KAPITOLA III - Na řece

Noc proběhla relativně klidně. Kapitán mlčel, stejně tak i zbytek jeho pěti členné posádky. Fili jim slíbil dost velkou sumu, aby to stálo za riziko. Nevraživým pohledům se však nedalo zabránit. Nejvíce agrese projevoval celkem paradoxně nejmenší člen posádky, kterého musel kapitán, několikrát umlčet.

„Neplujeme do přátelského prostředí." Pronesl Dwalin ke svému bratru, když se ostatní trpaslíci odebrali do podpalubí ke spánku.

„To rozhodně ne."

„Přesto, si nechal Filiho vyrazit na toto nerozvážné dobrodružství."

„Ano."

„I když víš, že existuje pádný argument, kterým si ho mohl zastavit."

Balin hlasitě povzdychl. „Nemohl jsem to udělat. Kdyby se chlapec dozvěděl, že celá tahle mise byla jen test jeho schopností, těžce by se to dotklo jeho hrdosti. Takhle bude mít možnost dokázat Thorinovi, že je vhodným nástupcem trůnu."

Dwalin se ironicky pousmál. „Tento přístup bych pochopil u sebe, bratře. Ale u tebe..." odmlčel se „... mě znepokojuje."

„Zoufalá doba žádá zoufalé činy. Thorin tráví stále více času mimo Ered Luin a Fili nemá dost zkušeností aby ho dokázal zastoupit. Nemá cit pro vyjednávání a jak to tak vypadá, ani dost rozumu na to nechal svého mladšího bratra v bezpečí. A nezmění se, dokud neudělá chybu."

Dwalin zvedl obočí: „Chyba by nás všechny mohla stát život."

„Doufejme, že to tak daleko nedojde." pronesl Balin a zamířil do podpalubí.

Druhý den už je kapitán na palubu nepustil. Proplouvali hustě obydlenou oblastí a bylo by zbytečně riskantní, kdyby je někdo viděl. Kdykoli byli blízko městu nebo vesnici, všech pět trpaslíků pozorovalo vnější hemžení, skrze škvíry v lodi, určené právě k tomuto účelu.

Kolem poledne proplouvali kolem několika rybářských lodí a Kili si všiml něčeho, co do té chvíle nikoho nenapadlo: „Jsou hrozně malí. Jako by byli všichni děti."

Všichni se pořádně podívali na malou rybářskou loďku projíždějící kolem nich.

„To je hloupost, podívej támhle. Ten má šedé vlasy. To bude asi těžko dítě." oponoval Fili.

„Má pravdu Fili..." připojil se Ronak „...nejsou o moc vyšší než my. Mohli by to být trpaslíci."

„Na to nejsou dost širocí." pronesl Kili a otočil se na ostatní se širokým úsměvem, aby zjistil, jak se jeho vtip ujal. Netvářili se zrovna pobaveně. Především Balin ho káral povytaženým obočím. Kili ztuhnul a okamžitě dodal „Myslel jsem, že nejsou dost vypracovaní."

Trpaslíci to přešli a obrátili svou pozornost zpět k dění na řece.

„Myslím, že je na čase zeptat se kapitána." řekl Fili „jakmile sem přijde, vytáhnem z něj pár rozumů"

Z tmavého kouta na druhém konci podpalubí se ozval ironický smích. „Neznáte ani důvod, jsou Eriadorští menší než normální lidé? To jste ještě hloupější než jsem si myslel." Hlas patřil muži, který byl zavřený v malé kovové kleci. Trpaslicí o svém spolupasažérovi věděli a kapitán je nabádal, aby ho ignorovali, což bylo do teď jednoduché. Kili sebou trochu nervózně škubl ale jeho bratr, se značným sebevědomím, udělal pár kroků vpřed, ke kleci.

Klec stála mezi bednami s nákladem a byla ve stínu. Filimu chvíli trvalo než si jeho oči přivykly na šero a viděl cizinci do tváře. K jeho překvapení, to byl mladý muž. Dobře stavěný ale špinavý a na několika místech na těle měl zaschlou krev. Fili si odkašlal a promluvil na něj: „Ale ty nám ten důvod řekneš, že?"

Zajatec upřel pohled na Filiho. „Co z toho?"

Fili se loktem opřel o jednu bednu a uvažoval. „Jak si se dostal do té klece?"

„Podle nich, jsem nesloužil královně tak, jak bych měl."

„A podle tebe?"

„Jsem královně věrný..." odmlčel se „... jen ne té jejich."

Fili, Kili ani ostatní nechápali o čem mluví ale Fili vycítil příležitost:

„Když nám řekneš všechno co víš, přimluvím se u kapitána za tvé propuštění."

