Kapitola 20 – Na výběr

Piers seděl s mírnou kocovinou z přechozího večera ve společnosti Gabrielky v obývacím pokoji bytu Reguluse Blacka a snažil se skrýt, to že ho bolí hlava stále jako střep i když si vzal ráno tu kouzelnickou medicínu v podobě lektvaru. Jedno jestli kouzelník nebo ne kouzelník kocovina je stále hrozná šereda. Měl natažené nohy na taburetu a koukal se na pána toho obydlí, který nevypadal o moc líp, spíše ještě hůř. Jo míchat kocovinu, šok z jistého překvapení a mimčo, kterému rostou zuby by jistě skolilo i nejlepšího kouzelníka natož normálního chlapa. Tudíž jistý Black vypadal jako když ho někdo přejede drezínou tam a zpět. Nu jeho družka tu ani nebyla. Lillith se udělalo zle z toho podávaného vína na té slepičí noci Emily Gonzálezové a raději si jí nechali na pozorování na léčitelské klinice v Reddingu, snad aby nepřišla o to malé. Tudíž ani jeden jisto jistě na tu rozlučku se svobodou blízké době novomanželu Blackových jen tak nezapomene.

,,A to neměla tušení Lillith, že …" Dál se Gabriela nedostala.

,,Ne a už to nehodlám opakovat. Asi jsme to, čert ví kdy, přehnali. Acio led z ledničky!" Přivolal si vak ledem Regulus a dal si ho hlavu.

,,Ach alespoň nějaká úleva. Nechci ani vidět jak vypadají po včerejší oslavě ostatní. Ti ještě asi poté co mě matriarcha Weasleyovské rodiny spoutala a přemístila pryč ještě pili jako Dáni, co?" Ptal se Regulus.

,,Ani ne Regu, jenom se vsadili na toho prcka co máte mít s Lillith. Jestli to bude holka nebo kluk a kdy se to jako narodí. Omlouvám se, že jsem se přidal." Řekla Piers.

,,Ti jsi ještě dělají z něčí boty loterii." Řekl mrzutě Regulus.

V tom se ozval další hlas z kuchyně a jídelny tohoto bytu. Piers poznal, že se ozývá portrét jistého staršího Blacka v podobě otce Reguluse a Siriuse.

,,Zavřete si tu ledničku nebo se vám zkazí potraviny v ní." Mínil Orion Black z portrétu.

Gabča jí došla zavřít a při té příležitosti se tichoulince Orion Black zeptal.

,,Nechci být zvědavý, ale včera tu kolovaly divná slova pozdě v noci mlada paní Gabrielo. Co je na tom pravdy, že bude dalšího Blacka? To Sirius a ta jeho budoucí počali ještě před svatbou?" Ptal se Orion Black z obrazu a dřepl si do rohu obrazu.

,,Sirius ten ne pane Blacku, ale jak si zdá, že někde něco ujelo tady a Lillith včera vůbec nesedlo to víno a udělalo se jí hrozně zle. Emily jí poskytla první pomoc a pak jí přemístily do léčitelské kliniky. A paní léčitelka zjistila, že je očekávaní. Takže malý Alex se dočká příští rok brášky nebo sestřičky." Vysvětlila tiše Gabriela Orionovi Blackovi.

Ten dostal výraz překvapení div se nepřekulil na čtyři.

,,Cože!" Vydral skoro ze sebe z hrůzou v hlase.

,,Ne Sirius, ale Regulus bude mít další dítko." Řekla Gabriella.

Orion zakroutil hlavou a mínil.

,,Je sice hezké, ohledně zrození nového života v tomto domě, však tak krátce po sobě, je dle mého názoru nezodpovědné od nich. Čekal bych více kontroly ve svém konání od mého syna. Vždyť vnuk z toho nebude mít rozum, že bude mít sourozence."

,,Malá vada na kráse, alespoň budou mít blíže sobě věkem. Mne a Fleur dělí pane Blacku 6 let a je to znát." Řekla a zanechala Oriona Blacka s nechápavým výrazem v kuchyni na stěně viset.

V obývacím pokoji to vypadalo na obchodní schůzku mezitím mezi Regulusem a Piersem.

,,Já moc času nemám, ale když mi pomůžeš Piersi, tak ti to jisto jistě zaplatím a …" Regulus se podíval kolem sebe.

,,A to jako myslíš, že já mám hromadu času Regu! Tudle stará nudle. Mne v polovině září začínají studijní povinnosti a i když to ze začátku tak horké nebude co se týká velikosti učiva, tak chci od začátku jet na plný plyn, abych nemusel dohánět vše na poslední chvíli jako jsem to dělal na Smeltings." Řekl Piers.

,,Tak to jistě zvládneš do té doby. Já se totiž v tom nevyznám." Řekl Regulus.

,,A to myslíš, že já! Copak jsem makléř Regulusi? Ne, ani nápad. Sežeň si experta." Řekl Piers dal ruce pryč od toho.

,,A koho, já chci obloukem vyhnout rodinným okruhům, co by hned vše vyžvanily." Řekl Regulus.

,,Bože tak by si řekli, že to chceš zařídit lépe pro tvojí rodinu. Nedělej z toho slona, Regu. Vždyť o nic nejde, poprosit o radu. Jenom, že v rámci mentorství ohledně magie jsi mi nabídl přátelství mne nemusíš opírat jako o pomocnou berli. Tohle sis nasolil sám chlape." Mínil Piers.

,,Já vím, a dobře, už za otce se jistě říkalo, že se tango tančí ve dvou. Však skutečně bych to chtěl uskutečnit vší tichosti bez všech těch rodinných vazeb. Ty možná jsi se mnou příbuzný, ale je to vzdálené Piersi." Řekl Regulus.

,,Říkám ne, možná bych s tebou šel do zlatnictví ti pomoci vybrat prstýnek pro Lillith, ale realitního agenta při hledání bydlení ti dělat nebudu. A stejně stále nevím sám, kde pořádně budu bydlet po studiích s Gabrielkou. Zatím jsem si pronajal malý byt v Západním Londýně. Tudíž moje zkušenosti realitním trhem jsou skoro nulové." Řekl Piers.

,,Prstýnek.." Řekl tichoulince Regulus a dostal mléčnou barvu do obličeje.

,,Já bych jí na tvém místě o ruku požádal. Merline máte Alexe, a druhé na cestě a jste jako králici v posteli kámo. Merline dokonce i Dudley moc ohledně toho neváhal a to velký myslitel není." Řekl Piers.

Regulus z mléčné barvy přešel do rudé a div mu nezačal tát ten ledový vak na hlavě jako pacientovy z horečkou.

,,Lillith by to jistě ocenila, že jak to říci anglicky, hm, asi nejlépe bych to řekla, že to co se stalo nepovažuješ za chybu, ale za další krok k ní jako té pravé v tvém životě." Řekla Gabriela a ukázala na svojí ruku.

,,Já svůj prstýnek možná nenavlíkla při žádném zvláštním představení v podobě svatby, ale byl mi dán s láskou od Pierse. O to víc láska a magie náš vztah pojí." Řekla Gabriela.

To už byl Regulus tak rudý jako jistá Nebelvírská vlajka a jeho oči zaryly se do prstýnku na ruce Gabriely. Byl podobného ražení který měl na své ruce i Piers. Oba byly z růžového zlata a ten Gabriely měl malý kamínek uprostřed. Těžko soudit jak vzácný kamen to byl, ale především povrch těchto prstenů byl zvláštní. Byla do nich vyryta textura dřeva, takže ty prstýnky vypadaly jako zlaté dřevo. Zvláštní kousek zlatnické práce musel uznat Regulus hned první den, co je viděl poprvé.

,,Možná než začnu řešit problém s bydlením tak vyřeším tento problém. Sehnat prstýnek a požádat Lillith o její ručku." Mínil Regulus.

,,Mnohem lepší výběr priorit Regu." Mínil Piers.

,,A když jsi nabídl mi pomoci s tím prstýnkem Piersi" Regulus nasadil prohnaný výraz ve tváři ,,tak mi jistě rád řekneš a ukážeš, kde jste sehnali svoje snubní".

A ukázal na Piersovu ruku se snubákem.

V Chipstendu v adrese kde kdysi žila rodina Finnigenů zrovna v pokojíku, který měl patřit v blízké budoucnosti jedné malé holčičce a kloučkovi se za pomocí kouzla stěhovaly krabice ve kterých byl složen nedávno objednaný nábytek z jednoho ne kouzelnického obchodu s dětským nábytkem a dalšími potřebami pro miminka. Však postupně a rozmyslem. Se stejným rozmyslem se měly ty věci složit, podle Rony Weasleyové. A dneska ke skládání jednotlivých kusů nábytku snad ani nedojde. Vzhledem ke stavu ve kterém se ráno div nepřiplazil domu po čtyřech krbem Terry. Jo neměl se s kocovinou přemisťovat krbem. Podle všeho měl omylem mezi zastávku u jedné čarodějky v Chinchestru a znovu mu bylo špatně od žaludku. V tom případě nechtěla Rony vědět, jak dopadli ostatní, i když Terry jí referoval o té návštěvy její mamky v Prasečím rypáku a budoucím přírůstku do rodiny Blacků. Rony si pomyslela, to bude za jedenáct let a něco veselo na Bradavické škole. Black nebo Blacková, jeden Snape a sladká tečka na závěr její dvojčátka. Znělo to jako slušná veselohra na sedm let pro místní Bradavický sbor a shodou náhod s Nevillem a Dracem vněm. Však to je ještě daleko, bohu dík, pro všechny. Máchla znovu hůlkou a krabice se složeným přebalovacím pultem začala levitovat a vznášet se směrem do patra do pokojíku. Při té činnosti slyšela mírné zasténání z ložnice, což asi byli permoníci řádící v hlavě Terryho. Skutečně se dušoval před ní, že už nikdy se takové akce nezúčastní a raději to odmítne ať to bude někdo z jejích bratrů nebo Harry Potter. Většina z nich je prej horší než Hagrid. Rony by se v tu chvíli div neválela smíchy na podlaze a nebýt kopance miminek směr její plíce, tak by smát nepřestala. Přirovnat Harryho a její bráchy co týče naléjvání se alkoholem k Hagridovy bylo přehnané.

