V ten se vrátil Chris docela pozdě, přesto opatrně zaklepal na její dveře. Otevřela mu až po dlouhé době, jelikož už hluboce spala.

"Co je...," zazívala mu do tváře, ale vpustila ho dovnitř.

"Caroline chce jít se mnou na Helloween - na tu školní oslavu."

"No a?"

"Chce, abych se ustrojil jako upír..."

Elysia potlačila smích. Věděla, jak Chris ve své podstatě nesnáší upíry.

"A ona bude Kleopatra - ale strašidelná Kleopatra."

"Na tom není nic špatného. Hele, chce se mi strašně spát, a ty bys měl jít taky. Nemáte zítra náhodou ve škole test?"

Pokrčil rameny. "To je mi fuk," ale nakonec odešel.

Elysia si zase lehla. Po chvilce uslyšela opatrné ťukání na okno. Byl to Damon. Vzdychla si - ještě tohle... Ale přesto mu otevřela a on zlehka vklouzl dovnitř a přiom držel v ruce tmavou láhev. Šel do koupelny pro skleničku, otevřel tu tajemnou láhev a nalil do ní tmavě červenou tekutinu.

"To je Black Magic," vyhlásil slavnostně a přinutil ji to vypít. Nebylo to obyčejné víno - nýbrž magické, jak prozrazoval jeho titul. Vzácné, velmi silné a opojné víno, vypěstované samotnými upíry, které občas nahrazovalo i samotné pití krve. Protože nebyla vůbec zvyklá na alkohol, brzy se jí začala točit hlava a sedla si na postel.

Klekl si k ní. "Dávám ti to proto, abys měla sílu, i potom, co... Se napiju já."

"To je od tebe tak ohleduplné," řekla sarkasticky, ale znova se zhluboka napila.

Damon se k ní naklonil a opatrně, téměř nábožně odhalil její rameno. Teď už věděl, že pije nesmírně vzácnou draculovskou krev - Elysia byla úplně poslední potomek svého slavného rodu na světě. Vzrušení v něm pomalu stoupalo, cítil horkost, jak ho zaplavuje od špiček nohou až po oči, něco v něm vybouchlo a on prudce kousl. Cítil, jak se zachvěla, ale brzy se uklidnila a nechala ho klidně pít. Když cítila, že má dost, jemně mu to naznačila a on bez odporu poslechl.

Měl pocit, že si vzal nějakou silnou drogu, přímo měl chuť létat (ačkoliv to v podstatě dokázal). I jeho nálada prudce stoupla a zdálo se mu, že žádný problém na světě není nevyřešitelný.

Elysia si opět zahalila krk a chystala se napít vína, ale on ji zarazil.

"Počkej," vyndal ji sklenku z ruky, "zkusíme něco jiného. Rozepl si košili a dlouhým, ostrým nehtem si na hrudi vyrobil řeznou ránu, která začala okamžitě krvácet.

"Já... nechci," zamumlala, ale ne moc přesvědčivě.

"Je načase s tím začít," vyhlásil velitelsky, "čím dřív, tím líp."

Měl pravdu. Elysia zaváhala, ale pak se nahnula a jazykem slízla horkou, čerstvou krev upíra.

"To je málo," pobízel ji a ona poslechla. Pečlivě olizovala každou kapku, která vytekla z podlouhlé rány a přemýšlela nad tím, jak to vlastně chutná. Bylo to jako směs soli, cukru, mědi, vína a ještě něčeho... co nedokázala pojmenovat.

Měla dost. Unaveně se svalila na postel a uvědomila si, že je v rauši. Netušila, jestli je to z vína, nebo krve a bylo jí to jedno.

Damon se natáhl vedle ní a usmíval se. Právě nakrmil Draculu svou krví a to se jeho bratrovi nikdy nepovedlo. Měl navrch. Uvědomil si, že se ho Elysia jemně dotýká a hladí ho po ruce. Posunula se trochu nahoru a lehla si přímo na něho.

"Co to děláš?" Zeptal se pobaveně. Bylo mu jasné, že je totálně opilá, jinak by to nikdy nezkoušela.

