Kapitola 3. Tvrdohlavost a snaha

Draco tu noc nemohl usnout. Pokaždé když zavřel oči, se mu vybavila scéna z ložnice. Samozřejmě věděl, že s Harrym nejsou bezkonfliktní pár. Popravdě zažili spolu už hodně hádek a rozepří. Většina z nich ovšem končila kvalitním sexem. Nikdy ho nenapadlo, že by mu Harry mohl udělat tohle… Draca znovu začaly pálit oči.

Po hádce s Harrym se přemístil na Malfoy Manor. Jeho matka už spala a tak se vyhnul zbytečným otázkám, které by jeho smutek ještě víc rozjitřily. Věděl, že nakonec se otázkám typu: „Proč jsi tady a ne s Harrym?" nevyhne, ovšem teď na ně neměl ani pomyšlení. Seděl u krbu v pohodlném křesle, v ruce sklenku kvalitního koňaku a před očima mu neustále běžela Harryho postelová eskapáda.

Draco to vážně nechápal. „Proč? Harry proč?" šeptal tančícím plamenům. Ty mu samozřejmě odpověď nedaly. Jediný člověk na světě, který mohl Dracovi odpovědět byl momentálně na jeho listině nepřátel číslo jedna.

Ani si neuvědomil, kdy se mu Harry dostal tak moc pod kůži. Byl v něm zažraný jako Grangerová do učení.

Kruci on Harryho miloval! Zděšeně si uvědomil. Sklenka vypadla z rukou a vzácné skřítkovské sklo se roztříštilo. Nehorázná škoda, ovšem Dracovi to bylo putna.

„Já tě miluju, ty parchante a ty mně uděláš tohle." Ne, nekřičel. Na to neměl už sílu. Stejně tak neplakal, to ne. Byl Malfoy a ti nepláčou! Nikdy!

Zmožený zradou Draco Malfoy nakonec usnul neklidným spánkem.

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

Harry netrpělivě přešlapoval před Dracovou kanceláří. V duchu si přehrával už asi po sté rozhovor, který spolu svedou. Draco určitě všechno pochopí a všechno bude v pořádku. Vezmou si dnes volno a mohli by strávit den jen oni sami. Ano, to je báječný plán! Harry Dracovi všechno vysvětlí, ten mu ihned odpustí a bude to jako před tím nechutným podrazem, který Romilda připravila.

Potom co se Draco přemístil, šel Harry zpět do ložnice. Našel tam stále polosvlečenou Romildu. Byl blázen, že si od ní vzal tu kávu! Ale tohle by ho nenapadlo ani v tom nejhorším snu. Jakmile se podíval na ohnisko svého problému div, že mu nezačaly z očí sršet blesky. Romilda poznala, že hluboce přestřelila a začala se oblékat. Harry jí v očích zahlédl strach. Ten sakra měla mít! Zničila mu vztah s Dracem. Zničila mu vztah s člověkem, kterého miluje!

Harry si sedl na postel a hlavu složil do dlaní. V očích ho zaštípali slzy. Něco se lehounce dotklo jeho hlavy v něčem, co snad mělo být soucitné pohlazení. Harryho ruka vystřelila a chňapla po té Romildině.

„Vypadni! Rozumíš, vypadni! Buď ráda, že tě nezavřu. Za zneužití se chodí do Azkabanu víš?" zkřivil tvář do šklebu. „Už tě nechci nikdy vidět. Zítra dáš výpověď nebo všem řeknu, co se stalo. A teď koukej vypadnout, ty mrcho!" Okolo Harryho se začala formovat magie. Jasně byly vidět jiskry a třepetání vzduchu. Romilda neřekla ani slovo. Ovšem když si jedna jiskra našla místo na její paži, okamžitě se otočila a vykráčela z ložnice.

Mladík se schoulil na posteli a koukal na zeď.

Harryho ze vzpomínek vyrušila ozvěna kroků znějící chodbou. Ty kroky by poznal všude. Draco! Naposledy si v hlavě přehrál dialog, který povedou a podíval se na blížícího Draca. Ten jak Harryho spatřil, na chvíli strnul. Přišel by na to ovšem buď pozorný člověk, nebo někdo, kdo Draca dobře zná. Na setinu sekundy si Harry myslel, že se Draco otočí a půjde pryč. To by ovšem nebyl Draco. Pyšně zvedl hlavu a zamířil do své kanceláře, Harryho naprosto ignorujíc.

To Pottera trochu vyvedlo z míry. Sice nečekal, že by se mu Draco vrhl okolo krku, ale tohle taky ne. Přinejmenším čekal nějakou šerednou kletbu. Ignorace nebyla v plánu. Draco okolo něho proplul jakoby nic. Otevřel dveře své kanceláře vešel dovnitř a zavřel je za sebou.

Harry si už po několikáté za posledních deset hodin promnul unaveně obličej. Tohle bude těžké. Po několika minutách se odhodlal zaklepat na dveře kanceláře.

Ticho.

Vzal za kliku a otevřel dveře.

„Nepamatuji si, že bych ti dovolil vstoupit, Pottere!" přivítal ho Dracův hlas přívětivý asi jako dračice na vejcích.

„Draco, poslyš. Já vím, že to co se stalo včera večer, muselo vypadat divně. Ale rozhodně to není tak jak si myslíš." Nasadil Harry vysvětlovací hlas s podtónem podřízenosti.

