Salvator nechápal, jak se mohl dát přemluvit. Bratr měl nad ním zjevně velkou moc. Nebo už jen potřeboval nějaké rozptýlení. Ale očividně Barry překypoval nadšením, když mu půjčoval sportovní oblečení. Je obrovská výhoda mít nedaleko někoho, kdo má téměř identickou postavu.

Ve vchodu před tělocvičnou už na něho čekala nová známá Patty Spivotová. „Jé. To jsem ráda, žes to stihnul. Doufám, že se ti to bude líbit." Přikývl a vstoupili spolu do chladného sálu. Patty zkušeně postupovala ke hranici karimatek a vzala si hned tu, co byla na vrchu. Sav si změřil podložky hodnotícím pohledem a prohrabával se kupou, dokud nenašel jednu neponičenou bez děr a nevzhledných ohybů. Mezitím Patty mluvila o nejrůznějších tématech a zároveň vybírala nejlepší místo, kam se vrtnou.

Karimatky si položili na zem. Ani se nenadáli a dovnitř se vehnala jako vítr sportovní postava ženy učitelky. „Zdravím vás na další lekci a ráda vidím i nové tváře. První lekci máte samozřejmě zdarma. Ať se hodina líbí." Otočila se, zapnula hudbu a lekce začala.

Konečně se odvrátily zraky ostatních cvičenců od nováčka a zabodly se do lektorky.

„Pozice bojovníka."

Takhle nepříjemně se už dlouho necítil. Možná to bylo nepochopitelné, ale od té doby, co bydlel u Joea, už zapomněl na to, jak vypadá. A teď, když byl zavřený s tolika lidmi v jedné místnosti, se mu to všechno vrátilo.

Bojovník 2.

Slyšel to znovu. Ve své mysli. Slova, která ho probouzela a strhávala ho na kolena. „Jsi zrůda." Pro Eilinga byl jen nástrojem jeho plánů. Stejně dobrý jako závodní kůň. „Kdybys byl zvíře, tak bys byl utracen." Tahle jóga mu vůbec nepomáhala. Nevidomým okem se otočil k lidem. Po dalších několika pozicích naštěstí skončila sestava.

Patty se na něho zkoumavě podívala. „Jaká je jóga?"

„Hm."

„Ale jde ti to vážně skvěle. Čekala jsem, že budeš hodně zkrácený, ale na muže dobrý," pochválila ho.

„Hm," Sav se obrátil ke vchodovým dveřím.

„Jestli si chceš odběhnout, tak já to pochopím," Patty na něho mrkla. Sav se zarazil.

„A teď si dáme čtyři pozdravy slunce."

„To je dobrý," zašeptal více méně pro sebe. A pustil se do cvičení.

Kdo by věřil, že pozdrav slunci může být náročný? Držel se v prkně a přál si, aby se netřásl. Jeho kondice asi už dávno vzala za své. Vlasy mu padaly do očí a on si je nemohl upravit. Dlaně měl jako přilepené k zemi. Ale stejně by mu prameny za uchem nedržely. Do účesu Connora Murphyho měl ještě daleko.

Jak si vysloužil takové utrpení? Víckrát už se nedá přemluvit. Proč vlastně Barryho ještě pořád poslouchal. Vždycky to pak dopadlo takhle.

„Přejdeme do pozice dítěte."

Konečně se mohl uvolnit. Najednou si uvědomil, že alespoň na chvíli zapomněl na své trápení. Ta jóga měla asi něco do sebe. Po dlouhé době se mu nechtělo od všeho utíkat. Rozhodl se zůstat a vydržet alespoň do konce lekce.

PŘÍŠTĚ UVIDÍTE

Barry: Co se děje?

Joe: Mám problém. Právě se mi podařilo rozzlobit tvé zlé dvojče.

Barry: Sav není zlý.

Joe: Ale i přesto by se mohl zvrhnout. A co když v něm zas zvítězí jeho temná strana, co pak?

PŘÍŠTĚ NEUVIDÍTE

Trickster: Na plánování mě zrovna neužije, ale nějakou strukturu už jsem si udělal.

Mirror Master: Tak povídej.

Trickster: Budu potřebovat návnadu, tu náš hrdina nikdy neodmítne. Postarám se o to, aby se o ní dozvěděl, aby se celé město o ní dozvědělo. Pak si je počkám, až si Flash sedne na lep. A BUM, město bude naše a všechno ovládne chaos.