To Shape and Change – Utvářet a měnit
Autor: Blueowl; Překlad: Patoložka; Beta-read: Lady Corten, Sitara
This story is based on characters and situations created and owned by JK Rowling, various publishers including but not limited to Bloomsbury Books, Scholastic Books and Raincoast Books, and Warner Bros., Inc. No money is being made and no copyright or trademark infringement is intended. This fanfiction was written by Blueowl, czech translatin was created by Patolozka.
ooOoo
Kapitola 3: Břemeno
První část
Severus vešel do Komnaty nejvyšší potřeby s hůlkou v ruce. Ode dneška tu už nebude žádná rozplývavá skříň. Bradavice nepadnou zevnitř. Pokud je bude chtít Pán zla dobýt, bude si muset najít nějakou jinou, těžší cestu.
Zavřel oči a vydechl.
Stovka Smrtijedů vtrhla do Bradavic, vyhrnula se z této chodby a zabila každé dítě, které jim přišlo do cesty. Ten den bylo zavražděno šedesát sedm studentů a Filius padl také.
To se tentokrát nestane.
Otevřel oči, zaměřil se na břemeno, jež svíral ve svých rukách, protože scény z toho dne se mu přehrávaly v mysli.
Bylo to na konci Harryho šestého ročníku – začátek konce.
Výkřiky zněly chodbou. Děti utíkaly, byly vystrašené, protože kletby jim poletovaly nad hlavami. Filius Kratiknot se hnal dopředu, proplétal se mezi studenty, aby zadržel útočníky. Severus spěchal za ním, zahnul za roh a uviděl maličkého mistra soubojů rozdávat nelítostné kletby. Čtyři Smrtijedi už před ním leželi mrtví.
Severus namířil hůlkou na skříň, jeho temné oči ulpěly na vyleptaném zdobení.
„Filiusi!" zakřičel a začal vrhat svá vlastní kouzla. Snažil se pomoci učiteli Kouzelných formulí zdržet Smrtijedy, aby tak získali nějaký čas.
Severusovo krytí padlo o minutu dřív.
„Pomoz mi s těmi zdmi!" zavolal Filius a vyčaroval proti zdi po své levici, pár metrů nad sebou, mohutné odpalovací kouzlo.
Severus pochopil jeho plán. Seslal pět podobných kleteb na stěny a na strop poblíž místa, kde Filius vrhnul své první kouzlo. Ale ne dost rychle.
Starší profesor zablokoval dvě kletby, které k němu mířily, a uskočil před čtyřmi dalšími, ale nemohl se vyhnout či odklonit všechny. Diffindo prošlo skrz jeho obrany a zasáhlo ho do krku a hrudi. Krev se rozstříkla kolem.
Poslední, co Severus z Filiuse viděl, byla jeho potlučená nízká postava, než ho kameny a skála ze stropu a stěn pohřbily.
Uvolnil svůj hněv. Z jeho hůlky vyšlehl oheň. Červené rozžhavené plameny vyrazily do vzduchu, než vletěly do vysoké černé skříně a strávily ji celou jako popoháněné bohem pomsty.
Chodba byla nyní zablokovaná, ale burácení z druhé strany trosek Severusovi říkalo, že Smrtijedi stále přicházejí.
Jazyky plamenů se stáčely okolo. Severus sklonil svou hůlku, než s ní znovu vyrazil kupředu a ostře dolů. Vybíjel si svůj hněv na nyní již hořící skříni.
Došel do Velké síně. Těla studentů a Smrtijedů byla poseta všude kolem.
Vykřikl. Jeho kouzlo živilo praskající oheň, protože si ve své mysli stále přehrával ten den.
Nakonec dorazil Brumbál. Zdržel ho útok na Ministerstvo.
„Severusi! Tudy!" nařídil právě, když za Severusem explodovala zeď a poslala ho přemetem přímo přes místnost.
Severus se pokusil postavit. Otočil se a uviděl svého bývalého Pána, jak stojí na prahu. Albus vykročil vpřed, pohyboval se mezi zraněným špionem a Voldemortem.
„Tome."
„Neoslovuj mě tímto jménem!" zasyčel Temný pán. Švihnul hůlkou a před nimi se objevil démonický stínový oheň.
„Stáhni se, Severusi!" nařídil Albus a impulzem bílé magie odehnal rostoucí ohnivé monstrum pryč.
Severus se pohnul, aby splnil, co mu bylo řečeno. Ohlédl se a uviděl Albuse stáčet temné plameny vzhůru a pryč, až olizovaly strop. Pokusil se Raddlea odříznout od kontroly nad plameny.
BOOM!
Jeho vidění zčernalo.
Na čele se mu vytvořily krůpěje potu. Nakonec klesnul na kolena a vyprázdnil své plíce jedním výdechem.
