JohnLock

John pomalu šlape do schodů a sleduje podivínského Sherlocka Holmese, který schodiště skoro vyběhl. Jedna Johnova část to bere jako provokaci. Druhá část nadává na nefunkční nohu. Ale ta největší část Johna Watsona je zvědavá. Zvědavá, co je zač tenhle muž, který mu nabídl společné bydlení.

Holmes ho počká na vrcholu schodiště a otevře dveře, až když je John vyjde nahoru.

Byt na Baker street není moc velký, ale pro dva lidi je dostačující. Útulně vypadající obyvák, propojený posuvnými dveřmi s menší kuchyní. Jedna ložnice hned vedle kuchyně, druhá v patře. A vše v péči mile vypadající paní Hudsonové.

Dojem jen trochu kazí spousta kartonových krabic plných novin, spisů, laboratorního vybavení a velice podezřelých předmětů.

„Co tomu říkáte?" zeptá se Sherlock a mávne rukou k dvěma oknům v obýváku.

„Není to moc velké. Pro dva akorát." prohodí John a nejistě se podívá na krbovou římsu. Lidská lebka. Proboha, kdo tu před tím bydlel?

„Až se to tu uklidí, mohlo by to tu být skvělé." dodá John.

„Už jsem si sem nastěhoval pár svých věcí." řekne Sherlock zároveň.

Na moment se oba zarazí, aby si v duchu zopakovali, co ten druhý řekl.

John nejistě skloní hlavu. Nejradši by si nafackoval. Označit majetek spolubydlícího za nepořádek, není nejlepší způsob, jak s ním začít bydlet.

„Samozřejmě, že se tu uklidí." zamumle Sherlock klidně. Sebere z křesla hromádku novin a hodí ji do jedné krabice. Neotevřený dopis, který se válel tamtéž, nožem připíchne ke krbu.

John jen zírá.

Tak bydlení s tímhle chlapem bude rozhodně zajímavé.

MorMor

Sebastian sedí na gauči a zamyšleně sleduje Jima, který si čte noviny.

Jim Moriarty je zločinecký král, který má na různých kontech miliony ve všech měnách. Lidí si ho představují, jak sedí na trůně uprostřed opevněného hradu plného bohatství a zabijáků.

Místo toho sedí uprostřed sídliště v malém bytě 2+1, kde se nábytek neměnil od doby, co se do něj Sebastian nastěhoval.

„Proč na mě zíráš?" zeptá se Jim, aniž by vzhlédl od novin.

„Zajímalo by mě, proč tady bydlíš." odpoví Sebastian po pravdě, čímž donutí Jima, aby se na něj podíval.

„Vadím ti tu?"

„Seš boháč, co by si mohl dovolit obří sídlo plné služebnictva v každém větším městě a místo toho ses nastěhoval ke mně, do malého bytu s oprýskaným nábytkem a s protivnými sousedy." řekne Sebastian klidně.

„Ty se chceš stěhovat jinam?" zeptá se Jim a zvědavě nakloní hlavu na stranu.

„Ne." odpoví Sebastian bez rozmýšlení.

„Tak nechápu, co řešíš." rozhodí Jim rukama a vrátí se ke novinám.