JohnLock

Dnešek byl velice dlouhý den, ale už je snad po všem. John i Sherlock sedí na gauči, televizi puštěnou, aniž by ji kterýkoliv z nich pořádně sledoval. John sedí normálně s nohama nataženýma pod stolek a v rukách drží skoro prázdný hrnek s teď už studeným čajem. Sherlockův hrnek stojí poloplný na stolku, hned vedle nedojezených nudlí s masovou směsí, které si objednali. Detektiv sám sedí s koleny pod bradou, paže omotané kolem nohou, hlavu položenou na kolenách.

John odloží hrnek a trochu se na gauči sesune, aby seděl pohodlněji. Dál sleduje televizi a trochu ujetý sci-fi seriál, který v ní dávají.

Po chvíli se Sherlock pohne a napůl se opře o Johna.

Doktor se překvapeně podívá na kudrnatou hlavu, která se mu opírá o rameno. Otevře pusu, aby něco řekl, ale nenapadá ho, co by to mělo být, a tak pusu zase zavře. Není důvod se nějak plašit, když se neděje nic hrozného,

John se pohne teprve po chvíli, aby si z křesla podal deku a zakryl sebe i Sherlocka, který se mu opět opře o rameno.

MorMor

Sebastian leží na gauči a čte si noviny. Po bytě se plouží Jim jako tělo bez duše, ale Sebastian si ho nevšímá. Předpokládá, že tohle flegmatické období přejde stejně rychle, jako se objevilo. Jim mění nálady obratem ruky.

Jim si asi po sté povzdechne, ale u Sebastiana to nevyvolá žádnou odezvu. Nakonec se Jim odhodlá k činu.

Přejde ke gauči, kde stojí u Sebastianových nohou a smutně kouká do míst, kde by měl mít odstřelovač hlavu, ta ovšem nejde vidět stejně jako velká část Moranovi horní poloviny těla, protože vše zakrývají noviny.

Jim přejde o krůček blíž, opatrně chytne noviny za horní okraj a lehce zatáhne.

Sebastian trhne novinami a věnuje Jimovi krátký varovný pohled.

Jim si znovu povzdechne. Chce, aby si ho Sebastian všímal. Chce- Vlastně neví, co chce, ale cítí se teď být docela sám a ten pocit se mu nelíbí.

Sebastian dál hledí do novin, ale nečte. Vyčkává, co Jim provede, aby si vynutil jeho pozornost. Čekal krádež novin nebo jejich zničení, ale Jim ho překvapil.

Místo útoku na tiskovinu si Jim vyleze na gauč a lehne si na Sebastiana s hlavou položenou na jeho hrudi a rukama omotanýma kolem jeho pasu.

Sebastian trochu nadzvedne noviny a podívá se na Jima, který na něm se zavřenýma očima a zoufalým výrazem leží. Napadne ho, že by měl protestovat, ale neudělá to. Tohle je oproti Jimovu obvyklému ztřeštěnému chováni natolik mírné a milé, že mu to nechce kazit.