Neřekla ani slovo a políbila ho přímo na ústa. Z toho, jak to udělala, poznal, že je velmi nezkušená. Že je panna, poznal už dávno z její aury, ale teď už věděl, že ještě nikdy předtím žádného kluka ani nepolíbila, vůbec to neuměla. Potlačil smích a jemně ji ze sebe odsunul. Na tohle bude ještě dost času, teď se tím nechtěl zabývat. Ne, že by ho nepřitahovala, ale její upírská aura ho přímo fascinovala. Rod Dracul patřil k "Prvotním", to znamenalo, že je členkou starého, váženého a mocného rodu. Který už mimochodem vyhynul a ona byla zcela poslední, což z ní dělalo unikátního tvora.

Ztratil se ve svých myšlenkách a zjistil, že Elysia tvrdě usnula. Pečlivě ji přikryl a vstal, aby ukryl víno a umyl sklenku, když vtom zaslechl velice podezřelý zvuk. Zavětřil a poznal, že v domě je ještě nějaký jiný upír. Okamžitě potichu vyšel ven a naslouchal. Ty zvuky vycházely z pokoje, kde bydlel Chris.

Vrazil tam a ztuhl. Chris klidně ležel na posteli a nad ním se tyčila zcela nahá Demonia.

"Co - to - má - znamenat?" Procedil mezi zuby a dával silný přízvuk na každé slovo. Měl chuť ji zabít - rovnou tam a rovnou teď.

Demonia nevypadala nijak překvapeně. "Ty máš svou dívku a já zase svého hocha," usmála se. "Je to bratr Vyvolené, tak mě napadlo... že se s ním zkamarádím a trochu ho do toho zasvětím."

"Zasvětíš ho do šlapkovského řemesla, nebo jak jsi to myslela?"

Urazila se, ale snažila se to nijak nedát najevo. "Trochu jsem mu dala napít... nejdřív Black Magic a pak své krve," ukázala na bezvládného Chrise, který hluboce usnul. Na rtech měl ještě kapky zaschlé krve.

"A proč jsi se u toho musela svléknout?"

"Ale no tak, drahoušku, snad bys nežárlil?"

Posměšně si odfrkl.

"Elysia by asi nebyla moc ráda, kdyby se dozvěděla, žes mě v Rumunsku svedl, abys získal nějaké informace o ní, že? Nebo ti dovoluje vedlejšáky? Nevypadá na to..."

Damon poznal, že je v pasti. "Dobře, budeme mluvit na rovinu. Co chceš za to, že nic neprozradíš?"

Vítězně se usmála a beze spěchu vstala z postele. Dala si záležet, aby mu předvedla dokonalé křivky svého ladného upírského těla a pomalu se začala oblékat. S ním to ale ani nehlo. Měl jí už dost. A tehdy v Rumunsku se ji snažil pouze využít. Ovšem Demonia to pochopila úplně opačně a přijela za ním až sem, aby ho dostala znova. Ale Damon patřil někomu úplně jinému, ačkoliv sex přitom neprovozovali.

"Takže, abych to shrnula," sedla si do křesla, "Chris bude můj. Je mi jedno, co si o tom bude myslet Elysia, nějak to s ní zařiď. Takhle to bude ideální, budu nablízku tobě a zároveň i jí. Tebe miluji a ji obdivuji. Těším se na to, co bude až... však víš. Chci být u toho. Ba co víc, chci toho být součástí. A ty mi to umožníš. Za odměnu neprozradím, jak, kdy a kolikrát jsme to spolu dělali. Mám takový pocit, že by se jí to asi moc nelíbilo..."

Damon se silně kousl do rtu, aby nezaklel. Nechtěl dát najevo, jak moc mu záleží na tom, by ho Elysia považovala za rytíře. A rytíř takové věci nedělá.

"Dobře, máš to mít. Jakou mám záruku, že dodržíš slovo?"

