada zničí jádro, jak to, že magické portréty zemřelých žijí a mluví jako profesor Black a ostatní?" Ptal se sám pro sebe Piers.

,, Není v nich magické jádro vlastníka, jenom kus jejich magie. Je to obraz osoby, který se nemění a žije stále ve stejném čase ňoumo." Mínil Regulus.

,,Ach tak, dík Regulusi, já to nevím. Nevím mnoho a přitom se snažím vyřešit zásadní problém. Jsem jako mimino ve světě do kterého ty ses narodil. Já takové štěstí neměl." Řekl Piers a v tom se podíval na Alexe a Lillith.

,,Regu, jak to bylo s tou Rony, původně Ronaldem a tím incidentem?" Ptal v další chvíli Piers.

Regulus přidal znechucený výraz.

,,Nechci o tom mluvit, ale došlo znásilnění a on tedy ona je zabila divokou magii, dle všeho. Draco je pak všechny dostal ven." Řekl Regulus.

Piers se podíval na Lillith a Alexe.

,,Klíč je Harryho máma, Lilly Potterová." Mínil a skoro se začal chechtat.

,,Lilly?" Ptala se Minerva.

,,Ona našla cestu, ale neměla už nikdy čest to někomu říct a předat dál. Zastavila Avadu toho Voldešmejda a zachránila Harryho. Možná ne sebe, protože se stala sama zbraní proti Avadě Kedavra a Harryho štítem." Řekl Piers.

,,Nerozumím Piersi." Řekl Regulus.

,,Albus něco mluvil o Lilly oběti, ale myslel že je to nějaká starodávná magie lásky." Řekla Minerva.

Piers uchechtl.

,,Trochu měl pravdu, co je silnější než láska matky ke svému dítěti. Obecně láska rodiče k dítěti. Nekonečná. Já to vidím na Dudleym, viděl jsem to na jeho rodičích také a moje rodiče to samý. Strašně silný cit a energie, co pohání mámu i tátu, i když je unaven. Mohu říct, však kouzelnici a čarodějky tohle násobí svým magickým jádrem. Hodně je to vidět třeba na nastávajících maminkách . Jejich magie je mnohem silnější než obvykle. To jsem viděl také u Abigeil nebo Rony v nedávné době. Jistý Harry Potter jak jsem slyšel okusil magii sestry mé Gabči a také to nebylo příjemné. Tehdy musí být silnější a ničivější i jejich divoká magie. A ta je nabušená podle asijských autorů všemi elementy a tím je univerzální. Míchanice všeho a silnější než magie co kouzelník používá. Probouzí se velkým emočním vypětím, což mi každý dá za pravdu. A rozzuřit matku skrz pokus nebo ublížení dítěti, to by si měl každý idiot rychle rozmyslet. Lilly Potterová použila svojí divokou magii, aby chránila za každou cenu Harryho a použila jí všechnu s tím že i zemře. Každá matka by položila za své dítě život jenom aby dítě mohlo žít. Tudíž veškerá její magie obepnula Harryho a ne jí a vytvořila štít, který zastavil Zakázanou kletbu. Musela doslova vypustit ze sebe všechnu magii a roztavit svoje magické jádro jenom skrz přání ochránit své dítě. A to muselo nejen odrazit Avadu, ale i zasáhnout i toho Voldešmejda, který v tom přívalu magie musel vyhořet jak doutník. Podobně jako divoká magie a přání nechat všechny zhebnout, za to co mu provedli měl Ron v té Francii." Řekl Piers.

,,Tudíž klíčem jak přežít Avadu je ovládnutí své divoké magie, tedy jí zkrotit tak, aby zastávala obranou funkci pro životně důležité orgány a magické jádro a nebyla jenom emotivním výbuchem, který nelze kontrolovat. Ovládnout všechnu svojí magii v těle." Shrnul Piers.

,,To se zatím nikomu nepovedlo." Mínil Regulus.

,,Tak se všichni kouzelnici a čarodějky nesnažili, protože k tomu neměli důvod Regulusi. Já ho mám! Naučit se to a naučit to ostatní které miluji, aby nikdo už Avadou nikdo nikdy nebyl zabit. Aby už nebyla postrachem." Řekl Piers a obrátil se na paní Minervu.

,,Tolik lidí umřelo, protože se tomu nedalo dobře bránit paní McGonagolová a já chci stvořit skutečnou obranu proti Zakázaným kletbám. Víte já jsem vlastně vám vděčný za to, že jsem nemusel chodit na Bradavickou školu." Mínil k ní Piers.

,,Pardon, cože!" Ptala se Minerva zpitoměle.

