Robert Stark, syn Anthonyho Starka, slavného Iron mana.
Robert je geniální jako jeho otec, dokonce i vypadá stejně. Fyzika a hlavně mechanika a elektronika jsou věci, které mu jdou sami. Nejlepší ve třídě, co se fyziky týče.
Jenže když slaví nějaký úspěch, i když slaví neúspěch, cokoliv dělá, vždy mu někdo připomíná, že je synem svého otce. Je s ním srovnávám a porovnáván a nikdy se svému geniálnímu otci nemůže vyrovnat, protože Anthony Stark přece všechno vymyslel dřív a nebo líp.
- - o - -
Robert sedí v lavici, hlavu podepřenou rukou a znuděně pozoruje malý stroj před sebou – úkol do hodiny mechaniky.
„Hele, Starku, co to máš? To ti stavěl táta?" ozve se trochu protáhlý hlas jednoho spolužáka.
„Vypadni, Osborne." řekne Robert, aniž by zvedl hlavu.
„Nebuď drzý, Starku. Mluvíš, jako kdybys nestál o naši přítomnost." ukáže Osborne na sebe a na svého kámoše, co stojí opodál.
„Hej, Rob-boyi!" zahlaholí někdo a vzápětí ke Starkově lavici dorazí Elizabeth. „Máš odpoledne čas? Potřebovala bych tvoji pomoc."
„Starku, ty máš rande?" zeptá se Osborne zvědavě a přejde blíž.
„Dutohlavé křeny sebou neberem." řekne Tony směrem k Osbornovi. „Jdi otravovat někoho jiného."
„To bolelo." povzdechne si Osborne ublíženě.
„Rána pěstí bolí víc, můžeš si to vyzkoušet, jestli nevypadneš." řekne Tony chladně, než se s normálním výrazem podívá na bratránka. „Potřebovala bych pomoct s elektřinou. Něco s obvody nebo co, já nevím, vůbec to nechápu."
„Já zas nechápu, žes ho tak snadno odpálkovala." prohodí Robert.
„Koho? Toho pitomce? Takových hňupů jsem na minulý škole měla mraky." řekne Tony pohrdavě.
„To mi povídej, štve mě, co škola začala. Máme stejný obor a naši otcové taky." povzdechne is Robert.
„A tos ho ještě neposlal do háje?" diví se Tony.
„Ignoruju ho. Moc to nepomáhá." pokrčí Robert rameny. „Co přesně s tou elektřinou potřebuješ."
„Nevím." rozhodí Tony rukama. „Nechápu ani zadání. Něco s obvody a proudy. Prostě potřebuju pomoct."
„Udělej mi úkoly do biologie a pomůžu ti." navrhne Robert.
„Beru." ušklíbne se Tony nadšeně. „Zatím, Rob-boyi." mávne rukou a zmizí.
Robert ji chvíli sleduje, ale pak mu pohled padne na Osborna.
Ten se taky dívá za odcházející dívkou.
Robert Stark a Harry Osborne spolu mají spory snad od chvíle, kdy se poprvé potkali. Oba dva bohatí, géniové přes fyziku, otcové zbrojařští magnáti. (I když Stark už přešel na jiné technologie.) To je spousta důvodů ke konkurenci. Ovšem zatímco Robert je flegmatik a Osborna ignoruje, Harry je dost soutěživá osobnost a často vyhledává spory. Hlavně s Robertem.
- - o - -
Rodiče Alex Rogersové byli dobrými přáteli Kapitána Ameriky a on jim slíbil, že je ochrání před jejich nepřáteli. Ale svůj slib nemohl dodržet. Z rodiny zbyla jen dvouletá dcerka Alex, kterou kapitán adoptoval.
Výchova mladé dívky sice kapitánovi přidělala spoustu starostí, ale také spoustu úžasných zkušeností a zážitků. Steve a Lexi se sice v mnoha věcech neshodnou (třeba v tom, co je pro mladou dívku vhodné), ale mají jeden druhého doopravdy rádi.
Lexi je středně vysoká černovláska s modrýma očima, nezdolným optimismem a obrovským uměleckým nadáním. A taky s touhou patřit k Avengers, ale to by její táta nepřežil.
- - o - -
Před Stark Towerem postávají Robert a Tony a čekají na Lexi, která je vytáhla ven z laboratoří.
„Už jsem tady! Promiňte, fakt se děsně omlouvám. Úplně jsem zapomněla, kolik je hodin." vychrlí ze sebe Lexi, když konečně dorazí.
„Máš na ruce barvu." ukáže jí Tony na prsty na levačce.
„Jo, to je možný." mávne Lexi rukou. „Nestihla jsem se pořádně umýt, abych nepřišla ještě později."
„Ty maluješ?" diví se Tony.
„Je výtvarkou posedlá jako ty biologií." ušklíbne se Robert.
„Hlavně, že ty bereš fyziku s úplným klidem." ohradí se Elizabeth okamžitě.
„Nechte toho, vy dva šprti." zarazí je Lexi. Chytne každého pod jednou paží a vyrazí ulicí pryč od Stark Toweru.
„Chtěla jsem vás vzít do centra, že bych něco udělala s Bethiným- sorry, s Toniným stylem oblíkání, a že bysme pak zašli do videoherny, ale pak jsem dostala ještě lepší nápad." povídá Lexi vesele.
„A jaký?" zeptá se Tony podezíravě.
Robert její ustaraný výraz sdílí.
„Jerry má dneska odpoledne volno, tak co kdybychom zašli na paintball? Klidně kluci proti holkám." zeptá se Lexi s nadšením.
„Proč ne. Konečně budou nějaké týmy." pokrčí Robert rameny.
„Kdo je Jerry?" zeptá se Tony nechápavě.
- - o - -
Jeremy Barton je vysoký, svalnatý mladík s krátce střiženými, skoro rudými vlasy. Je synem dvou tajných agentů Shieldu – Clinta Bartona nebo-li Hawkeye a Natashy Romanoff alias Black Widow.
Po svých rodičích, kteří pro své povolání nemají na syna moc času, podědil úžasné fyzické schopnosti a trochu odtažité chování. Jerry pořád vypadá, jako by mu na okolním světě vůbec nezáleželo, ale bez ohledu na permanentně kamenný výraz je Jerry skvělý kamarád a společník, i když poněkud tichý a nemluvný.
- - o - -
„Jerry, tohle je Elizabeth Holmesová, Robertova sestřenka, ale říká se jí Tony. Tony, tohle je Jeremy Barton, náš skvělý kámoš a nepřekonatelný sportovec." představí Lexi dva členy skupinky, kteří se ještě neznají.
„Čau." mávne Tony rukou.
Jeremy jen pokýve hlavou na znamení, že rozuměl.
„Jerry skoro nemluví, na to si zvykneš." prohodí Robert. „Ale to nevadí, Lexi toho namluví za nás za všechny."
„No dovol!" naježí se Lexi okamžitě. „Za to ti ustřelím hlavu."
„Takže se jde na ten paintball?" ujišťuje se Tony.
„Jasně." přikývne Lexi nadšeně a celá čtveřice se pomalu vydá dál.
„Já to ještě nikdy nehrála." řekne Tony trochu nejistě.
„Tak to moc dlouho nevydržíš." řekne Robert truchlivě. „Jerry je skvělý střelec. Dostane tě dřív, než nabiješ."