„Čtvrt obrátky by mělo stačit. Ale ještě předtím," Lucius zpod palubní desky vytáhl kus hadru, „tímhle umlč ten zatracený reproduktor!"
.
Salisbury
.
Na dohled městečka Salisbury Lucius trochu přibrzdil. Popravdě, kouzelnický zákon o utajení bytostně nesnášel, ale v místě plném mudlů nemínil riskovat. Špičkou hůlky přejel po svém hábitu, který poslušně změnil podobu na běžný vycházkový oblek.
„Hezký, dědo," pochválil Scorpius. Pak sebou ale neklidně zavrtěl, protože mu hlasitě zakručelo v žaludku.
„Máš hlad?"
„To nic, dědečku, nedělej si starosti."
„Chápu. Na lumpárny času dost, ale pořádně se nasnídat, to ne."
„Dědo," vyprskl chlapec, „teď zníš úplně jako moje máma."
Nejstarší z Malfoyů neodpověděl, kousek za křižovatkou však zastavil u okénka rychlého občerstvení, takového, kde se jídlo prodává přímo do auta. Tiše zamumlané Commutatio proměnilo zlatý galeon v jeho kapse na mudlovské peníze.
„Vezmi si to," podal vnukovi sáček ozdobený potiskem starých novin.
Scorpius nakoukl dovnitř a zaškaredil se. „Fish and chips? Dědo! Víš, že já ryby nerad. Všechny jsou tak divně cítit."
„Však to taky nemáš za odměnu, ale za trest," dostalo se mu lakonické odpovědi. „Krom toho, jiné jídlo v nabídce neměli." S těmi slovy Lucius zastavil na nábřeží, ze stojanu na turistické prospekty vytáhl staré číslo časopisu Wiltshire Life a rozložil si ho na kolenou způsobem jasně naznačujícím, že on má času dost.
Scorpius do sebe chmurně soukal hranolky, když vtom o jeho lýtko zavadil jakýsi neslyšný černý stín. Vyhladovělé kotě s velikánskýma žlutýma očima naštěstí netrpělo žádnými předsudky, takže všechny kousky tresky v něm zmizely s obdivuhodnou rychlostí. Nakonec ho chlapec opatrně odšoupl stranou a zabouchl dvířka vozu.
„Můžeme jet?"
„Ano, dědečku."
Takže… motor… spojka… plyn…
A potom neplánovaně jakýsi divný zvuk. Velmi, velmi špatný zvuk.
„Zpropadeně! Myslel jsem, že jsi tu kočku odehnal!"
„Já taky," přisvědčil chlapec třesoucími se rty. „Dědo, dědečku, prosím, nemůžeme ji tu tak nechat."
Lucius sáhl do kapsy.
„Čtvrt obrátky?"
„Správně. Ale to ti povídám, o to kotě se budeš starat! Bez výmluv!"
...
Prohlášení: Povídka nebyla napsána za účelem zisku. Postavy a svět patří J. K. Rowlingové a aktuálním držitelům autorských práv. Duševní vlastnictví překladů jmen, názvů a míst náleží Pavlu a Vladimíru Medkovým, kteří její knihy o Harrym Potterovi přeložili do češtiny.