Počtvrté jsem se já dotknul jeho.

Tenkrát ráno jsem musel odejít zase na jih, ale za čtrnáct dní jsem se vrátil. Po tom, co jsem podal hlášení Albusovi, jsem zamířil rovnou do mého obvyklého pokoje, aniž bych se na chvilku zastavil u Remuse. Nejspíš jsem si nechtěl přiznat, že on nebyl tím, za kým jsem přišel. Milovaný, sladký Moony. Co je těžší - zjistit, že váš nejbližší přítel je vlkodlak, nebo že je buzerant? V Anglii, hádejte třikrát.

Čekal jsem ve Snapeově bytě, než se vrátí z večeře, které já se neúčastnil. Vloupat se k němu domů mě stálo míň času, než bych předpokládal. Mé aktivity během posledních pár měsíců mě naučily hezkou řádku věcí, které se v Bradavicích nepřednáší - zvláště co se překonávaní magických zábran týká - a dnes večer mi to přišlo k užitku. Jestli se lekl, když mě našel ve svém nejmilejším křesle, nedal to najevo ani mrknutím.

"Blacku." Praštil svou knihou o stůl. "Poučovat tě o základní slušnosti je zcela zbytečné, že?"

"Jak vidíš. Jak se máš, Snape?"

"Zajímá tě odpověď, nebo sis přišel pro něco jiného?"

"No, když už o tom začínáš... Když jsem tu byl naposled, zmiňoval ses o mém zašukání do matrace. Nabídka pořád platí?"

"Jak vidím, budu se muset napít." Vytáhl láhev whiskey z kabinetu, nalil si panáka a hned ho taky vypil.

"Taky si dám, díky."

S povzdechem mi nalil na prst Ogdenky. "Sklenka ti vyhovuje, nebo mám radši sehnat misku pro psa?"

"Kdepak, jediné, do čeho se chci pustit jazykem, jsi ty." Věnoval jsem mu svůj nejzářivější úsměv a jedním hltem polknul whiskey.

"Tak trošku štětka, nezdá se ti?"

"Divíš se?" Odložil jsem svou sklenku a udělal pár kroků k němu. "Poslední dva týdny jsem strávil děláním věcí, které bych si nejradši vůbec nepamatoval. Což nejspíš platí i pro tebe, alespoň dle posledních aktivit Smrtijedů soudě. Vymazal bych si paměť, bohužel, Albus mé vzpomínky potřebuje. Takže, abych to uzavřel, právě teď mám zájem jen o tři věci, a to je vydatný alkohol, vydatný spánek a vydatný sex. Ne nezbytně v tomto pořadí."

"Jak neodolatelně výmluvné pozvání. Konečně začínám chápat, proč jsi býval tak oblíbený."

Přistoupil jsem k němu a otřel své boky o jeho. "Řekni, že to nechceš, Snape."

O minutu později se mé šaty válely na zemi a já ve Snapeově posteli. Bezostyšně sténající, mohl bych dodat, jakmile se jeho ústa dotkla mého krku, bradavek, dokonce podkolenních jamek, pro Krista, ale ani se nepříbližila k místu, kde bych je potřeboval nejvíc. Právě kreslil jazykem cestičku pod mým pupkem, když jsem ho odstrčil.

"Snape. Dost." S námahou jsem se snažil zklidnit dech. Než jsem sem šel, byl jsem pevně odhodlaný tentokrát se nedat. A jak to dopadlo - zase pod ním ležím na zádech. Položil jsem prsty na nejvrchnější knoflíček jeho límce. "Prosím."

Pomalu přikývl. Rozepnul jsem mu první knoflík, pak druhý, třetí, beze spěchu. Brzy bylo sako pryč a košile rozepnutá až k pasu. Snape zíral někam do dálky. Většího povzbuzení než mrtvolné ztuhlosti se mi zřejmě nedostane. Začal jsem mu rozepínat kalhoty, už se nebránil a nechal si svléknout všechno. Položil jsem ho zpátky na postel, abych se na něj podíval. Byl duchem naprosto nepřítomen. Co má sakra za problém?

Položil jsem k němu na bok, svoji erekci přitiskl na jeho stehno - a on se ani nehnul. Zasypal jsem jeho hrudník polibky - zamrkal, ale pořád ležel bez hnutí. No dobře. Lehl jsem si na něj, hladil ho konečky prstů, mnul jsem jeho bradavky, dokud neztvrdly. Jeho tělo spolupracovalo, ale v očích měl čirou paniku. Naklonil jsem se ještě blíž, abych mu mohl šeptat rovnou do ucha.

