12. Jen pár slov
několik dnů před vánočními prázdninami 1971, bradavická Škola čar a kouzel
.
Ačkoli jindy mu ušlo jen málo z toho, co se u zmijozelského stolu odehrávalo, dnes během celého oběda Lucius přemýšlel o dopisu, který sotva před pár hodinami obdržel z domova. Významným pohledům, jež na něj i na sebe navzájem vrhali někteří starší studenti, proto nevěnoval téměř žádnou pozornost.
„Nepřeskočilo vám?" utrhl se na spolužáky, když ho cestou na hodinu kouzelných formulí nečekaně zatáhli do prázdné, léta nepoužívané učebny, kde ho s výrazy jakéhosi tajuplně dobrodružného odhodlání obstoupili těsným půlkruhem.
„Chtěli jsme jenom vědět," ujala se bez zbytečných okolků slova Alecta Carrowová, „jestli se o vánočních prázdninách zase uvidíš s NÍM?"
Konečně mu začalo svítat. „Nemám nejmenší tušení." Trochu podrážděně pokrčil rameny. „Z dnešního matčina dopisu jsem vyrozuměl, že se poslední dobou necítila nejlépe. Pochybuji, že bude mít zájem o nějaké hosty."
„To nás samozřejmě mrzí." Evan Rosier omluvně ztišil hlas.
„Přesto," nenechala se odbýt Alecta, „pokud by se ti podařilo s NÍM promluvit, vyřiď MU, že jsme o JEHO slovech hodně uvažovali. Řekni, že je nás dost, kdo chápeme důležitost JEHO záměrů." Ostatní souhlasně přikývli. „Že nám osud kouzelnického světa není lhostejný, toužíme dozvědět se víc a – že jsme připraveni postavit se do jednoho šiku vedle NĚJ, až přijde čas."
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.