,,Nemám před očima klapky výkladu toho či onoho profesora ohledně toho či onoho kouzla paní McGonagolová. Nemám hranice, kdy říkáte, že na tyto kouzla jste malý nebo moc slabý. Nemám hranice vědomostí, které bych získal jen v kouzelnické škole. Mám ukončenou sekundu budu dál studovat na univerzitě a do toho se učit kouzla. Mohu spojit zákonitosti a zkušenosti obou světů v celkem. Podle mne velká výhoda. Mohu na tu věc koukat jak ze žabího tak čapího pohledu a dostanu se tím pádem dál. Bradavice vedou studium ryze kouzelnickým směrem a neukážou pořádně studentům, jak na to nahlíží nekouzelnici. Jak ty problémy řeší oni. Počínaje přípravou jídla u kuchařů konče operací slepáku u doktorů. Občas to neví ani mudlorození, protože jsou 10 měsíců odříznutí od světa, kde se narodili bez kouzel a magie. Tak jako ta Hermiona Grangerová. Už je moc kouzelnice než nekouzelnice a neví ani jak funguje Fedex či jiné zásilkové služby, natož aby měla emailovou adresu." Vysvětlil Piers.

Minerva sice nevěděla také co je Fedex nebo ten email, ale musela uznat, že v jistých bodech má ten mladý muž pravdu.

Odvrátili se od nekouzelnického světa a ti jim ujeli rychlíkem v technologii a vědě. Možná proto jiné státy v světě jsou na tom tak jinak co se týče pokroku. Měli kouzelníky, kteří neustále porovnávali oba světy a říkali tam a tam přidat a něco udělat. Úděsná chyba tahle magická lakota ve Velké Británii.

,,Jistým způsobem jsem ráda, že to berete takto, asi stejným způsobem jako mladá paní Conbellová." Řekla Minerva.

,,Kdo?" Ozvala se Gabriella, která přišla s limoškou pro Pierse.

,,Ono se má tak mladá paní tedy Gabriello, tak, že případu jako pan Polkins bylo nakonec víc. Od roku 1956 do roku 1996. Řekla sveřepě Minerva.

,,A zápisová kniha Bradavické školy je doufám v pořádku už. Dala jí Camila do kupy?" Ptal se Regulus

,,Protože rok 2000 je také přestupný rok paní McGonagolová." Dodala Lillith.

,,To už šlo mimo mě. Já už do toho problému nechci více zasahovat, nechci napáchat ještě více škody." Sklonila hlavu.

,,A to jste Nebelvír madam McGonagol?" Ptala se Gabriella a dost jízlivě dodala.

,,Máte titul z přeměny a bílé magie, jestli se nemýlím a nechcete pomoci z problémem, který jistě do vašich oboru zasahuje? Vy pácháte ještě více škody, že neřeknete nynější ředitelce Lady Wood, že jste udělala chybu, ale chcete pomoci jí, tu chybu napravit a problém vyřešit. To bych čekala od Nebelvíru od lidí které já znám a chodili do Nebelvírské koleje. Jako je Harry, Bill, Ginny nebo Neville. Ti by se totiž takto zachovali. Tedy doufám. Vy madam McGonagol jste hanba své bývalé koleje."

Minervě vtrhla růž do tváří, jak jí tyhle slova zasáhla. Cítila se ještě více zahanbeně než to slovo hanba. Uvědomila si, že svým odchodem bez pomoci řešit problém, který ona neřešila a nechala to další generaci, vlastně udělala další chybu. Nic neudělala, aby pomohla. Vyprdla se na to a tím pádem i na Bradavickou školu. Dala své ruce v pěst, jak se sama nad tím chováním styděla. Ne takto nesmí nechat! Ne, to už by se k ní otočili zády všichni. Musí to napravit. Nějak, to má ta mladá paní Gabriella pravdu. A to je tak mladinká.

,,Máte pravdu, musím tuhle a další chyby napravit. Dlužím to Bradavické škole. Děkuji mladá paní ehm, jaké vaše vlastně nynější příjmení?" Ptala se Minerva.

,,Gabriella Polkinsnová, Gabriella Isabella Pokinsová, madam McGonagol." Řekla Gabriella usměvavě a chytla za ruku Pierse.

Minerva povolila svoje ruce v pěstích překvapeně. Nedoučený zvláštní a geniální kouzelník a čtvrtinová víla, divnější pár Minerva v životě snad neviděla. Však řekla si v duchu, že na tom světě se stává nemožné možným včetně maličkých zvěromágů a podivné magie lásky. A čert ví co ještě zažije.

V tom si vzpomněla, že pan Black jí požádal o nějakou pomoc při výuce toho pana Polkinse.

,,A pane Polkinsi nebo pane Blacku jakou že pomoc jste potřebovali při studiu krom toho problému s malým Alexem?" Ptala se Minerva.

Pan Polkins dostal úsměv od ucha k uchu.

,,Chci se stát podobně jako malý Alex zvěromágem, ale musím se to naučit natvrdo, když ne přirozeně a neznám postup. Také jsem z malé části Black." Řekl Piers.

Minerva si povzdechla a pomyslela si, že rodina Blacků je úděsná zoo.

,,Madam Mave, je ráno, je čas stávat. Je nový den." Ozvala se Prisca a roztahovala závěsy její postele s nebesy v hostinském pokoji jejího nevlastního podle všeho vnuka Severuse Snape.

Mavea Princová spala možná tak na jedno oko už tou dobou. V jejích letech nebyla schopna naspat víc jak šest hodin v noci a přes den ne víc jak hodinu po obědě. Důsledek jejích devadesáti jedna let života.

