JohnLock

„Je to jednoduché." pokusí se John Sherlockovi vysvětlit princip této hry. „Vybereš si tři osoby, většinou se určí které a ty pak musíš rozhodnout, kterého bys dal do které kategorie. A nebo se vybere určitá skupina a ty si pak musíš rozhodnout, koho z nich zvolíš." John si je sám vědom toho, jak nesrozumitelně jeho vysvětlování zní, ale Sherlock je genius, tak by to snad mohl pochopit.

Holmes se opře v křesle a spojenými špičkami prstů si lehce zaklepe na bradu.

„Vyber." řekne tiše.

„Cože?" zarazí se John, který chtěl pokračovat ve vysvětlování. Tentokrát snad srozumitelněji.

„Vyber tři lidi nebo skupinu." upřesní Sherlock své instrukce.

„No tak třeba- třeba lidi, které jsme dneska potkali." navrhne John. Je si stoprocentně jistý, že kdyby vybral tři určité osoby a Sherlockovi by se nezamlouvaly, že by ho naštvaný detektiv otravoval celý zbytek večera. A nebo by trucoval.

„Dobrá." odsouhlasí Sherlock a dál na Johna bez mrknutí hledí.

„Dál je to jednoduché." pokračuje John. „Shag – člověk, se kterým by ses chtěl vyspat, mít sex. Marry – člověk, kterého by sis chtěl vzít. Throw off cliff – člověk, kterého bys nejradši hodil ze skály."

„Doslovný překlad je z útesu." opraví ho detektiv.

„To neřeš." zarazí ho John. „Jestli to chceš hrát, vyber si tři lidi a řekni, kam's je zařadil."

„Musí to být tři rozdílní lidé?" ptá se Sherlock a trochu se zamračí.

„Jo." odpoví John nesmlouvavě.

Sherlock se zatváří ještě nespokojeněji, ale nic neříká.

Na chvíli je v obýváku ticho.

John na Sherlockovu odpověď čeká s větší zvědavostí, než by si chtěl přiznat. Dnes potkali snad všechny svoje známé od Mycrofta, přes Scotland Yard až po dvě Johnovi bývalé přítelkyně. John se trochu obává, že ze skály poletí Sarah, protože tu Sherlock vždycky nesnášel.

„Throw off cliff – Mycroft." ozve se Sherlock.

„Hodil bys ze skály vlastního bratra?" zvedne John trochu udiveně obočí. Jen trochu, protože zná svého spolubydlícího.

„Ne, hodil bych ho z útesu." odpoví Sherlock klidně.

John jen protočí oči, ale dál to raději nekomentuje.

„A co ti další dva?"

„Shag – ty." řekne Sherlock a způsobí tím zrudnutí svého společníka. „Vybral bych si tě i k marry, ale díky tomu stupidnímu pravidlu nemůžu, takže se raději ožením se svou prací."

John by rád řekl, že jeho práce není člověk, ale Sherlockovo předchozí prohlášení mu vyrazilo dech.

„Johne, tvůj obličej má velice zajímavý odstín barvy, ale obávám se, že pokud se brzy nenadechneš, že omdlíš." prohodí Holmes klidně a s protivně vědoucím úsměvem se na rudého Johna dívá.

MorMor

Jim i Sebastian sedí vedle sebe na gauči a skoro bez zájmu sledují rozhovor s herci a tvůrci jakéhosi dost populárního sci-fi seriálu. Jeden z dotazů na usměvavého herce je, aby si mezi ostatními vybral ve hře 'Shag, marry or throw off cliff.'

„Bože, tohle je pubertální zábava." prohlásí Jim znechuceně a vypne televizi.

„Já to sledoval." řekne Sebastian, ale nezní naštvaně. Po dnešním dni je na hádky příliš unavený.

„Shag, marry throw off cliff je idiotská zábava pro středoškoláky." brble si Jim pod nosem. „Copak ty bys to hrál?"

„Proč ne?" zívne Sebastian. Pohodlněji se opře a se zakloněnou hlavou zavře oči.

„To jako vážně?" zarazí se Jim a udiveně na Sebastiana hledí. Copak by tak strašně vážný a zodpovědný Sebastian hrál hru pro malá děcka?

„A koho by sis vybral?"

„Najednou tě ta pubertální hra taky zajímá, co?" rýpne si Sebastian, než zívne. „Shag. To seš nejspíš ty. Marry. Kdysi jsem si chtěl vzít princeznu Dianu. Úžasná dáma, je jí věčná škoda. Throw off cliff. Asi bývalý velitel. Neskutečný idiot." řekne Sebastian tichým hlasem. Pak pootočí hlavu směrem k Jimovi a otevře oči, aby se na něj podíval.

„A co ty? Jak by sis vybral?"

„Já tyhle stupidity nehraju." nakrčí Jim nos.

„Srabe." zamumle Sebastian a lehne si jako před tím.

„Já nejsem srab!" naježí se Jim naštvaně.

„Seš. Bojíš se říct tři jména." hádá se Sebastian. „O nic nejde, je to jen hra, ale ty se bráníš, jako by tě to mělo stát krk."

„Tak fajn, já si vyberu." odsekne Jim.

Dlouho je ticho. Ani jeden z nich nemluví, ani se nehýbe.

„Snad jsi neusnul." ozve se Sebastian po pár minutách.

„Nevím třetího." přizná se Jim neochotně. „Shag? Jednoduchý. Sherlock Holmes. Mohla by to být dost sranda, zvlášť jestli je fakt panic. Dokážeš si ho představit, jak se červená? Marry? Primitivní. Vybral bych si tebe. Kdybys byl můj manžel, mohl bych si s tebou dělat, co chci a ty bys mi nemohl utéct. Ale nevím, koho shodit." zakončí Jim svůj monolog se smutným povzdechnutím.

Sebastian se narovná a nevěřícně se na Moriartyho podívá.

„Ty, mistr zločinu, nevíš, koho shodit ze skály?"

„Nemůžu se rozhodnout!" rozhodí Jim rukama. „Víš, kolik lidí bych rád shodil dolů? A vždycky by to byla sranda. Nejde vybrat jen jednoho."

Sebastian si jen povzdechne.

„S tebou je i jednoduchá hra složitá. Kdo tě napadl první?"

„Sherlock, ale s tím se chci vyspat, což nepůjde, pokud ho zabiju na útesech." stěžuje si Jim.

„Tak se s ním nejdřív vyspi a až pak ho zab. Co ty na to?"

„To by asi šlo." zabručí Jim nespokojeně, ale vzápětí se rozzáří. „Sebby, nechce vidět ukázku toho, co bych s tebou dělal, kdybys byl můj manžel?"