Vzbudil se až o několik dní později v provizorní nemocnici. Od Albuse se dozvěděl, že byly Bradavice úplně zničeny. Srovnány se zemí.
Plameny se zhroutily, zmenšily se do malého vzdoru, než nakonec vyhasly a ze skříně nezbylo nic víc než kupka popela.
Severus se usmál.
Dnes v noci bude spát klidně.
ooOoo
Harry se zamračil na paličaté brko, které nechtělo poslouchat jeho příkazy. Jako by bylo předurčeno k zanechávání kaněk inkoustu po celém pergamenu, aniž by záleželo na tom, jak moc se snažil. Povzdechl si a připomněl si, co řekl profesor Snape. Studenti z mudlovského světa mívají ze začátku problémy s psaním.
No, alespoň ho tahle praxe ochrání od známek jako je eM či horších. A sumarizace toho, co si přečetl, když cvičil, bylo opravdu poučné. Profesor Snape byl vážně milý, když mu dal úkol, který mu pomohl naučit se dvě věci naráz.
Dosud si z každé učebnice přečetl tři kapitoly. Byl začátek druhého srpnového týdne a on věděl, že až se dostane do školy, tak bude za všechnu tuhle práci vděčný.
Velmi se mu líbila ta knížka o lektvarech, kterou koupili navíc. Jmenovala se Průvodce začátečníka v lektvarovém umění: Přísady. Připomínala mu kuchařku, ale byla konkrétnější v tom, která přísada co dělá a co přináší konečnému produktu. Lámal si hlavu s tím, zda by mohl sloučit vaření dohromady s přípravou lektvarů a vyrobit tak jídlo impozantních rozměrů. Musí si to zapamatovat, aby se na to mohl později profesora Snapea zeptat.
Další dvě knihy, které přinesli s profesorem z obchodu, vypadaly, že budou také užitečné – Péče o hady a Ovládání vaší vnitřní magie. Coral se některým věcem v té knize o hadech smála. Přišlo jí legrační, že se lidé dostávají do takových potíží, když dělají věci, o kterých věří, že se hadům zamlouvají, a jim se přitom ve skutečnosti líbí něco úplně jiného. Harry byl rád, že se Coral mohl prostě zeptat, co by chtěla, namísto toho, aby jen tipoval. Ta druhá kniha byla méně přímočará a jasná, ale alespoň už teď věděl, proč se jeho náhodná magie vynoří v jednom případě a v jiném ne. Možná, že by se mohl naučit vyvolat svou náhodnou magii a přinutit ji dělat to, co chce. To byla další věc, o které si hodlal pohovořit s profesorem Snapem, až se dostane do Bradavic.
A co se týkalo ostatních učebnic, Kouzelné formule a Obrana proti černé magii vypadaly zajímavě a ačkoliv Přeměňování mu připadalo vážně skvělé, netěšil se na to, až budou přeměňovat zvířata. Zdálo se mu to kruté. Možná to bylo proto, že věděl, jaké to je, když s vámi někdo zachází jako s předmětem.
Zdaleka nejoblíbenější knihou pro něj ale zůstalo Umění hadího jazyka. Byla úžasná a už se nemohl dočkat, až s Coral začne trénovat, a stejně tak ona. Knihu napsal muž, jehož přítel mluvil hadím jazykem. Neobsahovala vlastní kouzla v hadím jazyce, ale jen to, co mu přítel řekl o tom, jak jisté věci dělal, jak se cítil a jaká byla omezení jednotlivých metod.
Knížka se lidem, kteří se zajímali o hadí jazyk, četla dobře a stala se průvodcem těm, kteří se to chtěli naučit. Harry se dosud dozvěděl, že aby mohl manipulovat se svojí či pacientovou magií, musí hadím jazykem přesně pojmenovat to, co chce udělat. Pokud by chtěl například vyléčit pacientovu roztříštěnou paži, řekl by: *Roztříštěná paže, sprav se*, a bylo by to (za předpokladu, že té oblasti poskytne dostatek magie, aby se vyléčila).
Harry se čtením knihy naučil, že až bude umět základy hadího jazyka, bude moci léčit lidi bez pomoci hůlky! Budou mu stačit jeho ruce a Coral kolem zápěstí. Nakonec bude schopen léčit všechny druhy nemocí, dokonce i ty za normálních okolností neléčitelné kouzly či lektvary. Zajímalo ho, jestli u ošetřovatelky najde nějakého dobrovolníka, pokud vůbec škola ošetřovnu má. Ale proč by neměla, že?
Ťuk, ťuk, ťuk.
Harry vzhlédl a uviděl na druhé straně okna šedobílou sovu. Rychle okno otevřel, aby mohla vlétnout. Hedvika se narovnala.