„Pottere, včera jsem se myslím vyjádřil dosti jasně, ohledně toho jak mě máš oslovovat." Podíval se Draco poprvé na Harryho od té doby, co vešel do místnosti. Z jeho očí čišel chlad. Harry se mimoděk otřásl. „Pokud nemáš na srdci něco, co se týká mé práce, myslím, že bude rozumnější, pokud odejdeš." Pokračoval Draco a sklonil hlavu k pergamenu před sebou. „Dveře jsou přímo za tebou." Poznamenal, když se Harry neměl k odchodu.

„Draco prosím!" Harry byl zoufalý. Vztah, který si oba vybudovali, se zdál být tak lehce zbouratelný jako hrad z písku. „Já za to co se stalo, nemůžu." Potřásl černovlasý mladík hlavou.

„Ale jistěže ne. Ona prostě vlezla do naší postele sama že?" Ušklíbl se Draco. „Řekni, Pottere. Jak dlouho už jí pícháš?"

Harry nebyl schopen odpovědi. Tohle byla jeho nejhorší noční můra.

„Víš co, raději nic neříkej a koukej padat! Nechci tě už nikdy vidět! Rozumíš? Nikdy!" Draco si sice snažil zachovat chladnou hlavu, ovšem emoce jsou svině.

„Ne, neodejdu, dokud mě nevyslechneš!" Harry toho měl taky plné zuby. Sakra vždyť on byl stejná oběť jako Draco.

„Ty mi nemáš co vysvětlovat. Ty děvko!" Draco ztratil poslední zbytky příčetnosti. Namířil hůlku na Harryho a ten vystřelil ze dveří jako splašenej potlouk. Draco zuřivě vydýchával své „nezvládnutí situace". Promerlina! Co jsem to udělal. Vždyť jsem ho mohl zabít! Myšlenky mu běžely jedna za druhou. Už už se chtěl zvednout a jít se podívat, jestli je Harry v pořádku. Ovšem když už se zvedal, vybavila se mu opět ona postelová scéna. Místo toho, aby šel zkontrolovat Harryho, pouze švihl hůlkou. Dveře se vrátily na své místo. Draco sklonil hlavu k pergamenu před sebou a dělal, jakoby vůbec neprohodil svého, teď už bývalého partnera dveřmi.

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

„No tak Harry nevrť se tolik nebo na tebe použiju Petrifficus! Takhle sebou nemrskají ani mimina." Nasadila Hermiona přemlouvací tón. Harry jí ovšem skoro nevnímal. Pouze podvědomě reagoval na štiplavou dezinfekci, kterou mu čistila rány po jeho nedobrovolném letu.

Hermiona měla trochu strach, když se Harry neukázal na domluveném obědě, tak zašla k němu do kanceláře, kde ovšem nezastihla nikoho. S pomyšlením, že je Harry nejspíš nemocný, se vydala k němu domů, aby ho tam našla zakrváceného a schouleného v křesle. Nechápala, co se stalo, ale podle toho, že nikde neviděla Draca, si mnohé domyslela. Vzdychla. Namočila tampon do elixíru a vyčistila další tržnou ránu, kterých měl Harry nepočítaně. Vnutila mu upokojující lektvar a odleviosovala ho do postele.

„Teď je čas zjistit, proč Harry vypadá, tak jak vypadá."

Z krabičky na krbu si vzala trochu letaxu a s výkřikem Ministerstvo kouzel vstoupila do smaragdových plamenů. Vystoupila z prostorného krbu v Ministerské hale. Smetla několik vloček popela a rovnou zamířila do kanceláře Draca Malfoye.

Neobtěžovala se s klepáním a nahrnula se do jeho kanceláře jako velká voda.

„Draco, nevím, co jste si s Harrym provedli. Ale on je naprosto mimo, kdybych za ním nezašla, ani by se neobtěžoval si ošetřit všechny ty rány, které má. " Začala zhurta ihned ode dveří. Draco na ní koukal jako na zjevení.

„Co si to dovoluješ?" Draco byl vážně rozzuřený. Tak Potter pošle kamarádku, aby to vyžehlila za něj! To se chlapec přepočítal.

„Co si to dovoluju? Draco co se stalo?" Zeptala se Hermiona nervózně znějícím hlasem. Dracův tón se jí vůbec nelíbil a začala tušit, že za tímhle se skrývá daleko víc, než obyčejná hádka.

„Tak Potter tě sem poslal a ani ti neřekl, co provedl?" Snažil se Draco o vyrovnaný hlas, ovšem místy mu přeskakoval do hysterie.

„Harry mi nebyl schopen říct ani slovo. Je naprosto v šoku." Nasadila Hermiona profesionální léčitelský tón.

„V šoku jo? No to jsem byl včera taky, když jsem ho našel v posteli s Romildou Vaneovou." Tak teď se mu to povedlo. Díval se na naprosto konsternovanou Hermionu.

„Prosím?" ozvala se po chvíli.

„Myslím, že jsi slyšela dobře. Nyní bych ocenil, kdybys mě nechala být. Mám poměrně hodně práce a málo času." Jako po několikáté už dnes, sklonil hlavu k pergamenu a Hermionu ignoroval. Ta zřejmě pochopila, že z Draca toho opravdu víc nedostane, tak se otočila na patě a odešla se vyptávat na informace z jiného zdroje. Letaxem se přenesla zpět k Harrymu a čekala, co jí na to řekne on. Seděla u jeho postele, dokud nevyprchal lektvar. Harryho oči se otevřeli a ona si v nich mohla přečíst všechnu bolest světa. Alespoň jí to tak připadalo.

Harry jí po krátkém přemlouvání vyklopil svou verzi příběhu a zadíval se na ní žalostným pohledem.

„To bude dobré Harry. Uvidíš, bude to v pořádku." Konejšila ho v náručí a nenáviděla se za to, že lže nejlepšímu příteli.