Však byla to jeho volba a tak když dnes nebude Terry s ní dávat dohromady ten nábytek, tak ho Rony zaúkolovala jinak. Úkol který mohl klidně udělat v posteli přikryt dekou.

Od Tamiky, její porodní duly dostala Rony velice zajímavou literaturu ohledně zaprvé čekání na mimča, porodu i malých miminek a konkrétně dvojčátek. A nebyli tam pasáže jenom pro maminky, ale i budoucí tatínky. Rony je označila takovými trhacími nalepovacími kusy papírků, které objevila v papírnictví a Terrymu sužovaného kocovinou jí dala přečíst. Ať jeho hagvaspárský mozek nezahálí. Ona už to má přečtené a hodlá to číst podruhé a to není tak velká čtenářka jako Hermiona.

Mavea Princová pozorovala svého pravnuka Colina při pro ní sice ne neznámé činnosti, kdy čistil a dělala údržbu svého kouzly vylepšeného fotoaparátu a mínila, že od roku 1960 se rozhodně tyto udělátka zmenšila a také změnila provedení. Ten fotoaparát se jí zdál strašně malý.

,,Coline!" Ozvalo se jí zády a do obývacího pokoje přišla Patrice Crevreyová a šatním ramínkem a něm visel jednoznačně oblek a lehký kouzelnický hábit. Obojí rozhodně bylo pro slavnostní příležitost.

,,Mockrát děkuji mami. Ne že bych neuměl žehlit, ale na tohle jsem si netroufl. Ještě bych měl tu košili samý fald. Musím vypadat jako profesionál, na těch svatbách, i když jsem přítel rodiny." Řekl Colin a vzal si od mámy to obtěžkané ramínko.

,,Není zač. Sice jsem tě naučila jak taž žehlit, ale je mi jasné, že tohle potřebuje zkušené ruce s žehličkou s napařováním." Řekla Patricie.

,,Na co oblek a hábit a o jaké svatbě je vůbec řeč?" Ptala se Mavea.

,,Hm hned několik prababičko. První bude kmotra Harryho, Siriuse Blacka, další bude Percyho Weasleyho a poslední paní Malfoyové, kdysi Narcissy Blackové. A jim se líbili tolik ty fotky, které jsem vyfotil na svatbě Harryho bratrance Dudleyho a jeho Abigeil, že si mě najali, abych jim udělal i fotky z té jejich." Vysvětlil Colin a vzal do rukou nablýskaný a vyčištěný fotoaparát.

,,Já a můj foťák musíme vypadat jako profesionálové ne jako amatéři. A fotky musí být to nejlepší co dokážeme. Budou to tři projekty, které musí být na úrovni. To bych se pak styděl, neudělat to pořádně."

,,Dvě Blackovské svatby a další v rodině Weasley. A ty jsi pozván, to je velká čest Coline. Chápu, že chceš z toho udělat skutečně unikátní svatební album, pro dané osoby. Však co jsem slyšela od Severuse, zvláště Weasleyovi, jsou k dnešku významná kouzelnická rodina." Řekla Mavea.

,,Myslím, Maveo, že to Weasleyovi až tak neberou, že jsou tak významní a co jsem poznala Siriuse Blacka a Narcissu, tak ty už vůbec. Na nějakou pompu kouzelnických rodů se u nich nehledí." Mínila Patricie.

,,Což je jedině správně." Řekl Colin.

,,Pompa, pompa, tak jsem to nemyslela, však taková svatba je důležitý bod v životě kouzelníka a čarodějky, nebo ženy a muže. Měla by být vyvedená a daný pár by se měl o ní cítit jako v nebi, usmívat se na ten svět, na sebe a mít oči jenom pro sebe. A tak by se měli tvářit i na těch fotkách." Řekla Maeva a otočila se na svého pravnuka.

,,Možná ti budu Coline připadat jako velká romantička, ale na svatbě by měl být každý host v páru. Nikdo by neměl zůstat lichý, přináší to kopec smůly podle mé nebožky maminky tvé praprababičky Ríony. Po svá vlastní svatbě jsem jí musela dáti za pravdu díky svému bratranci z druhého kolene Ianovi, který přišel sám a když se přemisťoval z mé svatby, tak zažil nehezky odštěp a půl roku ležel u Munga. Máš můj pravnuku na ty tři svatby nějaký doprovod v podobě hezké slečny, když maminka Martinka zahynula při té havárii s tím mudlovským vozem?" Ptala Mavea.

Colin otevřel ústa a zavrtěl hlavou.

,,To se musí napravit." Řekla rozhodně Mavea a otočila se na Patricii u které viděla na obličeji, že má nápad.

,,Tak Coline pozvi Vincentu. Byl jsi jí za doprovod na tu veselku toho Dudleyho a Abigeil, tak na oplátku jí pozvi jako tvůj doprovod na ty tři další." Řekla Patricie.

,,Kdo je ta slečna Vincenta?" Ptala se Mavea, která neměla páru o koho se jedná.

Patricie se tedy jala vysvětlit a Colin koukal dost přitrouble, že to jeho mamka ví, že jí to Vince sám řekl a sám od sebe. Jeho prababička z toho příběhu byla mírně bledá ve tvářích a Colin se obával, aby se té starší čarodějce neudělalo zle.

,,No tohle, jak ty mladé čarodějnice mohly a skřeti. Nechutné, odporné a perverzní očistec toto, co jsem se dozvěděla. To si žádný člověk nezasloužil." Řekla rázně Mavea a pokračovala.

,,Musím skrz ten lektvar mít řeč k Severusovi. Co ho u Merlinovi holeně napadlo vzít od toho lektvaru roha, jako malý usmrkanec. Což pak už není dospělý chlap. Ti neutíkají jenom, že jim něco bouchlo. Víte kolik kouzelníků zemřelo, než vznikl například felix felix. Plná stovka, ale přesto vznikl. Protože tvůrci se i přes neúspěchy nevzdali. A i když ne všechny části experimentu jak řekla Patricie se povedli a ten Vincent, tedy Vincenta, ten Daniel alias Daniela a ten Ronald alias Ronalda, bych do neúspěchu nezařadila ani omylem. Vždyť jim to zachránilo životy. Vlkodlaci se stěží dožívají šedesátky, ten Vincent by se rozhodl zemřít nebýt toho, no měl na kahánku i tak. Podle toho co řekl Patricii, dlouho dlohodobý vliv krve malediktuse těle kouzelníka je zdraví škodlivý. Ne Severus a ten pan Sirka by měli vylovit svojí lektvarářskou měchačku z prázdného kolíku a znovu začít a ten lektvar dokončit. Morgano kolika lidem by to mohlo zachránit život." Řekla Mavea.

Colin byl docela vedle z názoru své prababičky však větší šok ho čekal.

,,A tvoje maminka má výborný nápad, pozvat tu Vincentu jako doprovod tebe na ty tři svatby." Řekla Mavea.

,,Ale …" Chtěl něco Colin říci.

,,Jsi dobře vychovaný mladý muž Coline. Když tě požádá mladá dáma, býti jí doprovod na nějakou společenskou událost, pokud tě na té události neurazí před tvými přáteli a dalšími hosty, je přímo nutností pozvat na oplátku na další společenskou akci jí. Je to dobrý mrav." Řekla Mavea a dodala.

,,A vyhne se ti smůla, jenž postihla mého bratrance z druhého kolene Iana."

Colin se kousl do rtu a pomyslel si. No měl by to nějak Vinci oplatit, to měla prababička recht, ale co s Evičkou.

,,Vince, jistě nebude mít hlídáni." Řekl Colin.

,,Jako bych nezvládala jedno miminko navíc v domě Coline. Mohu jí pohlídat také, nebo jak Vincenta říkala, jistě neodmítne tu malou v náručí ta paní Májoslava. Však Evička je klidný uzlíček, oproti Martinkovi naprostý andílek." Řekla Patricie.

,,Ehm dobrá, já se tedy zkusím zeptat." Řekl Colin a v tu ránu zmizel z obývacího pokoje rodného domu Walton Naze.

,,Já myslela slušnou korespondenci." Řekla překvapeně Mavea a otočila se na Patricii.

,,Colin rád mluví z očí do očí, to už musí být něčím rozpálený aby psal dopis. Z Bradavic mne psal málo kdy." Pokrčila rameny Patricie a šla se podívat, jestli se už probudil Martinek z odpoledního šlofíka.

Angelina a Gregory se zrovna chystali ukončit návštěvu Vincenta a Evičky, nebo stále častěji Vince a Evičky. Jak se zdálo, tak oslovení Vince, mu nebo spíše jí bylo poslední dobou milejší. Mezi sousedy se zdálo, že Vince byl prostě slečnou Vincentou a basta. Angelina měla tušení, že nakonec z Vince bude skutečně Vincenta. Ten lektvar musel působit i na osobnost, ne jenom na postavu ve kterou se proměnila. Však to dobře viděla u Rony a Daniely. U těch dvou dam to už bylo čistě o ženském rodě. A Rony byla rovnou Dáma s velkým D na začátku a Daniela to vzala jako výzvu, že i s touto postavou se nezahrabe pod zem a bude i nadále vykonávat svojí profesi na sto procent. A jako právnička prostě i žena musí vypadat k světu. A dokázala to, jak vypadala na obchodních jednáních skrz Kouzelnické kejkle a ,,Ráj" o tom nebyl pochyb. A Vince, možná to bylo Evičkou se to snažil dokázat také.

