22. Bez iluzí
duben 1972, Škola čas a kouzel v Bradavicích, zmijozelská kolej
.
Jak týdny ubíhaly, nejenže Lucius s Narcissou Blackovou nepokročil ani o píď, ale navíc se zhoršovala i situace kolem Severuse Snapea a čtyř nebelvírských raubířů. Krom pošklebování a ničení školních věcí se začala objevovat i drobná zranění, tu odřené lokty, jindy potlučený nos… Samy o sobě by ty úrazy mnoho neznamenaly, ale v dlouhodobém výčtu byly přinejmenším znepokojující.
„Měli bychom to někde hlásit," navrhla Alecta na pravidelné schůzce zmijozelských prefektů. „Než to přeroste v něco mnohem horšího."
„Komu tak asi?" ušklíbl se Rosier. „Uveď jediný příklad, kdy ředitel Brumbál hnul prstem kvůli někomu ze Zmijozelu. Raději vždycky všechno zamete pod koberec. McGonagallová se proti němu ničeho neodváží, na to je příliš slabá a závislá na jeho autoritě –"
„Potom nám zbývá Křiklan. Je ředitelem naší koleje. Mělo by ho to zajímat. – Luciusi," obrátila se Alecta k Malfoyovi, který se, myšlenkami opět zatoulaný k Narcisse, zrovna mrzoutil na jarní liják, bubnující do oken. „Tebe má přece rád, jsi dokonce v jeho klubu…"
„Proboha, nebuďte naivní," zasmál se, ale dvakrát vesele to neznělo. „Jediné, proč Křiklana zajímám, jsou galeony a politický vliv mého otce."
Šestice prefektů spolu vyměnila výmluvné pohledy. Jako už mnohokrát byli se svými problémy sami. A moc dobře to věděli.
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.