Nejhorší prázdniny v Dracově životě

Byl 5. Červenec 1996. Draco měl za sebou pátý ročník v Bradavicích. Tyhle prázdniny byly smutné vymykaly se těm ostatním, které prožil. Jeho otce zavřeli do Azkabanu. A jenom kvůli Potterovi. Za všechno mohl pitomý Potter. Ministerstvo konečně přiznalo, že Temný pán opět povstal. Draco seděl na posteli a prohlížel si brožury, které rozeslalo Ministerstvo, kvůli ochraně proti Temnému pánovi. Ze salónu se ozval smích jeho drahé šílené tetičky. Někdo zaklepal na dveře.

„Vstupte." Vyzval Draco návštěvníka. Dveře se otevřely a vešla Narcissa Malfoyová. Vypadala úplně jinak, než před pár roky. Její ladné pohyby byly teď roztěkané. Její krásné pleti přibyly vrásky. Její oděv nebyl tak perfektně upravený jako kdykoli předtím.

„Draco, miláčku. Já, já mám tě odvést do salónu." Těžce polkla. Draco vytřeštil oči, dobře věděl, kdo je poctil tento večer svou přítomností.

„Jistě. Už jdu." Odložil letáky a následoval matku do salónu.

„A mladý Malfoy." Řekl potěšeně Voldemort.

„Pane." Kývl Draco na pozdrav. Dával si pozor, co říká a co dělá. Rozhněvat si Temného pána, by pro něho mohlo mít katastrofické následky. Navíc Voldemortův úsměv, spíše úšklebek, nevěstil nic dobrého. Temný pán mu sdělil, co od Draca žádá. Nahradí svého otce v řadách jeho věrných. Narcisse při jeho slovech kanuly z tváří slzy.

„Žádá od mého malého chlapečka nesplnitelné. Jak by mohl mít jen šanci na úspěch?" ptala se Narcissa sama sebe.

Voldemort uchopil Dracovu levou ruku a dotkl se bělostné čisté kůže svojí hůlkou. Dracovi se do masa začalo vypalovat Temné znamení. Bolelo to, tak jako ještě nic před tím. Snažil se netřást, ale moc se mu to nedařilo. Ale ani jedna slza mu neukápla. Je přeci Malfoy. A ti nepláčou, jak mu řekl kdysi otec. Teď by byl na něho určitě hrdý.

„Dobrá. Doufám, že budeš lepším služebníkem, než se ukázal být tvůj otec." Poznamenal Voldemort chladným hlasem. „Nezapomeň na svůj úkol." Draco poslušně přikývl.

„Nezklamu vás, můj pane."

„Uvidíme. Bellatrix," otočí se na černovlasou čarodějku, „myslím, že nebude ke škodě, když naučíš svého synovce alespoň začátkům nitrozpytu a nitrobrany."

„Cokoli si přejete, můj pane." Řekne Bellatrix a hluboce se ukloní. Voldemort se potěšeně ušklíbne. Potom pošle celé osazenstvo místnosti pouhým pohybem ruky ven. Draco je zmatený a vystrašený. Ale on je Malfoy. To něco znamená. Nezklame svého otce. Bude na něho hrdý a Temný pán odpustí celé rodině a opět budou patřit mezi jeho nejoddanější služebníky.

„Neboj se, otče, neudělám naší rodině ostudu."