,,Děkuji Prisco za budíček. Jak ses prospala na tento den ty? Však je pro tebe nové prostředí. Nejsme ani jedna na Prince Manor." Ptala se Mavea.

,,Dobře, našla jsem krásné poležení na půdě má paní." Uklonila se Prisca.

Mavea vstala z postele a nazula si domácí obuv, kterou jí Prisca přibalila do cestovních kufrů které obsahovaly všechny důležité potřeby pro život. Však tahle návštěva byla po letech Mavei první velký výlet za hranice Prince Manor.

A Mavea si ho chtěla náležitě užít co jí její síly stačily. Nu když ti mladí kouzelnici v podobě synů rodu kouzelnických Finnigen a Weasley pustili do přestavby a předělávky jak to nazvali ochranných a magických štítu Prince Manor. I když podstatnou část část, a to jí dostat pryč zvládl mladý pan Finnigen. Její zesnulé kamarádky magicky nadaný vnuk . Galathea by měla být na své vnouče náležitě pyšná. Ale klíč byl její pravnuk.

Přeci magie Silvestra jejího zesnulého chotě nebyl žádný malý oříšek na rozlousknutí, však přímo obří ořech s pořádně tvrdou skořápkou. Jak jinak u Silvestra, ten si liboval v hlavolamech pro ostatní v jeho okolí.

A jak se domníval zprvu vnuk Galathey, tak klíč k její svobodě nebyla Silvestrova hůlka. Však tu sám Silvestr před svou smrti, přesně v to osudné ráno dne kdy zemřel zničil v plamenech. Ne, zakletí její a sídla bylo přeci jenom složitější. Tudíž se muselo vyzkoumat, cože to stojí v nápisu magicky znázorněného na její paži. V Silvestrově morseovce. A jak dobře věděla Mavea ta rozhodně nebyla anglická, jinak by jí vyluštila už dávno sama. Ne, nebyla ani v irském jazyce jak se domníval vnuk Galathey, natož nebyla v latině, jak se domníval mladý pan Weasley, takže se snažily rozluštit v jakém že jazyce ta morseova abeceda vlastně je. Severus napadl jazyk francouzký, ale též se sekl vedle, poté zkoušely galštinu podle mladého Weasleyho, němčinu sama Mavea zamítla, protože Silvestr tento jazyk skutečně nenáviděl. Poté se Colin ptal na jazyky, které vlastně Silvestr ovládal. A těch jak jim Mavea řekla bylo mnoho. Však několik řad slovníků v knihovně Prince Manor to dokládalo. Dotyčné těch několik regálů v knihovně nenadchlo. Div nad tím Severus nezaklel jako starý skot. Mavea se mu nedivila, však na něho doma čekala rodina.

,,A maminka, tedy praprababička Princová byla také z Irska nebo voďkaď?" Ptal se Colin.

,,Ne ta nebyla ani Britka, byla dost exotická a Silvestr tu její exotiku zdědil." Řekla Mavea.

,,A odkud byla?" Ptal se Severus.

,,Z města Ježíše Krista, z Jeruzaléma. Ona byla židovka." Řekla Mavea.

,,Bill neumíš náhodou Hebrejsky?" Ptal se mladého pana Weasleyho Colin.

Ten jenom pokýval hlavou a zkusil znovu tečky a čárky pomocí kouzla pro morseovku převést do hebrejského textu.

,,Není divu, že nesnášel německý jazyk." Mumlal po vousy Severus.

,,To vysvětluje ten váš skobák pane Snape. Brumál, když vás zaklel, tak na vás převedl, co měl mít támhle Colina otec, tedy i to hebrejské dědictví v podobě výrazného nosu." Řekl Galathey vnuk.

,,Jestliže ten zatracený kozel Brumbál měnil mému vnoučeti magickou signaturu, tak vlastně to zde vidím na mém pravnukovi, je jak vypadal můj vnuk skrz otisk Brumbálovské krve." Řekla rozčíleně Mavea.

,,Kéž by babi Maveo." Odfrkl si Colin.

,,Ne?" Ptal se Seamus.

Colin si vyndal svojí peněženku a z ní malou fotku.

,,Tohle je tátova dokladovka z jeho řidičáku, kterou jsem si uschoval. Já jsem spíše po mámě a Dennis také. Podle ní jsem já celý děda Floyd Witle a Dennis bohužel spíše padá do rodu Moody hlavně rameny, podle mámy Můj tatínek byl zrzek, pihovatý a rusovlasý zrzek, co měl jako jako mladý hodně silné akné a měl z toho hodně malých jizev." Řekl Colin a dodal.

,,A nosil brýle."

Mavea se předklonila a podívala na fotku a vykřikla.

,,Brumbál za mladých let jak vyšitý, tedy až na ty jizvy."

,,Pro jednou jsem rád za tuhle podobu." Mínil Severus nad dokladovkou Cliva Crevreyho.

Podle té fotografie byl manekýn i Stan Silnička proti otci Colina a Dennise Crevreyho.

