Bylo to podivné. Střední škola skončila a nic zvláštního se nestalo. Druhý den vypadal svět úplně stejně jako vždycky. A přesto se pro Petera spousta věcí změnila. Většinu spolužáků už nikdy v životě neuvidí, ať už to bylo dobře nebo špatně. A nejspíš přijde i o pár kamarádů. Posadil se na posteli. Před sebou měl na ramínku pověšený decentní černý oblek s bílou košilí a modrou vázankou. Dnes se měla vdávat jeho první láska, Mary Jane Watsonová. Peter si povzdechl.
Sice už chápal, že MJ k němu nikdy necítila nic víc než kamarádství a s jejím budoucím manželem byli teď přátelé, přesto se Peter cítil trochu sklesle. Nejdříve zašel do koupelny, podíval se na svůj odraz v zrcadle. Jeho vlasy vypadaly naprosto nemožně. Peter se pokusil za ně párkrát zatahat, uplácnout je k temeni hlavy, ale stejně si nedaly říct. Mohl jen pokrčit rameny. Vyčistil si zuby. Potom, co si vypláchl ústa, se znovu podíval na svůj odraz. Jeho vzhled se zázračně nezměnil. Navlékl se do obleku a vyrazil do spodního patra, kde už na něho čekala teta May s Charliem a Harry.
Peter se na svoji nejlepší kamarádku překvapeně zadíval, takže přehlédl poslední schod, který tam byl už od nepaměti. Peter neohrabaně sklouzl z posledního schodu. Harry se otočila, Petera si změřila zvláštním pohledem. „Omlouvám se, asi jsem zaspal budík," styděl se Peter. O čem asi mohli společně mluvit? Teta ráda vyprávěla historky z Peterova dětství, při nichž se Peter cítil trapně. Sám se z té představy už teď červenal.
„Naštěstí ještě máme spoustu času," konstatovala Harry, kaštanové vlasy měla částečně vyčesané a částečně jí padaly na svalnatá ramena, která jí zakrývaly rukávky šatů. Peter ji ještě nikdy neviděl v šatech. Jednou ji viděl v sukni, ale to bylo něco úplně jiného. A jak mu prozradila Liz, tenkrát to Harry vůbec nesedělo. Teď však měla oblečení přímo ušité na svou postavu.
„Moc jí to sluší, viď Pete," prohlásila teta May. Oslovený chlapec přikývl.
„Je vidět, že ještě pořád spí," ozval se Charlie. Mírně strčil do Harry, ta se však znatelně odtáhla, až jí zašustily šaty. Nebyla zvyklá na lidský kontakt, s výjimkou Petera, který svého privilegia nezneužíval, a možná proto si ho také vysloužil. „Až se dostanete na obřad, bude ti v jednom kuse něco valit do hlavy."
„Při obřadu spolu nebudeme," řekla Harry bez známky emocí. Charlie s tetou May se vyčítavě podívali na Petera. „Já za to nemůžu," bránil se Peter. „MJ, nebo vlastně Flash. No prostě, mě požádali, abych šel za družbu. Ale po obřadu se už od Harry nehnu." Ani to neměl v úmyslu. Peter si nedokázal představit, že by na takové akci dokázal být sám. Zvláště když se vdávala MJ a brala si kluka, který dřív Petera šikanoval. Dnes ho čekala spousta emocí, které chtěl co nejvíce potlačit. A Harry mu v tom měla pomoct.
Obřad měl proběhnout na fotbalovém hřišti, kde se Flash s MJ seznámili. Doprostřed pole byla dovezená tribuna, na ní byla značná květinová výzdoba a mikrofon. Dole na trávníku pak stály řady židlí opatřených mašlí. Harry s Peterem se zatím drželi při jedné z židlí, Harry si potřebovala sednout, protože nebyla zvyklá na chůzi v podpatcích. Společně pozorovali hemžení lidí, které připomínalo bzukot včel. „Odejdeme, co nejdřív to bude možné," sliboval Peter.
