Cílem cesty je hodně starý a hodně sešlý hotýlek, který vypadá, že i ve svých lepších dobách patřil k podnikům pro spodních deset tisíc. Řidič, žena i blonďák beze slova vystoupí a Sherlock je následuje ven z auta a do nitra rozpadající se budovy. Trojice ho zavede až do místnosti, kde na ně čekají další dva v černém oblečení a se slunečními brýlemi na nose.

Jeden z nich je jinak naprosto obyčejně vypadající muž s neurčitou barvou vlasů a s několikadenním strništěm na bradě, které se hodí spíš k povaleči než k tomuto černočenému kabátu po kolena. Muž stojí u stolku se starým telefonem s kulatým ciferníkem a příchozím věnuje jen krátký pohled, než se zase zahledí do zdi.

Druhý je nejstarší člen této skupiny, oblečený do trojdílného obleku uhlové barvy, narezlý a kolem pasu o trošku silnější muž s ledovým výrazem, který sedí v pohodlně vypadajícím křesle. Druhé stojí naproti němu a mezi nimi postavené, aby do něj viděli, je vysoké rozpraskané zrcadlo.

Krom těchto čtyř vyjmenovaných kusů nábytku a stolku mezi křesly je místnost prázdná.

„Posaď se." řekne jen ThreeContinentWatson, než se postaví k obsazenému křeslu.

Řidič a žena zůstanou stát u dveří. Sherlock si nemůže pomoct, ale ti čtyři mu teď příjdou jako bodyguardi neznámého sedícího muže.

I když on tohodle muže zná, není neznámý.

Tohle je Mycroft. Tohodle muže už přes dvacet let hledá a sleduje po celém světě.

Sherlock poslechne blonďáka a sedne si do volného křesla.

„Slyšel jsem, že mě hledáš." řekne Mycroft hlasem bez emocí.

„Jestli jsi ten, koho hledám, tak i víš proč." odpoví mu Sherlock bez zaváhání. Strach, děs i touha utéct jsou momentálně zapomenuty.

„Vím, proč, i když tvá výdrž je překvapivá." řekne zrzek skoro bez zájmu. „Ovšem teď hledám já tebe."

„Adresu neměním, stačilo přijít." nakrčí Sherlock nespokojeně nos. „Ovšem s pověstí světového teroristy je asi složité dělat zdvořilostní návštěvy."

„Velice." odpoví mu Mycroft bez zaváhání. „Ovšem teď jsme tady kvůli tobě, ne kvůli mně."

„Opravdu?" zamračí se Sherlock a přeletí pohledem po ostatních.

Všichni stojí jako sochy, skoro není poznat, že dýchají.

Když se opět podívá na Mycrofta, má muž obě ruce natažené blíž k Sherlockovi a na každé dlani drží malou lahvičku s pilulkou. Jedna je modrá, druhá červená, ale jinak jsou lahvičky i pilulky identické. Od pohledu určitě.

„Co je to?" zeptá se Sherlock a nemůže se zbavit podezíravosti ve svém hlase.

„Volba." odpoví Mycroft krátce, než položí lahvičky na stolek a pustí se do vysvětlování. „Je to volba mezi pravdou a realitou. Modrých pilulek je všude plno, užíváš je, aniž bys o tom věděl. Pomáhají ti věřit tomu všemu, co se kolem děje. Pomáhají ti nevidět to, že je někde něco špatně. Že to nefunguje. Modrých pilulek je všude plno. Můžu ti dát i tuto. Sníš ji a probudíš se akorát včas do práce. Nebudeš vědět nic o nás, o tomto setkání, o agentech. Budeš žít svůj život jako všichni okolo tebe."

Sherlock na to nic neříká, jen čeká, až bude Mycroft pokračovat. Koneckonců před vysvětlením rudé pilulky musí být pro správný efekt dramatická pauza. Ale Sherlock nemíní atmosféru zveličovat tím, že se na druhou lahvičku vyloženě zeptá.

„Tahle." pokyne Mycroft k červené pilulce. „Ti ukáže jen pravdu, nic víc. Žádné iluze, žádné lži, ukáže ti svět takový, jaký je."

