17. Kapitola
(2 032 slov)
„Blah" – Angličtina, obecná řeč
„Blah" – Elfské jazyky
„Blah" – Psané texty, dopisy, apod…
Omlouvám se za nepravidelné kapitoly, došli my předepsané kapitoly a protože jsem ve 4. ročníku mám plný rozvrh a nestíhám psát kapitoly.(〇_o)/〒▽〒
„Ráchel, ty mrcho!" křik Xarrola byl slyšet přes celé hlavní město Vlkodlačího území. „Jak jsi mohla?!"
Ráchel se na démona otočila s nečinnou tváří, která byla zbavena všech emocí. „Proč se staráš o ty zvířata? Není to tak, že jsi jeden z nich." Mávla k okolním budovám, které byly spalovány ohněm. Celé město bylo v troskách, většina budov byla zničena, na ulicích se válela mrtvá těla obyvatel území a všude byla krev a smrt.
„Proč jsi začala tuhle válku, Ráchel? Proč?!" zavrčel a poslal na ní ledové kouzlo, kterému se Ráchel ladně vyhnula. Poté se vyhnula Vlkodlačímu Králi, Štefanovi, který na ní zaútočil ze střechy budovy.
„Takže vy jste si vybrali stranu." Kývla směrem ke Xarrolovi a Nicholasovi, kteří se k nim přibližovali, zatímco Štefan bojoval s Ráchel.
„Co máš proti mému lidu, okřídlená fúrie?! Proč zabíjíš můj lid, naše děti, obyčejné obyvatele, kteří sotva dokáží zvednout zbraň?!" Štefanovi se při jeho proslovu podařilo zasáhnout Krále andělů jeho vlkodlačími pařáty, které jí udělali díru do hrudi.
Ráchel místo bolesti na tváři měla úsměv. „Protože zvíře, je stále jen obyčejné zvíře. Ať už je oděno v lidském oblečení, je schopno použít zbraně anebo má uznání od vládce." Zasmála se posměšně. „Tvůj lid si zaslouží vyhubení, jinak otrávíte celý svět! A vy!" ukázala na Nicholase a Xarrola. „Vy padnete s nimi." Dopověděla a zaútočila svým mečem proti vlkodlakovi. Štefanovi se však podařilo meč zastavit jeho drápy.
„Chceš začít boj?!" zavrčel jí do obličeje. „Já začnu válku." Kopl jí do břicha a odkopl daleko od sebe.
Když se Ráchel sebrala na své nohy a zvedla svůj pohled zpět na své protivníky, zjistila, že je v nevýhodě, neboť dorazili Nocholasovi a Xarrolovi jednotky. Proto se rozhodla stáhnout.
Mávla křídly a než stačili Králové zareagovat, byla pryč spolu s jejími vojáky.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoO
Válka mezi Anděli a Vlkodlaky byla krutá. Města v jejich území byla ničena, nevinní obyvatele byli zabíjeni a válka neměla konce. Spoustu obyvatel, kteří do té doby bydleli v území, ve kterém nyní zuřila válka našli exil v ostatních území, kam válka nedosáhla.
Upíří s Démony se připojili k Vlkodlakům a jejich území bylo tedy stejně zničeno.
Když válka trvala rok, Harrison to již nemohl dále ignorovat. Původně doufal, že konflikty mezi rasami se vyřeší rychle, ale čím více lidí hledalo domov v Pontemu, tím hůře to šlo ignorovat.
Rozhodl se tedy, že je na čase ukončit tuhle válku, která rozděluje jeho říši.
OoOoOoOoOoOoOoOoOoO
„Vzdej se Ráchel!" křik Krále Vlkodlaků byl slyšet přes celé hlavní město andělského území. Jak se ukázalo, Andělům začali docházet síly a ukryli se v jejich zámku, aby je získali zpět. „Nemůžeš vyhrát!"
