Kapitola 11. Za pár

Draco sešel do kuchyně. Harryho včera povolali k nějaké akci ohledně Smrtijedů a ještě se nevrátil. Začínal mít strach. Připravil si kakao. Jedna z neřestí, které nemohl nyní odolat. Sedl si ke stolu a automaticky míchal zmíněný nápoj.

Za těch několik týdnů se mu život obrátil naruby. Zase. Nejenom, že začal zase spát s Harrym. Teda spát, sex spolu neměli. Draco na to neměl ani pomyšlení a Harry nic nenaznačil. Ovšem líbání se Dracovi líbilo.

Nikdo nelíbal jako Harry. Nikdo. Zasnil se.

A nejednalo se o pouhé polibky na dobrou noc. První krok udělal Draco, kterého už nebavilo, jak se mu Harry pořád omlouvá, když mu sjela ve spánku ruka někam, kam neměla. Prostě si ho přitáhl za límec pyžama a dal mu pořádného francouzáka. Harry byl jako opařený. Po chvíli ovšem začal dychtivě odpovídat. Chvilku souznění opět přetrhl prcek v Dracově břichu. Kopl ho tak silně do močového měchýře, že kdyby Draco okamžitě nevstal, počůral by se. I přes to to bylo jedno z nejkrásnějších probuzení, jaké Draco zažil a myslel si, že i Harryho.

„Ahoj." Vytrhl blonďáka z rozjímání Harryho hlas. Přistoupil k němu a políbil ho na tvář, ruku položil na bříško a pohladil ho. Mimino mu odpovědělo drobným kopancem.

„Harry!" Div že nevykřikl radostně. „Kde jsi byl?"

„Draco! Víš, že jsem byl v práci." Pokusil se zahnat přítelovi obavy Harry.

„Ale to nemyslím." Máchl rukou Draco, dávno pochopil, že Harryho postelová eskapáda nebylo tím, čím si myslel, že je. „Vypadáš strašně." Konstatoval.

„Vím. Ale chtěl jsem jít hned za tebou. Půjdu se osprchovat a pak přijdu ano." Zhodnotil Harry svůj zaprášený a očouzený zevnějšek. Ještěže není aspoň vidět ta tržná ráno na stehně. Doufám, že v koupelně je ještě Zacelovací mast. Povzdechl si v duchu. Sklonil se k Dracovi a políbil ho na rty.

„Mám ti udělat čaj nebo kávu?" Zeptal se Draco po tom, co se odtrhli.

„Kakao." Mrkl na něho Harry a odešel do sprchy.

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

„Všechno vypadá v pořádku Draco." Usmála se na budoucí rodiče Hermiona.

Nad Dracovým břichem se vznášel mlhavý obrázek jejich dítěte. Harry jím byl zcela fascinován. Už byl s Dracem na několika kontrolách, ale tenhle pohled ho nikdy neomrzel. Dokonce na ten mlhavý obrázek šišlal, když ho ovšem Draco spražil pohledem, přestal.

„Myslím, že bys mohl rodit do dvou až tři týdnů." Promluvila Hermiona.

„Merline, to asi už nevydržím. Nemohla bys to vytáhnout dřív?" Zeptal se s nadějí.

„Draco!" Plácnul ho lehce Harry po ruce. Ani dítě se nenechalo zahanbit a koplo ho.

„K zákroku bychom přistoupili, jen pokud bys dlouho přenášel nebo se vyskytly nějaké komplikace. Což u tebe zřejmě nehrozí." Dodala rychle, když zahlídla Dracův blednoucí obličej.

„Zřejmě?" Zeptal se Draco.

„Nikdy ti nemůžu říct, že všechno půjde podle plánu. U těhotenství ne. Ale jsi zdravý, dítě je silné a má správnou hmotnost. Dokonce je i v dobré poloze. Myslím, že se to obejde bez komplikací." Mrkla na něho.

„Jaké komplikace by se mohly objevit?" Zeptal se Harry pohled upřený na Hermionu.

„No, " začala Hermiona poněkud nervózně, „dítě by se mohlo otočit tak, že by se nemuselo dostat ven přirozenou cestou. To je asi největší možná komplikace. Pak je tu ještě několik dalších, ale nechci vás strašit. Vážně vypadá všechno v pořádku." Usmála se povzbudivě.

„Jo, díky." Poděkoval Draco a zvedal se z vyšetřovacího lehátka. Harry byl okamžitě u něj a pomáhal mu.

„Kdyby byly jakékoli problémy nebo ses chtěl na něco zeptat, pošli sovu nebo mi zaletaxuj. Mějte se!"

„Ahoj." Rozloučili se oba unisono a vyšli z ordinace.

„Nechceš, zajít třeba k Fortescovi na zmrzlinu?" Zeptal se Harry.

„Ne, chtěl bych si jít odpočinout. Příšerně mě bolí nohy." Ukázal Draco směrem dolů.

