13. Vítej doma, synu!
vánoční prázdniny 1971, rodinné sídlo Malfoyových, Wiltshire
.
Zimní zahradu své matky Lucius miloval už od dětství.
Teď, po několika hodinách strávených příjemným rozhovorem, už oba jenom seděli vedle sebe a vychutnávali vzájemnou přítomnost.
„Zase jsi o kus vyrostl," pousmála se Priscilla Malfoyová. Vztáhla ruku, aby synovi jemným pohybem přihladila pramen světlých vlasů, barvou takřka totožných s její, za ucho.
„Matko –"
„Copak?"
„Nejsem malé dítě," ohradil se, ale ve skutečnosti nevypadal, že by mu ten něžný dotyk nějak vadil.
„To nejsi. Někdy ale trochu sobecky lituji, že život ubíhá tak rychle," povzdechla.
A tehdy konečně se odvážil zeptat na pravou povahu jejích nedávných potíží.
„Pravděpodobně šlo o nějakou přechodnou slabost," ujistila ho. „Nic, čím by ses měl znepokojovat, tím méně o Vánocích."
Chtěl ještě něco dodat, ale v tu chvíli stanul na prahu jeho otec, zjevně ve velmi popudlivé náladě. „Hodláš se tady nečinně povalovat celý den?" vyštěkl. „Nemáš se co učit?!"
„Nebuďte tak tvrdý, Abraxasi," namítla lady Malfoyová svým tichým, melodickým hlasem. „Chci si našeho syna užít, než zase odjede pryč."
„Potom mají jeho studijní výsledky nějak vypadat!" zavrčel starý pán už na odchodu do své pracovny.
Luciusova matka se znovu pousmála. „A teď chci slyšet úplně všechno o děvčatech, která se ti ve škole nejvíc líbí."
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.