„Eriku." Nicholas pohlédl na svého syna, který se do války přidal hned poté, co byl jeho otec zraněn a Andělé potřebovali vůdce, který je povede, než se jejich král uzdraví. A kdo by na to byl lepší než králův syn? Samozřejmě to však znamenalo, že Erik musel opustit své místo, které bylo po boku císaře a vzdát se tak svého postu, kapitána stráží.
Erik se na svého otce nemusel ani podívat, aby věděl, co chce. Erik vzal svůj meč a řízl se s ním do ruky, ze které se postupně začala valit krev. Od smrti jeho babičky, ani on sám a ani jeho otec nebyl schopen plně ovládnout magii krve, ale do jisté míry odhalili její tajemství a byli schopni tak magii používat.
Než krev dopadla na zem, vznesla se do vzduchu a začala kroužit kolem Erika obrovskou rychlostí.
„Cruentum tormentum!" krev se zformovala do obrovské koule a zastavila se před Erikem. Když dořekl kouzlo, z koule se vyřítil obrovský paprsek, který narazil do zámku krále andělů a celý zámek vybouchl. Když usedl všechen prach, bylo možné vidět trosky zámku a spousty andělů, kteří se z trosek snažili zachránit.
Erik po použití kouzla byl oslaben a kdyby ho Nicholas nezachytil, byl by spadl.
„Našli jsme ji!" ozval se jeden z démonů.
„Našli jsme krále andělů!" jeden upír, tři vlkodlaci a šest démonů bylo zapotřebí, aby Ráchel udrželi na místě.
Štefan, který se k nim sám vydal, za jeho zády ho následoval Xarrol a Nicholas s Erikem. Když k nim přistoupil pohlédl na své zraněné muže a ovládl ho vztek.
„Poslední slova?" zeptal se a převzal meč od jednoho upíra a přiložil ho k jejímu krku.
Ráchel beze strachu pohlédla na Štefana a drze se usmála. „Ničeho nelituju."
Štefana pohltil vztek a s nápřahem sekl po krku krále andělů-
KŘACH!
Štefan s ostatními nechápavě zírali na meč, který se roztříštil před očima všech, jakmile se dotkl Ráchelinina krku.
Ráchel na tváři měla vítězný výraz.
„Věděla jsem, že zakročíte, můj pane." Řekla a poklekla k osobě, která přijížděla na černém jednorožci. Všichni se poklonili, jakmile Harrison seskočil z Diama, který byl oděn ve válečném brnění.
Harrison měl své bílé vlasy opět narostlé pod pás, a ve vlasech byly zapleteny malé copánky, jinak zbytek byl na volno. Oblečen byl do upnutých černých kalhot, které byly spolu s koženými botami schovány pod tmavě zelenou sukní, která byla až k zemi, byla dost volná, aby Harrisonovi dovolila se pohybovat při boji. Měl na sobě opnutý plášť, který se spojoval kolem krku a u pasu, kde byl spojen železným opaskem, kde byly zavěšeny dva meče po obou stranách, velká část hrudi byla odhalena, a přesto vypadal velmi vznešeně. Na ramenou měl brnění, která se táhli až k loktům a z pod brnění vykukovala tmavě zelená lehká látka. Ruce byly zahaleny v rukávu a rukavicích a chráněny brněním na předloktí. Celé oblečení bylo sladěno do černé a tmavě zelené a jeho sněhově bílé vlasy a snědá pokožka vynikala a přímo upozorňovala na sebe.
Allain s Arianou kteří stáli nedaleko něj byly oblečeni v brnění a bojovém oblečení a stejně tak i jejich jednorožci, na kterých přijeli.
Až když si plně uvědomili, že jsou v přítomnosti císaře, si uvědomili, že jsou obklíčeni rytíři z Pontemu a hned za císařem a Hvězdami Alderianu stáli zbylí Králové s jejich armádami, které by mohli být potřeba, kdyby Harrison nezřídil pořádek.