„To mi nestačí." vězeň se chytl mříží a přitáhl svůj obličej k nim, aby na Filiho dobře viděl. „Kapitán je malej pán. To byste se museli přimluvit u královny."

„Takže na jihu Eriadoru vládne žena?"

Vězeň se opět zasmál. „Skutečně nevíte nic. Když chete provést obchod, je třeba znát kupce."

„Jak víš že chceme provést obchod?"

„Mladej dost mluví."

Všechny zraky se opět upřeli na Kiliho. Hrobové ticho. Poté se znovu ozval Ronak „Nebavte se s ním, Fili. Bohové vědí co by nám navykládal. Držme se původního plánu. Zeptáme se Kapitána, až sem přijde."

„I naši lidé si vyprávějí různé verze jednoho příběhu. Čím více verzí uslyšíme tím lépe pro nás."

Balin a Dwalin zároveň zvedli obočí a tento pohled si vyměnili. Že by Fili přece jen někdy poslouchal co mu říkají?

„Dobrá..." pokračoval Fili „... pokud se dostaneme až ke královně, to nejmenší, co můžu udělat je, přimluvit se. Máš moje slovo." Fili podal vězni ruku aby dohodu potvrdil. Vezeň ji přijal. „Dobrá, co chcete vědět?"

Fili se rozhlédl po ostatních a pobídl Kiliho aby se zeptal on. Kili okamžitě vyhrkl: „Proč jsou tu všichni tak malí?!"

Fili se neubránil úsměvu a obrátil se zpět na vězně. Odpověď byla rychlá a nečekaná.

„Většina jsou z části trpaslíci."

Všem se zatajil dech. „Cože?" zaznělo sborově.

„Jsou potomky zdejších lidí a jednoho klanu trpaslíků, který sem přišel před více než sto padesáti lety."

„A to jako všichni?" zeptal se Kili.

„Velká část jižního Eriadoru, včetně královské rodiny."

„To není možné..." vložil se do toho Dwalin „... trpaslíci nezakládají rodové linie s lidmi. Je to zakázané."

„Je to pravda." trval na svém vězeň.

„Mistře Baline," Fili se otočil na staršího trpaslíka „...považujete to za nemožné?"

„Nemožné není nic chlapče. Ale považuji to za velmi nepravděpodobné. Kolik trpaslíků by tu muselo být, aby takto změnili lidskou civilizaci. A i kdyby sem přišla trpasličí kolonie, proč by s sebou neměli ženy? Všichni trpaslíci jsou vychování k zachování čisté krve."

„Pokud vím, nejsou tu ani žádné hory, tak co by je sem táhlo?" navázal Ronak.

„Nutnost." ozval se opět vězeň. „Prý je někdo vyhnal z jejich království."

„Kdo?" vyštěkl opět Kili nedočkavostí.

„Král Ereboru."

Ta věta spustila lavinu. Ronak a Kili se vrhli směrem ke kleci a začali dorážet na bezbraného vězně. Jeden přes druhého křičeli nadávky a Dwalin s Filim měli co dělat, aby je od klece odtrhli. Když se jim to povedlo, bylo zjevné, že vězeň přes mříže utržil několik ran. Zvuk nadávek se nesl podpalubím ještě hodnou chvíli, ale pouze ze strany trpaslíků. Vězeň vyčkával.

Po chvíli se otevřeli dveře do podpalubí a vešel kapitán: „Co má tohle znamenat?"

„Urazil náš lid!" ohradil se Kili a vytrhl se bratrovi ze sevření.

Kapitán se rázným krokem vydal ke kleci a vězni uštědřil ránu holí. Poté se obrátil na trpaslíky: „Říkal jsem Vám, že ho nemáte poslouchat!"

„Proč? Co provedl?" zeptal se Fili velmi ostrým tónem.

„Do toho Vám nic není." zakřičel kapitán a nastalo ticho. Po chvíli klidným tónem promluvil Balin: „Přijměte naši omluvu, kapitáne. Pouze bychom rádi znali odpovědi na své otázky a tento muž byl ochoten nám je poskytnout."

Kapitán se ušklíbl. „Špatná volba."

„Ano, to už jsme pochopili."

Kapitán si povzdychl a vydal se zpět na palubu. Než za sebou zavřel dveře, jestě jednou se k nim otočil: „Po setmění se ke mně můžete připojit na palubě. Snad budu schopen, odpovědět na vaše otázky."

Děkuji PkEn za komentář. Snad Ti budu i nadále dělat radost! Jsem ráda, že tuhle povídku někdo čte.

Příště nás čekají odpovědi na otázky! Co myslíte? Jsou Eriadorší opravdu na polo trpaslíci?