,,To se divím kamaráde, co viděla něm tvá maminka, ehm nechci být nezdvořilý, ale přeci jenom je hezká ženská a on byl …" Galathey vnuk to raději ani nedokončil.

,,Uhrovité něco, já chápu Seamusi. A klidně řeknu i důvod a tím jsem byl já a posléze Dennis. Kdyby nebylo tátovy smrti skrz Smrtijedy tak možná do budoucna by se naši i možná rozvedly jako ti Dudleyho. Moc jim to neklapalo. Táta byl dost hádavé povahy a tudíž věčně bez práce. Každý rok snad měl jiné zaměstnáni. Ano byl mlékař v mém prvním ročníku, ale také taxikář, řidič pohřebního vozu, prostě rád jezdil nebo rád rozvážel. Však s lidmi neuměl komunikovat a pokaždé se někde pohádal nebo rovnou popral. Tím pádem dostal vyhazov na hodinu. A tohle šperkovalo jeho životopis na úctyhodnou délku. Posledním z roku 1996 měl zapsané šestnáct předchozích zaměstnání. Neudržel jazyk za zuby a ruce v kapsách. Takže vše padalo na tom, jaký výdělek měla moje maminka. Ta na štěstí vystudovala se mnou v břiše a posléze v kolíbce žurnalistiku a dělala reportérku a posléze i moderátorkou pro regionální media. Otec skrz to žárlil, že ona žena vydělává víc než on, však mamka mu jednu vždy praštila a řekla, tak něco se sebou dělá, když je to ona, co musí přinést domu libry na oběd. Táta pak vždy zalezl do dílny a něco kutil a na nikoho nemluvil. Merline nebýt dědy Crevreyho a babičky, tak bychom asi měli byt nikoliv dům ve Walton Naze. Byl totiž jejich ne otce. A děda to před smrtí přepsal na mamku, což poté vyvolalo dost hádek mezi tátou a mámou. Proto jsem měl ty brigády ve filmovém studiu. Zaprvé jsem chtěl mamce ukázat, že nejsem jako táta a zadruhé chtěl jsem pryč z domu jako Dennis, abychom nemuseli na to dívat a poslouchat to. Tolik kolem dokonalé rodiny Crevreyů." Řekl Colin a pohlédl na pohovce spícího Martina.

,,Nehodlám dělat takovou roli otce i Martinovi, ne. Já jsem jiný a jsem na to pyšný." Dodal.

,,Sorry, že jsem ptal Coline." Sklopil oči Galathey vnuk.

,,Jako Tobias Snape minus chlast." Mínil tiše Severus.

Nad tím se však Colin zasmál a s upřímným výrazem mínil k Severusovi.

,,A to myslíte, že můj otec byl zapřisáhlý abstinent pane Snape. Moje zlost, s kterou jsem psal na bystrozorské oddělení, ministrovi kouzel a Bradavické ředitelce nepramenila jenom z důvodu, že Dennis je můj mladší nezletilý mladší bratr. Ne další důvod se jmenoval Clive Crevrey. Můj táta, předtím než poznal mojí mámu a přivedl jí do jiného stavu se důkladně seznámil s chlastem a také drogami. Možná díky mě odešel se léčit a na odvykačku přes nějaké zdravotnické středisko a vydrželo mu to docela dost dlouho podle dědy, ale když byli Dennisi čtyři tak začal znova, i když v omezené míře. Mamka a děda ho dost škrtili, co se týče peněz. Mamka vedla tvrdou rukou rodinný rozpočet, abychom nebyli v hledáčku sociálních úřadu. Je hodně chytrá a vychytralá. Tudíž jenom když otec dost vydělal, dostal jak říkala kapesné na jeho speciální zábavu. Tedy chlast a cigarety nebo něco horšího. O tom se před námi nemluvilo až do mých třinácti let. Mamka je podle asi tak ostré povahy jako mě připadá ostré povahy Hermiona, Ginny či Lenka. Nikdy se tátovi nepodala, to on musel sklopit zrak a dát ocas mezi nohy před ní. Možná vám připadám jako maminčin mazánek, ale jsem si vědom, že ona nám vytvořila šťastné dětství z dědou, nikoliv táta. Tudíž mám před ní respekt a to od nás dvou s bráchou také dostala pořádné rány. Neskolilo jí to, vždy šla dál."

Mavea viděla u Severuse zamyšlený výraz a ona sama tím negentlemanským popisem jejího biologického vnuka nebyla vůbec potěšena. Spíš jí byl více méně nechutný. Za to ráda by poznala tu paní Patrici Crevreyovou. Silná žena, jak její pravnuk o ní v krásných slovech mluvil. Úplně putna, že to je nekouzelnice.

,,Nerad přerušuji vaší hodinku rodinné historie však konečně se my podařilo rozluštit ten text co zanechal Silvestr Prince v rodném jazyce jeho matky." Mínil mladý pan Weasley.

,,Co tam napsal?" Ptal Severus.

,,Překlad zní ,,Přikovaná družka rodu Prince bude moci nabýt svobody jenom skrz nejstarší magii rodu v rukou potomka rodu Princů". Přečetl co vyluštil mladý pan Weasley.