„Předpokládám, že všichni jste si vybrali pravdu." usoudí Sherlock po chvilce ticha.

Nikdo nemluví, jen žena skoro přikývne na souhlas, než se zarazí a opět nasadí kamennou tvář.

„Tohle není o jejich volbě, ale o té tvé." řekne Mycroft vážně. „Modrá pilulka je jasná, bezpečný návrat do téhle reality a více méně klidný život. Červená ti ukáže pravdu, nedá ti žádné štěstí až do smrti, nesplní ti sny, jen ti ukáže pravdu."

Tentokrát se Sherlock po ostatních nerozhlédne, jen bez mrknutí hledí na Mycrofta. Ovšem jak ten se tváří, to Holmes neví, díky černým brýlím.

Dlouho je ticho, které přeruší až ThreeContinentWatson.

„Časově omezená nabídka." řekne blonďák s klidem, ale jeho trochu napjatý postoj prozrazuje jistou netrpělivost.

Sherlock přeletí pohledem z rezatého muže na plavovlasého a s nehybným výrazem se postaví. Aniž by odtrhnul pohled od blonďáka, sebere ze stolu jednu lahvičku a odšpuntuje ji.

„Ani se nepodíváš?" zeptá se Mycroft skoro bez zájmu.

„Je to volba mezi klidným životem a problémy." pokrčí Sherlock rameny. „Není to moc složité rozhodnutí."

Víc už nikdo nic neřekne. Sherlock obrátí svůj pohled k lahvičce s červenou pilulkou. Bez zaváhání ji otočí dnem vzhůru a vysype pilulku. Ani si ji nijak neprohlíží a rovnou ji spolkne. Nikdo v místnosti na to nijak nereaguje. Shorlock postaví lahvičku na stolek a pohledem zavadí o zrcadlo.

ThreeContinentWatson se nepohnul, ale podle zrcadla už na nose nemá brýle. Sherlock se nechápavě ohlédne, ale blonďák má brýle nasazené. Jenže rozpraskané zrcadlo tvrdilo něco jiného. Sherlock se k němu znovu obrátí, jenže zrcadlo teď vypadá jako nové a v jeho odraze na něj blonďák kouká svýma modrýma očima. Sherlock se opatrně dotkne zrcadla v místě, kde předtím byla prasklina, ovšem jeho prsty nenarazí na chladnou tvrdou plochu, ale místo toho se bez problémů zanoří dovnitř.

„Co to sakra-" zamumle Sherlock a zkusí prsty vytáhnout, ale stříbřitá masa zrcadla se ho drží a nepouští. Právě naopak, stahuje ho k sobě.

„Co to je?" zeptá se Sherlock a do jeho hlasu se vkrádá panika. Protože tohle není normální, to ani náhodou.

„Co to je?!" Tentokrát už Sherlock křičí, ale nikdo mu neodpovídá, místnost kolem něj je prázdná. „Kde jste?! Vraťte se! Co jste mi to dali?!"křičí Sherlock, ale odpověď nedostane.

Místo toho se dostane do světa za zrcadlem.

- - o - -

„Přežil."

„Jen o chlup. Skoro jsme ho zabili kvůli šoku."

„Skoro je důležité slovo. Přežil a to je to hlavní."

„Asi se probouzí."

„Asi, Molly? Nejsi náhodou zdravotník?"

„Zklapni, Johne, ty seš tady doktor."

„Klid, lež, už je po všem."

„Vítej v novém světě, Sherlocku."

„Mycrofte, nech si ty proslovy, až bude doopravdy při vědomí. Do té doby je můj."

„Vážně, Johne?"

„Zklapni, je můj pacient."

„Jistě, jistě."

„To ti tak budem věřit."

„No, rozhodně je v dobrých rukou."

„V nejlepších."

„Leda tak nejlepších tady na lodi. John je nemehlo."

„Jo? To si povíme, až zas přijdeš s prosíkem, že sis zadřel třísku."

„Zklapněte už, musí si odpočinout."

„Jo, vypadněte z ordinace. Rozhodnutí lékaře."

Konec první části - SHERLOCK HOLMES