15. Sestry Blackovy
leden 1972, bradavická Škola čar a kouzel, zmijozelská kolej
.
Vzrušenou hádku Lucius zaslechl mnohem dřív, než mohl některou z dívek zahlédnout.
„Andy, to nemůžeš! Není to správné!"
„Je to můj život, Cisso!"
„Ale naše rodina!"
Sestry Blackovy byly tak zabrané do vášnivé výměny názorů, že Malfoyův příchod zpozorovaly teprve, když jim s tichým zakašláním stanul přímo za zády.
„Nějaký problém?" zjišťoval. „Čím mohu být nápomocný? Pokud byste potřebovaly, zkusil bych třeba vykouzlit arénu, pěkné řídké bahno a taky bych svolal ostatní, ať si to všichni společně užijeme," zašklebil se. Provokatér jeden!
„Zřejmě jsme se nechaly trochu unést." Andromeda mu věnovala omluvný úsměv, zatímco její mladší sestra Narcissa na Malfoye vrhla ošklivý pohled.
„Vypadni! Tohle je soukromé!"
Lehce povytáhl jedno obočí. „Pozor na jazyk, Blacková."
„Do našich záležitostí ti nic není!"
„To se velmi mýlíš," ujistil ji zvysoka. „Jsem zmijozelský prefekt. „A vy, přesněji ty, tu zcela v rozporu se školním řádem halekáš jako na lesy."
„Laskavě sbal sebe i ten svůj pitomý prefektský odznak a jdi opruzovat zase někam jinam, ano?" vyzvala ho Narcissa.
„Jak myslíš, Blacková. Já tě varoval. Uvidíme se spolu dnes večer. V sedm hodin ve studovně. Buď přesná, nerad čekám."
„To má být jako co? Pokus o rande?"
Slaďounce se usmál. „Ne, Blacková. Školní trest."
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.