,,Další hádanka." Mínil Galathey vnuk zachmuřeně.

,,Je jasné, že madam Princovou dokáže osvobodit jenom Colin, jako potomek rodu, jako jediný zde." Řekl mladý pan Weasley a otočil se na Maveu.

,,Otázka co je nejstarší magie rodu Princů. Míní se tím nějaké kouzlo nebo zaklínadlo. Je mi známo, že mnoho Princů bylo bystrozorů nebo zaklínačů pomlčka odeklínačů. Obránci něčeho když to převedu na jednoduchou linii v kouzelnické vědě."

Mavea se rozesmála. Hádanka tak jednoduchá, ale jisté bylo to, že řešení svého problému by sama nezvládla. Ne, kouzlo musí vyjít úst dítěte kouzelnického rodu Princů tedy ne jí samotné, ale v tomto případě Colin.

,,Nejstarší magie rodu, je hodně starobylá možná starší než jsou ty mohyly na hranicích pozemků s rodem Finnigenů. Na místě Prince Manor podle legend, které jsem četla a které mi říkal i Silvestr kdysi stála vesnička ze které pocházel sirotek a tichý a stydlivý mladý muž jménem Illyius, jehož patronovo zaklínadlo v podobě malé myšky dokázalo přemoci černokněžníka Rasczdiána. Byla to nejčistější magie jenž místní spatřili. A podle mého zesnulého muže od tohoto mladíka s tak čistou magii pochází na magii tak čistý rod Princů. Podle legend právě rod Princů toto kouzlo přenesl z vesnice do světa i přes zákazy vesničanů a dal světu ochranného patrona před zlem a temnotou. Nebylo člena rodiny Prince, jenž ho nezvládl. Má dcera měla jako patronovo zaklínadlo krásnou holubici. Znak míru. Dívky a budoucí ženy členů rodu byly pověřovány jestli kouzlo umí či nikoliv, protože jenom ty kouzelnice, jenž uměly Patronovo zaklínadlo byly hodny být dámy rodu Prince." Mínila Mavea a pozvedla svojí kouzelnickou hůlku.

,,Expecto patronum." Pronesla ona a nechala objevit po dlouhé době svého patrona.

Před ní usedl zářící kormorán.

,,Silvestrovi se moc můj kormorán líbil." Řekla Mavea.

Kormorán se posléze rozplynul v bílém dýmu a Mavea pohlédla na Colina.

,,Drahý pravnuku, jak to vypadá tak ti Silvestr přichystal takovou malou zkoušku Princů." Řekla Mavea.

,,Sice nevím jak to hodlá fungovat, prorazit zakletí v podobě magického tetování skrz Patronovo zaklínadlo, ale pro mne za mne. Když jsi prababičko Maveo viděla patrona Seamuse v podobě hada tak proč ne já." Řekl Colin a dodal.

,,Ještě, že nemám žraloka jako Dennis, nechci mít tady nikoho na svědomí. Jinak můj patron je mýval."

A pozvedl svojí novou hůlku, kterou si už musel koupit a měl na sobě roztrpčený výraz Olivandera, že ta hůlka z ebenu přešla na Dennise. Však asi jeho magii, ho to znovu táhlo k ebenu, i když to nebyl tentokrát jednorožec, co se týče jádra, ne tentokráte v ní měl jádro v podobě hipogriffího pera. Možná to bylo při výběru jeho mizernou náladou někoho nakopnout, lépe řečeno jeho brášku.

,,Expecto patronum!" Pronesl hlasitěji než Mavea její pravnuk Colin.

Však tudle mýval místo toho se zjevilo v místnosti něco jiného a mnohem většího. Před zaskočenou Maveu se postavil na přední medvěd, který měl takto jistě víc jak dva metry. Mavee Princové se se přitom pohledu div z toho nerozklepala kolena. To má její vnuk špatné oči, že nepozná mývala od medvěda nebo jak?!

Otočila se na svého pravnuka a ke svému překvapení viděla šok a údiv. Mavea to stačilo, aby věděla, že tohle není podoba Patronova zaklínadla na kterou je její pravnuk u sebe zvyklý.

Medvěd si stoupl na čtyři a chvilku stál nehnutě pozoroval jí. Poté přešel k ní. Mavea nikdy nezažila ve své blízkosti tak velkého patrona. Silvestr měl jako patrona kočku rybářskou a jeho otec srnce. Medvěd byl asi největší patron, kterého měla tu čest za život spatřit. Medvěd zafuněl, ale sklonil hlavu k její ruce, kde bylo její znamení od Silvestra. Otevřel tlamu a vyplazil svůj tlustý medvědí jazyk, což nikdy u patronova zaklínadla neviděla a ani o tom neslyšela a začal její paži olizovat. A světe div se, magické tetování zaklínadla Silvestra začalo postupně mizet, jako by medvěd slízal med. Poté, co ho slízal tak ustoupil od ní a podíval směrem svého majitele tedy jejího pravnuka Colina, který se nezmohl jako zbytek osazenstva nad tou podívanou na slovo, znovu si stoupl na přední a vydal ryk, který vzbudil i malého Martina. Ten s velkými očima ze sedačky se díval, jak se z toho obřího medvěda šíří neuvěřitelná záře a také energie, kterou cítil o on. Mavea se musela chytit područek křesla, aby to s ní nešvihlo a viděla jak se drží Severus krbové římsy, Galathey vnuk padl rovnou na kolena a mladý pan Weasley raději rovnou klekl a rukou se přidržoval podlahy. V tomto počinu mladého pana Weasleyho ho napodobil i její pravnuk Colin, který asi měl na jazyku, ať tohle ten medvěd přestane dělat. Akorát to neřekl, místo toho nasadil nelítostný výraz, který jí připomněl jejího zesnulého muže pozvedl ke svému patronu svojí kouzelnickou hůlku.