Merline na kolečkách podle Angeliny získal mnoho mentorek nebo pomocnic. Po psychologické stránce budoucí manželku Siriuse Blacka, Emily, po stránce mateřské vůči Evičce podle paklu dopisů to byla pro změnu paní Snapová a Malfoyová v dohledné době Finnigenová. Podle slov Vince ze strany vaření zanevřel s omluvou na Natálii Malfoyovou. Ona byla z Ameriky a on jídlům Američanů neholdoval a nechtěl si kazit postavu jenž získal tímto jídlem a místo toho se domluvil s maminkou Colina Crevreyho, aby ho ta naučila slušnou britskou stravu. Angelina byla překvapena touto vzniklou dohodou, však chápala, že po tom všem čím si prošel Vince, chce se stravovat dobře a zdravě. A tu figuru co teď měl, by mu záviděla nejedna topmodelka z ne kouzelnického světa včetně jí, dodala též jenom v duchu.

Gregory jí v okamžiku kdy nebyl Vince zrovna v pokoji řekl, že spočítal, že Vince za rozhovor zmínil dvanáctkrát Colina Crevreyho. Angelina nad tím máchla rukou, že prostě díky těm lekcím od Colinovi maminky je Vince hodně často v jeho společnosti a ti dva jsou přátelé.

,,Jo přátelé, na to to vypadalo u Botta a Rony zprvu Angí také." Zakroutil hlavou Gregory.

Angelina se kousla do rtu, že do jisté míry měl Gregory pravdu. Bylo by to podivné, kdyby tam přeskočila jiskra.

V tom zazvonil domovní zvonek.

,,Vinci, ty čekáš nějakou návštěvu?" Ptal se Gregory osoby, která znova přišla do lodžie domu.

,,Ne, jdu se podívat kdo to je." Řekl Vincent a Evičkou v náručí, drženou jenom jednou rukou a s hůlkou v kapse plátěných kalhot šla k domovním dveřím.

Otevřel domovní dveře a tam stál Colin Crevrey. Mi o čertu a čert za dveřmi, pomyslela si Angelina stojící zvědavě na chodbě.

,,Ahoj Vinci." Mínil Colin a dal ruce do kapes.

,,Tobě také Coline, co tu děláš, pojď dál." Řekl Vincent a otevřel více vchodové dveře.

,,Ne jsem tu jenom na skok Vinci, jenom se na něco zeptat." Řekl Colin.

,,A na co?" Ptal se Vincent.

,,Ehm když jsem byl paní Táborovou vybrán jít s tebou na svatbu Dudleyho a Abigeil jako doprovod, tak ti chci nabídnout jestli by jsi nechtěl jako můj doprovod účastnit té svatby Harryho kmotra Siriuse Blacka, případně svatby Percyho Weasleyho a poslední Dracovi mámy. Nemusíš jestli nechceš, ale já bych tam nechtěl jít sám. Nu podle podle prababičky to přináší smůlu tam jít lichý." Řekl Colin a měl nervózní úsměv na tváři.

Na Vince obličeji bylo vidět překvapení a tak trochu šok.

,,Mne?" Ptal se vyjeveně.

,,No když jsem ti hrál doprovod na jednu svatbu tak snad tě mohu pozvat na tu další. Já tam budu jako fotograf a na všech třech." Řekl Colin.

,,Ehm ne, že by se mi nechtělo, ale …" Vince se odmlčel.

,,Evičku by případně pohlídala moje mamka nebo můžeš poslat sovu paní Táborové…" Do řeči skočila Angelina.

,,Ehm Harryho kmotr jí pozval s Enzem Armstrongem na svatbu a Dracova maminka také, tu jako náhradní babičku na hlídání by šlo použít jenom v rámci Percyho svatby."

,,Tak moje mamka. Evička jí nevadí." Řekl Colin.

,,Hm tak dobrá, půjdu s tebou. Nebude tam příliš cizích, tak to nebude tak snad příšerný. Tu Abigeil veselku jsem také zvládl. A Emily mi pomohla ohledně těch zážitků s Diggorim seniorem. Percy Weasley se všemi těmi úředními papíry, v těch musím uznat bych se já jinak ztratil. Dracově mamince, tak to bych se studem nemohl podívat Dracovi do očí.. Merline je to můj kamarád no od čtyř let." Řekl neurčitě Vincent.

,,Vážně Vinci, díky. Nevím koho jinak by mi prababička nebo máma vnutily. Už vím proč Severus Snape si tak oddychl, když prababička se přemístila k nám do domu. Ona trochu vážně ještě žije v roce 61." Řekl Colin.

,,Však musí být hezké, že je stále mezi živými. Málo kdo má v dospělém věku prababičku Coline a to i mezi kouzelníky." Řekla líbezně Angelina.

,,Ta má zemřela, když mi byli tři roky. Nepamatuji si jí." Mínil Gregory.

,,A Martinek má dokonce i praprababičku a to už dožije málokterá ženská se jí stát. Paní Mavea má ohromné štěstí." Řekla Angelina.

Angelina skoro slyšela od Colina něco v tom smyslu, ,,štěstí jak kdy".

,,Tak se já tě vyzvednu ten den před půl desátou, když má samotná svatba začít v jedenáct Vinci. Zatím Čau." Řekl a přemístil se pryč.

,,Ehm čau." Nestačil ani říct Vincent.

Pak se otočil s Evičku v náručí a měl tak trochu zděšený výraz.

,,Angí a jsem v prdeli." Řekl skoro neslyšně Vince.

,,Proč by jsi měl být v prdeli Vinci. Takto ses dostal na tři svatby bez pozvánky. Za to budeš doprovod fotografa." Řekl Gregory.

,,Ale co si mám vzít na sebe a to už je ta jedna svatba za pár dní." Řekl Vincent.

,,Vyřešíme." Řekla Angelina a ďábelsky se usmála.

Vincent to bral jako špatné znamení, že jeho mužské já, co se ukrývalo v jeho postavičce ženy dostane ještě dnes pořádně na frak a on se ocitne v pekle horším, než když ho vybídla na nákupní maraton Astorie Greengrásová.

,,Gregory tentokrát se projevíš jako hodný kmotříček pro Evičku a na dvě hodinky jí bez keců pohlídáš." Řekla Angelina a vzala jí od Vincenta z náručí a předala jí do náručí trochu šokovanému Gregorymu.

,,Mi jdeme vyřešit tři módní puchýřky před prasknutím." Řekla Angelina a hůlkou přivolala svojí kabelku z lodžie a Vincenta peněženku z jeho ložnice.

,,A jde se." Řekla a chytla Vincenta překvapeně za rámě a zmizely z chodby domu.

,,Chudák Vince." Zakroutil hlavou Gregory a podíval se dolu na Evičku v náručí.

,,Ty budeš doufám chytrá a hodná holčička Evi až budeš velká holka a ne jako tvá maminka a kmotřička."

No Evička se něho jenom bezzubě usmála jako by říkala ,,jasně".

Regulus Black stál před dilematem svého života, jak se mu zdálo. Jaký prsten vybrat, když byly každý z nich krásný svým jedinečným provedením. A to s Piersem skončil v Klikaté ulici v magické části Londýna hned za hlavní ulicí v podobě Příčné. Zde Piers nalezl asi náhodou nově otevřený krám. V květnu když tu byl Regulus naposled tu rozhodně nebyl, zlatnictví a výrobnu šperků jménem ,,U zlaté růže" jenž podle vývěsky patřila dvěma mladým kouzelníkům a jedné čarodějce, kteří se přistěhovali z poměrně velké dálky na Reguluse v podobě Jihoafrické republiky. A zde v Británii otevřeli si krám s tím co uměli nejlépe a to s výrobu šperků. A to rozhodně uměli a tyto šperky byly krásné, až se Regulus divil, jak je možné i s kouzly také skvosty vyrobit. To ho Piers vzal skutečně do malé skoro královské klenotnice. Vůči tomu krámku brzy zlatnici z Příčné zajdou a zavřou.

Však který vybrat. Regulus prošmejdil všechny regály a vitríny a měl svoje favority, ale mezi nimi se nedokázal rozhodnout. A těch jedenáct prstenů mu tu práci rozhodně neulehčilo.

,,Jak vidím mladý pane, dostal se na hodně rozkvetlé rozcestí ohledně volby." Mínila prodavačka. Trochu buclatá ale dobrosrdečně vypadající paní černé pleti v v tmavě červených šatech s pestrobarevnou výšivkou.

,,To máte pravdu. Jedenáct a každý by se k Lillith hodil, ale který vybrat to nevím. Je to skoro až vzteku." Řekl Regulus.

A Piers možná mu ten krámek ukázal, ale pak zmizel jako mlha nad blaty se slovy, je to tvoje volba a ne má.

,,Hm možná by pomohlo dát těch jedenáct vedle sebe, co říkáte mladý pane." Usmála se paní prodavačka.

Regulus který vážně nevěděl, uznal, že to není špatný nápad od té paní, postavit ty prsteny jako ty holky ze soutěží krásy vedle sebe. Ukázal tedy svoje favority a paní prodavačka je dala vedle sebe na bílou sametovou podložku.

,,Hm asi nakonec vyřadím ten co nese jméno Libby, Dorea a Freya. Nikdy jsem neviděl, že by zlatník prstenům dával jméno. To je nějaký zvyk z Afriky?" Ptal se Regulus.