Převzal od sovy balíček - okamžitě věděl, co v něm bude. Týdenní dávka lektvarů. Mávnul na šedobílou sovu, aby se napila z Hedvičiny misky. Hedvika se tím netrápila, upravovala si svá peříčka. Harry se usmál. Byl si jistý, že se Hedvice ta pěkná sova líbí.
Zavrtěl hlavou, otočil se k balíčku a otevřel ho. Okamžitě spolknul první lektvar a pokračoval s dalšími dvěma, nehledě na jejich příšernou chuť. Profesor Snape mu to tak popsal v prvním dopise a on se řídil jeho pokyny:
Pane Pottere,
v přiložené krabici naleznete tři lektvary, jež jsem Vám slíbil, a knihu o hadím jazyce: Umění hadího jazyka.
Co se lektvarů týká, vždy vypijte nejprve červenou lahvičku. Umožní Vašemu tělu efektivněji využít výživné látky z jídla a z lektvarů, které budete pít. Nazývá se Lektvar absorbance. Zmiňuje se o něm čtrnáctá kapitola ve Vaší knize o lektvarech.
Dále vypijte modrou lahvičku, okamžitě po té červené. Je to obměna lektvaru Doušek výživy, který je v kapitole devatenáct. Povšimněte si, že není stejný jako Vyživovací lektvar.
Třetí lektvar se nazývá Lektvar zužitkování. Dovolí Vaší magii lépe proudit Vaším tělem. Zkrátí čas potřebný pro Vaše zotavení a především usnadní svalům zesílit.
Očekávejte tyto tři lektvary každý týden a VYPIJTE je okamžitě, jak přijdou! Umístil jsem na lahvičky kouzlo neměnnosti, ale jakmile se lahvičky dotknete, kouzlo pomine. Čím je lektvar čerstvější, tím lépe Vám bude pomáhat. Chuť opomeňte, jak nejlépe budete umět. Prospěch zdaleka převáží jejich pachuť.
Profesor Severus Snape, Mistr Lektvarů
Harry se usmál a opět ucítil účinek lektvarů.
Dávaly mu velmi příjemný pocit plnosti. Pocit, který se rychle naučil znát. Jako když člověk věděl, že se dobře najedl a vzal si z jídla vše, co potřeboval. Harry se rozhodl, že je to jeden z nejpříjemnějších pocitů, jaký člověk dokáže vnímat. Dokonce i s tou strašnou pachutí na jazyku.
Odložil balíček na stranu a odstranil dopis připevněný na vrchu. Znovu uviděl profesorovo písmo.
Pane Pottere,
spoléhám se na Vás, že jste již ty tři lektvary vypil. Pokud ne, VYPIJTE JE TEĎ! Také věřím tomu, že Dursleyovi jednají v souladu s mými požadavky, protože jsem nebyl upozorněn, že by něco selhalo.
Pokračujte ve čtení Vašich knih a v psaní brkem. Nemám rád flákače.
Profesor Severus Snape, Mistr Lektvarů
Harry se zasmál. Přišlo mu zvláštně uklidňující, že si profesor našel čas, aby mu řekl, že nesmí zahálet.
Otočil se zpět ke stolu. Šedobílá sova si stále užívala Hedvičinu náklonnost, a tak se rozhodl, že mu zkusí odpovědět.
Vážený profesore Snape,
vzal jsem si lektvary, které jste mi zaslal. Děkuji Vám.
Dursleyovi mě nechávají na pokoji. Je to příjemné. Mohu tak hodně číst, protože nemusím uklízet v domě, vařit nebo cokoliv dalšího!
Jdu se znovu věnovat čtení Umění hadího jazyka. Je to úctyhodné! Děkuji Vám, že jste mi dovolil si ji přečíst. Hodlám se naučit vše, co mohu, a pracovat velmi pilně, jak jste mi řekl, že bych měl. Chci ty bloky, co mám v sobě, jak jste mi povídal, zrušit.
Děkuji Vám za všechno! (Omlouvám se, snažil jsem se nedělat kaňky.)
Harry Potter
Harry se kousl do rtu, když si po sobě pročítal dopis. Jeho písmo nebylo tak špatné jako minulý týden. I tak měl ale pocit, že profesor asi neocení, že jsou některá písmena nepravidelně tlustší než jiná. Pro tuto chvíli to bylo ale to nejlepší, co svedl. Věděl, že s tím bude muset něco udělat. Složil dopis a obrátil se k sově.
„Mohla bys to vzít profesoru Snapeovi, prosím?" zeptal se.
Dostalo se mu souhlasného zahoukání, než si sova převzala dopis a vylétla z okna.
*Budeš si teď číst, Harry?* zeptala se Coral a zvedla svoji barevnou hlavu z jeho zápěstí.
*Jo. Měl bych si přečíst další kapitolu ještě před obědem.*
Coral souhlasně zasyčela.