Z jeho hůlky vytryskl bílý paprsek, který se propojil s jeho už vyčarovaným patronem a ten zakroutil hlavou a vydal další ryk. Energie té magie Maveu skoro dovedla do mdlob, však uvědomila, že její pravnuk má skutečně magie na široké rozdávaní. Kam se hrabal její zesnulý manžel, ten mu nesahal ani po kolena. V tom cítila Mavea takovou skoro úlevu jako by jí spadlo celé sídlo ze srdce a kolem ní se ozvala melodie, jak všechny magické nástroje, jenž byly rozmístěny na sídle se rozezněly. A patron jejího pravnuka Colina se rozprskl v chladivý osvěžující vánek a zmizel.

,,Merline co tohle mělo znamenat?" Ptal se Galathey vnuk.

Než se měl někdo k odpovědi tak se ze zdi vynořily postavy lidské postavy v bílých pláštích s kápí na hlavě, takže jim nebylo vidět do obličeje. Vypadali jako ilustrace druidů z knihovny Prince Manor v jejích vitrážových oknech. Mavea si uvědomila, že další legenda z úst Silvestra musí být pravdivá. Prince Manor hlídají strážní duchové druidských kněží. Předci rodu Prince z jisté části zcela jistě podle Silvestra.

,, Fáilte go sliocht an ghéineas. Bí fáilte romhat, agus mar sin beidh do dhraíocht. Is leatsa an draíocht agus suíochán an tosaigh anois. Tóg an stór a chuirtear ar iontaoibh go ciallmhar agus go breithiúnasach go dtí deireadh do laethanta sula dtéann tú linn." (Vítej potomku rodu. Buď vítán a tvá magie též. Magie a sídlo předku je teď tvé. Nakládej se svěřeným pokladem moudře a uvážlivě až dokonce svých dní než k nám připojíš.) Pronesla skupinka skoro jednohlasně a posléze znovu odešla do zdí sídla odkud přišla aniž by čekala na odpověď.

,,U Morgany." Prohlásil mladý pan Weasley jako první.

,,To že byl mýval, Coline, ty potřebuje minimálně čtvery dioptrie. To byl snad dokonce kodiak, ty vole." Mínil skoro zlostně vnuk Galathey.

,,Wauví méďa." Ozval se Martin.

,,Seamusi přísahám, že jsem měl mývala, však jsi ho kdysi viděl v Bradavické armádě. Musel se v nedávné době změnit. Měl jsem ho i v bitvě o Bradavice sakriš. Možná protože jsem povstal z mrtvých, čert ví." Řekl Colin a podíval se na ruku ve které držel svojí kouzelnickou hůlku.

Mavea zaznamenala, že pravnukovi se lehce třese ruka ve které hůlku drží.

,,Cítím, že jsem použil krom mé normální magie i tu divokou, nevím ani proč. Cítím se mírně unaveně z toho." Řekl a sedl si na parkety pod ním a vydal nádech a výdech, snad aby se uklidnil.

,,Divoká v Patronově zaklínadle! To je přeci nemožné." Řekl Severus.

,,Za normálních okolností bych pane Snape souhlasil, však já už to viděl, tedy řekl bych, že dokonce zažil na vlastní kůži." Mínil mladý pan Weasley.

,,Cože?" Ptala se Mavea s doplněním Severuse.

,,Vzpomínám si, Nevilluv lev během bitvy o Bradavice měl podobnou sílu jako tento medvěd Colina. Akorát na mozkomory. A tam byla také jistě divoká magie v kurzu, nejenom tady. Na tu magickou šťávu, co jsem cítil, se jen tak nezapomene. Bylo to stejně hrozivé a úžasné jako tady. Netušil jsem, že to ještě někdy uvidím a od Colina už vůbec." Řekl Galathey vnuk.

,,Coline ty jsi tahoun, když jde o magii. Myslím, že to budu ještě nějaký pátek v sobě cítit. Krom toho, že teď si raději na chvilku sednu." Mínil mladý pan Weasley a také tak učinil.

,,A mne z toho brní nohy. Jsem jako gumový. Příště prosím o upozornění ohledně takového magického děla, pane Crevrey." Řekl Severus a kolébavým krokem se odšoural k nejbližšímu křeslu a sedl si.