,,Ne, spíše zvyk mých bratrů, kteří je vyrábí. Oni si pod tím představují ženy, kterým budou tyto prsteny slušet a prstenům dávají pak krásná jména. Označit je jenom nějakým kódem a cenovkou je pro šperk nedůstojné." Řekla paní prodavačka.

,,Aha, takhle, v tom případě souhlasím. To je od vašich bratrů madam dobrý nápad." Řekl Regulus a zadíval se těch osm prstenů na který ten výběr ztenčil. Trochu je vidět vedle sebe pomohlo.

,,Pokud nejste stále rozhodnut mladý pane, možná by pomohlo trochu vidět o vaší milované, pro kterou ten šperk má být. Lillith jak jste předtím zmínil. Krásné a něžné jméno." Řekla paní prodavačka.

Regulus dostal zamyšlený výraz, ale spustil.

,,Lillith je jak jemná květina na kterou bych se mohl koukat celý den. Není nějaké bujné postavy a mohla by tančit balet, ale její tělo je jak umělecké dílo, prostě bez chybičky. Přitom moudrá a mateřská k našemu malému Alexovi. Ehm máme spolu už syna, v prosinci mu bude rok. Ale udělal jsem tak trochu botu a příští rok budeme mít pro Alexe sestřičku nebo brášku. Za mých rodičů by se to bralo asi jako pohoršení, že z Lillith takto žiji na psí knížku, ale před Alexem jsme se skoro neznali, proto po narození Alexe jsem o nějakém prstýnku pro Lillith neuvažoval, ale teď. Prostě mi dal kamarád na srozuměnou, že bych měl jí požádat o ruku být více než partneři. Aby neměla Lillith ze mě pocit, že je mi jenom dobrá jako ehm jako matka mých dětí. A já to nedělám z rozumu, ale z lásky." Řekl Regulus.

,,Hm krásná slova a musím uznat je vidět na vás, že je to pravda a žádná lež, co říkáte. Mohu se zeptat, kdy vaše milovaná Lillith má svoje narozeninové datum?" Ptala se paní prodavačka a dívala se též na těch osm prstenů.

,,Dvacátého prvního září má Lillith narozeniny." Mínil Regulus.

Bylo trochu vtipné, že on a Sirius svoje polovičky měli narozené ve stejný kalendářní měsíc a znamení zvířetníku. Emily byla sedmého a Lillith dvacátého prvního září. Když to se Siriusem zjistili, tak div oba dva nepukli smíchy, nad tou shodou okolností.

,,Podle zvířetníku tedy panna, vaše milovaná Lillith, poté vám doporučuji vynechat z té vaší hvězdné štafety prstýnku ty jenž jsou osazeny jenom diamanty a žádným jiným kamenem. Panny a diamanty nejdou nikdy dohromady. Toto znamení v nich vidí jedině vyhozené peníze. A tudíž bych vynechala prsten Emiliena, Xenia a Namira mladý pane." Řekla paní prodavačka a dodala.

,,A prsten Lendy je jak říkáte něžnou a jemnou krásu skoro baletky vaší milované Lillith příliš mohutný."

Regulus se zamyslel, že nevzal toto potaz, že by Lillith mohla v diamantu vidět tak jedině snobárnu a ten prsten Lendy když se něho podíval znova byl doopravdy mohutný, nic pro prsty Lillith. Neslušel by jí.

,,Mohu se zeptat na barvu očí vaší milovné Lillith? Každé ženě její zásnubní prsten by měl sedět k očím mladý pane." Řekla paní prodavačka.

,,Krásné zelené, ale ne tmavé ale spíše světle zelené jako mladé lístky u stromu na konci tak trochu do hněda. Je s tím překrásná v spojení jejích plavých vlasů." Odpověděl Regulus.

,,Aha tím se nám ten výčet favoritů smrskne také a mohu říci, že jestli lze vaší milovanou Lillith něčím potěšit tak jsou to kameny naděje a štěstí, což jsou Olivíny." Řekla paní prodavačka a mírně do popředí stáhla dva prsteny, jenž ten světle zelený kámen měli.

,,A poslední volba by měla býti na vás, klidně si to v duchu rozmyslete, než po sáhnete po prstýnku jménem Thálie nebo po prstýnku jménem Dhália, záleží na vás. U všech našich prstenů je součástí kouzlo přizpůsobení prstenu prstu dané osoby a kouzlo proti odcizení. Žádný zloděj si našeho šperku neužije víc jak hodinu než mu zmizí a připraví mu neradostný výlet na záchodovou mísu a úděsný průjem." Mínila sladce paní prodavačka a dodala.

,,A já uklidím ostatní prstýnky zpět na svá místa. Však oni si najdou své majitelky také." Řekla a položila dva prstýnky s Olivíny na malý porcelánový talířek a ostatní se jala uklízet zpět do regálů ve zlatnictví.

Regulus se mezitím díval na ty dva na porcelánovém talířku a snažil se přestavit jeden a pak druhý na ruce Lillith. Jeden měl sice jednoduchý kroužek z bílého zlata, ale byl podle vitrínky kde se nacházel v halo stylu, tedy ve slunečním stylu kdy jeden větší kámen obepínaly menší jako sluneční korunu. A tady byl hlavní kámen olivín a kolem něho byli vsazeny dvě řady malých diamantů a mezi nimi byly malé slzičky růžového zlata. Krásná práce podle Reguluse. Druhý byl květinou a to doslova. Kroužek z bílého zlata měl na sobě umístěné lístky ve kterých byly zasazené olivíny, aby lístky byly doopravdy zelené na tom byl posazený květ růže z růžového zlata a uprostřed této růže svítil brilantovým leskem diamant. Regulus se zamyslel co byla pro něho Lillith. Sluníčko nebo nejhezčí květina. No jeho sluníčko byl Alex, jeho syn. Dokázal ho nechat roztát pouhým úsměvem a klidně by se nechal pro něho rozkouskovat, jak mu byl cenný. Lillith byla ta květina, která mu přinášela tu krásu do života, něžnost, sladkost a doteky. Její rty byly jako přírodní hedvábí. Ergo pro jeho nejkrásnější a nejmilovanější květinu, jenž hodlá si udržet do pozdního věku po svém boku není jiného šperku než toho, který je doopravdy kvítkem.

,,Pro Lillith bude nejkrásnější tento." Mínil Regulus a vzal ten kvítek do ruky a přejel po něm prstem druhé ruky.

,,Krásná volba, vaší milovné Lillith bude rozhodně slušet." Řekla paní prodavačka.

,,Myslím, že rozhodně." Řekl Regulus a usmíval se, že nakonec zvládl s pomocí té paní si vybrat. Bylo to složitější než vypovídat před Starostelcem v případu Křiklana a Voldemorta.

,,Zdarma k tomu prstenu je krabička jenž patří tomuto prstýnku. Ty pro změnu dělám já ve svém volném čase, aby prstýnek a krabička byly vždy originálního vzhledu." Řekla paní prodavačka a zmizla za roh, kde otevřela dvířka skříně, vylovila smetanově bílou krabičkou s vzorem včelí plástve a postavila jí před Reguluse a otevřela. V ně krabičky bylo papírové poupě, které v mžiku otevření rozkvetlo (asi kouzly) a tam byl tenounký drátek na který paní prodavačka umístila prstýnek a poupě po jemném doteku paní prodavačky znovu zavřelo. Regulusi to přišlo jako další zajímavá a nádherná věc. Považoval za výborný nápad, že se optal Pierse, kde vzali ty zajímavé snubní on a Gabriella a pak ho zde Piers odložil. Takového servisu by se v Příčné u zlatníků nedočkal.

,,Celková cena prstenu včetně kouzel 32 galeonů a dva srpce mladý pane." Řekla paní prodavačka.

To přišlo Regulusi jako přijatelná cena za takový skvost.

O pár minut později už vycházel z zlatnictví s prstýnkem v kapse kalhot. Přitom se podíval hned na protější stranu ulice, kde bylo magické zahradnictví a květinářství. Má počkat nebo nečekat? No říci o ruku na něčí svatbě je klišé veliké, přišlo Regulusi. A teď by měl Lillith šetřit, poté co se jí udělalo zle z toho vína. Ne udělá to hned a bude to mít za sebou a šel rovně rovnou do květinářství. Jak tam vstoupil, hned na špici vystavených květin viděl královské lilie a na jazyku měl jedinou větu. Ty jsou pro Lillith ty pravé. Koupil jich celý puget doplněný o palmové listy a bílé frézie, dokončení a vybrání stuhy nechal na obsluze, která jim dala krásnou bílou stuhu s zlatým a zeleným ornamentem a máchla kouzelnickou hůlkou, že se zaprvé lilie a ostatní květiny zaleskly a dále na listech vytvořila něco jako kouzelná rosa. Za dva galeony a devět sprců, nu to stálo víc než dost. Požádal dokonce i kouzlo tak aby se mohl s kytkami přemístit jak normálně tak krbem. Vyšel z květinářství a zmizel v prachu Klikaté ulice.

