„Sakra," dostal ze sebe Hotch tlumeně, paže ještě pořád obemknuté kolem Reidova trochu moc hubeného pasu, zatímco otřeseně zíral na Harknessovu bezvládně ležící postavu.

Jejich kapitán byl – ruce a nohy rozhozené na všechny strany – na zemi před vchodovými dveřmi, kolem něj obrovská kaluž děsivě rudé krve. Nevidomě zíral do prázdna, přímo nad sebe, oči otevřené doširoka a možná trochu překvapené, v hrudi měl velkou díru, a kruci, copak nenafasoval neprůstřelnou vestu, než se sem všichni rozjeli na ten šílený zásah?

Musel dostat vestu. Vždycky každému, kdo s nimi spolupracoval, dávali vestu.

„Kruci!" dostala ze sebe šokovaně Donna (Taky bez vesty, stejně jako Doktor. Že by jim je opravdu nedali? Nebo si je jednoduše neoblékli? Jak to, že si toho nevšiml?) a okamžitě, prakticky bez přemýšlení se k muži vrhla, aby mu zkontrolovala tep.

Netrvalo ani deset vteřin, než se kousla do rtu, zvedla k nim pohled a pomalu zakroutila hlavou.

Hotch trochu neochotně pustil Reida a konečně se rozhlédl po ostatních kolezích. Rossi, Morgan, Emily a JJ nebyli nikde v dohledu, stejně jako ta zatracená zelená příšera, co do města přiletěla kdoví odkud, takže Hotch předpokládal, že jejich podezřelý vzal po té střelbě na cíl nohy na ramena a oni vyrazili za ním, a ano, nejspíš by se k nim měl přidat, chytit psychopatického, zabijáckého mimozemšťana a zavřít ho někam do basy (Nebo na něj zavolat muže v černém, nebo co se to s ním Doktor vlastně chystal udělat. No jo, rozpustit ho v kyselině, a to znělo každou vteřinu líp a líp.), ale Harkness ležel na zemi, v kaluži své vlastní krve a obrovskou dírou v prsou, protože Reida odstrčil z cesty kulce (možná spíš malému granátu, Hotch by se snad ani nedivil), a Donna klečela vedle něj, tvářila se, jako by jí bylo zle, a oči měla tak vytřeštěné, že to skoro vypadalo, jako by jí zabíraly polovinu obličeje.

A dobře, Hotch Harknesse nijak zvlášť nemusel – a nemusel by ho, ani kdyby pořád neflirtoval s Reidem a choval se profesionálně – ale to ještě neznamenalo, že chtěl, aby skončil mrtvý, tím spíše během zásahu.

Vysvětlit tohle britské vládě bude rozhodně zážitek.

Reid vedle něj jenom beze slova pootevřel pusu a zíral na mrtvolu u svých nohou, a zdálo se, že jediný, kdo je schopný pohybu, je Doktor, který pomalu, s trochu smutným výrazem, a dobře, Hotch čekal, že projeví trochu intenzivnější city, jakéhokoli druhu, než jen trochu smutku, došel k Donně.

„Notak," řekl jí jemně a pomohl jí na nohy, i když ona ještě pořád neodtrhla pohled od Jacka, a donutil ji udělat několik kroků zpátky.

„Je mrtvý," zamumlala Donna nepřítomně, ve tváři bílá jako stěna. „Jo opravdu mrtvý."

„To je v pořádku," oznámil Doktor tiše a položil jí dlaň na rameno. Na Harknesse, který měl být něco jako jeho starý známý, možná dávný přítel, se přitom sotva podíval, a Hotch se zamračil. Pokud měl nějaké pochybnosti o tom, že je Doktor mimozemšťan, právě teď se rozplynuly. Takhle se lidé prostě nechovali.

Doktor přejel Harknesse pozorným pohledem, trochu jako by na něco čekal, a když Reid na roztřesených nohou udělal krok k mrtvému tělu, zvedl ruku, aby ho zastavil. „Nechte ho, dělá to pořád."

Pokrčil rameny.

Donna se k němu šokovaně otočila. „Doktore?!" dostala ze sebe, pusu pootevřenou. „Jak můžeš –" Zdálo se, že není schopná dokončit větu, ale všichni věděli, co chtěla říct. Bylo vidět, jak moc je otřesená Doktorovým chováním.

Hotch s Reidem si vyměnili pohled. Že by byl tohle konec jednoho velkého přátelství?

Doktor na Donnu dlouho zíral, čelo pokrčené, a pak se mírně, prchavě pousmál a položil jí dlaň na rameno. „Věř mi, Donno," řekl tiše, s hlavou nakloněnou na stranu. Hotch skoro nevěřil tomu, že tak dlouho vydržel stát na jednom místě, a už ho chtěl obejít a sám se podívat na Harknesse, když se k tomu Doktor evidentně moc neměl, ale právě v tu chvíli jejich mimozemšťan znovu promluvil. „Nechej ho být, všechno je v pořádku," oznámil a zněl skoro jemně. Pohledem sklouzl po mrtvém muži, vůbec ne jako někdo, kdo se loučí se starým přítelem. Vypadal skoro shovívavě.

