To byla zase noc. A přesto všechno, trvala jen krátce. Ve víru společnosti pánských obleků a barevných dámských rób prožil jeden z pozoruhodných večerů, které se jen tak nevidí, a přesto mu s postupujícím časem splynul ve stovky večírků, které kdy navštívil. Ale i tak se bavil. Užíval si nespoutané dění a pozornost, jíž se mu dostávalo. S koncem večera však odešel sám a nezvykle střízlivý.
Jediný důvod jeho mírného chování byla samozřejmě žena. A i když byla právě sto třicet osm kilometrů vzdálená – ne že by jejich odloučení počítal s přesností na metry - nechtěl si nijak pohněvat jedinou ženu, kterou kdy doopravdy miloval.
Se sebezapřením otevřel oči a prohlédl si prázdnotu druhé poloviny lůžka. Již samotný pohled mu přivodil pocit chladu, který ho teď automaticky obešel. Kdy se vlastně vrátí? To by si však nejdřív musel vzpomenout, co bylo dnes za den. Otočil se na záda a ještě jednou si dlaněmi protřel oči. Venku už slunce nepříjemně žhnulo, že ho ani žaluzie dál nemohly zadržet, nejvyšší čas vstát.
„J.A.R.V.I.S.i, mohl bys mi říct, co je dnes za den?" vlastní hlas se mu zdál divný, včera toho musel vypít víc, než si původně myslel.
„Dobré ráno, je neděle 23. června, 6:30 východoamerického času. Předpověď říká, že bude polojasno s občasným slabým větrem, bio zátěž na jedničce," úslužný jako vždy J.A.R.V.I.S. už roztahoval žaluzie a do pokojů začal pouštět newyorské světlo.
Snažil si odkašlat, nic tím ale nezměnil, stále cítil hrubost svého krku, jako by včera snědl ježka. Tony Stark však neznal nic, na co by neúčinkovala sklenice skotské, a tak si jednu nalil. Cokoliv, co cítil, rázem otupělo a Starka zaplavil blažený pocit. Bylo na čase pustit se do práce.
Směrem ke koupelně už zadal J.A.R.V.I. další pokyn: „Ukaž mi poslední updaty projektu."
„Přístup odepřen."
Stark se zastavil uprostřed pohybu. „Jak to myslíš – přístup odepřen?!" Že by se na něj s Pepper domluvili a zablokovali mu možnost pracovat v neděli?
„Bohužel, nemohu vám otevřít projekty prováděné panem Starkem. Vyžadují si jeho vlastního povolení."
Stark zuřil. „To je snad dneska Apríl?! Nějak jsem si nevšiml. Nechtěj, abych se ti podíval na paměť."
J.A.R.V.I.S. už se začal nadechovat, Stark mu okamžitě skočil do řeči. „Jestli mi chceš říct, že to může udělat jen Tony Stark, tak tě okamžitě vypnu." J.A.R.V.I.S. mlčel. Inženýr nasupeně došel do koupelny a hlasitě za sebou zavřel dveře.
„Co to jako má být? Vzpoura strojů?! Nejspíš ještě spím. J.A.R.V.I.S.i, udělej mi kafe, jestli na to nemusíš mít povolení Tonyho Starka." Pustil si kohoutek se studenou vodou a opláchl si rozpálený obličej.
„Jak si přejete."
„Aspoň něco funguje," vzhlédl, aby se podíval na strhané rysy ve své tváři, kterým nijak nemohl pomoci souboj s umělou inteligencí. To, co uviděl, vážně nečekal. Stark s úlekem uskočil od zrcadla.
Čím déle se na svůj odraz díval, tím víc chápal, že se výjev v zrcadle nezmění. Na to byla všechna pravidla optiky krátká. Pro jistotu si ještě nasadil brýle. Položil ruku na chladný povrch zrcadla. Vážně tam bylo. A stejně tak žena, která se na něho dívala stejně nechápavýma očima, jaké měl on sám. Měla rozcuchané vlasy, jako by právě vstala, černé jako havraní křídla. Oči jí překrývaly brýle, stejného tvaru a barvy jako jeho brýle. Co však bylo nejpřesvědčivějším důkazem, žena dělala přesně ty samé pohyby a v přesně exaktní chvíli, v jaké se Stark pohnul. A právě teď se její ruka dotýkala zrcadla. Ruka, která vypadala přesně tak jako jeho. Už to nemohl dále ignorovat. Přes noc se z něho stala žena.
J.A.R.V.I. už nemohl dál zazlívat, že ho nemohl poznat. Algoritmus, podle kterého rozlišoval osoby, v tuto chvíli neskutečně selhal. Bude muset vymyslet způsob, jak ho přeprogramovat, aby ho pustil k práci. Jinak se zblázní. Otisky prstů, nebo sken oční duhovky, by mohl mít stejné. Byl to sice velice zastaralý systém, strašně zastaralý a neskutečně nepraktický. Ale co jiného mohl dělat?
„Káva je připravena, madam." J.A.R.V.I.S. si o to právě řekl. Jakmile vyjde z koupelny a dá se trochu dohromady, Stark ho vypne.
V mysli se mu najednou objevila další znepokojující otázka. Kdy se vlastně vrátí Pepper?