Levandule Brownová si pomyslela, že ona by mohla vytvářet módní ikony kouzelnického světa. Merline dělala stylistku dokonce i skutečné Lady co má nejvyšší ocenění britského impéria a dva Merlinovi řády. Dostala dokonce dopis od ženy ministra kouzel, aby jí pomohla prohrábnout a utřídit šatník, když je tak vysoce postavenou dámou ve společnosti a s tím samým pomohla své bývalé profesorce věštění alias Sybile Traveliové, když se stala kolejní ředitelkou Hagvaspáru. A ta jí napsala slova díků, protože krom nové pozice si našla po dlouhé době dokonce přítele. Levanduli to nezměrně hřálo na srdci, ale kvůli tomu opouštět ,,Ráj" nechtěla a měla tuhle záležitost jako hobby, nikoliv jako zaměstnání. I když jí za tuhle pomoc jak paní Cresswellová tak Sybila zaplatily. A teď se ní doma objevila neobvyklá dvojce v podobě Angeliny Johnsonové a té Vincenty, kdysi Vincenta podle nových dokladu příjmení Ford. Levandule zatím neměla možnost tuhle kočku či kocoura z devíti životy, jak ho nazval Fred a George pořádně vidět. Viděla ho letmo na svatbě Dudleyho a Abigeil, ale to byl mžik, ale až teď ho viděla od hlavy k patě. Ten lektvar byl mocné dílo, když toto dokázalo. Za tu postavu by většina holek z ročníku vraždila a dokonce i ona proti této rusovlasé víle měla chyby. Čert a Merlin ať to sepere na cáry, jak je to možné. Ještě, že takto už jako Vincenta nenastoupil do školy, to by se všichni kluci poprali a minimálně Diggori nebo Krum by jí lízali boty. Však jak k tomu bývalý kluk a Zmijozel přišel, tak to by Levandule rozhodně nechtěla, byl to horší osud než co zažila Rony.

Angelina jí osvětlila, že je potřeba jejího odborného zásahu a výběru, tak aby si zaprvé neudělala ostudu Vincenta a zadruhé aby si neudělal ostudu Colin, jenž bude na těchto třech slavnostních příležitostech fotografem.

Levandule povyskočilo obočí, když slyšela zaprvé jméno fotografa Bradavické armády, jednoho ze spolu znovu zrozenců a mladého tatínka Colina, krom toho, že byl starší bratr mafiána Dennise. A když slyšela, že s tím přišel sám, možná trochu na popud maminky a té jeho nalezené prababičky dostala potutelný úsměv.

,,A to jako na všechny tři?" Ptala se.

,,Ano, jak Harryho kmotra Siriuse Blacka, poté Percyho Weasleyho a Aundrey a paní Malfoyové v blízké době paní Finnigenové. A myslím, že Vince by to chtěla spláchnout jednou vodou na čisto, žádné ženské natož chlapovy není příjemné lozit furt na nákupy, když není maniak do módy." Řekla Angelina.

,,V tom případě já asi trochu jsem." Zasmála Levandule.

,,Omlouvám se Levandule, takto jsem to říci nechtěla." Řekla rychle Angelina.

,,Já to beru, ono je to únavné a když není zrovna den i otravné." Řekla Levandule a pohlídla na Vincentu.

,,Ještě štěstí, že všechny budoucí nevěsty znám a také vím skrz mé nekonečné zdroje, co si která na tu svatbu vezme. A většina pozvaných dam a slečen se chce obléci, aby nekolidovaly s nevěstou a nebyly jak pěst na oko, kdy by vznikl nehezký monokl v rámci společenské etikety." Řekla Levandule a otočila se Angelinu.

,,Ty jsi na ty svatby také pozvaná viď?" Ptala se jí Levandule.

,,Ano a neboj já už mám šaty na to vybrané, žádný strach Levandule." Řekla Angelina.

,,Hm i přesto, ráda bych na oplátku viděla tvojí garderobu na ty dny, jak říká o mne Fred, já jsem úděsný módní šerif, co hodlá na každého hodit oko, než někam vyjde." Řekla Levandule.

Vincent si pomyslel, že se Weasley trefil do černého u Levandule Brownové, ta je v tom horší než Leontýna nebo Astorie, jak se zdálo stokrát.

Angelina si povzdechla a svěsila ramena.

,,Tak dobrá Levandule. Můžeš shlédnout co si vezmu na sebe na ty svatby, ale pomůžeš tady Vincentě. Však svatba Siriuse Blacka s Emily Gonzálezovou, co se má konat za pár dní." Řekla Angelina.

,,Beru, ale portmonku hrát nebudu." Řekla Levandule a přešla k Vincentě.

,,Bohu dík, že ses Vincente takto nenarodil, to bys nedokázal počítat Valentýnky. Vůči tobě i Fleur vypadá jako chudobka. Však na tobě bude vypadat i obyčejné šaty božsky." A povzdechla si.

,,Je jasné, že Malkinová padá, ale odhaduji Vincentě konfekční velikost 10 až 12 a boty, to je jasně, má velkost pětky. Vyrazíme tedy za našimi spolužačkami loupit perníček." Řekla odběhla nahoru do patra svého domu v Halle a ve chvíli byla zpátky v květinových šatech a sandálech a s kabelkou na řetízku.

,,A jde se dámy." Pozvedla paži a ukázala prstem do stropu.

Vincent se otřepal děsem. Levandule Brownová byla občas děsivý živel. Levandule jakmile přešla práh ještě zahulákala do domu.

,,Další Aspirin je v kredenci v kuchyni Frede. Dávej pozor na Christy."

,,Počkej Fred je doma?" Ptala se Angelina.

,,Jo zalezl pod postel a oči má jako upír s otravou krve Angí, ta pařba na oslavu Siriuse Blacka měla tolik alkoholu, že minimálně nalejt vše do Hagrida co oni tam vypili, bylo by po Hagridovi." Řekla Levandule a chytila ty dvě osoby za ramena a v tu ránu byla pryč z Halle. Nejprve se objevily v Godrikově dole, kam se dostala Levandule přemisťovacím koridorem a následně je přemístila do Londýna na nádraží Kings Cross.

Od toho místa ladnou chůzí se ubíraly do kouzelnického Londýna a konkrétně na nový konec Příčné ulice kde stál ten nový obchod s jménem ,,Kompletní šatník".

Vincent tu zatím nebyl, i když si byl sto jistý, že některé věci co dostal od Astorie byly odsud. Poté přesně podle vývěsky zamířila do prvního patra, kde bylo dámské oddělení.

Hned při vstupu Levandule křikla do prostoru.

,,Hanna, Meg a Mori, kde jste! Mám tu módní Armagedon!"

A to málem Vincentovi zalehli uši jakou ozvěnu Levandule hlas měl v prostoru toho obchodu.

Však jako na zavolanou u skřítků domácích se objevily před nosem Levandule tři osoby. A Vincent v nich poznal bývalé spolužačky Hannach Ambottovou, Megan Jonesovou a Moraq McDůgalovou. A všechny tři měly na sobě purpurové obchodní saka, kalhoty, za opaskem hůlku a na nohou lodičky. Vypadaly jako nějaké tajné komando bystrozorského oddělení vzhledem k tomu, že další hůlku měly u nízkého podvazku na lýtku. Hannach Ambottová se rozhodně do boje zapojila to Vincent dobře věděl a viděl její jizvu na kořeni nosu a bradě, který jí dodával ještě větší důraz, že by mohla být z bystrozorka ve službě. Megan Jonesová možná ženská, ale nosila krátký sestřih a měla na krku tetování v podobě draka a Moraq jako Skotka měla nad výstřihem tetování v podobě skotského kříže obklopené vytetovanými bodláky.

,,Jaký Armagedon Levandule?" Ptala se Megan.

,,Potřebuji tady pro Vincentu troje šaty na tři svatby k tomu botky a také bižuterii a doplňky. A první svatba je za několik dní." Řekla Levandule.

,,Vincentu?" Ptala se Megan.

,,Já vím, kdo se pod tím skrývá, Vincent Crebre, takže to co koluje Bradavickou armádou a Ministerstvem kouzel je pravda." Mínila Hannach a překlonila se našpulila rty pohledem na Vincenta.

Vincent jenom kývl.

,,Morgano na záchodě, to je velká změna." Řekla Megan.

,,Ve Zmijozelu jsi byl obrečen a teď aby minimálně holky ronily slzy znovu. Ta podoba k nevíře, jak je to možné." Ptala se Moraq a měřila ho od hlavy k dolů.

,,Acio zápisník a metr." Řekla vzápětí.

,,A teď chceš jistě nasrat dámy na svatbě, tou figurou viď?" Ptala se Hannach div nenasadila škleb.

,,Ne tak to není, Vincentu jenom pozval Colin Crevrey jako doprovod, i když tam bude jenom fotit, host je taky a jeho ctěná maminka mínila oplatit Vincentě to, že Colin se jí ujal jako doprovod na Dudleyho a Abigeil svatbu. I když třikrát, to je snad předraženo i na Colina." Řekla Levandule.

,,Hm na té jsem nebyla a myslím, že ani holky. Proč tu s vámi není Colin. Měl by se sladit s doprovodem ohledně kravaty nebo motýlku." Řekla Megan.

,,Jako by Colin si bral kravatu nebo motýlka, na té svatbě předtím byl s rozhalenku, bez ničeho." Zakroutila hlavou Angelina.

,,Hm to zní sexy, vzhledem k tomu jak hezky Colin vyrost." Řekla Hannach.

,,Souhlasím, na férovku mezi blonďáky se může dělit o příčku s Malfoyi přes sexappeal." Řekla Moraq.

,,No z Bradavické armády bych ho dala na druhé místo za Nevilla. Jeho zadek nemá chybu. A s tím malým, jo to se na něho budou ženský lepit jak mouchy na lepící pásku." Řekla Megan.

Vincent myslel, že být tu Colin, propadl by se studem do sklepa tohohle baráku.

,,Vy tři nejste jeho doprovod, to je tady Vincenta tak si nechte zajít chuť ženský." Řekla Angelina.

,,Doprovod přátelský nebo rovnou milenecký?" Ptala se Moraq bez obalu.

Levandule a Angelina viděli jak Vincenta strašlivě zrudla a jenom tiše řekla přátelský.