A promnul si nohy od kolen dolů. Takovou magii nezažil v jeho životě, jak to zmiňoval Finnigen a Williem, protože tou dobou byl podle všeho mrtvola.

,,Mohu jenom souhlasit. Silvestr proti tomu byl kapička. Já si připadala jako by mě smetl oceán drahý Coline." Řekla Mavea a podívala se na svou ruku.

,,Znamení je však pryč." Dodala a po tváři jí stekla slza štěstí.

Colin jenom nedůvěřivě pozvedl obočí, on spíše cítil, že z něho něco uniká, jeho vlastní energie a magie než to, že by cítil sílu vlastního kouzla. Jenom viděl toho zářícího rykem posedlého medvěda. V duchu se mu nová podoba patrona líbila. Přeci medvěd byl silné zvíře a symbol síly napříč kulturami. Však vrtalo mu hlavou tahle změna, která to vyvolalo? Přemožení smrti, nebo snad Martin a …Martin se v myšlenkách odmlčel a urychleně se podíval na svého syna.

Ten jako by mu nic nebylo doslova tleskal do rytmu všech těch nástrojů jenž po Prince Manor hrály veselou hudbu, které podle všeho byla irská. Taková veselá tancovačka a Martinkovi se očividně ohromně líbila. A jak se zdálo nic mu nebylo, což bylo prapodivně divné.

,,Díky bohu Martinkovi se nic nestalo." Odechl si Colin.

S tím mohla Mavea souhlasit.

,,Ehm co předtím ti duchové vůbec řekli? Promiňte, ale já tu řeč nepoznal a nevím co řekli?" Ptal se následně Colin.

,,Já se picnu, ono to má irské kořeny a neumí to An t-asól (zadnice) v irštině a má být novým pánem Irského sídla." Praštil se do čela vnuk Galathey.

,,Seamusi pardon cože?" Ptal se Colin a překlonil se do předu, že teď zvědavě stál na čtyřech.

,,Jo slyšel jsi dobře ty medvědí kožichu, ty duchové řekli že, tě zde vítají a tvou magii a že je to tvé až do tvého konce s tím dovětkem, kterému jsem nerozuměl. Madam Princová nevíte co tím mysleli, že se k nim nakonec až bude po smrti, doufám podruhé Colinovi bude hodně dlouho trvat, že se k nim připojí?" Ptal se jí Galathey vnuk.

,,Hm jediné co mě k tomu napadá, je z úst mého zesnulého drahý Seamusi. A to, že nejlepší kouzelnici rodu Princů podle Silvestra po své smrti se připojují jako strážci k obraně tohoto sídla. Oni to tu hlídají a bdí nad obyvateli a v případě nebezpečí zvenčí jejich magie nepřítele zničí. Však co je na tom pravdy netuším. Však ty strážce jsem dneska viděla drahý Seamusi poprvé." Pokrčila rameny Mavea.

,,Byli to stejné postavy co vídám ve vitrážích knihovny zde." Řekla poté.

,,Postavy ve vitrážích?" Ptal se Galathey vnuk.

,,Ano když se mé nohy umoudří tak je ráda ukážu." Řekla Mavea.

,,Prisco." Přivolala Mavea svojí skřítku. Ta se sice zjevila, ale když viděla jejího pravnuka, což nebylo poprvé sice, tak se k ní otočila k ní zády a hluboce na svůj věk uklonila Colinovi a řekla.

,,Prisca skřítek Prince Manor vítá nového pána Prince Manor a bude mu s oddaností sloužit jako jeho praotci . Vítejte v domově svých předků pane Coline z rodu Princů."

Colin z toho byl div živý a ani neměl pomalu k odpovědi.

,,Prisco mohla by jsi pomoci prababičce Mavee na nohy?" Ptal se Colin.

Prisca jenom kývla znovu se otočila na ní a už jí pomohla z křesla na nohy. Přeci jenom po té dávce magie od jejího pravnuka, byla víceméně skutečně na nohy jako stařenka, ačkoliv do dnešních dnů nepotřebovala hůl při chůzi. Však teď pomoc od Priscy nanejvýš uvítala.

,,Já vám ty vitráže ráda ukáži." Řekla a pomalým krokem s pomocí Priscy se do knihovny vypravila. Bylo vidět, že není jediná, která špatně prospělo to mohutné Patronovo zaklínadlo jejího pravnuka. Severus mírně kulhal na levou nohu a mladý pan Weasley si celou dobou chůze držel bok a Galathey vnuk si mnul levačku. Jenom jak se zdálo malému Martinkovi se nic nestalo a Colin se zdál jenom mírně znaven a i přesto, že nesl svého syna v náručí. Možná za to mohla ta blízka příbuzenská vazba, že Martínek byl jak rybička a nic se mu nestalo, Merlin ví?

,,Tady jsou a jsou od zde od nepaměti." Ukázala na vitráže s vyobrazením lidských postav v bílých pláštích s kápi zahalující obličej. V celé velké knihovně Prince Manor bylo těchto vitrážových oken přesně sedm a každé obsahovalo sedm malých postav k bílém plášti s kápí na obličeji. Tedy celkem zde bylo 49 bílých zakuklenců.

