"Dobré ráno" pronesla jsem a pročísla jsem si rukou svoje zacuchané vlasy. Vojta se na mě otočil. Na jeho obličeji se rozzářil úsměv.
"Dobré ráno zlatíčko" řekl mi. Já jsem si podívala na to co dělá a zděsila jsem se.
"Ty vaříš?" zasmála jsem se a on jenom pokrčil rameny.
"Co bych neudělal pro moji princeznu" uculil se a já trochu zrudla. Je jedno jak dlouho tuhle přezdívku mám. Na tohle si nikdy nezvyknu.
"Jak jsi na tom s tou knihou?" zeptal se mě a podal mi hrnek. Tiše jsem poděkovala a opřela se o linku. Ráda píšu. Nedávno jsem dostala nápad na knihu, sepsat něco jako náš život.
"Mám zatím jenom prolog, ale bojím se, že se to nechytne" řekla jsem a pokrčila u toho rameny. On nesouhlasně mlasknul. Položil obracečku a obejmul mě.
"Vyleju na tebe to kafe blbe" zasmála jsem se.
"Chytne se to zlato uvidíš, píšeš krásně" oznámil mi a já se usmála. Natáhla jsem se pro pusu a zastavila se těsně u jeho rtů. Zarazila jsem se nad zápachem.
"Nezapomněl jsi na něco" zasmála jsem se a on se malinko zamračil. Otočila jsem hlavu k pálící se palačince a on vykulil oči a sundal pánev.
"Kurva" zanadával a já jsem se zasmála a zakroutila nad tím hlavou. Jakoby to takhle nedopadlo vždycky.