,,Nevadí s tím si čas poradí." Mínila záhadně Hannach a popadla Vincenta za ruku.

,,Jde se na věc. O těch svatbách vím, skrz tamtamy Bradavické armády. Takže první na pořadu bude ta Blackovská svatba. Starší ale odvážný pár a podle všeho kovbojka po americku." Řekla Hannach a nechala zatím Vincentu sednout do pohodlného křesla vedle zkušebních kabinek.

,,Viděla jsem Emily šaty, má je s krajkou a provázky, bude mít klobouk a kovbojské kozačky. Však její nebožtík adoptivní děda to uměl s lasem a tatínek podle všeho také." Mínila Levandule.

,,Tedy indiánský a westernový styl. Ty jako pouhý host nemusíš mít kozačky, které by měly mít družičky. Na té Blackovské svatbě bude dělat družičky vlastně kdo?" Ptala se Megan, která zmizela někde mezi regály.

,,Ehm co já vím, tak tři neteře z Emily z strany, jmény Cherise, Naomi a Valeria, poté dcerka pana Snapa Lilly, neteř Terryho a Rony, Elyson Bottová a moje malá sestřička Christina. Musím uznat, že jsem nikdy neviděla kovbojské botičky pro malé holky a už vůbec ne bílé a ozdobným prořezáním. Christy si od té doby často hraje na indiánku." Řekla Levandule.

,,No tradiční šestice družiček na kouzelnické svatbě a stále holčiček." Řekla skoro zasněně Moraq a nesla na ramínku první šaty, z kterých se už jenom při pohledu na ně se Vincent zhrozil.

Visely na ramínku jasně jenom pomocí magie a neměli vůbec žádné rukávy nebo ramínka.

Levandule viděla ten šok a hrůzu v očích Vincenty a zavrtěla hlavou a Moraq sice nasadila škleb ale vzala šaty pryč.

,,Hannach raději rukávy, nebo vázačku či korzet." Řekla Moraq směrem své kamarádky.

,,Compadere Mori." Řekla Hannach mezi šatními tyčemi s pověšenými šaty.

,,Slyším Mori." Dodala někde jinde Megan.

Posléze přišly ty dvě s dalšími čtyřmi kousky, které už z pohledu Levandule nevyvolávaly takové znechucení od Vincenty.

,,A do kabinky a obléct." Řekla z rozkazem Levandule.

Vincent si převzal první šaty a vlezl do kabinky, aby po deseti minutách vylezl.

,,Co jsem říkala, ten jedině naštve všechny ženský v okolí. Na něm by vypadal dobře i pytel od brambor." Řekla Hannach.

,,Žárlím." Řekla Moraq.

,,Hm potřebuje to trochu víc zakrýt, aby každý kouzelník na ní tak nečuměl. To má být den nevěsty a ne hosta." Řekla Megan a podívala se na šaty, které držely ona a Hannach.

,,Ty, ty jsou slušné." Mínila Megan a podala Vincentě z první poloviny šaty, které připomínaly bílou košili a na límečku měla vykrojené geometrické tvary a měla krátký rukáv s výkrojky jako u límečku. Spodní část byla áčkové sukně těsně nad kolena.

Podala ramínko a Vincenta musela znovu zmizet do kabinky. No když vyšla tak prohlásila Moraq.

,,Ne geometrické tvary, nehodí se." Řekla a odešla znovu mezi stojany, aby přišla s něčím jiným a na rozdíl od šatů co tu byly dosud, tak tyhle byly bílé jako padlý sníh.

Také byly košilového typu, ale tady knoflíčky šly až dolů a byly v podobě stříbrných hvězd. Šaty byly do poloviny lýtek. Tyto šaty měly plná ramena, ale žádné rukávy a na celých šatech nebylo krom těch knoflíku ozdob. V pase byl krémový pásek. Výstřih se dal korigovat knoflíčky. Jednoduché a prosté.

,,Hm to by mělo sedět rozhodně víc." Řekla těmi šaty nadšená Angelina.

Vincenta tedy zmizela do kabinky potřetí a když vyšla trochu nejistě stále. Vincent musel uznat, že tyto šaty byly pohodlné a nějak se mu zdály také krásné, tím, že byly takovou prodlouženou košilí a měli tři tucty stříbrných knoflíků. Byly mu příjemně volné.

,,No to je slušné a sluší u Merlinových uší." Mínila Megan.

,,No při té postavě. To bude další div na svatbě Harryho kmotra." Řekla Hannach.

,,Hm ještě nějaký šperk a hlavně skřipec do vlasů a bude vymalováno. Vincentka je jako nová místnost v novostavbě. Musí se zkrášlit." Řekla Moraq.

Takže Vincentě za přispění Levandule byly vybrány i bižuterní šperky v podobě náhrdelníku s imitací černých perel, klipové náušnice také z černými perlami a skřipec podobně laděný. Hannach přihodila k tomu malé hodinky z nerezové oceli.

,,Poslední položka k této svatbě boty. Vzhledem k tomu, že je léto, tak sandále na nízkém klínku a vyřeší se to vyřeší raz dva." Řekla Levandule.

,,Hm myslím, že mám v myslí jistý pár sanadálů, který by Vincentě jako bývalému členu Zmijozelské koleje mohl sedět. Otázka, jestli bude sedět k šatům." Řekla Megan a někam zmizela na druhý konec patra s dámskou módou. Přišla s krémovou lesklou krabicí od bot. Vyndala z ní vlastně dámské provedení obyčejných pánských sandálu jenom s tenčími pásky kůže v stříbrné barvě a pozlacenými pásky.

,,Páni." Řekl Vincent, když je viděl. Ty se mu ohromně líbily. Víc než celá ta záležitost kolem šatu.

,,Mohu si je vyzkoušet?" Ptala se skoro prosebně.

,,Jistě, když máš ještě na sobě šaty a šperky." Řekla Moraq.

Vincent se tedy zul z mokasín a vklouzl do těch sandálů. Ty nebyly jenom krásné ale i pohodlné. K čertu ty musí mít.

,,Ty chci." Řekl rozhodně.

Nad tím se zbytek osazenstva zasmál.

,,První pokus ohledně bot a tobě vyšel na poprvé Mori." Chválila Moraq Levandule.

,,Jako by tahle osoba snila o vysokém klínku a podpatku." Mínila ledabyle Moraq.

,,Takže následuje svatba ministerského šotka a já bych řekla rebela Percyvala Weasleyho. Jeho nastávající choť drahá Aundrey je made in Belgie a bude se vdávat jako princezna Ariel, pro ty co nevíte, jako malá mořská víla nebo mořská panna. Jo Percy lovil a vylovil z Lamanže drahou Aundrey." Mínila se vtipem Levandule a dodala.

,,Nechala si ušít u staré paní Popletelové zajímavé šaty. Na konci šatů má krajku v violkové barvě a její maminka jí přichystala po její prababičce Ametysový náhrdelník a tiáru na svatbu. Tedy princezna se vším všudy. Tam by se košilové šaty neuplatnily." Řekla Levandule.

,,Ne rozhodně ne." Řekla se zakroucením hlavy Megan.

,,A družičky?" Ptala se Moraq.

,,Všechny mají šatičky s potiskem fialek a violek. Aundrey jim je sehnala a sama vybrala. Má tyhle květinky strašně ráda krom sukulentů. Nejvíce se líbily Lilly Snapové a to je holčička, která má nejraději dres nějakého fotbalového týmu." Řekla Levandule a dodala.

,,Já jsem si pořídila na svatbu Fredova staršího bráchy ametystové šaty. Tyhle květinky zrovínka nemusím."

,,Takže odstíny fialové a modré, aby to zapadlo jako puzzle." Řekla Hannach a otočila se ostatní své kolegyně.

,,Vodu, hledáme vodu a mořské panny, když na té Weasleyovské veselce minimálně jedna bude za nevěstu." Řekla Megan.

Po té co prošmejdily snad všechny stojany s šaty přistálo několik modelů pohozených na volném křesílku a všechny v modré, tmavě modré a s přechody do zelené či fialové.

,,Hm tyhle jsou pro starší dámu, to ne Megan. A tohle je pro ženskou co má o dvě čísla víc na hrudi." Probrala se tím Levandule.

,,A se silonem by se Vincenta za letního dne uškvařila ve své kůži." Mínila k jedněm šatům Angelina.

,,Jo pryč s nimi." Řekla Levandule a hodila je Megan.

,,Fajn a těchto pět by šlo, tedy zase převléct a obléct Vinci." Řekla Angelina.

Nakonec po váhání odborné poroty bylo rozhodnuto pro bledě modré šaty skoro v barvě, kterou měl Vincent osobně rád, takzvaně na vázačku a bez rukávu, a se stejným výstřihem vpředu i vzadu. Bylo mu lehce šoufl takto odhalit svá záda. Sice tam neměl ani jeden chloupek vůči své minulé postavě, však nebyl na to zvyklý. To bude výzva, jako ty lodičky ve stejné barvě, co mu vecpaly ty tři purpurové sudičky a na kterých se málem přerazil.

,,To budeme pilovat." Mínila Angelina vesele, až z toho bylo Vincentovi mírně zle.

Naštěstí poslední svatbu označila Levandule jako tradiční a napůl irskou, kde bude mít nevěsta kostýmkové šaty s stylovou tmavě zelenou krajkou. Však mít zcela bílé šaty při druhé svatbě není třeba. Tudíž vše běželo v zelené barvě a to i družičky, i když ve veselé a svěží barvě.