"Jsi nádherný, víš o tom? Jednou mě zničíš. Máš ponětí, co všechno bych s tebou chtěl dělat? Co jsem si představoval?" Pošeptal jsem mu každou lahodnou nemravnost, kterou jsem znal, utkal jsem sladkou píseň o šukání a slůvko za slůvkem mu ji šeptal do ucha. Přirazil jsem k němu boky a málem jsem se udělal jen z toho, že se naše penisy dotkly. Bylo to přesně tak úžasné, jako v mých představách. A právě, když jsem si pomyslel, že už to nevydržím, natáhl po mně ruce a se zasténáním mě přitiskl k sobě.

Převrátil mě na břicho a bez varování vnikl do mě, jako by přišel o rozum, oh Bože, bolelo to, bolelo to víc, než bych si kdy dokázal představit, ale pak mě začal uklidňovat, tiše na mě mluvil a líbal, olizoval a okusoval můj krk, zatímco si mě bral. Protáhl ruku pod naše těla, začal hladit můj penis v rytmu se svými přírazy a já jsem byl ztracený, naprosto ztracený, orgasmus mě smetl tak, že jsem jen lapal po dechu. Teprve potom se Snape přestal kontrolovat, přirážel rychle a tvrdě, na uchu jsem cítil horký dech s každým jeho zasténáním a když vyvrcholil, vyždímal poslední záchvěv i ze mě.

Opatrně ze mě vyklouzl, ale já jsem ho přitiskl zpátky k sobě. Bože, měl jsem pocit, jako by mi s jeho penisem vyjela z těla i páteř. Zažil jsem lepší vyvrcholení, než bych považoval za fyzicky možné, a jediné, na co jsem dokázal myslet, bylo, kdy si to zopakujeme. Bolestí a rozkoší jsem se rozpustil jako kostka ledu a všechno, co jsem si myslel, že vím o sexu a svém těle, vyletělo z okna. Pootočil jsem hlavu a hledal jeho rty. Zavadil jsem přitom o čerstvé strniště. Mm. To taky není špatné.

Otočil jsem se na záda a sázel mu polibky na čelist, přes bradu až na spánek a zase zpátky. S ospalým úsměvem jsem zvedl hlavu, abych ho políbil na rty.

Odtrhl se.

Zarazil jsem uprostřed pohybu. Nedíval se na mě. Těsně před tím, než se mé rty dotkly jeho, zahlédl jsem v jeho očích záblesk znechucení, který vzápětí zamaskoval. Do hajzlu. Něco studeného a těžkého se mi usadilo v žilách.

Vstal jsem a oblékl jsem se tak normálně, jak jen s bolavým zadkem bylo možné. Ani se na mě nepodíval, cítil jsem to. Otevřel jsem dveře. Ten parchant se mě vůbec nepokusil zastavit.

Zbytek večera jsem strávil U tří košťat s Remusem a pil jsem trochu víc, než bych možná měl. Cokoliv, jen abych zapomněl na Snapeovy oči, na úšklebek, se kterým se ode mě odtrhl. Remus vesele žvanil o škole a o svých studentech a bůh ví, o čem ještě. Dával jsem pozor jen na to, abych nezapomínal ve vhodné momenty kývnout. Nakonec se Remus odmlčel a jen se díval, jak se nalévám.

"Víš," začal, "mně můžeš říct cokoliv, kdybys chtěl. Cokoliv."

"Já vím, Moony." Vyhýbal jsem se jeho očím, zakaleným smutkem - pořád stejným co ho znám, co nám bylo jedenáct. "Posledních pár dní mi dalo zabrat, nic víc. Jsem rád, že si od toho chvilku odpočinu."

"Takže se tady zdržíš?"

Zatočil jsem svou sklenkou. "Nevím."

"Aha. No, až o tom budeš chtít mluvit, víš, kde mě najdeš."

Připotácel jsem se do svého pokoje jen pár hodin před svítáním. Rosmerta mi nalévala dlouho po tom, co mě měla vyhodit na ulici. Vždycky pro mě mívala slabost. Velkou. A jaká bývala milenka! Celá oblá a měkká a hladká a horká, s hebkými rty -

Na rty nemysli.

Souboj s klíči jsem vzdal a prakticky se svalil na kobereček v předsíni, když alohamorované dveře uhnuly pod mojí váhou a otevřely se. Snape, usazený u krbu a čekající na mě, mě zřejmě neměl udivit.

