NAJDU TĚ

Neopovážil se ani pohnout.

Seděl na bobku, stočený téměř do klubíčka, až se bradou dotýkal kolenou. Obklopovala ho tma, oční čočky neustále zaostřovaly na detaily, které byl schopen alespoň trošku rozeznat. Vzduch houstl, v malé místnůstce pod schody bylo skoro nedýchatelno. Nikdy si neuvědomil, za jak krátkou dobu dokáže jediný člověk vydýchat vzduch v místnosti o velikost dva metry na metr s výškou pouhých 170 centimetrů. S jeho postavou tam byl namáčknutý jako sardinka v příliš malé konzervě. To, že se mu nepohodlně sedělo ho trápilo ze všeho nejméně. Snažil se kontrolovat každý výdech a nádech. Dýchal povrchně a jelikož množství kyslíku, který těmito rychlými vdechy dostával do plic a do krevního oběhu. bylo malé, rychlost dechu se neustále zvyšovala. Byl si jist, že kdyby rozsvítil, viděl by před svými ústy páru. Poposedl si, aby uvolnil nohy. Začaly ho brát křeče. Celý se třásl, ale nebyl připraven na to se jen tak lehce vzdát.

Hledala ho.

"Jacku? No tak, kdepak jsi?" volala Sam a plížila se chodbou. Tušila, kde se asi schovává, ale chtěla tu hru trošku prodloužit. Bavilo ji to a hlavně se při představě, jak Jack sedí schoulený v tom kumbálku pod schody, začala vždy sama pro sebe smát. Když zavřela oči a vybavila si jeho tělo, nedokázala se přestat divit, jak je možné, že se tam nasoukal. Hlavně za tak krátkou dobu, než stihla napočítat do dvaceti.

Přecházela od místnosti k místnosti a schválně bouchala dveřmi, otevírala šatníky a nepřestávala volat jeho jméno. Po špičkách došla až ke dveřím pod schody a než stačil Jack mrknout, otevřela je.

"Mám tě!" vykřikla radostně a poskočila si na místě. "Teď jsi na řadě ty," dodala a houpala se na špičkách. Těšila se na moment, kdy se Jack rozhodne vylézt. Nemohla si tuhle podívanou nechat ujít. V poslední době si na sobě nechával hodně záležet, zřejmě to bylo kvůli tomu, že spolu začali chodit. Navštěvoval posilovnu a jeho ruce už po několika cvičeních zesílily. Narostly mu bicepsy, ale jeho dotek zůstal jemný a něžný. Když se Jack vysoukal ze dveří, zadívala se mu na hrudník, kde se pěkně rýsovaly prsní svaly. Ihned se k němu přitulila a nechala ho, aby ji pevně sevřel v objetí. Obmotal své paže kolem jejích zad a políbil ji do vlasů, nasál jejich vůni a pousmál se.

"To jsem byl tak lehce odhalen!" postěžoval si a Sam se zachichotala. Aniž by se od něj odtáhla, zamumlala:"To bude tím, jak dobře tě znám," její slova rezonovala v jeho hrudníku. Chytila ho kolem pasu a konečně se mu podívala do očí. Jiskřičky v jeho očích ji přesně napověděly, jak šibalksý Jack dokázal být.

"Mám lepší nápad. Lepší než je hra na schovávanou," zašeptal ji do ucha.

Sam ho chytila za ruku a odvedla si ho do ložnice.