Vincent se tedy ocitl v šatech, které v první polovině vypadaly jako trenčkot jak byly řešené a v dolní části to byla jak normální sukně. Obojí v mentolové barvě s tmavě zelenou stuhou, pro vázání toho trenčkotového vzhledu. Tenkrát dokonce s rukávy, které byly z jemného skoro průhledného materiálu. K tomu získal další lodičky tentokrát smaragdově zelené. Šperky co na první pohled vypadaly jako smaragdy ale byly to sklíčka, která se tak tvářila. A konečně bylo po všem, domníval se Vincent. Jak se mýlil.

,,Další důležitá věc Vicento!" Ukázala na něho prstem Levandule a nasadila prohnaný úsměv, který připomínal jejího přítele a jeho dvojče.

,,Levandule má pravdu, to co máš na sobě, nemůžeš mít na sobě, až budeš mít ty slavnostní šaty." Řekla Megan.

,,Ty ramínka byly až moc vidět. Astorie Greengrásová to možná mínila dobře, ale nesedí to. Jistě máš jinou velikost než ti vybrala." Řekla Moraq a bez okolku a bázně a hany sáhla Vincentě tedy Vincetovy na prsa.

Vincent zrudl, protože nikdo mu tohle zatím neprovedl a ucukl od McDůgalové pryč.

,,Stydlivko." Řekla Moraq.

,,Moraq dost, tohle mu nedělej. Vždyť ho pro Boha násilně přefikly." Řekla rázně Hannach a z jejích očí sršely hromy a blesky v tu chvíli na Moraq.

,,He o tom jsem neslyšela. No tak sorráč." Řekla Moraq a podrbala se ve svých kudrnatých hnědých kadeřích.

,,McDůgalová tohle jsi nemusela dělat. Vince není na to ani zdaleka stavěný, aby bez vyzvání někdo něho sahal." Dala ruce v bok Angelina a vzala Vince za ruku.

,,Dobrý, nebo máš těch nákupů dost, Vinci?" Ptala se Angelina a pohlédla mu do očí.

,,Myslím, že ten kolotoč ještě zvládnu, ale prosím nešahat." Řekl tiše Vincent a trochu se strachem pohlédl na Moraq McDůgalovou.

,,Dobrá jak myslíš." Řekla Angelina a pohlédla na Hannach a v jejích očí našla nebývalé pochopení jejího vzkazu.

,,Moraq dej si pauzu a zajdi si k Andy a Sáře na na kafíčko. Jo." Řekla tonem u kterého se nesmlouvá Hannach.

Moraq se zašklebila jako by mělo čtyřicet dní a nocí pršet, ale odešla.

Vincentovi se trochu na jeho duši ulevilo, když ta Skotka zmizela.

,,Moraq je někdy až moc drzá, ale chlapy jí mají rádi, tedy až na ty starší. Ona je jenom bezprostřední a diplomacie jí moc neříká a také na rozdíl ode mě a Megan je tu krátce a ještě se někdy chová jako slon bidlo." Řekla Hannach na prst si natočila jednu svojí blond loknu.

,,A Vincentě trochu závidí." Usmála se Megan.

,,Ale Moraq měla pravdu ohledně tvého spodního prádla Vincetko. Skutečně se mi zdá, že minimálně máš špatnou velikost ohledně podprsenky. Kdy ti jí Astorie koupila?" Ptala Hannach.

Vincent pochopil, že ten obchod vede především Hannach Ambottová a Megan Jonesová a McDůgalová, jak se zdá jejich zaměstnanec.

,,Poté co mě přeměnili do tohoto těla." Řekl tiše.

,,Slyšela jsem, že ty dvě ježibaby z Hagvaspáru tě držely o hladu a tady Levandule také něco říkala, že jsi měl podváhu když ti ten lektvar dal tuto podobu. Je to pravda?" Ptala se mírným tonem Hannach.

,,Ano podle podle paní rektorky Táborové dost. Řekla, že vypadám jako ty co si prošli Osvětimí nebo jiným koncentračním táborem nacistů." Řekl se sklopenou hlavou Vincent a nerad mluvil o tom, i když od rozhovorů s Emily se mu to alespoň dařilo a nemlčel na toto téma jako kamenná podlaha.

,,Merline moc se omlouváme s Hannach, že jsme se ptali. Ten mozkomoří polibek, snad byl i mírný trest pro ty dvě. A Hermiona měla té Mariettě na čelo napsat zrůda." Řekla Megan svůj názor.

,,Ano, ale stranou tvoje prožité peklo Vinci, od té doby jsi jistě ten deficit váhy trochu dohnal viď?" Ptala se Hannach.

,,Hm od té doby co jsem získal tohle tělo mi přibylo na váze devět kilo, které jsem podle Májky, tedy paní rektorky Táborové potřeboval. A rozhodně víc jak čtyři kila už ani přibrat nechci. Poprvé za život nemám nadváhu a necítím se tak hladový a zasytí mě i menší porce. A jsem snad díky tomu jak mi bylo blbě předtím skrz to vše co do mě nalily si vychutnávám všechny chutě na jazyku." Řekl Vincent a byl sám v tomto bodě osobně na sebe pyšný.

,,To mě těší, ale jestliže na počátku Astorie ta dobrotivá a prohnána Zmijozelka ti koupila tento kousek, když jsi měl podváhu tak Moraq a Hannach pravdu, to ti musí být těsné a dřít. Divím se, že v tom vydržíš Vinci. Mohl ses ozvat, já bych tě skrz to neukousla." Řekla Angelina a skoro jí bylo stydno, že to nepoznala jako ženská sama. A Vince brala jako mladšího brášku pomlčka sestřičku, kterou nikdy neměla. Klidně se přiznala, že kdyby se neozvala Hannach, tak ona by Moraq jednu vlepila přes hubu.

,,Já se styděl nebo styděla a s těmi chladivými polštářky od Májky to zase tolik necítím a noc jí nenosím." Řekl Vincent a růžověl ve tvářích.

,,Chladivé polštářky?" Vyskákaly otazníky na čele Megan.

,,Chápu, ten lektvar způsobil krom té přeměny i to, že to dítko co se ti narodilo dostává mlíčko od tebe." Řekla Hannach shovívavě.

Vince kývl.

,,Ach proto ty širší ramínka, já myslela že čistokrevné holky mají staromódní podprdy." Řekla Megan.

,,Vedle Megan, já mám na sobě rovnou barletku bez ramínek." Zasmála se Hannach.

,,To tvůj Chris se moc nenadře v posteli." Mínila uličnicky Megan.

,,Však ne pokaždé má to štěstí." Řekla Hannach tajemně.

Na to Megan mlčela.

,,Och nějaký kouzelník s pořádnou hůlkou Hanni v tvém rajonu?" Ptala se Levandule.

,,Tuše Levandule, ale říci mohu, že je z Britské magické armády, ale více ti ani slůvkem nepovím." Řekla Hannach.

,,Ach uniforma a sovou ti sídlí na pelesti postýlky, to je dobrá adresa Hanni. Ale zpět k Vincentě. Ani já jsem si nevšimla toho delikátního problému však jistě máte na skladě i proto řešení, nebo se snad mýlím a musím ještě vyrazit do nekouzelnického Londýna?" Ptala se Levandule.

,,Od čeho bychom byly kompletní šatník Levandule. Když jsme to s Megan zakládaly tak doopravdy jsme sem natáhly všechny možné kousky prádla. Máme tu dokonce pro staré dámy kalhotky s nohavičkou a noční čepce. Takže tu máme podprsenky pro kojící maminky." Řekla Hannach.

,,A i maminy chtějí v sukni a halence nějak vypadat. A kouzelnice dokážou kouzly i nemožné." Řekla Megan.

Hannach vynadala svojí kouzelnickou hůlku z jak Vincent poznal z borovicového dřeva a udělala zvláštní spirálu nad jeho vnady. U Hannach pak vyskočilo kouřová číslice a písmeno v rudé barvě.

,,Hm 32D, hm koho známe Megan s touto velikostí?" Ptala se Hannach s úšklebkem Megan.

,,Hm nech mě přemýšlet, zaprvé naše kolegyně Andy, pak tuhle velikost co já vím, tak jistá slečna Ginny Weasleyová a poté jestli se nepletu, což málo kdy dělám u trvalých zákaznic, co tu byly v nedávné době tak Mandy Blokerhurstová a Millicent Bulstrodová." Řekla Megan.

,,Kdo je Andy?" Ptal se Vincent.

,,Madam Androméda Tonsková, naše trochu účetní a kolegyně speciálně pro starší pány, co se trochu stydí před Moraq." Řekla Hannach.

Vincent pokýval hlavou.

,,Skutečně k čertu Vinci, není těch pár kilo co jsi přibrala na tvém hrudníku?" Ptala se Levandule.

Vince pokrčil rameny.

Megan mínila bezhůlkově ,,Acio 32D."

V další chvíli přijel kovový stojan s podprsenkami různého provedení a také barev. Vincentovi se zalily tváře trochu studem.

,,Tady máme pro kojící mamky. Včetně magických polštářku pro drobné kapičky mléka. Hm tahle by se mohla hodit na tu veselku paní Malfoyové." Řekla Megan a vylovila jednu co byla v mentolové barvě s stříbrnou krajkou na košíčkách. A ramínka byla tenká, ne jako co měla Vincenta na sobě. Jak to?

Poté vylovila jednu světle modrou výšivkou u háčků na které držely košíčky a poslední co vylovila byla čistě bílá a neměla ramínka žádná, ale přeci to přeci nemůže fungovat. Mínil v duchu Vincent.

,,Sice ti paní Crevreyová bude hlídat Evičku, ale tvoje vnady by měly být v pohodlném prostředí na které jsou zvyklé, Vinci." Mínila Angelina.

,,Ano moje mamka je nosila i když zrovna se Christi nehlásila a ona třeba někde zrovna byla a Christy jsem hlídala já nebo babička." Řekla Levandule.

