JohnLock
Tři týdny byl Sherlock v zahraničí, kde měl vyřešit zločin s politickým pozadím, slídit pro Mycrofta a jeho tajné služby a zabránit atentátu. Docela nuda, obzvláště když John zůstal v Londýně. Sherlock už se nemohl dočkat, až malého doktora znovu uvidí, obejme a provede mu pár velice soukromých věcí. Na venek ovšem vypadá detektivní konzultant stejně chladně jako obvykle. Tahle chladná maska je ovšem rozbita hned, co Sherlock vejde do bytu.
Blíží se svítání a jeho příjezd byl utajen, takže není divu, že John stočený na boku leží v posteli a spí. Ovšem to, co na Sherlockově obličeji způsobilo šokovaný výraz byla Johnova tvář. Nebo přesněji jeho horní ret. John má knír.
Sherlock si pro jistotu rožne lampu, ale šero nebo jasné světlo nedělá rozdíl. Knír tam pořád je.
„Johne!" vyhrkne Sherlock možná až zbytečně hlasitě.
Doktor sebou trhne a zmateně zvedne hlavu.
„Coseto- Sherlocku?" zamumle John rozespale, ale pak překvapeně vykulí oči a rychle se posadí. „Sherlocku, ty už seš konečně zpátky! Co se děje? Tváříš se divně." zamračí se John ustaraně.
„Co se ti stalo?" zeptá se Sherlock nechápavě a klekne si vedle postele.
„O čem to mluvíš?" nechápe John.
„O tomhle." přejede Sherlock prsty po kníru. „Proč to máš?"
„Říká se tomu knír."
„To je mi jedno. Nelíbí se mi to. Ohol se." zamračí se Sherlock a vypadá přitom jako malé dítě, kterému někdo vzal hračku.
„Ne. Vsadil jsem se, že budu mít celý měsíc knír." zavrtí John hlavou.
„To je mi jedno. Ohol se." zopakuje Sherlock rozkazovačně. „Nechci se líbat s někým, kdo má knír."
„Tak to se asi ještě týden nebudeme líbat." pokrčí John rameny.
„Proč?"
„Protože za týden to bude měsíc, já vyhraju sázku a budu se moct oholit." vysvětluje John, jako by mluvil s malým dítětem.
„Tak tě oholím, až usneš." vyhrožuje Sherlock.
„Takže ty nevydržíš týden bez toho, abys mě líbal?" pousměje se John.
„Vydržím." zamračí se Sherlock a postaví se.
„Jak myslíš." usměje se John. „Jsem rád, že jsi zpátky." dodá a natáhne se k lampičce, aby zhasnul.
„Dobrou noc."
MorMor
Moriarty a Moran se vrátí domů z další akce. Vše proběhlo podle plánu a Jim dostal přesně to, pro co si přišel, ale stejně to vypadá, že ho to moc nepotěšilo. Vlastně má dost mizernou náladu. Nutno ovšem říct, že za to nemůže denní program.
Jim má špatnou náladu už od snídaně. Když vstal, měl se skvěle, ale pak v kuchyni našel Sebastiana. Sebastiana, který byl čerstvě vysprchovaný a hladce oholený.
Jimovi se nelíbí, když se Sebastian holí. Má rád jeho strniště a trochu neupravený zevnějšek, který vypadá jako nedbalá elegance. A tohle prostě není ono.
Většinu času Moran tráví na sledovačkách nebo podobných akcích, kde buď z dálky zabíjí nebo chrání. V takových případech není kdy se holit, takže nosí i několikadenní strniště. Ovšem když je doma, tak se Sebastian holí do hladka. A vytváří tak Jimovi obrovská dilemata.
Když pošle Sebastiana pryč, vrátí se mu se strništěm. Jenže se několik dní v podstatě neuvidí, což taky není dobře. Nebo může mít Sebastiana u sebe celou dobu. Ale oholeného.
A protože se Jim nedokáže rozhodnout, a protože Moranovi odmítá říct o své slabosti vůči jeho neoholeným tvářím, tak má teď špatnou náladu. Ovšem ne na dlouho.
Musí teď ještě vyřešit dva tři telefonáty, a pak se může věnovat Sebbymu. A možná s ním probere i jeho holící návyky.
Tedy když bude čas.