29. Ovládnu tvou duši
červenec 1972, rodinné sídlo Malfoyových, Wiltshire
.
„Pro přesné pochopení mechanismu, podle jakého kletba Imperius funguje," začal Voldemort svůj výklad, když si v odlehlé části malfoyovských pozemků našli klidné místečko, „považuji na nezbytné, abys nejprve pocítil její účinky na vlastním těle i mysli. – Jsi připravený?"
Přestože Lucius cítil, jak se mu nervozitou potí ruce, odhodlaně přikývl.
Lord Voldemort na něj namířil hůlkou. „Imperio," pronesl takřka lenivě.
Malfoy překvapeně zamrkal. Očekával, že cizí vpád do jeho mysli bude mnohem, jak to jenom říct, brutálnější… Místo toho pocítil, jak se cosi neuchopitelného zlehka otřelo o jeho vědomí, a teprve potom odněkud ze své hlavy zaslechl nejprve slabý, ale stále sílící Voldemortův hlas: NAZVI MNE SVÝM PÁNEM A POKLEKNI PŘEDE MNOU.
„M-můj pane?" zakoktal Lucius. Se zmateným výrazem hleděl na blátivou louži, kterou přímo před ním zanechal včerejší liják.
NO TAK KLEKNI! Hlas v jeho hlavě nepříjemně zesílil. Zároveň s ním se ale odkudsi vynořil i jiný hlásek, který zašeptal: Copak jsi nějaké čuně?
PROČ SE MNOU BOJUJEŠ? VÍM, ŽE V JÁDRU DUŠE MNE CHCEŠ UCTÍVAT… TOUŽÍŠ PO TOM. NO TAK POSLECHNI, JE TO ÚPLNĚ SNADNÉ…
Aniž by věděl jak, jedna jeho bota se ocitla v kaluži.
Ale ten druhý hlásek namítl: Jsi Malfoy. Nemáš potřebu se někomu klanět.
Jenže Lucius už ho nedokázal vnímat tak zřetelně jako prve.
V okamžiku, kdy se mu začala podlamovat kolena, ho však čísi ruka zachytila a vytáhla zpátky na nohy.
„Velmi dobře, můj mladý příteli," pochválil ho Voldemort spokojeně. Popravdě, ten chlapec měl větší potenciál, než původně předpokládal. „Sice jsem ti trochu usnadnil situaci, když jsem zvolil tak extrémní příkaz, ale i přesto jsi prokázal dostatečně silnou vůli, abys mi alespoň částečně vzdoroval. Jsem přesvědčený, že při troše cviku tuhle kletbu bez problémů brzy zvládneš."
O té maličké, nepatrné části, která bez povšimnutí uvízla kdesi v hloubce mladíkovy mysli, se však už nezmínil.
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.