"Musíš mi prostě věřit. Jo... A Elysii řekneš ty, že jsem Chrise kousla a dala mu napít. Nevím, jak to vypadá, když se zlobí Dracul, ale nejsem ochotna to riskovat, ačkoliv ona je stále jenom člověk."

Přikývl. "A teď zmiz," rozkázal a počkal, až jeho přání splní. Zkontroloval Chrisovi tep, ale byl v pořádku, tak ho nechal spát. Těšil se na to, až se ráno probudí a zjistí, že má kousanec na krku. Damon věděl, jak ho Chris nesnáší a jeho vystřízlivění bude určitě stát za to.

Vrátil se k Elysii, ale ta stále hluboce spala a nevěděla o světě. Lehl si k ní a trpělivě čekal na ráno.

Když se probrala, ospale zamžourala do slunce a převalila se na bok. "Ještě stále jsi tady?"

"Dobré ráno taky tobě, miláčku," odpověděl Damon a tvářil se uraženě.

Nic neřekla a odšourala se do koupelny. Byla tam hrozně dlouho a Damon už chtěl vypadnout, nicméně ještě jí musel sdělit tu radostnou novinu o Chrisovi.

Když konečně vyšla - celá mokrá a zabalená pouze v osušce, rovnou to na ni vybalil.

"Chris a Demonia se spolu vyspali. A potom ho kousla a dala mu napít své krve..."

Ztuhla s kartáčem na vlasy v ruce. Pomalu se k němu otočila, jakoby nevěřila svým vlastním uším. "Co to...?" Nebyla schopna slova. "Jak se to...?"

Damon pokrčil rameny. "Demonia je tady kvůli tobě. Chce ti být nablízku, protože tě obdivuje - jsi poslední Dracul na světě. Možná si ani neuvědomuješ, jakou obrovsku váhu to má v našem světě, jelikož jsi stále člověk. No a potom, co jsem byl v Rumunsku a ona mi poskytla nějaké informace, nejspíš usoudila, že tady to bude pro ni bezpečnější. Myslím, že Cornelius by se zlobil, kdyby se dozvěděl, co provedla."

Pomalu si sedla na postel a přemýšlela. "Chápu, že chce poznat mě, ale proč se musela vyspat s mým bratrem?"

"Aby si zajistila pozici. Proto mu dala i svou krev."

Elysia hrozně zaklela. Damon ji ještě nikdy neslyšel takhle mluvit a ze začátku mu to připadalo zábavné, ovšem když si všiml ten vražedný výraz v její tváři, jeho úsměv rychle pohasl. Takže takhle se zlobí Dracula, pomyslel si, ale Elysia se teprve rozjížděla.

"Ta zas...aná děvka, dcera čubky z kanálu! Já ji zabiju! Na fleku ji nastříkám ten jed do očí! Ta šlapka nebude vycucávat mou rodinu!"

Začala se zuřivě hrabat ve skříní a Damon ji s úžasem pozoroval. Ještě nikdy ji neviděl takhle naštvanou. Když se otočila, držela v ruce starou, zaprášenou láhev, plnou tmavě zelené tekutiny. Ihned věděl, co to je - VENEUM DESMODUS, smrtelný jed pro upíry. Netušil, že Elysia toho má TOLIK.

Hodila tu láhev na postel a začala se převlékat a úplně zapomněla, že on tam stále stojí a vidí ji nahou, byla tak rozzuřená, že ani nevnímala své okolí. Rychle na sebe naházela věci a popadla láhev. Damon ji zastavil v poslední chvíli a musel ji pevně držet, aby se mu nevyškubla.

"Pusť mě!"

"Elysio, nejdřív se uklidni a přemýšlej trochu. Ona tě nemůže nijak ohrozit a Chrisovi taky doopravdy neublíží. Když ho kousla, dala mu napít své krve, nechtěla ho zabít, protože se tě bojí. Chce jenom být s tebou... a s Chrisem."

"Já nedovolím, aby můj zku...ený osud zasahoval do osudu mé rodiny. Jediné OPRAVDOVÉ rodiny, kterou jsem kdy měla. Nikdo jim nebude ubližovat, nikdo je nebude kousat, nikdo jim nebude dávat krev - JÁ TO PROSTĚ NEDOVOLÍM!"