„Jak chceš. Jsou to tví kamarádi," podotkla Harry.
„Ty jsi moje kamarádka," Peter se na Harry vřele usmál. Znovu si dovolil prohlédnout si světle růžové šaty, kterými Harry připomínala jednu z družiček. Hrudník v nich měla pevně obtažený, rukávky jí povívaly ve větru. Harry si hrála s nadýchanou sukní. „Vypadá to jako cukrová vata," konstatovala. Oděv se jí nijak nelíbil a přitom jí to slušelo mnohem víc než některým skutečným družičkám.
„Vypadá to dobře," snažil se ji Peter ubezpečit. „Počkej, uděláme fotku pro Reillyho. Slíbil jsem mu, že nás vyfotím."
Stoupl si ještě blíž k Harry. Mezi nimi bylo už jen opěradlo židle. Peter natáhl před sebe ruku s mobilním telefonem a snažil se přijít na to, kam ho umístit, aby na fotce byli oba dva. Cvak.
„Na první pokus to nebylo špatné,"pochválil se Peter. Harry se mu podívala přes rameno. Na fotce sice byli oba dva, ale jen vršky jejich hlav a jinak stadion a obloha. Harry se rozesmála. „Rozený fotograf."
„No, počkej. Chtěl bych vidět tebe. Na, jen si to zkus. Není to tak jednoduchý, jak to vypadá," bránil se Peter, přitom se sám smál.
„Tady seš. Konečně jsem tě našla," najednou mezi ně vpadla Glory, jedna z kamarádek MJ. Měla na sobě růžové šaty, v nichž vypadala jako bonbon. „Nastal menší problém," pokračovala. Peter se neznatelně oddálil od Harry. „Cindy se ztratila, nikdo ji nemůže najít a na to teď nemáme čas." Peter se začal rozhlížet po východech, kudy by mohl nepozorovaně odejít a zkusit štěstí jako Spider-Man.
„Mohla říct, že má trému a že nechce jít. A ne, že nás takhle vypeče, zrovna dneska," zlobila se Glory. Peter se mírně uvolnil. Takže Cindy se neztratila doopravdy, jen dnes nepřijde.
„No, tak já tu zůstanu s Harry," navrhl Peter. Když přišel o družičku, neviděl důvod, proč by měl jít k oltáři mezi ostatními.
„To nejde. MJ chce přesně sedm družiček."
Peter se podíval na Harry. Ta však hleděla do svého klína a hrála si s vrstvami hebké látky. Petera napadla spásná myšlenka. Nemusel by tu nechat Harry samotnou, mohla by jít přece s ním. S MJ se znaly, ona by na to jistě nic nenamítala. Peter se už nadechoval, když ho Glory přerušila: „Našly jsme ti novou družičku, tak už pojď, ať už máme ten cirkus za sebou," zadrčela. Za tu chvíli měla starostí nad hlavu a to celý den teprve začal. Glory tajně doufala, že po obřadu už všechno půjde jako po másle. Vzala Petera za paži a táhla ho za družičkami a družbami, kteří se už řadili k nástupu. Petera postavila až na konec řady. „Tady stůj a dělej to, co dělají ty před tebou," nakázala mu.
Peter ji však už nevnímal. Hleděl na dívku, s níž byl spárovaný. Nebyla růžová jako všechny ostatní, ale měla na sobě fialové šaty. Nejspíš přehlédla poznámku ohledně dress codu. Blond vlasy jí padaly ke klíčním kostem, kde vytvářely lehkou vlnku. Dívala se na něho hlubokýma pomněnkovýma očima. Peter se od ní nedokázal odtrhnout.
„Půjdem?" prohlásila a pohodila hlavou směrem k ostatním dvojicím, které se už daly do pohybu. Peter se vzpamatoval. Pokýval hlavou. „Já jsem Peter," podal jí ruku. Dívka ho místo toho chytla za paži a pobídla ho k chůzi. Až teď si uvědomil, jak je drobná. Byla nejméně o hlavu menší než on.