,,A to jsou jenom zde?" Ptal se mladý pan Weasley.

,,Ne, ale zde jich nejvíc z celého Prince Manor. Jsou v oknech ložnic, kuchyně, jídelny a dalších prostor Prince Manor, mladý pane Weasley. Silvestr je spočítal a došel k počtu 107 postav. Někteří jsou maličcí, jiní skoro zabírají skoro celé okno pro sebe a každý je trochu jiný. Rozhodně to není dělané podle jedné postavy." Řekla Mavea.

Pan Weasley vytáhl kouzelnickou hůlku a párkrát máchl nad prostředním vitrážovým oknem. Mavea z toho co řekl ten mladý muž, že on podobně jako její zesnulý manžel je odeklínač pomlčka zaklínač.

Pan Weasley se zamračil a podíval se kolem dokola a obešel všechna vitrážová okna v knihovně a u každého neverbálně seslal několik kouzel na okno.

Pak se vrátil k té skupince a mínil.

,,To nejsou obyčejné vitráže. Žádná obyčejná ochranná magie také ne." Zakroutil hlavou a pohlédl směr Mavey.

,,Váš zesnulý manžel Silvestr Prince madam, když zemřel byl uložen ke věčnému spánku jak?" Ptal mladý pan Weasley.

,,Zpopelněn jako otec a ostatní předci. Princové mají tu tradici, že mužští příslušnici rodu dostanou pohřeb kremací. Ženy jsou ukládány do hrobu pane Weasley." Řekla Mavea.

,,To jsem si myslel. Tyhle okna a to bílé sklo, má zvláštní magickou přísadu a to lidský popel. Popel zemřelého kouzelníka přesně řečeno. Domnívám se, že jsou tu takto předci Colina, co tu na nás hledí z oken. Sto sedm pokolení nebo o pár míň přes strýčky a brášky. Tudíž musí tohle sídlo neuvěřitelně staré. Možná tak staré jako staré Potterovské sídlo nebo Bradavická škola. Krom toho, že ten popel musí držet velkou magii a ochranné funkce s tím spojené. Naposled jsem toto viděl jednou jedinkrát Sýrii. Tam jedna kouzelnická rodina udělala něco podobného. Krom toto se tento zvyk praktikuje podle knížek co jsem četl i jisté části Bengálska v Indii. Popel mrtvého člena rodu jako ochranný prvek domu." Řekl mladý pan Weasley.

,,Brr dost morbidní zvyk Bille." Mínil Galathey vnuk.

,,Jo staré zvyky jsou občas morbidní Seamusi, to by sis měl zvyknout i ve své branži." Odpověděl mu na to mladý pan Weasley.

Galathey vnuk nadšeně nevypadal.

Mavea si pomyslela, že legendy, které Silvestr jí předal jsou pravdivé. A ona se vdala skutečně do starobylého rodu kouzelníků. A asi toho věděl mnohem víc, ale vzal si to pro jistotu do hrobu. Jak podobné Silvestru. Samá hádanka ten chlap.

,,Ale když jsem se stal tedy pánem sídla, tak prababička je volná a může pryč ne?" Ptal se její pravnuk Colin.

,,No tetování, na kterém byla ty kouzla co jí věznila jsou pryč, ne?" Ptal se Severus.

,,Ano je to pryč a asi jsem i volná." Řekla s úlevou Mavae, že její paži už nehyzdilo to magické tetování od Silvestra.

,,Tak se může podívat do nynějšího světa ne." Řekl Colin skoro nadšeně.

,,Já bych na Maveu moc nespěchal. Je už to stará dáma pane Crevrey." Řekl Severus.

,,Krom toho, už je noc a do oken září hvězdy." Řekl Galathey vnuk.

,,A Martin ti usnul, Coline." Řekl mladý pan Weasley.

No skutečně všechno dobrodružství drahé prapravnouče uspalo v náručí svého tatínka.

Tudíž Mavea ještě jednu noc setrvala na Prince Manor a další den vyrazila po několika dekádách ven do světa od Prince Manor a jeho ochranných prvků, aby bylo více přístupně, podle mladých pánů Weasley a Finnigen. A jelikož Severus měl prostorný dům tak se usídlila v první štaci na návštěvách u něho v jeho hostinském pokoji.

Měla už čest poznat jeho dvě rozkošná dítka. Lilly a Lucase, a Mavea si nemohla povšimnout talentu ohledně hry na hudební nástroj u Lucase. Byla tím nadšená protože ona sama se tomu ráda věnovala a hudbu milovala. Severusova žena Karin, jak se dověděla byla nemagický výhonek rodu Blacků. Byla to krásná žena a dokonce v očekávání, což byla radostná zpráva. A dnes měla sem přijet další návštěva v podobě Colina, Martinka a Patricie Crevreyové, kterou měla Mavea zájem poznat. Proto se snažila dobře prospat a vyšlechtit svůj zevnějšek, aby sama sobě neudělala ostudu.

Je stále žena rodu Princů.

Zveřejněno 31.1.2022