„Sherlocku, ty seš ještě vzhůru?" řekne John napůl nevěřícně napůl naštvaně, když ráno vejde do kuchyně. „Měl sis jít lehnout a konečně se vyspat." řekne John skoro rozkazovačně.

„Spaní je otravné." mávne Sherlock nespokojeně rukou a dál si cosi prohlíží v mikroskopu.

„To řekni těm pytlům pod očima." odsekne John a naštvaně si založí ruce na prsou.

„Potřebuju dodělat tenhle pokus." řekne Sherlock s ledovým klidem.

„Teď nic nevyšetřuješ, takže tenhle pokus děláš jen sobě pro zábavu. To není důvod, abys nespal."

„Johne, nejsem unavený." řekne Sherlock vážně a podívá se přímo na doktora.

„Sherlocku," povzdechne si John utrápeně. „Večer máme jít na tu slávu ohledně toho nelezeného obrazu a já tě tam potřebuju provozuschopného, ne po spánkové deprivaci."

Sherlock trochu překvapeně zamrká, ale dál bez hnutí stojí na místě a hledí na Johna.

„Sherlocku, aspoň na hodinu se vyspi. Ten pokus na tebe chvíli počká."

Sherlock se nespokojeně zamračí, jako by se chystal říct něco, co se mu z duše příčí, ale pak přikývne.

„Hodinu." řekne Sherlock neochotně a vydá se do obýváku, kde se natáhne na gauč, složí ruce na hrudi a zavře oči.

John otevře pusu, aby něco namítnul ohledně gauče, ale nakonec nic neřekne a vrátí se do kuchyně, aby si nachystal snídani. Je dost velký zázrak, že donutil Sherlocka jít spát, nebude se s ním hádat ohledně toho, jestli spí v posteli nebo na gauči. I když v ložnici by měl určitě víc klidu.

Sherlock leží na gauči a snaží se usnout, i když si vůbec nepřipadá unavený. V hlavě si pořád přemítá Johnova slova.

„Večer máme jít na tu slávu ohledně toho nalezeného obrazu a já ti tam potřebuju provozuschopného, ne po spánkové deprivaci."

Tohle není spánková deprivace, i když by to byla dobrá výmluva, aby tam nemusel jít. Celý ten společenský večer bude neuvěřitelně otravný a zbytečný.

„Já tě tam potřebuju provozuschopného."

John by tam mohl jít sám, když je teď jeho společník. Jemu se tam chce snad ještě míň než na rodinný oběd. Ale to by mu John neodpustil. Navíc říkal, že potřebuje, aby tam šel s ním. Přece ho nenechá jít samotného. Johnovi by to bylo nepříjemné, když dělají oslavu pro slavného Sherlocka Holmese a přijde „jen jeho pomocník" John Watson.

„Já tě tam potřebuju."

Sherlock se trochu pousměje, napůl ve spánku.

„Potřebuju tě."