Harrison se rozhlédl kolem sebe, než se jeho pohled zaměřil na čtyři krále a jeho bývalé kapitána stráží, klečící před ním.
„Podívejte se kolem." Začal. „Rozpoutali jste válku, na kterou jste nebyli připraveni." Po jeho slovech chtěl Štefan namítnout, že to byla Ráchel, kdo všechno začal, ale pohled od Harrisona ho uzemnil. „Na začátku šlo o vyhubení Vlkodlaků, ale došlo to k vyvražďování nevinných obyvatel, farmářů, obchodníků… dětí."
Po jeho slovech všech pět sklonilo v hanbě hlavu k zemi.
„Víte kolik nevinných obyvatel bylo zavražděno?" na jeho otázku nedostal žádnou odpověď.
„113 milionů obyvatel." Jeho slova měla na okolní vojáky a všechny přítomné zdrcující dopad. Vojáci, kteří bojovali ve válce v šoku upustili své zbraně a někteří dokonce padli na kolena s představou, že jejich rodina může být mezi započítanými. „Víte kolik z toho je dětí?" Ariana se po téhle otázce rozplakala. „33 milionů 102 tisíc a 37 dětí padlo při útocích na města a vesnice. 50 milionů 209 tisíc a 1 dospělých a 30 milionů a 24 vojáku."
Několik vojáků se rozbrečelo, když dořekl čísla a jiní v úctě padlím sklonili hlavy.
„Vaše sobeckost a tvrdohlavost zavinila smrt a vyhnala nespočet obyvatel z jejich domovů, aby oni přežili. Nebudu říkat čísla obyvatel, kteří jsou v exilu v Pontemu a území ostatních králů, jen protože se tak báli vlastních králů, protože věděli, že jejich králové jsou natolik zaslepeni válkou, že neochrání svůj lid! A už vůbec nebudu říkat, kolik obyvatel přežilo, ale bylo za války mučeno, zotročeno a znásilněno." Harrisonova aura přímo házela zuřivost kolem sebe. „A ano. Mezi všemi třemi případy jsou i děti."
Bylo možné slyšet některé vlkodlaky zavrčet vzteky, a zbytek reagoval stejně agresivně.
Většina obyvatel brala děti jako dar, ale to neznamenalo, že tak se chovají všichni. Děti, které chodily do školy byly každý rok kontrolováni a byly testováni, zda v rodinách neprobíhá týrání a podobné případy. Ale i to se s dá obejít… a pokud dítě nic neřekne. Nemůžou mu pomoci. Bylo zachráněno spousty životu, mezi nimiž bylo spousty obětí, které si prošli mučením, zotročením a znásilněním za války.
Znásilnění však byly v nejhorším stavu. Děti, a i většina dospělých byla v takovém traumatu, že výsledky testů a magických kouzel nemohli slovně potvrdit. Jediný důvod, proč je vojáci nezabili, byl, aby si s nimi mohli dále hrát.
Harrison vydechl. Oběti sice nedokázali své násilníky popsat, ale lékouzelníci byli schopni v paměti najít jejich obličeje a pokud se povedlo i jména. Všechny tyto informace má v rukou Dorian McGonnagal, kapitán rytířů, který má na starost armádu, která přišla s Harrisonem z Pontemu a kteří mají za úkol najít všechny osob, které se dopustili oněch aktů a postavit je před soud.
„Za ony životy a oběti války, jako vůdcové stran, zaplatíte svými životy." Pronesl Harrison a jeho hlas se roznesl přes celé město.
„COŽE?!" zavřískala Ráchel. Stále si myslela, že Harrison přišel, aby jí zachránil a pomohl vyhubit Vlkodlaky. Jak jí muže popravit?!
