Savitar se probudil v Caitliině laboratoři. Kolem problikávala řada přístrojů. Mladík se urychleně posadil. „Jen pomalu," uslyšel tichý, ale varovný hlas. „Byl jsi mimo docela dlouho. Z rychlých pohybů by se ti mohla zatočit hlava," upozornila ho dr. Snowová. To znělo rychlíkovi jako vtip.

Okamžitě za ním přiletěl Cisco: „Kdes nechal oblek? Víš, kolik času jsem na něm strávil?!"

Sav si ho změřil pohledem. Tohle přece nebyl první kostým, na němž dělal a vlastně mu připomínal Barryho starší verzi jen přestříkanou. „Ta barva je hrozná." Proto zůstal u svého původního oblečení, které mu sloužilo stejně dobře. Přece se nebude všem na očích ukazovat v nějakém kostýmu na maškarní.

„Smůla, že červená už je zabraná. Prostě se s tím smiř," prohlásil Cisco panovačně a založil si ruce.

„A ještě jsem se neupsal do toho vašeho týmu superhrdinů. Jeden Allen by vám mohl stačit."

„A právě proto nám pomáháš se svatbou," vpadla jim Iris do debaty. „Díky za to, že jsi roznesl pozvánky. Jo a mám pro tebe další úkol," pokračovala Iris.

„Co jako?"

„Mohl bys obejít všechny květinářství ve městě, porovnat cenu a vybrat nějaký kompromis mezi cenou a estetikou. Neboj, všechno ti sepíšu. Chtěla bych hlavně bílou, nějaké kosatce, kaly…" Savitar už víc nesnesl, během okamžiku vyběhl ze STAR Labs a unikal do bezpečí policejní stanice.

Policejní stanicí přeběhl závan větru a tenhle poryv vystoupal až do pracoviště forenzních techniků. „Barry!" rozčileně ze sebe vydal a hnal se dovnitř. „Kde je Barry?" zeptal se ženy, která rozhodně nevypadala jako jeho bratr.

Pomalu vzhlédla a podívala se na něho s dobráckým úsměvem na tváři. Když si však pořádně prohlédla, zarazila se. „On, jen šel dolů něco vyřídit. Hned mu zavolám."

Něco v její tváři mu přišlo povědomé. A tento fakt si vyžádal další kolaps. Cítil, jak se mu tmí před očima. A prý že už byl z toho venku. Celý zbledl a opřel se o zeď. „Barry, je t…" dál už nebyl schopný rozlišit ani slovo. Jak se sesouval k zemi, ucítil pod sebou židli. Ta naštěstí zbrzdí jeho pád, až úplně ztratí vědomí. Hlavou se mu honily vzpomínky ve tvaru bolesti. Pocitu, který ho svíral a stále se k němu vracel. Přívaly sklíčenosti ho stahovaly stále hlouběji a otevíraly mu cestu k nekonečnému šílenství. Až na závěr pocítil něco, co mohlo vzdáleně připomínat naději.

„Savi. Jsi v pohodě?" probral ho známý hlas. Hlavní zásluhu na jeho návratu do reality však měla jedna dobře mířená rána. „Au."

„Promiň. To jsem nechtěl," omlouval se okamžitě Barry. „Patty mi volala, že jsi nám zkolaboval v laborce a že jsi chtěl předtím se mnou mluvit. Všechno v pořádku?"

„Teď už jo," odpověděl mrzutě rychlík.

„Na, napij se vody. To ti pomůže," Patty mu podala sklenici.

„Děkuju."

„Jo, ještě jsme neměli šanci se představit. Já jsem Patty," vypálila rychlostí blesku.

„Salvator."

„Moc mě těší. Barry říkal, že jste bratři. Divím se, že se o tobě dřív nezmínil."

Sav se pod návalem slov už definitivně probral, vstal ze židle a přešel k otevřenému oknu. Barry ho účastně pozoroval. „Dlouho jsme se se Savem neviděli. Možná proto jsem se nezmínil. Vlastně jsem se bál, že jsem ho nadobro ztratil," Barry shlédl k laboratorním záznamům a bezcílně prolistoval pár archů.