„Dobře."

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

Draco otočil kohoutek od sprchy a voda přestala téct. Vyšel ze sprchy a obtočil okolo sebe velkou osušku. Vlasy si většinou sušil kouzlem, jenže když to udělal teď, měl na hlavě cosi podobné vlasům Harryho. Pevně doufal, že dítě bude mít jeho vlasy. Oblékl si nohavice od pyžama a vršek, který měl poněkud zvláštní střih, kvůli bříšku.

Vyšel z koupelny a zamířil k posteli. Bylo sice teprve osm hodin, ale on byl kvůli dnešním pochůzkám úplně vyřízený. Stejně tak Harry, který už ležel na posteli v ruce nějaká lejstra. Draco došel k posteli a opatrně se posadil. S tím velkým břichem to bylo těžší a těžší.

Snažil si vysušit vlasy ručníkem, leč zcela bezúspěšně. Ruce ho bolely tak moc, že je neudržel nahoře déle jak pár vteřin. Harry ho chvíli pozoroval a uvažoval, proč si neřekne o pomoc. Došel k závěru, že je to prostě Draco.

„Dej to sem!" Natáhl se brýlatý muž s povzdechem po ručníku a začal sám sušit blonďatou hřívu.

Draco kňučel rozkoší. Miloval, když se mu někdo probíral vlasy a Harry byl vážně ohleduplný a dával pozor, aby ho netahal. Merline! Tohle je snad lepší než sex! Povzdechl si.

„Myslím, že je to dobré." Řekl Harry a vtiskl do vlasů polibek. Dracovi vlasy byly pořád trochu vlhké, ale to už ani ručník nevysuší.

„Skořice?" Vydechl překvapeně. „Ty ten šampon pořád používáš?" Nečekaně se Harrymu vrátily vzpomínky na jejich vztah před tou nemilou nehodou.

„Ano, mám rád, jak voní a mám po něm krásné vlasy." Pokrčil Draco rameny. Svojí posedlosti o svůj dokonalý zevnějšek se nikdy pořádně nezbavil.

„Taky ho mám rád." Zazubil se na něho Harry a ještě jednou přivoněl k Dracovým vlasům.

„Jdu spát, jsem utahaný jak mandragora." Na důkaz toho, co řekl, Draco zazíval.

„Potřebuju dočíst tyhle papíry a jdu taky. Mám jít do kuchyně?"

„Ne, zůstaň." Odpověděl blonďák tule se k Harrymu, jak jen mu to dítě uvnitř něho dovolovalo. Položil si hlavu na Harryho hruď a sotva zavřel oči, už spal.

Harry dočetl hlášení k poslednímu případu. Pohladil Draco po vlasech, mávl hůlkou, světla zhasla a i on se mohl ponořit do hlubin spánku.

.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.-.

Draca vytrhla ze spánku bodající bolest v oblasti břicha.

„Co děláš?" Zasykl na Harryho, který mu bříško hladil.

„Děje se něco?" Vypadal Harry zmateně. „Jen jsem chtěl pozdravit mrně."

„Jo a šáhl jsi mi na jizvu." Vyčítal mu Draco nerudně.

„Jakou jizvu? Ty ses zranil? Proč jsi mi to neřekl!" Začal panikařit Harry. „Musíme za Hermionou, hned! " Už se zvedal, když ho Draco zadržel.

„Pitomej Nebelvíre, stůj!." Povzdychl si. „Myslel jsem porodní jizvu."

„Cože?"Nechápal tmavovlasý muž.

„Hermiona o ní přeci mluvila. Tou, až nastane čas, se dítě dostane ven." Draco najednou pojal podezření. „Jak sis myslel, že to děcko půjde ven?" Nebezpečně zvýšil hlas.

Harry pokrčil rameny a otevřel pusu ochoten začít s vysvětlováním.

„Ne, prosím tě bud zticha. Já to raději nechci vědět." Snažil se Draco ovládnout svůj vztek. „Ještě začínej ty." Zavrčel na miminko, když se pohnulo. Vyhrnul si vršek pyžama a odkryl tak vypouklé břicho.

Harry se vlastně nikdy přímo nedotýkal holé kůže bříška. Vždycky tam bylo ještě nějaké oblečení. Se zájmem pozoroval tenkou červenou linii táhnoucí se na dolní pravé části Dracova břicha.

„Ta jizva je teď citlivější, a když se na ní přitlačí, bolí mě to."Vysvětloval blonďák.

„Promiň, to jsem vážně netušil."

„V pořádku." Mrkl na něho Draco. „A kdopak se to probral." Povzdechl si. Pohladil si bříško, ve kterém ucítil pohyby dítěte. Malá nožička se tlačila oproti jeho ruce. Natáhl se po Harryho ruce a přiložil jí na břicho.

„Děkuju." Řekl Harry a věnoval Dracovi polibek, který se protáhl až do doby, než Draco musel navštívit onu místnost.