Vánoce Bellatrix Lestrangeové
Uplynulo už sedm let od Bellina narození. Vlastně sedm a půl, jak každého sama opravovala s vážnou tváří dítěte. Je jí přeci sedm a půl a ne pouze sedm. Byla velmi pěkné dítě. Měla tmavé oči, ve kterých hráli nezbedné ohníčky a tmavé vlasy, které se kolem její hlavy vlnili jako klubko hadů. Matka jí se smíchem v očích říkala, že se měla jmenovat Medusa.
Její matka měla ale teď momentálně jiné starosti. Byla totiž dnes hostitelkou velkého vánočního plesu Blacků. Všude okolo se promenádovali nadutí snobové a snažili se jí lichotit. Dokonce zahlídla někde rodinu Malfoyových s tím jejich spratkem. To byl hrozný kluk. Ještě teď si Bellatrix pamatovala, jak jí otravoval, když byla s matkou na návštěvě Malfoy Manor. Samozřejmě, že se tenkrát všichni jen nemohli vynadívat na nejmladší z rodu Blacků, malou Narcissu. Naštěstí byl malý Lucius nakloněn spíše Narcisse, takže se věnoval většinu času jí, ale ani Bellatrix nezůstala ušetřena jeho přízni. Otřásla se při té vzpomínce. A očima vyhledala svoji malou sestru.
Narcissa, Bellatrixina nejmladší sestra. Ještě má jednu Andromedu, ale ta se většinou všech podobných akcí straní. Je pravda, že většina kouzelnické společnosti si myslela, že Blackovi mají pouze dvě dcery. Pravda byla, že Bellatrix na Narcissu žárlila. Dávno pochopila, že její otec si přál jako prvorozeného syna a ona byla děvče. Jenom děvče. S narozením Andromedy přišlo další zklamání, které ovšem vyústilo v rezignovanost u jejího otce. Bellatrix si moc přála, aby jí otec věnoval tolik pozornosti, jako věnoval svým dvěma mladším dcerám. Často přemýšlela nad tím, co dělá špatně. Nikde ale nepřišla na odpověď.
Stejně jako teď. Její otec mluvil s nějakým dozajista důležitým kouzelníkem a okolo něho pobíhala malá Cissinka. Zaksichtila se Bellatrix. Andromeda byla nahoře ve svém pokoji a zřejmě četla nějakou zakázanou mudlovskou knihu. Bellatrix nechápala, proč to dělá a vlastně jí to bylo jedno. Ale ve skrytu duše se těšila, až na to přijdou její rodiče a dají jí co proto. Vlastně jí byla Andromeda ukradená. Trnem v oku jí byla hlavně Narcissa.
Narcissa byla miláček všech. Roli benjamínka rodiny si užívala, jakoby si užívalo každé dítě jejího věku. Bellatrix byla velmi živé a energické dítě. Až příliš energické a nespoutané. Za to Narcissa byla andílek. Způsobná a poslušná rozkazům svých rodičů. Bellatrix několikrát zaslechla rodiče, jak se baví, že Narcissa bude dělat svému manželu jen radost a bude jeho krásnou okrasou. Ale když přišla na řadu Bellatrix měli zřejmě rodiče obavy. Bellatrix je dračice, to často říkávali. Sama nechápala, co tím chtějí říci, ale hlavní význam pochopila. Nebo si myslela, že chápe. Koneckonců byla vnímavé a chytré dítě.
Sál byl plný tančících párů. Bellatrix nechápala, co na tom mají. Koneckonců byla dítě. Ale to neznamenalo, že neumí tančit. Rodiče jí už v pěti letech zajistili učitele společenské nauky. Přesně jak se dá od čistokrevné kouzelnické rodiny čekat. Propletla se parketem mezi páry a zamířila k stolku s občerstvením. Záhy se k ní přitočil o něco starší mladík. Bellatrix si nemohla vybavit jeho jméno, přesto věděla, že patří k rodině Lestrangeových. Mladík se otočil přes rameno a koukl na svou matku, které mu posunky naznačovala, aby vyzval Bellatrix na parket. Mladík tedy poslechl, neochotně ale poslechl. Bellatrix jako slušně vychovaná čarodějka vsunula svou ručku do jeho, neuvědomujíc, že si právě zpečetila svůj vlastní osud.