„Já jsem Gwen," řekla mu, než se rozešli každý na svoji stranu podia.
Uličkou se teď blížila MJ v nádherných bílých šatech. Vypadala jako princezna z pohádky s širokou a bohatou sukní. Naprosto dokonalá. Přesto se Peter nedokázal soustředit na nikoho jiného než na Gwen, která stála přímo proti němu. Možná si to jen představoval, ale přišlo mu, že se na něho usmívá.
Celý den Peterovi proběhl jako ve snu. Nevěděl pomalu, co se kolem něj dělo. Záleželo mu jen na čase stráveném s Gwen. Byla na svatbě v podstatě náhodou. Jak Flashův tak Gwenin otec byli policisti, dokonce sloužili na stejné stanici. Pan Stacy byl vyzván, aby za jejich oddělení přinesl svatební dar. Tak vzal svoji dceru s sebou jako svůj doprovod. Gwen byla stejně stará jako Peter a po prázdninách se také chystala na Universitu Empire State jako Peter, dokonce měli i stejné zaměření. Po zbytek večera probírali nejrůznější fyzikální teorie, takže se jim všichni ostatní vyhýbali obloukem.
Harry mohla jen pozorovat, jak se její kamarád baví. Už dávno zapomněl na to, že chtěl brzy domů. Blížilo se k půlnoci a on byl stále v živém hovoru s naprosto cizí holkou.
„Pěkná barva." Vedle Harry si přisedla Tess, která měla na sobě šaty úplně stejné barvy jako Harry. Jen ty Tessiny vypadaly zplihle, což zvláštním způsobem vypadalo lépe, než kdyby je měla načechrané.
„Nápodobně," Harry se pokusila o úsměv.
„Neviděla jsem tě na skupinové terapii," prohlásila Tess.
Harry úlekem rozevřela oči: „Asi jsem si musela zapomenout udělat poznámku. Rozhodně bych se na to vědomě nevykašlala," dušovala se.
„Já vím. Dělala jsem si z tebe srandu. Naše skupina se rozpadla," vysvětlila Tess. „Nejdřív Warren, pak ty a nakonec i David."
Harry přeběhl mráz po zádech. Nedokázala si představit, že by David odešel z léčebny stejně jako ona nebo Warren. Ne v tom stavu, v jakém ho opouštěla. To znamenalo jen jediné. Něco se mu muselo stát. „Co je s Davidem?"
„Je u dobrých přátel," prohlásila Tess. „Snaží se ho tam naučit ovládat svoje schopnosti," přidala.
Harry se zamračila: „Jeho táta změnil názor."
„Ne. Ale našlo pár dobrých přátel, kteří se Davida doslova nemohli dočkat," Tess působila velice záhadně.
„Taky bych někdy potřebovala takové přátele," posteskla si Harry, když pohledem opět zabloudila k Peterovi. Kdyby věděla, jak to dopadne, nekývla by mu na nabízené spolubydlení.
„Určitě by tě taky přijali. Neměj strach, klidně bychom mohli dát naší partu zase dohromady. Teda kromě Warrena," podotkla Tess. „Ten je nadobro svázaný s X-Meny. Vidělas ty jeho plakáty? Davidův táta s ním má velké plány. Podpořte své anděly strážné. Stojí na plakátu," citovala Tess.
„A na vlastního syna se nemůže ani podívat. To je jim podobné," Harry vypěnila. Zvedla se od stolu. Nechala Petera, ať si dělá, co chce. Ať se klidně doveze domů policejním autem nebo ať si zavolá někoho z Oscorpu. Harry jede domů právě teď. Z kabelky vylovila telefon, vytočila rychlou předvolbu, načež během další půlhodiny už ležela v posteli odlíčená, vykoupaná, převlečená, ale stále naštvaná.