Musel jí zakrýt pusu rukou, aby tak neřvala a nevzbudila rodiče. Statečně s ním bojovala, ale brzy měla dost, byl na ni prostě příliš silný.

Unaveně si sedla. "Co s ní vůbec máš? Proč ji bráníš?" Zeptala se po chvilce přemýšlení.

"Nemám s ní vůbec nic," odpověděl rychle - až příliš rychle, "jenom nechci vyvolávat zbytečné konflikty. Teď se musíš soustředit na jiné věci - brzy se setkáš se Sebastiánem a možná bys měla zasvětit do svého tajemství i Stefana a Elenu, oni dva tě určitě nezradí. Demonii si vezmu na starost já. Neboj, zvládnu ji. I to tátovo auto před restaurací tehdy ukradla ona..."

"Proč?" Udiveně zvedla hlavu.

"Chtěla se k tobě nějak dostat, nějak tě zaujmout. Udělala by proto cokoliv. Je tebou přímo posedlá."

"Ale já nesnesu, aby..." Přerušilo ji zaklepání na dveře. Láhev s jedem rychle hodila pod polštář a Damon se bleskově schoval v koupelně.

"Dále," řekla nevzrušeně. Do pokoje vstoupil Chris. Byl už vysprchovaný a oholený a působil celkem normálně.

"Jak ses vyspala?" Usmál se a sedl si k ní.

"Já skvěle. A ty?" Nemohla si pomoct, do hlasu se jí vloudil ostrý tón.

"Musím ti něco říct. Já... totiž, včera jsem potkal jednu dívku... z Rumunska. Říkala, že sem přijela kvůli tobě, prý by ti chtěla pomáhat. Tak jsem ji ukázal město a tak... A večer jsme skončili u mě."

Elysia se ani nepohla. "Takže dívku, říkáš? Nějakou hezkou, milou, obyčejnou dívku?"

Chris sklopil oči. "Vlastně je to upírka." Čekal na její reakci, ale nic se nestalo.

"Ona je úplně jiná, než ostatní..."

"V čem jako?"

"Je tak upřímná, laskavá, milá a chápající..."

Elysia přímo cítila, jak se Damon v koupelně dusí od smíchu.

Ale Chris se nenechal zastavit. "Včera jsem se trochu opil, to víno, co přinesla je fakticky silné. No a myslím... hmmm... že jsme se tak nějak odvázali a ona mě kousla. A já jsem pil její krev."

"Proč mi to vůbec říkáš?" Otočila se na něho.

"Protože se ti chci omluvit. Za všechno špatné, co jsem kdy říkal o upírech. Teď už vím, jaké to je. Ona mě... fascinuje. Je tak moudrá, vzdělaná, zná tolik věcí... Ale hlavní je, že mě navždycky zbaví Caroline. Slíbila mi to."

"Jak - zbaví Caroline? Co tím máš konkrétně na mysli?" Zúžila oči.

"Neboj... ne tak, že jí něco udělá. Jen ji trochu vystraší."

"Aha. A teď ode mě čekáš požehnání, nebo tak něco?"

"Ne," zvedl se a najednou vypadal o hodně starší, "jenom jsem chtěl, abys to věděla." Odešel a bouchl dveřma.

Damon vylezl z koupelny a pátral v jejím obličeji, hledaje známky vzteku a zloby. Ale ona tam seděla úplně zlomená a nešťastná, jako dítě, které právě přišlo o nejmilejší hračku. Nerozuměl dobře tomu vztahu, který vládl mezi Elysií a Chrisem. Sice o sobě mluvili jako o sourozencích, ale ona byla adoptovaná, takže pokrevní poouto mezi nimi nebylo. Přesto jejich vztah byl dosud pevný a neochvějný, velmi se podporovali a měli se také velmi rádi. Ale teď to vypadalo, že v té neoblomné skále něco prasklo a vznikla trhlina. A zásadní vlastností trhlin je to, že se zvětšují.