1. Julia a Sherly jsou před domem, Sherly bere klíče, otvírá dveře, vyběhne schody a vejde do bytu, Julia jde za ní má ve tváři docela přísný výraz.
Sherly: Co je?
Julia: Takže ty jsi konzultantka pro policii, to je opravdu výjimečné! Kolik, je na světě ještě konzultantů? (Julia si v odraze zrcadla všimne toho, že má ve vlasech ještě nějaké listí, svojí rukou odmotá listy z vlasů)
Sherly: Jsem jediná na světě. (S Chlubivým hlasem)
Julia: aha. (sedne si ke stolu dívá sena prostěradlo na kterém je připravená večeře, pár vajíček, rajčata, mrkev, pár dortíků a puding) Chováš se tak ke všem?
Sherly: Co tím myslíš?
Julia: řekne už trochu naštvaně) Co tím... no přece moje záda. (Julia se otočí, takže jde vidět otisk stopy na jejich zádech)
Sherly: Ach tohle! Oprášíš se a bude to jako nové. (Sherly jde ke svému chemickému stolu vytáhne složku a píše do ní údaje).
Julia sedí za stolem, jak může zůstat Sherly Tak chladná to není možný. Juliiny oči se však zastaví na jídle připravené na stole. V hlavě se ji zrodí plán na pomstu. Julia vezme ze stolu rajče a s úsměvem ho hodí po Sherli. Rajče se rozplácne na Sherlyiných zádech a na černém kabátku se utvoří malá červená skvrna. Sherly, ucítí herdu do zad, otočí se Julia se tváří jako by nic a míchá čaj lžičkou. Shrly se vrátí k chemii, ovšem v tu ucítí další ránu do zad, to už se Sherly otočí s velkou rychlostí a uvidí Julii, jak má v ruce sevřenou misku s pudinkem.
Sherly: Opovážíš se...
Julia: A co? Zavoláš na mě úřady, mám na to právo ty mě šaty já tobě kabátek. (Julia hodí pudinkem ten se rozplácne přesně na Sherlyině hlavě)
Sherly: Dobrá, tohle znamená boj, Angart. (Sherly sáhne po rajčeti a hodí ho po Julii, rajče se jí rozplácne na šatech a vytvoří červenou omáčku. Za chvíli lítá vzduchem všechno jídlo na stole Sherly se snaží krýt za svým křeslem zatím co Julia se skrývá za svým křeslem jenž je šedé barvy a je na něm jemně oranžový přehoz. Obě dvě jsou upatlané od jídla plus na jejich šatech uvízly nějaké drobky. Julia seběhne dolů a přinese mouku a vajíčka. Moku vysype Sherly na hlavu, takže Má Sherly celou bílou tvář a vlasy. Do pokoje vtrhne Langnus a začne nespokojeně štěkat utiší ho však pudink, jenž mu vletí do psího obličeje. Langnus pak jen vylízává misku, i včely se přišli podívat na rozruch v obývacím pokoji, když Verne chce zavelet k obraně všimne si, že zbytek včel si letělo pochutnat společně s Langnusem na pudinku. Verne tak kapituluje a přidá se k hodující skupince. Sherly, se snaží vymanit se sevření Julii, která na ni vylije trochu čaje, a tak na jejím obličeji a vlasech vytvoří malé těstové hrudky. Nakonec se Sherly dostane se sevření a utíká do svého pokoje, když se vrátí má při sobě pár šlehačkových koláčů.
Sherly: Raději se vzdej nebo použiju tyhle koláče, uvnitř je citronová pěna a v některých jsou jahody.
Julia: Ani nápad!
Sherly: Jak myslíš. (tak že i koláče za chvíli lítají vzduchem. Včely a Langus pozorují souboj jako by sledovali tenis, v naději že něco spadne na zem. Po chvíli jsou na zemi a stěnách rozplácnuté dezertíky)
Po krátkém zaklepání, které ani Julia se Sherly neslyší vejde do pokoje paní Hudsonová již postarší žena s šedinami ve vlasech. A zrovna jeden z krémových koláčů skončí paní Hudsonové ve tváři. Julia potichu vyprskne smíchy. Paní Hudsonová si sundá koláč z obličeje a utře šlehačku svým hedvábným kapesníkem.
Pani Hudsonová: Tvrdila jste mi slečno Sherly, že jste ty koláče zanesla do sirotčince paní Tweinové!
Sherly: Mněla jsem to v plánu.
Paní Hudsonová: Tohle to si uklidíte, samy a taky si vyperete. (Paní Hudsonová odejde naštvaně a práskne při odchodu dveřmi. Julia se cítí vinná tím božím dopuštěním, ale v tenhle moment se dokáže jen smát a společně s ní se směje i Sherly. Julia, si upraví šaty a jde dolů za paní Hudsonovou. Paní Hudsonová uklízí svou kuchyň přitom naštvaně uklízí nádobí do dřezu.
Julia: Paní Hudsonová chci se Vám omluvit za ten nepořádek.
Paní Hudsonová: To je v pořádku, pokud si to uklidíte.
Julia: Víte dneska zrovna je takový den...