"Jsi opilý."

"Co mě prozradilo?"

Viděl jsem, jak se mu rozšířily nozdry. Zřejmě mám větší špičku, než jsem myslel. "Kolik jsi vypil?"

"Promiň mi to, holka, já už jsem zase prochlastal prachy na nájem. To ten zatracený démon alkoholu mě svedl na scestí." Zhroutil jsem se do křesla v záchvatu smíchu.

"Sobrietatis." Vytáhl hůlku dřív, než jsem ho stačil zarazit.

"Ale k čertu, Snape! Teď abych zas začal od začátku." Než se pokoj usadil do svých obvyklých čtyř stěn, na moment se rozhoupal a zatočil, jako vždycky po kouzle na vystřízlivění. Tohle zaklínadlo stoprocentně vynalezl sadista. Nebo nějaká čarodějka, co kdysi před pár stoletími měla všeho tak akorát. Patrně choť některého z mých předků.

"Rád bych ti něco vysvětlil, ale ne, když jsi opilý."

"Co vysvětlil?"

Díval se na své ruce. "Jisté věci jsou pro mě náročné."

"Možná jsem teď střízlivý - a všimni si, že neděkuju - ale pořád únavou nevidím. Budeš muset být trošku konkrétnější. O čem to sakra mluvíš?"

"O tom, proč jsi dnes večer ode mě odešel."

"Odešel jsem, protože sex skončil. Bylo to úžasné, opravdu, orgasmus mého života - což ti patrně neuniklo. Takže nemám jedinou stížnost. A teď, pokud jsi nepřinesl něco k pití, abych zas mohl začít dělat na své opici, laskavě mě nechej v klidu vychrápat."

"Jistě. Omlouvám se, že jsem vyrušoval."

Mávnul jsem rukou. "Je ti odpuštěno."

S rukou na klice zaváhal a otočil se ke mně. "Jen jsem chtěl říct, že sis nejspíš něco špatně vyložil. Možná sis myslel, že - že jsem -"

Zíral jsem. To se jen tak nepoštěstí, přistihnout Snapea, kterému došla slova.

"Ne, nemyslel, Snape. Prostě mě překvapilo, že mi strčíš jazyk do prdele, ale pusu bys mi nedal, toť vše. No, vlastně mě to ani tak nepřekvapilo, koneckonců, znám důvod."

"Ano? A jaký je?"

"Dle mého názoru není problém zapomenout, že šukáš Siriuse Blacka, když se mu nemusíš dívat do ksichtu. Já jsem tě, jak se říká, postavil nevítané realitě tváří v tvář."

"Tohle si myslíš?"

"Chceš snad říct, že se pletu?"

Znovu si začal pečlivě prohlížet své dlaně. "Blacku. Zkrátka je - existuje pár věcí, které jsem nikdy nedělal. S nikým."

"Tak moment. Jsem ještě pořád ovíněný, nebo jsi mi právě sdělil, že jsi v životě nebyl políbený?" Zřejmě jsem ještě měl trochu v krvi, protože jsem se nad tím skoro-rýmem uchechtnul. Kouzlo na vystřízlivění, sluší se podotknout, vás nezbaví opilosti za vteřinu a prostě jen tak. Funguje na tom principu, že vám zrychlí metabolismus a vaše tělo se s alkoholem vypořádá stejně, jako by to udělalo normálně - jen mnohem rychleji. Což říkám na svou obranu.

Snape pomalu vstal. "Dobrou noc, Blacku."

"Ne, počkej. Počkej." Položil jsem ruku na dveře, aby mi neutekl. "Ty mi chceš říct, že při všech svých sexuálních zkušenostech ses nikdy s nikým nelíbal?"

"Ne. To jsem nikdy nedělal."

"No tohle. Bože, zníš jako neprovdaná tetička. Řekni to, Snape. Řekni 'líbat se.' No tak, dělej."

"Tato konverzace je zcela absurdní, a já se na ní odmítám dále podílet."

"Lí - bá - ní. Aneb líbačka. Cucání. Cicmání. Muckání. Francouzák. Nic ti to neříká?"

"Odcházím."

"Oh, v žádném případě. Nejdřív tě musím deflorovat, ty sexy zvíře."

"Nechej toho."

"No tak, miláčku, slibuju, že se ti to bude líbit. Nebudeme dělat nic, co bys nechtěla, přísahám."