,,A měli bychom přihodit i pár normálních pro denní nošení a já pak tu Vince co mu koupila Astorie zabalím a vyhodím. Ať si nedělá zle." Řekla Angelina.

,,Souhlasím." Řekla Levandule.

,,Nějaké barevné preference Vinci, jestli mohu ti tak říkat také?" Ptala se Megan.

,,Nebylo by něco blankytně modrého, nebo modré jako oceán?" Ptal se trochu stydlivě Vincent.

,,Och jistěže, jinak bychom asi některé Hagvaspárky nezaujaly a ony by u nás nenakupovaly." Řekla Hannach a Megan vylovila dva další kousky a pak dva modré následován jedním tmavě zeleným kouskem.

,,Stačí." Řekla Levandule.

Vincent kývl, že by toho mělo být více než dost. Pak už zbývalo to vše zaplatit. A Vincent koukal jako janek na účtenkou když vycházel v nákupní taškou se třemi páry bot a tou mini kabelkou a zabalenou bižuterii a dvěma skřipci, třetí měl ve vlasech a druhou taškou ve které byly naskládané šaty a spodní prádlo. Celková suma ho překvapila svojí nízkou hodnotou. On si myslel, že to bude víc.

Konečná částka 33 galeonů a pět srpců a dva cvrčky. To bylo vzhledem ke všem položkám málo, u Malikonové by to stálo víc a jistě by se muselo čekat. Takto bude do budoucna moci Malkinová zabalit svých pět švestek a jít do důchodu, jestli Hannach a Megan budou takto pokračovat. Ta podnikavost je vážně nakažlivá nemoc, to byl hrozný fakt, pomyslel si Vincent.

Lillith Monnová hleděla z okna svého nemocničního pokoje. Její myšlenky byly, že byla sama trubka, že nepoznala, že s ní něco neštymuje a ona je v očekávaní. Však v tom nebyla poprvé. Ale tohle rozhodně při čekání Alexe nezažila. Však v tom sídle kam jí uvěznil Křiklan nebyla ani kapka alkoholu ani v podobě dezinfekce nebo čističe oken. Tudíž tento neblahý vliv na ní nemohla tušit nebo se něj připravit.

A z toho vína jí bylo skutečně zle od žaludku a byla tenkrát ráda za pomoc ze strany Emily a Narcissy s Andromédou. Ony jí vzaly šupito presto k léčiteli, když už vracela jenom žaludeční šťávy a vodu. Připadalo jí to jako věčnost, než jí dala léčitelka uklidňující lektvar a pastilky na její počechraný žaludek. I tak se cítila prázdná jako by měla jít na operaci, div neomdlela v náručí Narcisy.

Následně jí bylo vysvětleno, že zaprvé je v tom, zadruhé tohle obrácení žaludku na ruby vyvolal alkohol a že patří do skupiny čarodějek, které po dobu očekávání by se měli vyvarovat alkoholu, protože ně působí jako jed. A to i malé množství v jako například v pralince. Však jakmile se malé narodí toto zmizí. Tudíž dostala přísný zákaz veškerého alkoholu od léčitelky a ta si jí nechala na tři dny na klinice. Kvůli tomu zvracení měla zatraceně nízký tlak někde ve sklepě laicky řečeno a ten mohlo ohrozit toho malého človíčka co nosí pod srdcem podle všeho pět týdnu. Lillith počítala a vyšla jí ta krásná trochu opilá noc po Abigeil a Dudleyho svatbě. Zatracený mok z té České republiky, který přinesl na svatbu pan Snape a co si dali s Regulusem do trumpety. Slivovice se jim parádně vymstila jak vidno.

Však Lillith když odpočítala ten fakt, že ani rok po narození Alexe čeká další miminko, tak jí ten fakt hřál u srdce. Tohle dítko ne vzniklo lektvarem a nikdo ho jí nevnutil a bylo to Reguluse a její dílo lásky a vášně. O to víc si přála, aby i tohle miminko vzbudilo takovou něhu a otcovskou lásku u Reguluse. Byl by to skutečný splněný sen. Však pro Alexe byl Regulus nejlepší táta pod sluncem a Lillith doufala, že o toto malé bude mít v srdci stejné místo jako Alex nebude nikterak podřadné protože je druhorozený syn nebo druhorozená dcera. To bylo moc brzo na to vědět.

V tom se ozvalo zaklepání.

,,Dále." Řekla Lillith, i když dnes nikoho nečekala.

Otevřely se pomalu dveře a do u futer pokoje stál v košili s krátkým rukávem a džínách Regulus s trochu nervózním úsměvem na rtech.

,,Mohu dál Lillith?" Ptal se nesměle.

,,Ale jistě Regu." Řekla Lillith.

Regulus vstoupil a odhalil kytici podle Lillith obřích rozměrů s liliemi. Byly nádherné.

,,To jako pro mne?" Ptala se tiše.

,,Pro koho asi jiného Lillith." Řekl Regulus a něžně jako by to byl Alex jí vložil kytici do náručí a na stolek vedle její nemocniční postele z něčeho co měl v kapse vyčaroval skleněnou vázu a nalil magií do ní vodu.

,,Ať neuvadne jejich krása." Řekl Regulus a podal tu vázu Lillith, aby do ní vložila kytici.

,,Děkuji Regu. Jsou překrásné." Mínila Lillith.

,,No k tobě se jejich krása hodí, protože mezi tvou krásou a jejich krásou neexistuje rozdíl. Je tam rovnítko Lillith." Řekl Regulus a dal jí krátký polibek do koutku úst.

Lillith zčervenaly tváře z takového komplimentu.

,,Však já přišel z jiného důvodu než jenom z květinou." Řekl Regulus a dodal.

,,Mohu přisednout?"

,,Jistě." Řekla Lillith.

Regulus si tedy přisedl na nemocniční postel.

,,Chci jenom říci, že kvůli té naší neuváženosti, kdy jsme oba trochu přestřelili a díky které bude budeme mít další dítko, ne jenom Alexe, tě rozhodně neopustím a budu i to malé milovat jako Alexe, Lillith. Merline po té co jsem vystřízlivěl, jsem si uvědomil, jaké štěstí jsem vlastně v tobě našel. I když ohledně toho jak jsme se našli vděčíme takovému slizkému a odpornému hajzlovi jako je Křiklan. Jsi moje štěstí a pohon, který mě pohání být lepším člověkem a kouzelníkem. Ani Elena tenkrát v roce 81 ve mne neprobudila takový ohýnek, který nepřestává hořet. Ona byla jenom zalíbení nikoliv spalující vášeň, něžnost, pochopení a pokora, kterou jsem našel v tobě. Jestli kdy jsem něco jedním uchem slyšel od tety Drusilly, tak že skutečná láska na sto let musí být silná jako stádo hippogrifů a přitom něžná jako jsou něžné klisny jednorožců ke svým hříbatům. A s tebou mám ten pocit Lillith." Řekl Regulus a zadíval se na ní svýma kalnými očima barvy letního deště podle Lillith.

A vylovil sametovou krabičku z kapsy u kalhot.

,,Možná nebudu dost originální, nebo zcela podle tradic, ale myslím že tolik slov na to člověk natož kouzelník nepotřebuje." Řekl Regulus a krabičku otevřel.

V ní bylo bílé poupě z papíru.

,,Vezmeš si mě Lillith Monnová?" Položil zásadní otázku Regulus.

V té chvíli se poupě otevřelo, jako by reagovalo na tuhle větu jako na kouzelnou formulku a v rozkvetlém květu byl ne tenkém drátěném háčku pověšený prstýnek. Lillith připadal krásný ale i přesto vyslovila otázku ona.

,,A to ti Regu nevadí, že nejsem jaksi čistokrevná kouzelnice?" Ptala se.

,,Proč by mi to mělo vadit. Mne tahle otázka od dvanácti je úplně putna. Poznal jsem, že mocní kouzelnici a čarodějky nemusí mít staré kořeny a i ne kouzelnici svým důvtipem předčí mnoho kouzelníků a čarodějek najednou . A na lásku je i nejmocnější kouzelník krátký, protože ta si nevybírá podle rodokmenu nebo síly magie, ale podle citu." Mínil Regulus.

Lilllith byla touto odpovědí v duchu nadšená. V takovou odpověď skrytě doufala od Reguluse slyšet.

,,V tom případě má odpověď zní ano." Řekla s úsměvem Mony Lisy podle Reguluse.

,,Díky." Řekl tiše a vyndal ten prstýnek a by jí ho navlékl prsteníček levé ruky a znovu jí něžně políbil a tentokrát na celé rty. Nakonec se jim ten polibek z mnohonásobil na na tucet vášnivých polibků.

,,Je nádherný Regulusi. Skutečná růže ten prstýnek." Řekla Lillith.

,,Vybíral jsem dlouho a musel jsem požádat o pomoc paní prodavačku, ale poslední rozhodnutí bylo moje. Však ty jsi ta krásná něžná květina, na kterou se mohu dívat každý den a nikdy mě neomrzí. A Alex je naše společné slunko a tohle maličké bude naše druhé sluníčko." Dotkl se nesměle jejího podbřišku Regulus.

Lillith ho za tuhle krásnou větu znovu vášnivě políbila sama od sebe. Člověk může najit mnoho lásek, však ona nemusela hledat ani je střídat. Ona našla svojí hůlku a Reguluse napoprvé. Ani jeden si nevšiml, že škvírou ve dveřích na ně hledí dvě zvědavé léčitelky a mohou se jenom nad jejich štěstím a romantickou chvílí rozplynout v lektvar gumových noh.

Zveřejněno: 31.1.2022