Hotch nechápavě potřásl hlavou a pokrčil rameny, když se na něj Reid zmateně podíval. Jak měl vědět, jestli je takové chování pro ty jejich Pány času normální nebo ne?

„Je to pro něj lepší takhle."

Aha, takže takové chování asi nebylo úplně typické ani pro Doktora, protože Donna se na něj zděšeně podívala a o krok od něj ustoupila, aby jeho ruka sklouzla z jejího ramene. „Ale jak by to mohlo být –"

„Věř mi." Doktor naklonil hlavu na stranu a nespouštěl z ní pohled, jak klidně vyčkával, jako by se vlastně ani nic moc nedělo.

Donna na něj dlouho zírala, a potom váhavě přikývla.

Reid udělal krok k němu. „Ale –" pokusil se něco nesouhlasně říct, ale nedostal k tomu šanci.

„Jack bude v pořádku, slibuju," oznámil Doktor hlasitě a rozhlédl se po nich. Když si všiml, jak Hotch nedůvěřivě potřásl hlavou a Donna se zatvářila dokonale zmateně, protočil očima a chytil svoji přítelkyni za ramena. „No tak, Donno, pamatuješ, jak jsem ti vyprávěl o pevných bodech?"

Žena se zamračila, ale tentokrát se jeho doteku nebránila. Sklopila hlavu k mrtvému u svých nohou. „Pevné body v čase, se kterými nehneš, ať děláš, co děláš?" zeptala se slabě.

Doktor okamžitě přikývl a zazubil se, a ať už mluvil o čemkoli – a Hotch tedy určitě nechápal, o čem to mluví – vypadal, že je v celkem dobré náladě. Na to, že právě zabili někoho, koho znal už celé roky. „On je pevný bod."

„O čem to –" zamumlal Reid po Hotchově boku nechápavě, a Hotch se chtěl zeptat, o co tedy vlastně jde, co je ta obrovská věc, která jim visí nad hlavou a on ji nevidí a jednoduše si ji nedovede domyslet, a skoro doufal, že ani Donna nechápe, co se děje, a že jí to Doktor vysvětlí, aniž by se Hotch musel opravdu ptát.

Jenže Donna měla zřejmě aspoň malé tušení, co se jí Doktor tak podivným způsobem snaží říct, což bylo zřejmě tím, že ho znala už nějakou dobu, protože překvapeně zamrkala. „Chceš tím říct, že –"

Jack zalapal po dechu a probral se k životu.

xXx

Hotch uskočil o metr dozadu, pusu pootevřenou, a Reid ze sebe vydal něco, co se skoro podobalo vypísknutí (a Hotch se okamžitě v duchu zapřísahal, že se o tom nikdy v životě před nikým ani nezmíní) a jeho prsty se Hotchovi křečovitě sevřely kolem paže.

„Co –?" dostal ze sebe Reid, a když se k němu Hotch otočil, zjistil, že má nevěřícně vytřeštěné oči.

Donna zírala s otevřenou pusou, zatímco Doktor nevypadal ani trochu překvapeně, když se zazubil dolů na Harknesse.

Na Harknesse, který byl ještě před malým okamžikem absolutně mrtvý, ale teď jen hezky ležel na zemi a zhluboka dýchal, ruce pořád rozhozené po chodníku, a když se Hotch odvážil trochu se k němu přiblížit, zjistil, že ta obrovská krvavá díra v jeho hrudníku se rychle zatahuje, až po ní zbyla jen perfektně hladká, nepoškozená kůže a po stranách trochu opálená díra v bleděmodré košili.

Harkness se pomalu posadil a rozhlédl se kolem sebe. „Nikdo mě nelíbal?" zeptal se zklamaně a Hotch zalapal po dechu.

Protože jak sakra mohl –?

Harkness byl mrtvý, předtím. A teď byl zase naživu a Hotch nechápal, jak se to stalo.

Doktor se na něj zazubil, a pak k Harknessovi klidně došel, jako by to, co se zrovna stalo, bylo naprosto běžné. Totálně ignoroval všechny nechápavé pohledy, vzal Harknesse za ruku a vytáhl ho na nohy, pořád s širokým úsměvem. „Pořád jsi nepřestal s těmi svými starými triky?" zeptal se ho pobaveně a trochu starostlivě – a trochu omluvně – přejel pohledem po velké díře v jeho košili, než mu rukama na ramenou uhladil kabát.

„Jak je tohle možné?" zeptal se Reid a jeho hlas byl slabý, pořád ještě nevěřícný, a Hotch věděl, že se mu to nedá ani v nejmenším vyčítat.

Doktor se kousl do rtu a zatvářil se rozpačitě a Harkness protočil oči, na pohled pobavený. Ale když se na něj Hotch podíval pořádně, nebyla v jeho výraze ani stopa po nějaké radosti. „Omlouvám se, občas to dělávám," pokrčil rameny. „Takový hloupý zvyk."

Hotch se zamračil (ZVYK?!), ale Harkness pohodil hlavou a jeho výraz trochu ztvrdl a najednou vypadal opravdu téměř jako profesionál, když před sebe zvedl lahev s octem. „Opravdu rád bych vám to vysvětlil, ale myslím, že tady máme práci."

Z domu se ozval tlumený výkřik a Hotch se bez přemýšlení rozběhl.