Štefan, Xarrol, Nicholas a Erik s pochopením a vinou ve svých srdcích sklonili submisivně hlavy a odhalili tak rytířům, kteří stáli za jejich zády krky. Věděli, čím se provinili a věděli, že mezi obviněnými z oněch aktů bude i nespočet vojáků z jejich strany. Litovali svých činů a litovaly všech nevinných mrtvých a trpících obyvatel. Byli připraveni zaplatit cenu za pohromy, které jejich činy způsobily.
„To nemůžete, vaše výsosti! Nikdy jsem se proti vám nepostavila! Nikdy jsem nekomentovala vaše chování k ostatním! Nikdy jsem se vám nezneprotivila! Nemůžete-"
Harrison však její tirádu neposlouchal a zcela nezúčastněně dal pokyn rytířům, kteří se rozmáchli a popravily čtyři krále a bývalého kapitána stráží na místě.
Mrzelo ho, že do války byl zapojen i Erik, ale Harrison ho varoval, když odcházel, že pokud se přidá do boje a válka dopadne špatně, nebude ušetřen z vůdců. A přesto vedl v absenci svého otce upíří stranu.
„Kapitáne."
„Ano, můj pane?" poklekl Dorian před Harrisona.
„Očekávám všechny viníky nalezeny a popraveny."
„Tady, vaše výsosti?" ujistil se Dorian.
„Tady. Už tak je tu pohřebiště." Kývl.
„A co máme dělat s těmi, kteří nejsou identifikováni?" zeptal se Dorian. McGonnagalovi jsou vlkodlačí rod a jeho rodina byla postižena válkou. Jeho čtvrtý a druhý starší bratr byl zabit, jeho matka byla znásilněna a zabita a jeho mladší bratr a jediná sestra v rodině byli znásilněni a mučení – teď odmítají mluvit a jíst. Otec truchlí nad ztrátou matky a synů a zuří kvůli tomu co se stalo jeho nejmladším dětem a tři zdraví bratři přísahali, že se pomstí a najdou ty, kteří napáchali takové zvěrstvo při válce a vyrvou jim páteře z těla. Jeho dva bratři se přidali k jeho jednotce a nyní jsou mezi rytíři, kteří jsou ve městě pod jeho velením a jen čekají, na povolení popravit všechny ty odporná monstra – ať už je to anděl, upír, démon anebo vlkodlak!
„Princ Allain sebou přinesl magické koule pravdy z Nekonečné věže, podrobte všechny vojáky otázkám: zda mučili, zotročili nebo znásilnili nevinné obyvatele. Pokud budou lhát popravit, pokud nenapáchali žádný z těchto činů, mohou jít domů."
Nemělo cenu je popravit za to, že zabíjeli, to k válce patří, navíc nemůže je vinit za to, že zabíjeli, když plnili jen svůj rozkaz. Ale nikdo z nich neměl rozkázáno dělat něco víc, proto se to rozhodl potrestat. Nevinil ty, co jen zabíjeli, protože ti se snažili jen být věrní svému králi – nic si nenalhával, kdyby jeho mužům rozkázal, aby zabili nevinné taky by to bez zaváhání udělali, ale nikdo by se nesnížil na takovou úroveň jako tito vojáci.
„Budou si myslet, že jsi zlý, otče." Usmál se smutně Allain. Věřil, že spoustu vojáků, kteří se dopustili tří tabu jsou spíše šlechtici. Prostý lid by jen málokdy napadlo něco takového – ti většinou chtějí klidný život a do války šli jen proto aby bránili svůj lid.
Harrison se na Allaina usmál a poplácal ho po rameni. „Ještě nepoznali mou zlou stránku." S tím nasedl na Diama a rozjel se k vojenskému stanu, který byl rozložen na mýtině, kde se již léčili zranění, kteří prošli výslechem anebo ti, co byli v kritickém stavu, aby nezemřeli dřív, než se zjistí pravda – těm, kteří se dopustili tří tabu nebude dán hrob a jejich těla budou věnována jako krmení divokým magickým masožravým zvířatům (většinou drakům).
