Na hotelovém pokoji se John usadil v křesle v obývacím pokoji. Odmítl si jít lehnout pro případ, že by měl otřes mozku nebo něco podobného. Když omdlí v sedu, všimnou si toho rozhodně dřív, než když bude ležet.
Nakonec se tedy všichni čtyři usadili v obývacím pokoji.
„Myslím, že jste se poslední dva dny rozhodně nenudili." usoudí Sherlock s pohledem upřeným na dva profesionální zabijáky na pohovce. Romanoff i Barton mají všude plno modřin a šrámů a oba mají lehce ohořelé vlasy i obočí.
„Bylo to trochu živější, ale to víte ze zpráv i od nás, že?" usměje se Natasha.
„Proč jste se neozvala, když jste v pořádku?"
„Potřebovala jsem vás dostat sem." pokrčí Natasha rameny. „Nemůžu teď odjet pryč a předat zásilku osobně, takže bude lepší, když naši spolupráci ukončím tady."
„Dala jste se najmout k Shieldu?" zvedne Sherlock udiveně obočí.
„Slušný plat, pravidelná strava." pousměje se Natasha.
„O dost méně zabijáků na krku." dodá Sherlock klidně. „Máte to?"
Natasha se pousměje a vytáhne z kapsy obyčejnou flešku.
„Chtěla jsem si udělat kopii, ale pak jsem si řekla, že pro jednou začnu s čistým štítem."
„Nestihla jste si ty soubory zkopírovat." odhadne Sherlock a vezme si flešku. „Takže pro příště s vašimi službami počítat nemůžu?"
„Ne." řekne Natasha. „Jako kompenzaci za předčasné ukončení mých služeb nebudu požadovat proplacení nákladů za poslední úkol."
„To je opravdu milé." ušklíbne se Sherlock.
Natasha i mlčenlivý Barton se postaví, aby se vydali k odchodu.
„Mimochodem, vy vážně neumíte vařit?" zeptá se Natasha zvědavě.
Směrem od Johna se ozve podivný zvuk, jako by v sobě potlačoval smích a bolestivé zaúpění dohromady.
„A vy to umíte?" zeptá se Sherlock chladně.
„Ano, ale nikdo to nechce jíst ze strachu z otravy." pokrčí Natasha rameny.
Všichni tři se vydají ke dveřím a domláceného Johna nechají v křesle.
„Sherlocku, kdy konečně pozvete Johna na večeři a vyznáte se mu?" zeptá se Natasha mezi dveřmi. „Už pro vás nepracuju, tak mi to můžete říct, ne?"
„Vzhledem k tomu, že už pro mě nepracujete, tak dovolte, abych vám oznámil, že s Johnem už skoro půl roku chodím." řekne Sherlock a zabouchne za ní dveře.
„Takže ten Barton místo toho, aby Natashu zabil, tak ji vzal do party?" zeptá se John trochu unaveným hlasem.
„Ano." řekne Sherlock a opře se o dveřní rám. „Shield tak získal velice schopného agenta. Mycroft dostane svoje plány hned, jak zítra ráno dorazíme do Londýna. A Natasha je spokojená, protože jsem jí řekl, že spolu už tak půl roku chodíme."
„Cože? A proč jsi jí to řekl? Vždyť to není pravda." zeptá se John nechápavě
„Já vím, ale nemusí vědět, jak dlouho spolu jsme, ne?" pousměje se Sherlock pobaveně.