Scorpius vydal přidušené zaúpění. Konečně začínal chápat, proč si jeho dědeček – i mnoho let po skončení obou kouzelnických válek – dokázal udržet pověst velmi nebezpečného muže. „Rozumím," povzdechl rezignovaně. „Beru tu fráninu."

.

Zakázaná magie

.

„Jsem rád, že si rozumíme."

Lucius Malfoy vstal od psacího stolu a rozvážným krokem zamířil na opačnou stranu místnosti, kde portrét nevraživě vyhlížející staré čarodějky v historickém hábitu střežil malý trezor, ukrytý ve zdi za ním.

„Jdi ven a počkej na mne na chodbě," nařídil vnukovi, který jeho počínání sledoval se vzrůstajícím zaujetím.

„Ale dědo," opáčil Scorpius, „o téhle skrýši přece vím už celé roky. Objevil jsem ji, když mi bylo sedm."

„Samozřejmě. Nechci ovšem podněcovat tvé dobrodružné sklony tím, že bych ti prozradil i přístupový kód," odvětil patriarcha tónem stejně tak klidným jako nekompromisním.

Scorpius poslušně opustil jeho pracovnu. Přitom ale špicoval uši, protože ještě než byl úplně ze dveří, zaslechl, jak stará čarodějka nerudně zaskřehotala: „Víš určitě co děláš? Nebo chceš zase dostat do maléru sebe i celou svou rodinu?"

Tiše pronesenou odpověď Scorpius zachytit nedokázal, přišlo mu ale, že tohle od prapraprababičky Lucretie nebylo úplně fér. Ať už měl dědeček v úmyslu cokoli, podnikal to přece kvůli němu!

A když potom zahlédl blýskavý předmět, který Lucius nechal vklouznout do kapsy svého hábitu, zmohl se pouze na to, aby v nevěřícím úžasu zalapal po dechu.

„Dědo! Vážně je to to, co myslím, že to je?"

Koutek úst nejstaršího Malfoye se nepatrně nadzdvihl v náznaku pousmání. „Opravdu nemám tušení."

„Ale my jsme se ve škole v dějinách čar a kouzel učili," pokračoval Scorpius vzrušeně, „že všechny obraceče času byly buď zničeny při bojích na Odboru záhad roku 1996, nebo na příkaz Ministerstva kouzel hned po nich."

Lucius se posupně ušklíbl. „Tolik ke kvalitě výuky a relevantnosti informací poskytovaných studentům údajně nejlepší kouzelnické školy v Británii. – Teď si ale pospěš! Máme štěstí, že babička s tvou matkou i sestrou si dnes ráno vyrazily na nákupy. Při troše štěstí tu nepříjemnou situaci zvládneme vyřešit dřív, než se všechny vrátí z Londýna."

...


Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.