"Přestaň se řehtat."

"Oh, pojď sem, ty." Naklonil jsem se k němu a opřel se čelem o to jeho. "Abys věděl, nikdy jsem se nelíbal s chlapem. Takže co já vím, třeba mi to vůbec nepůjde. Uklidňuje mě akorát to, že ty stejně nepoznáš rozdíl." Vyšel jsem mu vstříc a náhle jsem si uvědomil, že se poprvé nemusím při líbání sklánět. Snape měřil stopětaosmdesát, jako já. Polibek v rovině. Přeběhl mi mráz po zádech.

"Stalo se něco?"

"Nic."

"Řekni."

"Jsme stejně vysocí. Prostě... příjemná změna, nic víc."

"Oh."

Přitiskl jsem rty na jeho ústa. Vdechl jsem jeho vůni - hřebíček, heřmánek... a pod nimi něco ostřejšího. Kafr. Najednou jsem si přál, abych si předtím odpustil ta kvanta cigaret. Třeba mu budou vadit. Přejel jsem po jeho rtech, pootevřely se. Jeho ústa byla měkčí, než jsem čekal, jeho rty pevnější. Naše jazyky se setkaly, a já ten impuls cítil až ve slabinách. Pomalu jsem kroužil jazykem v jeho ústech, mapoval je. Napodobil můj pohyb a naše jazyky brzy hladce klouzaly jeden přes druhý, zrychlil se nám dech, sevření rukou zesílilo.

Odtáhl jsem se, abych se na něj podíval. 'Políbený' mu slušelo. Jeho napuchlé rty se vlhce leskly, oči měl přivřené... A pak mě přišpendlil ke zdí a vrazil mi jazyk do úst. Velmi slušné, na začátečníka. Trošku agresivní, dobře, ale já si rozhodně nestěžoval.

Ne, to ani náhodou - zvlášť, když začal kolébat boky v rytmu s jemnými přírazy svého jazyka. Tomu se říká bystrý žák. Odstrčil jsem ho a zhluboka se nadechl.

"Dělám to špatně?"

"Bože, ne. Jen bych chtěl víc."

Svléknout se do naha tentokrát nebyl problém.

"Postel," zaskřehotal jsem ochraptěle.

"Zeď je blíž."

"Říká ten, co si o ni neodírá záda." Postrčil jsem ho na postel a vylezl za ním. "Bože, já tě chci." Můj penis přejel po tom jeho a já jsem zasténal. "Snape, chci tě mít, jako ty sis vzal mě. Co mám dělat?"

Natáhl se na podlahu pro svůj hábit a z kapsy vyndal lahvičku oleje.

"Někdo si tady hodně věřil, že jeho omluva bude přijatá."

"To nebyla omluva, nýbrž vysvětlení."

"Jak chceš."

Naolejoval jsem si ruku a chystal jsem se začít jedním prstem, ale Snape mě zastavil.

"Ne. Prostě to udělej."

"Určitě?"

"Stoprocentně. Bože. Jen... nechci se při tom dívat do matrace."

Pronikl jsem do něj jediným pohybem. Napůl se zvedl z postele, s přidušeným výkřikem a hlavou zvrácenou dozadu. Trochu jsem couvnul, abych znovu přirazil, ale on nadzvedl boky a vyšel mi vstříc. Kriste Ježíši, tohle bylo intenzivní. Kroužek svalů pevně svíral můj penis a těsné horko mě vtahovalo dovnitř, hlouběji - už jsem nedokázal řídit své pohyby, prostě jsem divoce přirážel, jak mě napadlo. Snape mě povzbuzoval nějakým jazykem, který jsem ani nepoznával. V náhlém záchvatu inspirace jsem popadl jeho penis, houpající se mezi našimi těly, a zatáhl.

"Ah, Bože - Blacku, ano, ano - "

Přirážel jsem celou svojí silou, mé koule ho plácaly po zadku. Zrychlil jsem ruku na jeho penisu a viděl jsem, že se mu varlata stahují. Snažil jsem se počkat, než vyvrcholí, ale nešlo to, byl tak nádherný, když se udělal, jeho semeno mi vytrysklo na ruku a jeho tělo se znovu a znovu svíralo kolem mého penisu a já se s posledním přírazem připojil k němu, s šokem jsem si uvědomil, že se staženým hrdlem vykřikl mé jméno, moje vlastní jméno, znovu a znovu -

"Siriusi! Siriusi, Siriusi. . ."