„To mě mrzí. No chlapci, vidím, že si toho máte hodně co říct, tak vás tady nechám a já zatím půjdu zkontrolovat kvalitu místních automatů na kávu." Rázem byla Patty pryč.

„Patty tu teď pracuje se mnou místo Juliana. Pamatuješ si Juliana? Ale zatím si jen plní praxi. Něco se děje?" zajímalo Barryho. Sav ani netušil, jak mu chyběl zájem jeho bratra. Barry byl vždycky velmi ohleduplný. „Mě to můžeš říct."

Salvatorovi chvíli trvalo, než si vzpomněl, co chtěl. „Měl by sis zkrotit svoji budoucí ženu. Zavaluje mě úkoly na vaši svatbu."

„Řeknu Iris, že je toho na tebe teď moc, aby ti dala na čas pokoj," souhlasil Barry.

Sav jen nespokojeně odfrkl. Odvrátil se od Barryho. Tohle nebylo to, co chtěl.

„Co se děje?" Barryho trpělivost se nedokázala vyčerpat.

„Ani nevím. Připadám si tak… prázdný." Otočil se směrem k oknu a prstem setřel bezmyšlenkovitě prach z okenní římsy. Měl touhu něco dělat, ale nevěděl co.

Barry k němu přistoupil a položil mu ruku na rameno. „Měli byste vyhodit uklízečku," Sav teď radši počítal, kolik pavučin se nacházelo na pracovišti jeho bratra.

„To chce jen čas," Barry navázal na předchozí rozhovor, nijak zvlášť dotčený Savovou poznámkou.

Sav věděl, že má teď času spoustu. Už se nemusel skrývat, nemusel utíkat. Ale pořád nedokázal najít vnitřní klid.

„Víš, co tě naučí zpomalit čas?" zeptal se Barry najednou vesele.

„Běžet tak rychle, jak jen to jde?" Co jiného.

„Ne. Já myslím tvůj vnitřní čas."

„Povídej."

„Jóga. Patty o ní pořád mluví. A podle toho, co všechno jsem se už dozvěděl, si myslím, že bys to měl zkusit."

„Jóga." Salvator nevěřil svým uším.

„Přesně tak. Patty bude ráda, když tam s ní půjdeš," Barry hned vytvářel plán.

„Vážně?"

Barry byl neoblomný: „Jednou jsem to taky zkusil a ani si nedokážeš představit, jak mi to pročistilo hlavu."

PŘÍŠTĚ NEUVIDÍTE

Mirror Master: Už bychom měli vážně něco s tím Flashem udělat. Akorát nám všechno kazí a dělá všechno složitější. Tak co? Jsme za jedno?

Trickster: Uděláme to nebo ne. Už žádné zkusím.

Capitain Cold: No já vám nevím.

Mirror Master: O co ti jde Snarte? Chceš si z Flashe udělat svého nového přítele s výhodami?

Capitain Cold: Spíš na celou situaci pohlížím s ledovým klidem. Měli bychom být Flashovi vděční. Je nám rovnocenným soupeřem a nutí nás k rozvíjení našich dovedností a kreativity.

Mirror Master: A co si o tom myslí tvůj parťák, co?

Heat Wave: Ať shoří!

Mirror Master: Vidíš, i on je s námi.

Capitain Cold: O tom by se dalo polemizovat. Kdo mi měl shořet, Miku?

Heat Wave: Všichni.

Capitain Cold: Vidíš.

Trickster: Nechte to udělat mě. Konečně zase vytáhnu pár es z rukávu.

Capitain Cold: Samozřejmě, necháme to udělat tady blba.

Trickster: Díky, kámo.

Capitain Cold: Mě děkovat nemusíš.

Mirror Master: Tak jsme se domluvili. Blb se zbaví Flashe a my se postaráme o město.

PŘÍŠTĚ UVIDÍTE

Patty: Bude to těžké. Seš na to připravený?

Sav: Samozřejmě.

Patty: Hurá do toho, bojovníku.