„Teda dědo!" vydechl Scorpius, sotva se mu podařilo popadnout dech. „Rozhodně tě nechci podezírat nebo tak něco, ale jsi si absolutně jistý, že se poslední roky živíš poctivě?"
.
A safra!
.
Jedno patriarchovo obočí se mírně vyklenulo. „Pokud narážíš na to, zda náš rodinný rozpočet příležitostně nevylepšuji zcizováním automobilů drahých značek, ujišťuji tě, že nikoli. Ostatně, který normální člověk by mohl mít zájem o vozidlo, v němž je přinucen sedět sotva půl druhé stopy nad zemí, s koleny přitaženými téměř k bradě."
„Je to sporťák, dědo," rozhodil Scorpius rukama. „Nízké těžiště, aerodynamika –"
„V každém případě je to mimořádně nepohodlný vůz."
Chlapec se tiše uchechtl. „No jo, dědo, když ty bys nejraději jezdil slavnostní ekvipáží."
„Mladý muži," oslovil ho Lucius zvysoka, „rád bych ti připomenul, že se v žádném případě nenacházíš v situaci, kdy by sis mohl dovolit být prostořeký. A zapni si ten pás pořádně, jen trochu couvnu, otáčíme se a nejkratší cestou míříme domů."
„Ano, dědečku, ale –"
„Bez odmlouvání."
„Ale –"
„Ne."
„Dědo!" chlapcův hlas přeskočil vzrušením. „Já se s tebou přece nehádám. Akorát je to tady děsně úzký, nevejdeme se. Navíc tu ještě zaclání ten památný strom. Měl by sis na palubní desku hodit aspoň zadní kameru, ať –"
„Scorpiusi, chceš jít domů pěšky?"
„Nechci."
„Tak zavři pusu a mlč!"
I když byl vůz vybaven téměř kompletní kouzelnickou automatikou, přece jen reagoval trochu jinak, než starý dobrý Bentley, na který byl Lucius zvyklý. Ale už tomu pomalu začínal přicházet na kloub. Ještě malý kousek dozadu, potom spojka, plyn a –
Vůz energicky vyrazil vpřed. Jeho příkladnou akceleraci však narušil ošklivý skřípavý zvuk, prozrazující, že do jinak brilantně zvládnutého manévru se přece jen vloudila malá chybička.
„Zatraceně!"
Scorpius z místa spolujezdce natáhl krk co nejvíc dozadu. „Je to dobrý, dědo," zahlásil optimisticky. „Strom stojí. Napadrť je jenom pravý blinkr. Asi je sedřený i lak, ale jinak všichni žijeme."
Zatraceně. Zatraceně! Zatraceně!
Jen díky mnohaletému cviku Lucius dokázal udržet zdánlivě netečný obličej.
Volnou rukou nenápadně zalovil v kapse.
Konečně, čtvrt obrátky by mělo stačit…
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.