„Přísahám, dědečku, přesně takhle se to celé stalo."
.
Volba je na tobě
.
Lucius chvíli hleděl na svého vnuka a teprve, když nabyl jistotu, že se dokonale ovládá, položil onu zásadní otázku: „Ti dva, Potterův chlapec a to Weasleyovské děvče, jsou rovněž v pořádku?"
„Ano. James je oba přemístil zpátky domů. Mysleli jsme, že to tak bude nejlepší. Na šrot je akorát auťák. Chtěl jsem ho opravit a zakouzlil na něj Reparo, ale moc to nepomohlo." Scorpius poraženecky svěsil ramena. „Až to táta zjistí, nejspíš mě rovnou zabije."
Starší muž si zlehka odkašlal. „Vzhledem k tomu, že jsi jediným právoplatným dědicem našeho jména, označil bych tvou domněnku za značně… přehnanou. Nelze ovšem vyloučit, že tvůj otec dá své nelibosti, abych tak řekl, poněkud volnější průchod."
„Právě, dědo, a to je druhá věc, o které jsem s tebou chtěl mluvit. Myslíš, že je opravdu bezpodmínečně nutné tátovi pokazit náladu hned po návratu? Totiž – napadlo mě, jestli bys to se mnou nemohl vyřídit ty? Tak nějak v tradičním duchu…"
Lucius se ostře nadechl. „To bych tedy rozhodně nemohl! Už tak v každé druhé povídce vystupuji jako bezcitný rodinný tyran se sadistickými sklony!"
„Aha. A co kdybys teda můj trest naopak pojal nějak moderně a alternativně? Víš, abych se do budoucna poučil ze svých chyb a tak –"
Patriarcha si ho změřil zkoumavým pohledem. „Dvě hodiny francouzštiny každý den až do konce prázdnin," oznámill potom uvážlivě.
„Ale dědo!" zakňučel Scorpius. „Tohle JE sadistický!"
„Sadistické," opravil ho Lucius s dokonalým smyslem pro absurditu dané chvíle. „Krom toho, francouzština je jazykem tvých předků, měl bys ji ovládat. Nicméně," po rtech mu přeběhl náznak potutelného úsměvu, „v úvahu by přicházely ještě pravidelné taneční lekce s tvou babičkou a matkou."
Scorpius vydal přidušené zaúpění. Konečně začínal chápat, proč si jeho dědeček – i mnoho let po skončení obou kouzelnických válek – dokázal udržet pověst velmi nebezpečného muže. „Rozumím," povzdechl rezignovaně. „Beru tu fráninu."
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.