JohnLock
John stojí na místě s pohledem upřeným na černý náhrobek. Chce toho tolik říct, ale nemůže. Alespoň ne, dokud slyší paní Hudsonovou, která odchází pryč. Ale nakonec se všude rozhostí ticho, jen slabý větřík šustí v listí.
„Jednou-" začne John trochu nejistě a promne si ruce. „Jednou jsi mi řekl, že nejsi hrdina. Byli tady chvíle, kdy jsem vůbec nevěřil, že jsi člověk, ale- Musím ti říct tohle. Ty jsi byl ten nejúžasnější, nelidštější člověk, jakého jsem kdy poznal. A nikdo mě nikdy nepřesvědčí, že jsi mi lhal, jasné?" John se na chvíli odmlčí a nervózně si skousne ret. Ale pak se opět postaví rovně a podívá se na studený černý kámen.
„Byl jsem dost osamělý a hodně ti toho dlužím. Ale prosím, byla by tady ještě jedna věc, jeden další zázrak, Sherlocku, kvůli mně, nebuď mrtvý. Můžeš to pro mě udělat? Prostě toho nech. Přestaň s tím."
John během řeči přešel až těsně ke kameni a teď stojí s rukou pozvednutou, jako by snad chtěl náhrobek pohladit. Místo toho ho jen lehce poplácá po horní hraně a vrátí se na místo, kde stál. Promne si oči, jako by tím snad mohl zabránit slzám, aby se mu do nich hrnuly. John se zhluboka nadechne, ale vzápětí se postaví rovně a s kamennou tváří náhrobku zasalutuje, než se otočí a vyrazí pryč.
MorMor
Sebastian se zastaví u náhrobku z šedého mramoru a položí před něj malou kytici světlých chryzantém. Chvíli se mračí na zlatě vyvedené jméno Richard Brook, ale pak sáhne do kapsy, vytáhne cigarety a zapálí si.
„Kdybych věděl, že seš ochotný se i zabít, abys Holmese donutil skočit, zastřelil bych ho bez ohledu na všechny tvoje geniální plány." prohodí Sebastian, když dlouze vydechne cigaretový kouř. „Nemám se ani komu mstít. Ten detektiv byl stejný idiot jako ty a nakonec se doopravdy zabil. Jistě, je tu ten Watson, ale kulka by pro něj byla spíš rána z milosti než msta. Trpí bez Holmese jako kůň. A ani mi to nepříjde správné, jít mu teď po krku." Sebastian odhodí zbytek cigarety a s povzdechem si strčí ruce do kapes.
„Bylo to s tebou skvělý, Jime, a je mi dokonale jasný, že už nepotkám nikoho, jako jsi byl ty. Přej mi dlouhý život a nedělej blbosti, než příjdu, jo?" Sebastian ještě chvíli na hrob hledí, ale pak se vydá pryč. Neměl by se moc dlouho zdržovat.