Paní Hudsonová: (si přitáhne Julii k sobě a zpraží jí přísným pohledem)
2. Písnička Začíná hudba
Zpívá paní Hudsonová
Pozor si dejte na svůj tón, nikdo Vás neučil,
že starší mají úctu mít. Stačí jen málo a z nebohé domácí stane se
otrok, Tak dávejte pozor, co vám teď povím.
Já nejsem Vaše chůva, ani uklízečka!
Jsem jen Vaše domácí tak na to ohled berte!
(refrém)
Už teď pro Vás dělám moc, někteří domovníci netolerují věci.
Zvířata, či výbuchy a někdy vrzání houslí po celou noc.
Tak dávejte pozor, co vám teď povím.
Já nejsem Vaše chůva, ani uklízečka!
Jsem jen Vaše domácí tak na to ohled berte!
(potemní se)
Již dávno jsou pryč ten čas mládí, kdy jsem v cirkuse tančila
Již dávno odvál čas, trávený na visuté hradě, či napnutém laně.
Ano je to pryč (znovu se rozjasní)
Tak dávejte pozor, co Vám teď povím.
Já nejsem Vaše chůva, ani uklízečka!
Jsem jen vaše domácí tak na to ohledy berte!
3. Konec hudby Paní Hudsonová vystrkává ze dveří Julii s kbelíkem a koštětem. Julia si odfrkne, když dorazí do obývacího pokoje, všimne si, jak Lengus jí zbytky rozdrobených dortíku. Ovšem Sherly nikde vypadá to, že zalezla do svého pokoje. Náhle Julia uslyší zaklepání, a tak jde otevřít na chodbě stojí mladý muž a drží si svou pravou ruku
Muž: Jste doktorka Watson?
Julia: Ano.
Muž: (dívá se na Julii vyjeveně neboť Julia má pořád na sobě šaty umazané od jídelní bitvy. Navíc má drobky ve vlasech) Slečna Stamford mě k vám poslala, můžete mi pomoct?
Julia: Ano.
Muž: (dívá se na Julii vyjeveně neboť Julia má pořád na sobě šaty umazané od jídelní bitvy. Navíc má drobky ve vlasech) Slečna Stamford mě k vám poslala, můžete mi pomoct?
Julia: No ovšem jen chvíli počkejte tady v chodbě, za pět minut jsem tu jako na koni. (Julia uteče do svého pokoje a snaží se navlíknout do šatů.
pin/174021973077001152/
Muž: (Nakoukne do obývacího pokoje a vstoupí do něho, po pokoji jsou ještě rozházeno pár rajčat, muž uvažuje že odejde ovšem ve dveřích se objeví Julia)
Julia: Tak co vás trápí.
Muž: Možná bych měl přijít jindy, (snaží se proklouznout skrze Julii. V ten moment odejde ze své ložnice Sherly, v novém oblečení:
pin/AazWDIa8Q9S8WU-AW1aJE3cRSkE2xplol6hGR3JBT-_QhK_VayjSmqk/) prohlédne si nově příchozího hosta.
Sherly: Omluvte ten nepořádek, dnes byla Julia Watson obzvlášť nepořádná. Drahá Julii budeme muset zapracovat na tvém stolování. (Julia se zatváří dotčeně ale nic neřekne). Vy pane by, jste se měl nechat ošetřit, jestli příští rok máte se svým ragbyovým týmem jet do Francie.
Muž: No právě proto jsem také chtěl navštívit doktorku Stamford. Ovšem její ordinace byla prázdná a na dveřích byl lístek s touhle adresou. (Julia si sedne a také Muž si sedne na stoličku. Julia prozkoumá jeho ruku. Potom vytáhne obvaz a zpevňovací obvaz obmotá ruku a dá jí ještě do šátku.)
Julia: Tak, týden nechte ruku v klidu potom si jí mažte touhle bylinkovou mastí. (Julia podá muži malou krabičku s mastí, muž s úsměvem poděkuje, zaplatí a odchází)
3.
Julia: (přechází po svém pokoji) Nevím, jak to Sherly dělá. Ovšem chtěla bych to zjistit, neboť tyhle schopnosti byly úžasné. Možná že Sherly ovládá magii (Julia se otočí na Languse, Ten se na ní dívá s tupým výrazem a podrbe se za uchem). Já vím nerozumíš mi. (Julia se zvedne, je čas konfrontovat Sherly. Když však Julia přijde do obývacího pokoje, Sherly leží na pohovce, je ve svém červeném županu, a dívá se do prázdna.
Julia: Jak to děláš? Tu věc, že se na někoho podíváš a už víš co je zač.
Sherly: (Nic neříká a jen civí na Julii)
Julia: Hej vím že jsi mě slyšela, a abys věděla, ten včerejšek byla i tvoje vina, víš člověk si aspoň po sobě uklidí, co natropil. Jenže uklízela si včera?
Sherly: (Pořád civí)
Julia: Ne! Vše jsem uklízela sama! (Julia očekávala nějakou reakci, ovšem žádná od Sherly nepřišla. Sherly se jen schoulila do klubka a otočila se na zeď. (Julii vrtá hlavou co to se Sherly je proč je taková smutná a vůbec nekomunikuje, ovšem Julia pochopila že v tenhle moment ze Sherly nic nedostane.
Konec části